Názory k článku K čemu je prostý elektronický podpis? Recenze knihy Elektronické právní jednání

Úvodem bych rád poděkoval p. RNDr. Peterkovi za tuto vypovídající recenzi. Zvládl ji napsat za asi 10 dnů od vydání knihy a přitom si ji skutečně již projít. To je „tremendous‟ výkon a zápal, jen dokladující jeho orientaci se a odbornost v tématu, které vše v ČR jen těžko někdo další má a je i ochoten vynaložit. Velmi si toho vážím. Pro měřítko - kupř. jen autorské ryze mechanické čtení sazby na překlepy trvalo vždy asi 4 dny.

Děkuji i Lupě za prostor. Problematika elektronického podpisu vedle internetbankingu a obecně e-commerce významně náleží i do oblasti e-governmentu, neboť je to právě podpis, co na úředních nebo veřejných listinách zajišťuje původce a potažmo jeho právní odpovědnost. Dokumenty s podpisy disciplinují k zachovávání zásady zákonnosti a umožňují zásadu přezkumu, stěžejní náplně právního státu v koncepci Ústavy ČR. Bohužel žádná státní koncepce e-governmentu od roku 2000 dodnes dle mého názoru nedocenila tato východiska k e-governmentu jako ta podstatná, v důsledku čehož není věnována dostatečná pozornost, institucionální aj. zdroje ani elektronickému podpisu. Má monografie se snaží tento prostor vysvětlit a podpořit.

Některé body recenze si dovolím doplnit, aby zájemce či čtenář měl co nejúplnější informaci.

Prosté elektronické podpisy. Recenze správně vykládá vyznění monografie. Ta se prostými podpisy zabývá podrobněji v obecných částech, zatímco ve speciálních se již soustřeďuje na vyšší verze elektronického podpisu a pečeti. To odpovídá i míře existence resp. spíše neexistence právního rámce prostých nebo biodynamických podpisů. Prosté elektronické podpisy (např. clickwrap) jsou důkazně „bez dalšího‟ kontroverzní. To však neznamená, že se zejména v soukromé praxi nepoužívají. Používají a dokonce početně převažují. Pro právní hodnocení je však třeba vždy mít „ono další‟ a právě to i zvažovat. Předpokládám další technický rozvoj a nové implementace jak prostých el. podpisů, tak i kvalifikovaných (str. XXVIII; str. 89). Zaměření monografie by vás tedy nemělo odradit od navrhování a používání prostých (vč. biodynamických) el. podpisů kategoricky. Jen je potřeba postupovat s rozvahou. To ostatně platí neméně i pro vyšší verze elektronických podpisů. I v jejich případech se právně nakonec nejedná jen o ně samotné, ale i o podepsaný obsah (písemnost) a o celkový způsob provedení, o „elektronické právní jednání‟.

Použití zaručených nebo kvalifikovaných elektronických pečeti. V monografii se nachází důkladná argumentace mých souvisejících právních názorů. Tím však jsem nezamýšlel bagatelizovat právní názory jiné, zejména takové, které v právní rovině zřejmě vychází z toho, že právnická osoba nemá svůj vlastní hmatatelný korpus včetně mozku, z něhož by mohla pocházet její vůle v právním slova smyslu, ale je jí přičítána vůle některé či více fyzických osob. Přesto považuji za správné i vhodné své pojetí.

Elektronická časová razítka. Můj citovaný výklad má pouze ten smysl, že by se razítko mělo provádět přes objekt elektronického dokumentu včetně podpisu. Neměla by se tedy razítkem opatřovat pouze jen samotná binární data elektronického podpisu samotného, ačkoli i ta sama již reflektují obsah podepsaného dokumentu. Ze zobrazeného a pro praxi velmi zajímavého příkladu by zřejmě právně z pohledu § 11 ZSVD vyhověly oba druhy, tj. „podpisové‟ i „dokumentové‟ časové razítko. Rozhodnutí o konkrétní či vhodné volbě formátu podpisu může pak záviset i na dalších právních předpisech nebo úvahách.

Pouziti kvalifikovaneho podpisu fyzickou osobou by malo byt jenom dobrovolni.
Ano, použití uznávaného podpisu (tedy ne jen kvalifikovaného elektronického, ale i toho vlastnoručního) je vždy dobrovolné, to je princip podpisu. Pokud podpis nebyl vytvořen dobrovolně, je možné se soudní cestou domáhat jeho zneplatnění.

Naopak ani stat nemuze fyzicke osobe nanutit pouzivani kvalifikovaneho elektreonickeho podpisu/certi­fikatu.
Jakékoli fyzické osobě ne, ale svému zaměstnanci ano. Protože to potřebuje ke své práci. Když se zaměstnanec šprajcne, že nebude používat kvalifikovaný elektronický podpis, nebo že nebude používat počítač, nebo razítko, nebo cokoli jiného, co potřebuje ke své práci, bude muset být přeložen na jinou práci nebo propuštěn.

Kvalifikovaná pečeť není svázána s konkrétní osobou, takže nemůže být použita tehdy, když fyzická osoba jedná jménem právnické osoby. Protože by tam chyběla ta vazba na fyzickou osobu.

Dostupnost monografie (17. 12.). Nevím zda to způsobila recenze p. RNDr. Peterky, ale úvodní náklad tisku Wolters-Kluwer z před pouhých 3 týdnů byl během tohoto víkendu nakladatelem vyprodán.

Váš zájem čtenářů mne velmi těší - je lepší být užitečný než psát pro šuplík nebo pro zaprášenou polici knihovny.

Nakladatel se dnes rozhodl objednat dotisk a stav eshopu proto je opět „Předprodej“. Takovou položku lze opět přes eshop objednat, ačkoli se tedy už nejedná stav úplně před vydáním. Reálně budou výtisky dodávané okolo 15. ledna (pokud někdo potřebuje letošní fakturu, snad to prý ale lze).
https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/elektronicke-pravni-jednani.p4616.html

Kniha zatím je indikována v prodejnách (neo)Luxoru na Hl. nádraží a na Chodově v Praze, jinde již nikoli.
https://luxor.cz/odborne-knihy/elektronicke-pravni-jednani--395006/

Možná ji má Aleš Čeněk, zde nelze z eshopu rozpoznat stav zásob.
https://www.alescenek.cz/zbozi/118972/elektronicke-pravni-jednani/

Jinak už ale eshopy Knihy Dobrovský, Kosmas i Academia mají stav vyprodáno.

Nonstop je pochopitelně elektronická verze. E-book má své plusy i minusy.
Ještě jednou čtenářům a zájemcům děkuji. Váš zájem mne opravdu potěšil.

Co to pořád píšete za nesmysly? Podpis (vlastnoruční i elektronický) je přímo jedinečně spojen s fyzickou osobou, to je přímo účel podpisu. To není žádná výsada elektronického podpisu. Podpis nikdo nikomu nenutí, ovšem pokud někdo nechce používat žádnou formu podpisu, má jen omezenou možnost, jak vstupovat do právních vztahů, a má omezenou svéprávnost. Pokud někdo nechce používat vlastnoruční a elektronický podpis, nesplňuje kvalifikační požadavky pro to, aby mohl rozhodovat např. jménem správního orgánu nebo jménem soudu. Nevím, co na tom pořád vidíte za problém – když chce někdo pracovat jako řidič, musí mít řidičský průkaz, když chce někdo pracovat jako lékař, musí mít vystudovanou medicínu, když chce někdo pracovat jako správní úředník, musí podepisovat.

Podpis na dokumentu má stejný význam, ať je to vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis. Proto se také elektronickému podpisu říká podpis, protože plní funkci podpisu. Podpis je v našem právu projevem vůle podepisující osoby. Právnická osoba nemá vůli, nemůže tudíž nic podepisovat. Proto se elektronické pečeti nenazývají podpisem, protože nejsou projevem vůle – zajišťují pouze integritu dokumentu a jeho původ, ale dokument opatřený pečetí není projevem vůle, vydání dokumentu opatřeného elektronickou pečetí není právním jednáním.

Pokud úředník může iniciovat vydání dokumentu s elektronickou pečetí, je stejně vázán politikou certifikační autority, akorát zprostředkovaně – smlouvu s CA sice uzavřel úřad, ale ten musí příslušné povinnosti přenést na své zaměstnance.

Mimochodem, neustále používáte svůj novotvar „vstoupit do PKI“, ale nikde jste nenapsal, co tím myslíte. Ze samotného spojení slov to odvodit nelze, protože to spojení nemá žádný význam. PKI znamená Public Key Infrastructure, nebo-li infrastrukturu veřejných klíčů, a je to způsob, jakým se zabezpečuje správa a distribuce veřejných klíčů. Patří do ní tedy certifikační autority, certifikáty, seznamy odvolaných certifikátů, procesy vydávání a odvolávání certifikátů – do toho nemůže člověk vstoupit. Vstoupit do toho může nanejvýš CA, která začne poskytovat své služby.

Když něco tvrdíte a někdo jiný s tím polemizuje, je k ničemu pouze zopakovat své tvrzení, aniž byste zareagoval na tu polemiku.

Podpis úředníka neslouží primárně ke krytí integrity dokumentu (ostatně vlastnoruční podpis nekryje integritu vůbec), ale je to projev vůle – „chci, aby tento dokument byl platný, a na důkaz toho připojuji svůj podpis“.

Úředník do žádné PKI nevstupuje. Úředník pouze podepisuje své rozhodnutí (nebo jiný úkon), a to buď vlastnoručním podpisem nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Pouhou právní fikcí jsou s osobou spojeny oba dva druhy podpisů. Když pod návrh smlouvy napíšete vlastnoručně „trhněte si nohou“, je to technicky spojené s vaší osobou úplně stejně, jako podpis. Je pouze dohodou lidí, že když tam napíšete své jméno a příjmení, nebo něco z toho odvozeného, je to považováno za podpis.

Nevím, jak souvisí údržba dokumentu v čase s tím, zda je podepsán nebo označen pečetí. Každopádně dnes to funguje tak, jak píšete – pokud je autorem dokumentu OVM, označuje se pečetí. Vy jste si k tomu ale pravděpodobně přimíchal i dokumenty, které vytváří vždy fyzická osoba, i když v danou chvíli jedná jménem OVM – např. všechna správní rozhodnutí. To, že rozhodují lidé, kteří mohou zohlednit i mimořádné okolnosti, že nerozhoduje nějaký automat pouhou mechanickou aplikací nějakých pravidel, je považováno za jeden ze znaků spravedlnosti. Proto jsou také na všech rozhodnutí, rozsudcích atd. uvedena konkrétní jména lidí, kteří rozhodli.