Názory k článku Jsou internetové vyhledávače nelegální?

Gratuluji, velmi trefná analýza.
Ukládání stránek do cache nemá samostatný ekonomický význam a navíc je to pro osobní potřebu.
Což se o databázi vyhledávače říci nedá, neboť na tom slušně profituje.

Zatím se nikdo nebránil, protože vyhledávání víceméně všem prospívá. Zatím nebráníl a zatím prospívá. Ale prohnilost současného copyrightu se pomalu ale jistě ukazuje. Stejně jako v případě DRM.

Skoro bych se nebál odporovat...

U vědomí toho, že webový vyhledávač, resp. crawler který ty rozmnoženiny vytváří, je něco, s čím rozhodně nepočítal systém autorského práva vytvářený pro účely ochrany vytištěného románu někdy hluboko v minulém tisíciletí, se můžeme s trochou kreativity a teleologického přístupu velmi snadno dobrat i mechanismu konkludentního udělení licence k vytvoření takové rozmnoženiny.

Totiž - autor díla (webová prezentace či její část) toto dílo umístil na web, kde je každému volně přístupné. Je tedy přístupné i společnosti provozující crawler, resp. užívající vyhledávač jako svůj produkt.

Autor musí umístěním díla na "web" počítat s běžnými způsoby užití takového díla a jako k takovým k nim konkludentně uděluje souhlas (což je nově možné i dle českého AutZ. Jak je konstruována úprava například podle práva jednotlivých států USA si netroufám posuzovat).

Teorie souhlasu s indexací vyhledávači je podpořena právě i extrémně snadným _neudělením_ takového svolení, totiž velmi jednoduchou úpravou zdrojového kódu webu (robots.txt a další).

Dělám někde chybu?

Skoro bych se nebál odporovat...

U vědomí toho, že webový vyhledávač, resp. crawler který ty rozmnoženiny vytváří, je něco, s čím rozhodně nepočítal systém autorského práva vytvářený pro účely ochrany vytištěného románu někdy hluboko v minulém tisíciletí, se můžeme s trochou kreativity a teleologického přístupu velmi snadno dobrat i mechanismu konkludentního udělení licence k vytvoření takové rozmnoženiny.

Totiž - autor díla (webová prezentace či její část) toto dílo umístil na web, kde je každému volně přístupné. Je tedy přístupné i společnosti provozující crawler, resp. užívající vyhledávač jako svůj produkt.

Autor musí umístěním díla na "web" počítat s běžnými způsoby užití takového díla a jako k takovým k nim konkludentně uděluje souhlas (což je nově možné i dle českého AutZ. Jak je konstruována úprava například podle práva jednotlivých států USA si netroufám posuzovat).

Teorie souhlasu s indexací vyhledávači je podpořena právě i extrémně snadným _neudělením_ takového svolení, totiž velmi jednoduchou úpravou zdrojového kódu webu (robots.txt a další).

Dělám někde chybu?

Toto je řešeno přímo v autorském zákoně, úpravou tzv. citací (§31).

Rozdíl je v tom, že činnost uživatelů ve většině případů spadá pod tzv. volné užití (§ 30 autorského zákona), pod zákonnou licenci rozmnožování na papír nebo na podobný podklad (§ 30a autorského zákona) či pod zákonnou licenci pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a). Samozřejmě mohou být i hraniční případy.

Spoustu dat volne dostupných na internetu i já využívám pro svůj osobní nebo firemní prospěch a jistě nejsem jediný?
Používat volně dostupné zdroje informací k zajištění finančního obohacení budeme podle vás trestat?
To vaše přirovnání se stažením a vystavením kulhá na obě nohy.

Zdravím. Zcela chápu Vaše myšlenkové pochody, nicméně hlavní problém bych viděl v tom, že pokud z toho uděláte princip, dostanete absurdní právní výsledky a daleko větší počet právních a politicko-právních otázek.

V případě Vámi zmiňované licence se jedná o jednostranný právní úkon provozovatele webu nebo o smlouvu? Jednostranný právní úkon směřující k poskytnutí licence bych podle stávajícího znění autorského zákona a stávající teorie viděl jako právně nerealizovatelný. Pokud se bude jednat o smlouvu, jaký bude její obsah? V případě, že provozovatel webu stanoví v kódu stránky nebo v jejím textu určité podmínky pro provedení indexace (např. zaplacení určité částky), bude to pro provozovatele vyhledavače závazné? Pokud umístním na web autorské dílo či software neoprávněně, bude užití provozovatelem vyhledavače také oprávněné? Případně na základě čeho? K tomu připočtěte různé úpravy smluvního práva v jednotlivých právních řádech.

Kde je hranice mezi oprávněným a neoprávněným užitím cizího autorského díla pro podnikatelské účely? Pokud umístím na svou webovou stránku dílo chráněné autorským zákon, souhlasím z jeho užitím ze strany kterých všech osob? Provozovatelů vyhledavačů, vydavatelů on-line katalogů, tištěných katalogů, provozovatelů jiných webových stránek (potřebují text pro svou kontextovou reklamu stejně jako provozovatelé vyhledavačů a jejich činnost může být také bohulibá), vydavatelů jiných publikací či dalších podnikatelů, kteří jsou mými konkurenty?

Jak případně vydefinujete a odůvodníte zvýhodnění provozovatele vyhledavače oproti jiným podnikatelům či proti jiným případům zhotovování rozmnoženin autorských děl pro podnikatelské účely?

Cesta dle mého názoru spočívá pouze v legislativní změně. Ta bude velmi těžko realizovatelná, a to i z výše uvedených formálně-technických požadavků. Navíc, jak je obecně známo, směřujeme spíše ke stále větším omezením.

Ano, osobní potřebě rozumím, ale o tu mi nešlo. Šlo mi o použití pro komerční účely. Já web pro osobní potřebu téměř nepoužívám, používám ho pro svou práci.

Např. mohu při své příští přednášce zmínit, že vyhledavače možná porušují autorská práva. Budu při tom čerpat z tohoto článku, který jsem si bezplatně stáhl, dočasně vytvořil jeho rozmnoženinu v paměti svého počítače, svou hlavou jsem ji zpracoval, vyvodil z ní příslušný poznatek a ten zapracoval do své (komerční) přednášky.

Vyhledavače se od mne IMHO liší jen tím, že informace z autorských děl nezpracovávají svou hlavou nýbrž svými integrovanými obvody. Je toto ten rozhodující rozdíl?

Kazdy clanek je jiste do urcite miry vizitkou (ci chcete-li reklamou) sveho autora. Tento konkretni by jiste mohl napsat i nekdo mimo pravni praxi, tim by vsak utrpela odbornostni autorita textu.

Nejsem právník, takže právní aspekty posoudit neumím. Trochu ale tuším, jak fungují vyhledavače, a nemyslím si, že by se nějak lišily od všech ostatních uživatelů internetu. Dohodnutým způsobem (HTTP protokol) si stáhnou stránku, dohodnotým způsobem (standard HTML) interpretují její obsah, vlastním způsobem tento obsah zpracují (zařadí do indexu) a výsledek využívají ke svému prospěchu.

Principiálně totéž, dělají skoro všichni uživatelé. Např. pan Aujezdský si nepochybně občas stáhne nějakou stránku s odborným článkem (tímtéž HTTP protokolem jako vyhledavač), jeho prohlížeč interpretuje její obsah (podle téhož standardu HTML jako vyhledavač), obsah vlastním způsobem zpracuje (např. si poznamená důležité poznatky) a výsledek použije ke svému prospěchu (např. aplikuje získané poznatky na právní spor, který zrovna za úplatu řeší).

V čem je, prosím, ten podstatný rozdíl mezi vyhledavačem a panem Aujezdským?

IMHO je sporný jedině náhled stránky na doméně vyhledavače, a o tom jsem zde na Lupě psal již před lety: http://www.lupa.cz/clanky/porusuji-vyhledavace-autorska-prava/.

Pane Aujezdský, děkuji za odpověď, ale ten rozdíl stále nevidím. Jako právnímu laikovi mi nezbývá, než Vám věřit, že činnost uživatelů spadá pod paragrafy, které uvádíte. Proč pod ně ale nespadá i činnost vyhledavačů?

Možná přepokládáte, že vyhledavače trvale uchovávají celé kopie stažených stránek. Některé to možná z nějakých důvodů dělají, ale rozhodně to není nutné k zajištění jejich činnosti a v podstatě to s ní ani nesouvisí.

Vyhledavače jen zařazují stránky do indexu, což je (trochu zjednodušeně) tabulka, která má pro každé existující slovo jeden řádek, pro každou zaindexovanou stránku jeden sloupec a na průsečících řádků a sloupců je uložena informace, zda se dané slovo na dané stránce vyskytuje.

Z reálného světa by se to zřejmě nejlépe dalo přirovnat k výstřižkové službě, která si kupuje od každého novinového titulu jeden výtisk a do nějakého sešitu si zapisuje k jednotlivým klientům názvy a zdroje článků obsahujících to, co si klient přál sledovat. K takové službě nejsou rozmnoženiny díla potřeba -- stačí jen ten sešit -- a stejně tak je nepotřebuje vyhladavač, protože mu stačí jen index.

S redakcí jsme domluveni, že některé otázky by bylo vhodné dovysvětlit v diskuzi.

Uváděná okolnost je samozřejmě obecně známa, nicméně není zcela relevantní z právního pohledu, Jednání provozovatele webové stránky není z pohledu autorskoprávního pohledu rozhodující, pokud nesměřuje k uzavření smlouvy s osobou, která zhotovuje kopie autorských děl k podnikatelským účelům. Je to obdobné případu, kdy ze skutečnosti, že někdo ponechá klíčky v zapalování, nelze automaticky usuzovat, že souhlasí s tím, že si automobil někdo „vezme“ apod.

Myslím, že skutečnost, že při provozu internetového vyhledavače dochází ze strany jeho provozovatele k vytváření kopií textů umístěných na webu nebo jejich částí, není sporná. Ohledně Vaší druhé připomínky můj komentář níže.

Na místo vyhledávače si dosaďte navštěvníka a ukládání stránek v mezipaměti prohližeče a rázem máme tresné se na internetu vůbec pohybovat a snažit se něco přečíst.
Pokud se provozovatelum stranek nelibi, ze jsou indexovány prohlížeči, mají sposutu možností jak tomu zabránit - nejjednodušší je to na veřejnou síť vůbec nedávat.

Samozřejmě že obecně :)
Google tady uvádím jako příklad proto, protože techniku spojování obsahu cizích stránek a vlastní reklamy dovedl nejdále.

Citace je samozřejmě povolená, ale citace s reklamou už je trochu problém. A výsledek vyhledávání má podle mne daleko blíže ke zpracování díla než k citaci, resp. k zařazení částí díla do díla souborného.

Mimochodem, když si vytvořím kopii internetové stránky, vytvářím si kopii autorského díla audiovizuálního nebo kopíruji počítačový program v jazyku html/php/flash atd? :) Ono totiž na vytváření kopií počítačového programu se žádné volné užití resp. citace nevztahují :))) takže pokud by to byla indexace pomoci screencapture, prosím, ale tohle je indexace pomocí reverse engineeringu zdrojového kodu stránky (můj laický pohled právníka), takže tam by to mohlo být ještě trochu komplikovanější, protože zpětné dekompilování kodu je pro další užití bez souhlasu zakázáno.

A otázka třetí, obrázky a text na stránkách jsou dílo audiovizuální nebo je to program? A co třeba flashová animace? Kopírujete si pohyblivý obrázek jakožto dílo audiovizuální nebo program v programovacím jazyku flash, když si to uložíte na disk? :)))

Odpovím proti otázkou:
Zpochybníte reklamu na které bude letecký snímek Prahy nebo panorama Prahy s vysílačem na Žižkově?

Já mu povolení neposkytuji a ve vyhledávači se mé data objeví. Mohu to vysvětlit ještě jinak. Pokud si nezamknu dům, každý si může sám otevřít a dělat co chce?

Souhlasím s autorem článku zejména s pasáží, že internetové vyhledávače nemají žádný právní důvod (smlouva či zákonná licence) k tvoření rozmnoženin za účelem obchodního prospěchu. Pro upřesnění ještě dodávám, prodávají návštěvníky, kteří patří tvůrci informace.
Svým příspěvkem chci upozornit, že návštěvník vyhledávanou informaci může na Internetu najít přímo u autora, bez ohledu na použití nějakého prostředníka (vyhledávače), který ho brzdí a mnohdy i obtěžuje při hledání informace. Návštěvník si však vyhledávač vybírá dobrovolně.
Jak tedy hledat bez vyhledávačů a mít informaci přímo od zdroje (z první ruky)?
V první řádě musí návštěvník přesně vědět, co hledá. Na to samozřejmě v dnešní uspěchané době není čas ba ani chuť, a tak se raději napíše do Googlu slovo a něco se najde. Pak se dále pohybuje posuvníkem a hledají se nejlepší data z vyhledaných.
Co kdyby návštěvník hledal informaci spojenou s určitým místem vzniku. Například kominíka z Krásné Lípy, historickou památku z určitého bodu?
Kolik návštěvníků se umí předem zamyslet, jak správně a co nejrychleji dojit k toužené informaci. Kolik procent návštěvníku hledá tak, že napíše do webového prohlížeče přímo webovou adresu místa a jména informace. Vždyť by to bylo tak snadné, napsat kominik.krasnalipa.cz. Bohužel tyto neexistují.
Na tomto příkladu je jasné, že na Internetu chybí spousty webových stránek, i když data o objektu jsou v daném místě k dispozici. Proč nemůže správce webových stránek zveřejnit všechny data, aby je návštěvník našel přímo z prvního místa. Nemá k tomu požadovaný „robot“ neboli software. Tento prvek vyvíjíme. 

Ale tady zalezi na Vas, co vse dovolite svemu servru. Ta komunikace pokud vim vazne vypada zhruba:
"Ja jsem Internet Explorer 5 a chci stranku xxxxx"
"Tady mas stranku xxxx:"
...
...

nebo
"Ja jsem vyhledavaci robot od Googla a chci stranku xxxx"
"Nemas opravneni"

Podle mne neni veci vyhledavacich spolecnosti aby zabezpecovali vase data. Muzete tlacit na autory web servru, ze nechcete aby byli implicitne otevrene a ze radsi chcete vsechna povoleni zadavat sami rucne. Sice je to cele proti smyslu WWW, ale pokud je to vase volba....

S tim nezamcenym domem mi to pripada vazne divne. Spis to berte tak, ze date svuj vytvor na nastenku vedle obecniho uradu. Je vase volba, zda tam plakat vyvesite, nebo ne.

To myslite v pripade ze kliknu u odkazu na archiv? Muzete mi rici jakym zpusobem podle Vas na archivovane strance vydelava?

To je snad očividné ne? Reklamou :)) Na každé službě, kterou google (i kterýkoliv jiný vyhledávač) vyděládá, vydělává reklamou :) Kdyby neměl co vyhledávat, a lidi ho nepoužívali, tak mu za reklamu nebude platit nikdo :))

Google má peníze z reklamy, který mu platí inzerenti. A inzerenti mu platí proto, protože google zákazníkům hledá, indexuje, schováva a zprostředkovává a ukazuje cizí autorská díla na cizích internetových stránkách.

Ptal se Vás snad někdo z google, jestli si může na dotaz ukazovat vaše stránky? Udělat si bez Vašeho vědomí kopii a poslat ji svému zákazníkovi? Protože výsledek vyhledávání je kopie Vaší stránky udělaná bez Vašeho souhlasu.

Ostatně databáze google je něco jako dílo souborné, plné indexovaných citátů vašich stránek bez Vašeho výslovného souhlasu. A vůbec :)

bavíme se o vyhledávačích všeobecne nebo Vám leží v žaludku google?
Kde je výsledek vyhledávání kopie mojí stránky? Většinou je to odkaz na stránky s krátkou citací, což je ze zákona povoleno a nepotřebuji na to souhlas autora.
Databáze plné citátů - citace s odkazem na zdroj a autora je povolené.

Samozřejmě že obecně :)
Google tady uvádím jako příklad proto, protože techniku spojování obsahu cizích stránek a vlastní reklamy dovedl nejdále.

Citace je samozřejmě povolená, ale citace s reklamou už je trochu problém. A výsledek vyhledávání má podle mne daleko blíže ke zpracování díla než k citaci, resp. k zařazení částí díla do díla souborného.

Mimochodem, když si vytvořím kopii internetové stránky, vytvářím si kopii autorského díla audiovizuálního nebo kopíruji počítačový program v jazyku html/php/flash atd? :) Ono totiž na vytváření kopií počítačového programu se žádné volné užití resp. citace nevztahují :))) takže pokud by to byla indexace pomoci screencapture, prosím, ale tohle je indexace pomocí reverse engineeringu zdrojového kodu stránky (můj laický pohled právníka), takže tam by to mohlo být ještě trochu komplikovanější, protože zpětné dekompilování kodu je pro další užití bez souhlasu zakázáno.

A otázka třetí, obrázky a text na stránkách jsou dílo audiovizuální nebo je to program? A co třeba flashová animace? Kopírujete si pohyblivý obrázek jakožto dílo audiovizuální nebo program v programovacím jazyku flash, když si to uložíte na disk? :)))

Nepoužívám desku, jen její kopii na svých stránkách
Abych byl upřímný nějak mi uniká smysl vaší otázky. Vyhledávače nevyhledávají za účelem reklamy, to je snad až druhý plán, v prvním to musí být dobrý vyhledávač - musí být udělaný za účelem vyhledávání.
Pokud udělám sbírku kopií pamětních desek a dám tam prasátko na peníze a nenutím vás tam něco vhodit, těžko mě nařknete že sem tu sbírku udělal za účelem co nejvíce vydělat.

Já znám spoustu autorů tránek, kteří se z mnoha důvodů brání. Mají k tomu robots.txt a další prostředky.

Před pár lety řešený případ v Německu, týkající se indexace obrazových dat z webové stránky
http://www.suchmaschinen-und-recht.de/urteile/Landgericht-Erfurt-20070315.html

Zákon to ale říká obráceně. Ne že autor to musí explicitně zakázat, ale naopak, ten kdo chce, musí se výslovně dovolit a sehnat si souhlas.

Podle meho laickeho pohledu programatora: S vyjimkou flashe jde o díla audiovizuální. HTML není program. Za SW by bylo možné vzít PHP zdroják, ale ne výslednou stránku. To samé GIF apod. (V HTML může být ještě java script, ale ten se pokud vím neindexuje ani nezobrazuje v citacich)

S reklamou problém nevidím. Tys ještě neviděl knihu plnou citací, kde hned za seznamem literatury bylo několik stran reklam?

Máš recht a ještě je to tam v jednoduše čitelné podobě a ISP na cache nehorazně vydělávají, protože si šetří konektivitu a uživatelé jsi myslí že mají hroozně rychlý lajny do ciziny :-)

To uz jsme se ale dostali docela daleko ;-) PROXY patri jednoznacne do technickych prostredku internetu. To by pak musel nekdo licencovat i ukladani dat v pameti televize, pokud ma 100Hz obrazovku ;-)

Poznate rozdil mezi HDD s ulozenou kopii webove stranky vyhledavace a ulozenou strankou v proxy?
pssst, to o te televizi radsi nerikejte moc nahlas, nekdo by se toho mohl chytit ;-)

Takze provedeni screen capture a nasazeni OCR by bylo v poradku?
Jaky revezni inzenýrství máte na mysli, robot vyhledavace si "precte" vyslednou podobu stranky kterou by obdrzel vyhledavac, nic zpetne nerozkodovava.
Flash je jasny - je to animace a ne program nebo snad samorozbalovaci zazipovany soubor povazujete za program?

Otázky technologické jsou mi, sice zcela z laického pohledu, nicméně do určité míry známy. I to, že jsou využívány různé technologie.

Skutečnost, že dochází k fragmentaci autorského díla ze strany provozovatele vyhledavače, není dle mého názoru rozhodující, a to za předpokladu, že je možné z těchto fragmentů autorské dílo zrekonstruovat (v podstatě všechny elektronické rozmnoženiny jsou nezbytně fragmentovány). Stejný případ je u některých P2P sítí. Okolnost, že ze strany konkrétní osoby došlo ke sdílení pouze části souboru obsahujícího rozmnoženinu autorského díla, nemá vliv na otázku vzniku odpovědnosti za zásah do autorského práva ze strany takové osoby. Navíc právo na nedotknutelnost díla patří mezi osobnostní autorská práva a samotná fragmentace díla tak může mít sama o sobě za důsledek vznik autorskoprávní odpovědnosti.

Vaše otázka uvedená níže v diskuzi směřuje do oblasti tzv. volného užití (přestože zmiňujete komerční užití) a zákonných licencí. Volnému užití se tento článek nevěnoval Snahou o vymezení pojmu „osobní potřeba“ se zabývá spousta literatury. Z mého pohledu ta definice není vhodná, jelikož je příliš úzká a skutečně některá jednání uživatelů webových stránek mohou být na hranici tohoto vymezení (pokud nelze aplikovat jiné zmiňované, zákonné licence). Nicméně jednání, kdy zhotovíte rozmnoženinu autorského díla a informace obsažené v této rozmnoženině použijete pro své podnikání by mělo spadat do volného užití. V případě, že však použijete samotnou tuto rozmnoženinu pro podnikání, mělo by se jednat o zásah do autorského práva.

Zhotovování rozmnoženin za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu je možná pouze v podobě tiskových rozmnoženin (§ 30a autorského zákona), a to pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby. Stejně tak je tedy možné z druhé strany argumentovat, že z hlediska formálního není rozdíl mezi zhotovováním rozmnoženin provozovatelem vyhledavače a provozovatelem webu, který si zhotoví rozmnoženiny všech článků z Lupy a následně je vystaví na svém webu za účelem obchodního prospěchu. Je nutné vzít v úvahu, že zákon musí být vždy do určité míry obecný a nelze znormovat celou vnější realitu.

Autorský zákon jednoduše není zcela 2008 ready a zřejmě to ani není možné.

Pokud by Vás problematika zajímala blíže, dejte prosím vědět na můj email. Je nad lidské síly a časové možnosti reagovat na vše.

Návštěvník nejedná protiprávně. Vyplývá to z par. 37-2:

(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému

Beru to asi trochu jinak než autor článku.
Knihovny taky nikdo nenařkne z toho že mají rejstřík autorů a jejich knih se stručným popisem jejich děl z toho že porušují autorský zákon.
Vyhledávač navíc zaindexované dílo nevydává za svojí tvorbu, ale pouze odkazuje na původní zdroj informací, na vlastním textu indexovaných stránek nevydělává, protože ho nijak veřejně neprezentuje

trocha demagogie k prohnilému systému:
Takže když začnu provozovat vyhledávač, který bude prodělávat a já ho budu dotovat, je vše v pořádku?

Co když si udělám stránku (výstavu) na které budu a zveřejňovat kopie pamětních desek a různých nápisů, klidne si doplnte domy, mosty, sochy a podobná díla).
U každé kopie (fotky) bude popis kde se veřejně přístupná pamětní deska nachází a co je na ní napsáno.
Podle vašeho principu jsem páchal trestný čin, protože dělám kopie věcí co mi nepatří a vzhledem k tomu, že mám na stránce adsense (nebo vybírám vstupné) na tom i ekonomicky vydělávám.

Pozor, FLASH toho umi vic, nez jen animace. Ze se vetsinou na animace pouziva je vec jina. Ve flashi krome jineho bezi i klient pro ICQ a to rozhodne neni jen animace.