Ne, nemate pravdu - to prvni dodatek opravdu nerika. I kdyz v alt-reich svete je tento vyklad popularni.
Pekne shrnuti prvniho dodatku je zde:
https://xkcd.com/1357/
To je trochu michani hrusek s jablky. Pokud Vam nekdo nechce poskytnout sluzbu a nema na ni monopol (at uz protoze je to stat, nebo protoze je to opravdu monopolista), dal by se s extremne dobrym pravnikem mozna primer k Virginia v Black vyhrat (i kdyz by me to spis prekvapilo, ten pripad byl vazne o necem jinem).
Jak muzete nekoho “zastrasit” tim, ze si bude muset zalozit ucet u konkurence (a ze karetnich procesoru na internetu v usa je vazne moc)? I kdyby se Vam povedlo byt odmitnut u vsech, tak je to spis znamka toho, ze KYC procesy v bankach funguji, nez poruseni prvniho dodatku. Prectete si treba o legalnich pestirnach travy a bankach, pokud mate pocit ze ustava zajistuje lidem pravo mit ucet v bance...
Mimochodem presne tyto pravni absurdity jsem mel na mysli...
Zdá se, že slovo „cenzura“ můžeme už také zařadit ke slovům, která málokdo používá v jejich původním významu…
Jinak v tom máte trochu zmatek, „právo na šíření názorů“ neznamená, že vám v tom šíření vašeho názoru musí každý pomáhat. To, co dělá PayPal, je zase šíření názoru PayPalu, tak nevím, co se vám na tom nelíbí. Asi byste chtěl názory PayPalu „cenzurovat“…
Jak přesně rozlišíte "zákaz kouření na pokoji" od "zakáz kouření na pokoji za účelem odrazení kuřáků"? Říkáte tedy "Ať klidně PayPal nezprostředkovává platby pro KKK, na to má právo, ale nesmí to zdůvodňovat tím, že tak činí proto, že jde o KKK."? Když to tedy nebude troubit do světa a na otázku "Proč odmítáte zprostředkovávat platby těmto organizacím?" bude odpovídat prostým "Protože můžeme.", bude to v pořádku? A může vydat prohlášení "Ode dneška nezprostředkováváme transakce pro organizace A, B, C, protože můžeme."? A může v tomtéž prohlášení zmínit Charlottesville? Nebo pokud vydá takové prohlášení opravdu zcela neutrální bez jakýchkoliv odkazů, může vedle toho vydat prohlášení, že se mu nelíbí způsob, jakým se organizace A, B, C angažovaly v Charlottesville?
Jim to nevysvětlíte, oni bolševismus nezažili
Mýlíte se.
domnívají se, že když to dělá soukromník, tak je to v pořádku, protože je to jeho svoboda volby
To je přece mantra Ivana Nového – „trh to vyřeší“.
Jeden by myslel, že nejpozději ve chvíli, kdy korporace začnou otevřeně ovlivňovat politiku a prosazovat konkrétní ideové směry, to bude zřejmé každému.
Korporace vždy ovlivňovaly politiku a posazovaly konkrétní ideové směry. Protože ta korporace má nějaké vlastníky a jedná v jejich zájmu, a pokud ne, má nějaké šéfy a jedná v jejich zájmu. Pokud má to vedení všech pět pohromadě, bude korporace prosazovat demokracii a bojovat proti totalitním směrům, protože si dobře spočítá, že když bude totalita, nebudou žádní vlastníci korporace a ve vedení korporace bude někdo jiný. Pak samozřejmě existují jiní vlastníci a vedení, např. vedení Seznamu nebo živnostníci, kteří ve 30. a 40. letech podporovali komunisty a v 50. letech se pak strašně divili, že se to znárodňování týká i jich.
Jim to nevysvětlíte, oni bolševismus nezažili a domnívají se, že když to dělá soukromník, tak je to v pořádku, protože je to jeho svoboda volby. Že ten "soukromník", kterého se zastávají, disponuje prostředky většími než roční rozpočet středně velkého státu (a tomu odpovídajícími mocenskými pákami), to už vidět nechtějí.
Korporace není soukromý podnik, korporace je soukromá mocnost - a nemohou se na ni tedy vztahovat stejná práva a stejné svobody, jaké platí pro majitele koloniálu na rohu. Omlouvat korporační zvůli svobodou podnikání je stejně nesmyslné, jako omlouvat svobodou podnikání chování Husajna, Kima či Hitlera.
Jeden by myslel, že nejpozději ve chvíli, kdy korporace začnou otevřeně ovlivňovat politiku a prosazovat konkrétní ideové směry, to bude zřejmé každému. No evidentně ne. :-P
Nemáte pravdu, na PayPal lze uplatnit případ Virginia v. Black, tedy uplatnění ústavního práva (seznam nevhodných) s úmyslem zastrašit. viz zde http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:11Hka1sjvKQJ:www.mvcr.cz/soubor/extremisticke-projevy-a-jejich-soucasne-misto-podle-ustavy-usa.aspx+&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
To je totiž to co PayPal dělá. Je to forma levicového extremismu.
Šíření názoru je pasivní činnost, svoboda šíření názorů je tedy možnost zveřejnit jakýkoliv názor. Ovšem uvést ten názor v život nějakým činem, už může být trestné. A to je případ PayPalu, nezveřejňuje svůj názor na někoho (nebo na něco), ale činí konkrétní kroky, k aktivnímu omezování nositelů jiných názorů, což je přímá diskriminace.
Cenzura je to nepřímá, protože je-li ve veřejném prostoru něco takového, vyvolá to strach, hlásat vlastní autentické názory. Takovou cenzurní strategii u nás aplikovali komunisté v letech normalizace, kdy za názor vyhazovali ze zaměstnání a nebo bránili dětem nositelů nepohodlných názorů ve vzdělání.
Vycházíte z marxismu, když si myslíte, že třídy mají nějaké zájmy a že lidé jsou rozdělení do tříd podle vztahu k výrobním prostředkům. Ale to je nesmysl.
Když bude totalita, tak vlastníci velkých korporací to budou mít jednodušší. Taky podléhají sebeklamu, že ví co je pro ostatní dobré. Když je někdo vlastník velké korporace, tak to neznamená, že nemůže být neomarxista. Problém je v tom, že bez trhu, takový systém bude zdroje rozdělovat neoptimálně a zkrachuje. Ovšem než to nastane, tak bude utahovat šrouby poddaným.
I velké korporace využívají komunistického otrokářského systému v Číně. To co nás čeká, probíhá nyní v Hongkongu, kde Číňané unášejí a pravděpodobně i vraždí všechny nepohodlné. Jedna země, více systémů. Houby. Komunismus, který žije jen díky spolupráci s korporacemi. Kolektivismus se nevyhýbá ani velkým korporacím.
To ale není nic nového, Rotshildové taky kamarádili se Stalinem.
V případu Virginia v. Black to soudce rozlišil. Nezáleží na prohlášení ale na intenci zastrašovat realizací ústavního práva, které mi náleží. A intence jsou jasné - společenská odpovědnost firmy - tedy vytvoření trendu zastrašování firmami a vynucování si určitého pohledu na svět hrozbou odepření služby vycházející z něčí pokřivené etiky, také kolektivním tlakem na ty firmy, co se tomu nepodvolí.
Je to velmi nebezpečný trend i ekonomicky, protože generuje poruchy optimálního rozdělení zdrojů, oddaluje firmy od reality, firmy pak realizují cíle, které se s realitou míjí. Dokonce to ohrožuje firmy samotné, protože v rámci jejich firemní struktury jsou podporováni hloupí ale o to víc ambiciozní lidé, kteří se propagují pomocí těchto vyprázdněných cílů a misí.
To kádrování klientů prvky zastrašování jednoznačně nese. To známe dokonce z naší zkušenosti, komunisti na tom založili celou normalizaci.
A prodejce má samozřejmě ústavně zaručeno nakládat se svým majetkem, jak se mu zlíbí, tedy může si i vybrat podmínky prodeje. Třeba hotel může zakázat kouření na pokoji, ale nemůže zakázat kouření na pokoji, aby odrazoval kuřáky od kouření, jako symbol. To už je to zastrašování. Kuřák by musel tajit to, že je kuřák v obavě, že se neubytuje v hotelu.
Nejde o právo mít účet v bance, ale o ústavní právo prodejce použité k zastrašování. O tom je případ Virginia v. Black.