Je zajímavé, jak dlouho s námi tento druh plateb je: připomeňme si, že před dvanácti lety (prosinec 2000) se objevila služba “I like Q”, která uvedla na český trh alternativní internetovou měnu zvanou “kvéčka”, následovalo pak několik služeb dalších, byť žádná z těch prvních nepřežila.
Celosvětový lídr těchto plateb, firma PayPal, vznikla v roce 1998, o dva roky později byla koupena aukční síní eBay. Dnes má obrat přes čtyři miliardy dolarů – tedy skutečné tržby, nikoli „transakční obrat“ (objem peněz, které přes PayPal protečou, ten je dvacetkrát větší).
Zdálo se – a možná se to může zdát i dnes – že další vývoj internetových platebních systémů, jak se jim říkalo, je a bude přímočarý. PayPal a jeho klony budou postupně posilovat, zatímco tradiční metody (zejména platební karty) budou ustupovat. To se trochu děje – už zmíněný PayPal dokáže setrvale růst o zhruba 20% meziročně, a to u firmy jeho velikosti už není málo.
Úspěšně se etablují i další služby, které jsou mu podobné – u nás zmiňme například PayU, který funguje poměrně krátce, ale díky e-komerčním lídrům v zádech, jako je Heureka a zejména Aukro, se zřejmě stal nejpoužívanějším platebním systémem v oblasti internetového obchodování u nás. Podobných alespoň středně úspěšných řešení jsou na světě desítky.
Cosi nového a většího
Budoucnost ale najednou není, jako bývala. Na scénu totiž vtrhly spolu s chytrými (dotykovými) telefony mobilní platby. Dva hlavní hráči, Apple se svým AppStorem, a Google/Android s Google Play, naučili náhle platit půlku lidstva mobilem. Zatím se jedná “jenom” o platby za obsah, který si do mobilů nebo tabletů ládujeme, tedy hudbu, filmy, knihy a aplikace včetně her, ale slovo “jenom” není úplně na místě.
Už dnes jsou to obří peníze a například dle studie Ernst and Young má objem těchto plateb dosáhnout hodnoty 245 miliard dolarů už za dva roky – porovnejte to s tržbami jasného lídra trhu, firmy PayPal, jehož transakční obrat (přesný termín zní TPV, Total Payment Volume) dosahuje asi 100 miliard. PayPal se k takovéto hodnotě dobíral čtrnáct let – mobilním platbám bude stačit několikrát kratší doba.
Na první pohled tu nemáme rozdíl. Jako uživatel PayPalu se u služby zaregistrujete, zadáte tam číslo kreditky a pak platíte “přes heslo”. Jako vlastník zařízení od Apple nebo uživatel služby od Google… jste na tom stejně. Všechno jsou to mikroplatby přes kreditku. Jenomže zatímco v prvním případě platíte různým obchodníkům a PayPal jen provede převod (váš účet – obchodník), v druhém a třetím případě jdou peníze Applu nebo Googlu, a ten si to pak s obchodníkem (například s prodejcem hry nebo hudebním vydavatelem) “vyřídí”, zpravidla s citelným zpožděním.
Z pohledu zákazníka je to výrazně bezpečnější, protože veškeré transakce jdou s jednou firmou, obchodník ale namísto stržených dvou procent odevzdává procent třicet až čtyřicet. Ovšem, dodejme, není to čisté vyděračství Applu a Googlu: tyto firmy na sebe přebírají roli obchodníka a berou si tedy “maloobchodní marži”, vy zůstáváte výrobcem, tvůrcem.
To je ale teprve začátek. Zatímco platby přes počítač se v podstatě omezují jen na internetové obchody a internetové služby, takže mohou růst pouze v rámci těchto dvou trhů, mobilní platby mohou technicky nahradit úplně jakékoli platby – protože všude tam, kde dnes chodíte s peněženkou v kapse, bude stačit chodit s mobilem, který v té kapse ostatně máte už dnes. Podívejme se na to z pohledu krámů, které s sebou člověk stále tahá, které nikdy neopouští: je to mobil a peněženka. Zredukujme dva na jeden. Peněženka bez mobilu? Nesmysl. Mobil bez peněženky? Představitelné.
Konec bankovek a mincí
Proč se platby přes počítač (přes Internet) prosazovaly tak pomalu (čtrnáct let) a stále mají jen zlomeček trhu? Jednak to firmy, bez kterých neproběhne ani jediná bezhotovostní platba, tedy banky a „kartářské“ firmy, vlastně moc nechtěly, nebylo a není to v jejich podnikatelském zájmu.
A jednak, protože se zde tyto firmy dokázaly ve výsledku etablovat napřímo – platby kreditkou nebo přímé převody z účtu na účet jsou na Internetu “za pécéčkem” dnes také standardem. I přes existenci PayPalu zde rovnováha starého světa, představovaná trojúhelníkem obchodník-zákazník-banka, zůstává zachována.
Ve světě “za pécéčkem” tedy nezpůsobily digitální platby žádnou disrupci, maximálně se mezi banky vklínilo pár malých hráčů a jeden větší (PayPal). V oboru mobilních digitálních plateb ale možná nastane dramaticky nová situace. Náhrada peněženky mobilem se vším, co s tím souvisí – tedy především se zánikem fyzických peněz – už onou disrupcí bude (pokud se tak ovšem stane). Jak to bude technicky provedeno, není potřeba technologicky osvícenému čtenáři vysvětlovat: tam, kde se dnes vytahuje peněženka a odpočítávají se mince a bankovky, se příště jen mávne mobilem a rychle potvrdí na jeho displeji.
Tato disrupce je tentokrát silně vítaná všemi součástmi řetězce, jen finanční průmysl k ní má ambivalentní vztah. Hotovostní styk je totiž drahý, náklady na manipulaci s hotovými penězi stojí obchodníky jednotky procent z tržeb, hrozby krádeží a padělání jsou nemalé, a není to vlastně ani moc příjemné pro zákazníky. (Proto ostatně vznikly platební karty).
V řadě případů jsou systémy na výběr peněz tak drahé a neobratné, že mohou překonat i výnosy z vlastního placení (!) – zmiňme například parkovací automaty či obecně výběr poplatků za parkování. Zkusme si představit, jak by se rozmohl trh pouličních automatů se vším možným, kdyby se do nich nemusely cpát hotové peníze (mincovní část je jejich zdaleka nejdražší a přitom nejzranitelnější částí). Zkusme si raději nyní přestavit – protože to brzy nastane, tak ať nejsme překvapení.
Apriorní zákaznická důvěra
Kromě vlastního technologického zvládnutí (NFC čipy atd.) zůstává klíčovou otázkou bezpečnost. Spojení digitálních technologií s Internetem dává mimořádně třaskavou směs: možná si to ani neuvědomujeme, ale v “životě na internetu” jsme si zvykli na to, že se nás zhruba stokrát za den někdo pokusí okrást (phishing, útoky na servery, podvodný spam atd.).
To nejsou víceméně nevinné spamové nabídky, které pouze otravují život, ale pokusy o krádež – asi jako kdyby se vás desetkrát denně na ulici pokoušel někdo obrat o peněženku, asi jako kdyby se dvacetkrát denně a v noci zvlášť někdo pokoušel šperhákem dostat do vašeho domu nebo bytu, a vy byste museli být neustále na stráži, přičemž vlastně jedinou obranou by bylo na útočníka houknout bububu. Bizarní a k nepřežití – ale takto to na Internetu funguje a nějak jsme si na to asi zvykli.
Nedělejme si iluze o zabezpečení mobilních zařízení – bezpečnostní experti na toto téma dovedou vyprávět dlouho a jsou k tomu kvanta veřejně dostupných materiálů, není potřeba zde rozvádět. Nicméně na AppStore či Google Play platíme v klidu a bez obav. Proč? Protože vždy platíme jedním a dobře známým způsobem, vždy dáváme pokyn jen jedné jediné firmě (Apple, Google) ve smyslu “ano, můžeš si strhnout jedno, dvě eura”.
Není to sto formulářů na sto různých webových stránkách (nebo aplikacích), není to znovu a znovu vyplňování čísla kreditní karty, což i já sám dělám s divným pocitem v žaludku – kdo ví, komu to vlastně dávám, kdoví, kudy bude moje číslo kreditky putovat, kdo ví, jestli nějaký všivý keylogger neodchytává tuto sérii čísel a znaků a neodesílá ji někam.
Nechci rozhodně říci, že mobilní cesta zaručí stoprocentně bezpečnou platbu, ale jsem si jistý, že bezpečnost je zde z výše uvedených důvodů podstatně vyšší a především, protože proces je stále stejný a důvěrně poznaný, panuje zde apriorní zákaznická důvěra, oproti spíše apriorní nedůvěře a opatrnosti u té druhé možnosti.
Důvěra v mobilní platby je měřitelná: objem mobilních plateb se za dva roky, mezi 2009 a 2011, zvětšil padesátkrát. O něčem takovém se ve finanční branži nikomu nezdá ani v mokrých snech.
Bank of Scotland, Bank of Apple, Bank of Google
K uzavření kruhu zbývá už jen kousek – takový krůček, dalo by se říci, malý pro člověka a velký pro lidstvo. I přes snadnost platby přes mobil je přístroj vlastně stále svázán s platební kartou, která se ale – v budoucnosti – stává vlastně zbytečným prostředníkem, protože s ní stejně nikde neplatíte, která je jen dalším žroutem jednoho-dvou procent provize na trase banka-kartář-Apple/Google-obchodník-zákazník. Jednoduše se účet u technologické firmy prováže přímo s bankovním účtem se zachováním ochran (např. denní limit plateb atd.) a je to. Jsme o prostředníka kratší.
Ale ještě ne na konci. K čemu vlastně v tomto systému, když vše provádíme “mobilem”, slouží banka? Zmizí peníze, bankomaty, za přepážku nechodíme už dávno – jakou důležitou, přidanou hodnotu pro nás banka znamená, když bankovní terminál máme v kapse a v ruce neustále? Není lepší svěřit své peníze Bank of Google / Bank of Apple a vynechat ještě jednoho, víceméně parazitního, prostředníka?
Je to hodně divoká představa, ale je přesně v duchu kapitalismu, kdy se jednak neustále hledají efektivnější (levnější, snazší, rychlejší) cesty a kde jednak silnější pohlcuje slabšího, staré ustupuje novému (Apple i Google jsou dnes silnější a mocnější firmy než naprostá většina bank). Banky v době elektronických peněz, se svými mramorovými budovami a nablýskanými kancelářemi vypadají nebezpečně přežile. Pokud jedna tiše ševelící mašinka někde v klimatizovaném podzemí zvládne totéž jako deset tisíc zaměstnanců ve stovce drahých baráků, jeví se boj stejně jednoznačně jako útok koňské kavalérie proti tankové brigádě.
Ovšem, je zde spousta otazníků, z nichž asi největším je vlastně vzrůst moci jedné či dvou technologických firem nade všechny meze, do pozice kontrolora (potenciálně veškerého) maloobchodu a současně i správy peněz obyvatelstva. (A je dobré si všimnout, že lepší výchozí pozici má právě firma Apple, díky tomu, že má naprostou vertikální kontrolu nad vším, kde se i jen mihne její logo, a díky obrovské oddanosti svých zákazníků a jejich ochotě svěřit této firmě do rukou takřka vše). Dále ale už ponechám prostor i vaší fantazii, ať z toho taky něco máte.
Platby přes PC jsou tedy také dinosaurem
Netvrdím, že výše uvedený scénář (zvláště jeho závěr) nastane, ale vývoj tímto směrem je pravděpodobný – ovšem s tím, že zejména „kartářské“ společnosti se budou mocně bránit, a mají na obranu hodně sil i možností. Příliš se nedá pochybovat o tom, že platba “mávnutím mobilem nad kasou” začne vytlačovat hotovostní styk: zde jsou odborníci ve shodě a spíše se diskutuje kdy a jak přesně, nikoli zda vůbec.
Jenomže to vede ještě k jednomu překvapivému konci, kterým úvahu o nejasnosti digitálních plateb uzavřu: že vlastně nejjednodušší bude využít mobilní zařízení, které se postupně stává bankovním terminálem ve vaší ruce, i k platbě “u pécéčka”, či případně využít alespoň tento princip jediného merchanta.
Není nakonec pro všechny jednodušší namísto současného maglajzu “pět typů kreditek, bankovní převod, čtyři druhy online bankingu, PayPal, PayU, PaySec, Paycokoli”, dát jednoduše z mobilu, který je považován za bezpečný (!) pokyn “zaplať, tak jako platím vždy a všude”?
Na první pohled debilně vypadající postup platit mobilem při nákupu z pécéčka může naopak znamenat zjednodušení pro všechny, zejména ve střednědobém výhledu, kdy budeme na mobil coby náhradu peněženky už suverénně uvyklí.
ČLÁNKY DO MAILU