Mediální novela, která má od příštího roku zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, je ve sněmovně ve fázi druhého čtení. Poslanci tedy mohou předkládat návrhy změn, které by chtěli do zákona dostat. A protože mediální témata prakticky pokaždé spustí poslaneckou kreativitu, není o pozměňovací návrhy nouze.
Pozměňovací návrhy bychom mohli rozdělit do tří kategorií. První je největší – patří sem všechny změny, které jsou neprůchozí. Ve druhé skupině jsou návrhy, na kterých se věcně shoduje opozice i koalice, ale liší se v názorech na technické provedení (například jestli se kvůli rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií musí měnit ústava). A třetí skupinu představují změny, se kterými není zásadní problém.
Ve sněmovním systému je už dvacet návrhů. Většina spadne pod stůl, protože jdou přímo proti vládním záměrům a zákon by po nich ztratil smysl nebo by z něj byl jen pahýl. Opozice nemá dostatek poslanců, aby mohla své návrhy prosadit. Vládní strany mají ve sněmovně pohodlnou většinu i poté, co koalici opustili Piráti se svými čtyřmi poslanci.
Některé změny však připravili také vládní poslanci. Jejich návrhy většinou upřesňují některé nejasnosti v původní předloze. Reagují také na připomínky komerčních médií, která chtějí mít jistotu, že si Česká televize a Český rozhlas nebudou vykládat veřejnou službu libovolně, ale jen v rámci dohodnutých limitů. Tyto návrhy nejspíš projdou.
Opozice: Nezvedejte poplatky a vynechte mobily
S návrhem na nejširší změnu přišel předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Jeho strana by chtěla poplatky úplně zrušit a nahradit je financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Už dříve to Babiš ohlásil jako hlavní téma volební kampaně v příštím roce. Není zatím jasné, zda by se kvůli penězům pro veřejnoprávní média krátily jiné kapitoly státního rozpočtu, nebo by se prohloubil už tak velký deficit.
V mezidobí by hnutí ANO chtělo alespoň osekat vládní plány na zvýšení poplatků a rozšíření kategorie poplatníků. Andrej Babiš proto znovu zveřejnil svůj starší návrh, aby poplatky neplatili starobní důchodci, invalidní důchodci, zdravotně postižení a nezaopatřené děti do 26 let. To by znamenalo, že by poplatky nemusely platit statisíce domácností, navíc jde o stabilní publikum tradičního lineárního vysílání.
Babišův záměr je v současném složení sněmovny neprůchozí. Jeho straničtí kolegové předložili ještě další varianty, jak s poplatky naložit. Skupina poslanců vedená Alešem Juchelkou a Alenou Schillerovou například navrhuje, aby televizní poplatek nyní zůstal stejný jako po poslední změně v roce 2008, tedy 135 Kč. Neměl by se podle nich měnit ani rozhlasový poplatek, který je už od roku 2005 ve výši 45 Kč.
Argumentují tím, že si Česká televize a Český rozhlas dostatečně polepší rozšířením základny poplatníků o domácnosti s chytrými přijímači. „Navýšení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu se zdá být v důsledku navýšení počtu poplatníků dostatečné. A to i vzhledem k tomu, že projednávaná novela nedefinuje, jaký objem finančních prostředků je nevyhnutelný k tomu, aby bylo možné kvalitně plnit veřejnoprávní funkci médií. Projednávaná novela totiž nedefinuje to, jaký objem a obsah veřejné služby stát potřebuje,“ uvedli poslanci ANO.
V této verzi ponechali poslanci ANO navyšování poplatků podle inflace.
Jiná skupina poslanců ANO, mimo jiné Ondřej Babka a Patrik Nacher, ale zároveň navrhuje valorizaci poplatků úplně vymazat. „I vzhledem k tomu, že o prostředky občanů je nevyhnutelná péče řádného hospodáře, je rozhodnutí o navázaní televizních a rozhlasových poplatků na statistickou veličinu nesystémové,“ tvrdí.
Další návrh pod vedením Patrika Nachera a Ondřeje Babky by zrušil povinnost firem a organizací platit poplatky podle počtu zaměstnanců. Podle poslanců ANO je to neúměrná finanční zátěž.
Čtveřice poslanců Patrik Nacher, Lubomír Brož, Martin Kolovratník a Stanislav Berkovec prosazuje, aby definice televizních a rozhlasových přijímačů zůstala stejná jako teď. „Tato navrhovaná úprava představuje finanční zátěž přenesenou na v zásadě jakoukoliv osobu, která je vlastníkem jakéhokoliv technického zařízení (mobilního telefonu, osobního počítače), bez ohledu na to, zda tato osoba využívá k televiznímu či rozhlasovému vysílání,“ napsali.
Vláda zdůrazňuje, že lidé budou nadále platit jeden poplatek za domácnost bez ohledu na počet přijímačů. Rozšíření definice přijímačů o chytrá zařízení s přístupem na internet má podchytit asi 600 tisíc domácností, které dnes nejsou v evidenci, protože nemají tradiční televizor nebo rozhlasový přijímač, ale mohou si pustit streamované vysílání přes internet.
Výjimka pro spolky
Je pravděpodobné, že nějakou formu úlevy při placení poplatků dostanou zaměstnavatelé, kde víc než polovinu zaměstnanců tvoří zdravotně postižení. Počítá s tím návrh, se kterým přišli Jan Jakob (TOP09), Petr Bendl (ODS), Jan Lacina (STAN) a Nina Nováková (KDU-ČSL). Stejná výjimka by se mohla vztahovat na všechny organizace s právní formou spolku. „Jsou hlavní formou právnických osob neziskového sektoru a tvoří občanskou společnost,“ vysvětlují poslanci.
K určitému kompromisu by mohlo dojít ohledně pasáže, kterou původně do mediální novely prosazovali Piráti. Chtěli, aby Česká televize a Český rozhlas přispívaly k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova. Skupina poslanců ANO navrhuje tuto novinku úplně škrtnout, považují to za nadbytečný úkol, když zákon souběžně ukládá České televizi i Českému rozhlasu poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a ve svém celku vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů.
„Není ani zřejmé, kdo bude samotným arbitrem toho, co je a co není dezinformace. Samotný právní řád České republiky pojem dezinformace nezná. Současně by tento výklad implicitně vedl k vytvoření mediálního prostoru v médiích veřejné služby pro samotné dezinformace,“ namítají poslanci ANO.
Vládní poslanci Jan Lacina (STAN) a Jan Jakob (TOP09) připravili alternativní úpravu, podle které by se „postup proti dezinformacím“ nahradil „přispíváním k mediální gramotnosti“. Souhlasí s argumenty, že potírání dezinformací už je věcně řešeno poskytováním ověřených informací. A na rozdíl od pojmu „dezinformace“ už pojem „mediální gramotnost“ v právním řádu existuje, konkrétně ve vysílacím zákoně. Předejde se tedy výkladovým nejasnostem.
Shoda mezi koalicí a opozicí panuje ohledně toho, že by v televizním i rozhlasovém zákoně měla zůstat kvalifikace porušení Kodexu České televize nebo Kodexu Českého rozhlasu jako závažného porušení pracovní kázně. Vládní novela to původně chtěla škrtnout, protože je to podle právníků nepřímá novelizace zákoníku práce, ale nakonec tato pasáž v zákoně zůstane.
Limity veřejné služby
Jan Jakob z TOP09, Petr Bendl z ODS, Jan Lacina ze STAN, Aleš Dufek z KDU-ČSL a Jakub Michálek z Pirátů chtějí doplnit mediální novelu o pasáž, která upřesní, jak mají Česká televize a Český rozhlas postupovat při spouštění nových významných služeb.
Poslanci uznávají, že veřejnoprávní média mohou zkoumat nové možnosti distribuce obsahu a nové technologie. Pokud by se ale rozhodla trvale rozšířit nabídku o zásadní projekty, měla by nejdřív proběhnout otevřená veřejná konzultace. Musí probíhat alespoň 60 dnů na webových stránkách. Návrh musí obsahovat popis nové významné služby a odůvodnění pro její zavedení ve vztahu k plnění veřejné služby, požadavky na její financování a odhadovaný dopad na trh.
O zařazení nového projektu do veřejné služby by pak rozhodovala Rada České televize nebo Rada Českého rozhlasu.
Ke druhému čtení zákona na plénu sněmovny by se poslanci měli dopracovat ještě v říjnu. Původně se mu chtěli věnovat na mimořádné schůzi minulý týden, k tomu se ale kvůli dlouhé diskusi o důchodové reformě nedostali.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU