O nové službě iDot společnosti Taylor Nelson Sofres (dále jen TNS), resp. divize Interactive jsme psali již počátkem září letošního roku v článku TNS spustí interaktivní „.“. Jedná se o nástroj na měření návštěvnosti internetových serverů, jenž vznikl částečně díky ambicím TNS vytvořit na Internetu obdobu „peoplemeterového“ výzkumu u televize a částečně z nutnosti, protože TNS má se svým partnerem ABC ČR uzavřenu smlouvu, která jej zavazuje k nasazení doplňkové služby iDot pro všechny servery auditované v iAuditu. Metodika iDotu není nikterak revoluční – každý uživatel je identifikován na základě koláčku (tj. cookie) zaneseného do jeho prohlížeče. Jde tedy o „browser-centrický“ model. Od spuštění služby již uplynuly více než dva měsíce a na jejím seznamu se nachází 51 serverů (mínus čtyři, které nejsou součástí iAuditu), tedy přibližně třetina. Kde je, literárně řečeno, zakopán pes?
Jeden vězí v samotném obchodním modelu iDotu. Pro obchod s daty připadají v úvahu dva: provozovatel poskytne zpracovateli data a obratem dostane peníze, nebo provozovatel poskytne zpracovateli data a obratem dostane protislužbu. TNS se zde podařilo zavést kuriózní praxi, kdy provozovatel poskytne zpracovateli data, obratem nedostane nic a navíc zaplatí 200 korun. Získá sice počty unikátních uživatelů, počty unikátních aktivních uživatelů, průměrnou délku jedné návštěvy apod., jedná se však o údaje, které si snadno může zjistit sám, aniž by komukoli cokoli musel poskytovat či platit. Pikantní na celé záležitosti je, že TNS navíc tato data (která získala zadarmo) následně prodá kupříkladu reklamní agentuře či libovolnému jinému zájemci. Výsledkem je, že kupující dostane data, zpracovatel peníze, provozovatel nic a ještě přijde o 200 korun.
Pokud byste snad zatoužili po nějaké protihodnotě, nejlevnější se jmenuje měsíční zpráva o měření s certifikací, přijde vás na dalších 800 korun a budete šťastným majitelem papíru s razítkem TNS. Budete-li chtít přece jen něco užitečného a praktického, nemáte příliš na výběr – jedinou nabízenou službou je měření tzv. překryvů návštěvnosti (tj. kolik procent uživatelů mají dva vybrané servery společných), které stojí 250 (350, 450 atd., dle počtu serverů) korun. Ještě ovšem zdaleka nemáte vyhráno, protože pokud chcete získat přístup do vlastních online statistik, připravte si ještě dalších 1.500 (případně 3.990) korun. Pravděpodobně již nikoho za takových okolností nepřekvapí, že cizí subjekt – kupříkladu reklamní agentura – se k vašim datům dostane levněji, než vy sami. Třešničkou na dortu je skutečnost, že jedním z těchto subjektů klidně může být konkurence.
Tento zajímavý obchodní model vadí kupříkladu Danielu Dočekalovi, řediteli Internet Content Group či Patricku Zandlovi, produktovému manažerovi Mobil Media, který má navíc tristní zkušenosti s arogantním chováním TNS. TNS – které nejdříve všechny provozovatele nutilo k implementaci iDotu – si zřejmě postupně začalo uvědomovat, že se pohybuje trochu na hranici „dobrého vkusu“ a přestalo svůj tlak na provozovatele stupňovat. Když jsem včera hovořil s Tomášem Urbánkem, manažerem TNS Interactive, bylo mi řečeno, že v současné době se vlastně už ani žádné postihy „rebelujících“ serverů neplánují. TNS si zřejmě velmi dobře uvědomuje, že zůstanou-li všechny servery v iAuditu a současně některé implementují iDot, je to stále výhodnější, než kdyby z iAuditu část velkých serverů kvůli iDotu odešla definitivně.
Vyjma Internet Content Group a Mobil Media ještě není součástí iDotu Atlas a Centrum jeho implementaci zatím testuje. Práh naopak překročili Computer Press, iDNES a Seznam. Domnívám se však, že v tomto případě nespočívá problém v nechuti zaplatit 200 korun (vezmi je čert), ale v přístupu TNS – proč by měl provozovatel zpracovateli poskytovat data a ještě platit peníze (ač směšnou částku), aby obratem nedostal nic a zpracovatel ještě vydělal na prodeji dat třetí straně? Díky nechuti provozovatelů vstoupit do iDotu bude zřejmě poněkud „pokulhávat“ i připravovaný monitoring internetové reklamy (jenž měl být s iDotem provázán a jeho výsledky následně prodávány A-Connectu), jehož výhoda spočívala zejména v tom, že součástí iDotu měli být podle původních předpokladů všichni účastníci iAuditu, což představovalo poměrně komplexní vzorek dat.
ČLÁNKY DO MAILU