Celá zpráva má několik částí. V prvních dvou se věnuje používanosti a „známosti“ českých portálů a free-mailů. A právě zde je problém, protože každému novému uživateli freemailu Centrum.cz je nabídnuta možnost stát se respondentem tohoto a jiných průzkumů. Podle mých informací začala tato spolupráce fungovat během prázdnin. Výsledek, který je pak prezentován ve zprávě, zní: „Nárůst počtu uživatelů Centra se projevil v tom, že Centrum je uváděno jako nejpoužívanější free-mailová služba.“ Jakpak by také ne, když jeden z free-mailů má tu skvělou možnost nabídnout uživatelům účast ve tomto výzkumu. Bohužel to tuto část zprávy dělá bezcennou a na její zbytek to vrhá špatné světlo.
Hodnoty v % | Atlas | Centrum | Email.cz | Post.cz | Seznam |
Září | 26,2 | 56,6 | 25,6 | 36,0 | 46,2 |
Červen | 20,7 | 29,0 | 22,5 | 37,2 | 42,3 |
Ostatně podobný problém provázel již první vydání Zprávy. Objevily se stejné pochybnosti o sestavení vzorku. Tenkrát to bylo ještě markatnější. Jedním z mediálních partnerů byl Seznam, který naváděl uživatele přímo k zaregistrování se k výzkumu přes proužkovou reklamu.
Zástupci TNS však tenkrát samozřejmě vehementně popírali, že by to mohlo způsobit zkreslení zprávy. Druhé kolo výzkumů, které provedli, však dokázalo, že neměli pravdu. V něm totiž klesla využívanost free-mailu Seznamu o polovinu, ze 25% na 12% (otázka zněla: „Kterou free-mailovou službu využíváte nejčastěji?“).
Zdá se tedy, že TNS se ze svých chyb nepoučilo a tím velmi zkreslilo část zmiňované zprávy. Tento postup velmi poškozuje konkurenci Centra a v konečném důsledku i Centrum samotné, protože jejich reálný růst je tímto zpochybněn.
Spolupráce s Centrem pak vyčnívá v ještě jedné části výzkumu. Jde o otázku, zdali uživatelé Internetu zaznamenali ohlas na změnu chatovacího server Xchat. Ten v září odkoupilo Centrum.cz od původních provozovatelů a s převzetím byla spojena malá aféra, protože převzetí služby neproběhlo zcela korektně. Je minimálně diskutabilní, jestli tato otázka patří do Zprávy o českém Internetu, protože zrovna tak by se autoři mohli ptát na další aféry, které v té době český Internet absolvoval.
Nejhorší na tom je, že pokud bychom vypustili kontroverzní a vcelku povrchní otázky o používanosti portálů či free-mailů, tak je zpráva velmi kvalitním zdrojem informací o uživatelích českého Internetu. V dalších okruzích se totiž věnuje elektronickému bankovnictví, připojení k Internetu či online reklamě. V těchto okruzích již pak není vůbec důležité, jestli uživatel pochází z jednoho či druhého portálu. Možná by proto bylo do budoucna lepší, když by se autoři výzkůmů zaměřili na obecné otázky a ty kontroverzní vypustili. Samozřejmě, že právě tyto otázky zvyšují zájem o tento výzkum, jenže pokud nejsou zpracovány regulérním způsobem, tak se lehce může stát, že celá Zpráva o českém Internetu přijde vniveč, nikdo nebude brát její čísla vážně.