Možná znáte příběh klávesnice QWERTY. Zdaleka nejde o optimální rozložení kláves, ba právě naopak. Pokud máme věřit tradovaným historkám, jednalo se původně o způsob, jak písaře pokud možno zpomalit, aby se klávesy při rychlém psaní do sebe nezamotávaly. Proč vlastně takováhle divná klávesnice nebyla poražena v jakési obdobě „přírodního výběru“?
Dovolím si zacitovat z článku Jana Zrzavého O vzniku evoluční novinky a příbuzných nočních můrách (Vesmír 1995/3). Předplatitelé časopisu Vesmír (a možná i registrovaní uživatelé) se mohou k celému textu doklikat na www.vesmir.cz: „Věci se dlouhodobě neudržují proto, že jsou užitečné, ale proto, že se už nějakou dobu udržovaly. Nikdo se nikdy a nikde nechce jakkoliv vyvíjet… Věci se udržují, když plní svou funkci, a je dost jedno, plní-li ji dobře nebo špatně.“
Pročež se udržuje klávesnice QWERTY. A když se vrátíme k Mozille – stojí za to si uvědomit, že Internet Explorer je jistě program, který nějak funguje a nějak plní svoji funkci prohlížeče webových stránek. Pročež se může klidně zakonzervovat, i kdyby byl k dispozici prohlížeč lepší.
Pojďme ale dále, protože samozřejmě existuje řada protipříkladů. Je jasné, že předešlé tvrzení poněkud zadrhává. T602 byl jistě také textový editor, který nějak fungoval, a přesto byl vytlačen Microsoft Wordem. Proč to u textového editoru fungovalo jinak než u klávesnice? Těžko říct. Samozřejmě můžeme vymyslet mnoho různých důvodů (marketing, kompatibilita formátů atd.), já bych však pokládal za rozhodující hlavně jeden: vedle sebe snad můžeme používat dva textové editory. Naproti tomu psát paralelně na dvou klávesnicích se mi zdá poněkud obtížnější (alespoň jako člověku, který se nenaučil psát deseti prsty na klávesnici vůbec žádné).
Pročež textové editory lze měnit snáze než klávesnice a pro browsery to jistě platí dvojnásobně. (A tady jsou příklady z evoluční biologie opravdu úplně mimo – slepé střevo nebo dýchací systém se vskutku za pochodu odstraňují poněkud hůře než software.)
Další pohled na věc může znít, že náklady na změnu nejsou ve skutečnosti skoro nikdy úplně nulové. Také jste asi tak půl roku po přestupu na Microsoft Word stále ukládali soubory klávesou F2 z T602? (Pravda, otázka je to asi spíše pro pamětníky – vždyť se to dělo před nějakými deseti lety.) A teď, když používáte Mozillu: také se divíte, když vám klávesová kombinace Ctrl-N otevře startovací stránku namísto stránky stávající (což není tak docela jedno, třeba na Googlu vás to zpomaluje)? Nebo když vám kombinace Shift + link neotevře stránku v novém okně, ale nabídne uložení souboru? To jsou právě ty náklady na změnu, v tomto případě, pravda, skutečně nijak dramatické.
Pojďme dál. Velmi významnou roli při přechodu na Mozillu mohou sehrát podnikoví administrátoři. Právě proto, že oba systémy jsou si tak podobné (navíc mají velmi omezenou funkčnost – srovnejte to třeba s Excelem, abychom zůstali u běžně používaného softwaru), se se uživatelé jistě nebudou příliš bouřit, pokud najdou k prohlížení webových stránek jiný program než ono modré éčko. A proč by to administrátoři měli dělat? Snad kvůli bezpečnosti?
Je to trochu zamotané. Znáte někoho, kdo kvůli užívání Internet Exploreru (MSIE) opravdu přišel o nějaká data nebo mu unikly důvěrné informace (třeba při elektronickém bankovnictví)? Já nikoliv. Na druhé straně ale úplně stačí, pokud si administrátoři a správci sítí budou něco takového myslet. Jinak řečeno, primárně zde nejde o kvalitu softwaru, ale spíše o to, co si budou myslet lidé na určitých pozicích. Také jsem podlehl příslušné „propagandě“ a se svou bankou komunikuji v Mozille. Časem budou třeba Mozillu preferovat bankovní domy – je zde menší riziko nějakých „fíglů“ a následných soudních tahanic s okradeným zákazníkem, nebo si to alespoň banky mohou začít myslet. Těžko si ale budou moci dovolit odstřihnout od svých služeb uživatele Internet Exploerru.
Z tohoto hlediska se každopádně dostáváme k poněkud banálnímu konstatování – k prolomení čehokoliv, co dominuje, je třeba překonat jistou bariéru. Nestačí, aby Mozilla byla o něco lepší než MSIE. Musí být o dost lepší (viz příklad s T602 a MS Wordem). Skutečně je? Nevím, osobně se musím přiznat, že mi takhle položená otázka vlastně ani moc nedává smysl.
No a teď slíbená závěrečná perlička. MSIE jistě nějak plní funkci webového prohlížeče. Žalostně však selhává tam, kde se jedná o návštěvu stránek nějak podezřelého obsahu (o příslušných problémech samozřejmě vím pouze z doslechu). Zde své funkce prostě neplní. A tak se stává, že pak člověku na ploše vyskakují v nevhodných chvílích různá okna. Zákazník, kterému cosi předvádíte, k vám jistě nezíská přílišnou důvěru, pokud prezentace bude prokládána – hm, třeba, abych tak řekl, svévolně vyskakujícími kosočtverci. Pročež je v řadě firem Mozilla silně doporučována a vyžadována právě jako klient pro návštěvy těchto specialit. Zajímavé ale je, že (jak jsem sledoval na vlastní oči) takto zaúkolovaní uživatelé obvykle nezmění prohlížeč úplně. Pro normální stránky typu iDnes zůstanou u starého dobrého Internet Exploreru.
Tak nevím. Je samozřejmě možné, že jak poroste zastoupení Mozilly právě na těchto speciálních stránkách a v šedé zóně obecně, začnou jejich tvůrci své kulišácké „fígle“ soustředit i na tento prohlížeč.
Ale pak zde ještě zbývá ještě varianta divergence. Oba prohlížeče začnou dominovat každý v jiné oblasti (skoro by se to chtělo označit za dělení trhu, kdyby ovšem o nějaký trh šlo). Takže ona provokativní myšlenka, kterou se vývojářů Mozilly nechci nijak dotknout: je myslitelné, že za rok budou běžní uživatelé říkat u piva svým kamarádům: „Ty vole, ty nevíš, co je Mozilla? To je přece ten nejlepší prohlížeč porna.“
ČLÁNKY DO MAILU