K poslednímu červnu skončilo Jaromíru Glisníkovi funkční období předsedy představenstva lucemburské M7 Group, nyní dceřiné společnosti francouzské mediální skupiny Canal+. Bývalý předseda satelitní byznys opustil a nadále se bude věnovat pouze své konzultační společnosti. Tato událost je příležitostí k ohlédnutí za vývojem satelitního vysílání v České republice, jehož byl Glisník klíčovým aktérem.
Vstup do televizního průmyslu
Jaromír Glisník zahájil svou kariéru v televizním průmyslu v roce 1991 u společnosti Kabel Plus. Postupně se vypracoval až na pozici provozního ředitele UPC Česká republika, kde působil do roku 2003. Následně přešel do společnosti Intercable CZ, později přejmenované na Karneval Media, kde setrval až do poloviny roku 2007.
Zlomovým okamžikem v Glisníkově kariéře se stal červen 2007, kdy nastoupil na pozici výkonného ředitele ostravské společnosti Trade and Technology. Tato firma se v té době zabývala poskytováním přístupu k televizním programům bez poplatku prostřednictvím dekódovacích karet TT.
Takzvané TT karty byly tehdy velmi oblíbené kvůli přístupu ke stanici Galaxie Sport (později Nova Sport), která měla práva na utkání Premier League, NHL nebo závody F1.
Prvním Glisníkovým velkým počinem v nové roli bylo založení značky Skylink na přelomu let 2007/2008, tehdy ještě na doméně t-t.cz. V září 2008 se už objevila doména skylink.cz, ačkoli přístupové karty stále nesly označení TT karta. Nová platforma nabízela „kvalitní televizní příjem bez poplatků“ a rychle si získávala popularitu.
Krátce po nástupu Jaromíra Glisníka, 1. října 2008, vzniká akciová společnost TradeTec, která je 100% vlastněna Trade and Technology. V prosinci 2008 Skylink oznámil překročení hranice půl milionu registrovaných zákazníků, což signalizovalo začátek nové éry v českém satelitním vysílání.
Ceník Skylink – prosinec 2008. „Konečně kvalitní televizní příjem bez poplatků,“ lákaly webové stránky. Karta Skylink Standard podle ceníku zahrnovala aktivaci „všech neplacených programů bez časového omezení“.
Původní tří typy TT karet nahradily jen dva typy karet Skylink (Skylink Standard a Skylink ČT). Změnila se také délka předplatného. Nově bylo možné uhradit pouze jeden měsíc, nebo 12 měsíců, zatímco předtím mohl zákazník objednat přístup i na čtvrt nebo půl roku. V nabídce se objevil balíček HD Plus.
S nástupem první vlny televizní digitalizace v roce 2009 Skylink dále expandoval. Počet klientů vzrostl o dalších sto tisíc během pouhých tří měsíců. Glisník a jeho tým reagovali rozšířením balíčku HD Plus, což zároveň znamenalo zvýšení jeho ceny. Zákazníky lákala možnost získat s kartou Skylink programovou nabídku bez pravidelných poplatků, a to v HD kvalitě díky distribuci přes satelity Astra na pozici 23,5° E.
V této době se Glisník kriticky vyjadřoval ke státní kampani na podporu digitalizace, kterou označil za tendenční. „Kampaň neposkytuje objektivní a vyvážené informace o příjmu digitálního vysílání. Trvale je vyzdvihována digitální terestrická televize, tedy DVB-T,“ uvedl tehdy. Vadilo mu upozaďování ostatních distribučních platforem a údajně neefektivní využití veřejných prostředků.
V květnu 2009 také Glisník vysvětloval, proč Skylink k rozčarování diváků rozšiřuje nabídku o maďarské stanice. Náklady na zařazení jednoho SD programu tehdy vyčíslil na 20 tisíc eur měsíčně, tehdy 550 tisíc Kč. „Kdyby naše marže na balíčku Multi byla 100 Kč, pak by se dalo zařazení nového programu považovat za smysluplné, pokud by nám přinesl více než 550 000 / 100 = 5500 nových předplatitelů Multi. Z těchto ekonomických pravidel lze snadno vyvodit, že dělat placenou satelitní televizi v malém je ztrátové a dává smysl investovat do zvětšování zákaznické základny (třeba směrem do Maďarska).“
Technologické inovace a výzvy
V únoru 2010 Skylink implementoval nový systém podmíněného přístupu Irdeto PI-sys ve verzi 3.0 a oznámil plánované zahájení prodeje nových přístupových karet Irdeto ICE. Majitelé přístrojů s tzv. uni-čtečkami v té souvislosti dostali upozornění, že firma neručí za správnou funkci přijímačů s dekodéry, které nebyly certifikovány Irdetem a testovány Skylinkem.
Přístupová karta Irdeto ICE
Glisník se také postavil proti neoprávněnému sdílení přístupových karet mezi různými přijímači. Smlouvy mezi Skylinkem a některými stanicemi totiž určovaly, že se platí za každý televizor, na němž je v daném okamžiku možné program sledovat. Argumentoval: „Aby své smluvní závazky Skylink neporušoval, nemůže sdílení karty podporovat. Úplně jinou úroveň protiprávního jednání představuje sdílení karty na komerčním základě, tedy ‚za peníze‘.“ Zákazníkům doporučil, ať si při sledování na více přijímačích pořídí další přístupovou kartu.
Uvedení karet Irdeto ICE na trh se nakonec oproti plánu lehce opozdilo. V průběhu měsíce května 2010 obdrželi distributoři a prodejci testovací sérii, aby mohli ověřit kompatibilitu přijímačů. Nakonec do prodeje šla přechodová verze přístupových karet, které podporovaly i předchozí systém Cryptoworks. Měly tři varianty: Standard, Standard HD a ČT. Další série karet uvedená na konci roku už Cryptoworks nepodporovala.
V polovině roku pak Skylink zavedl označení „Skylink Ready“ pro zařízení, která prošla důkladným testováním. Tento krok měl zákazníkům usnadnit výběr kompatibilních přijímačů a zároveň posílit důvěryhodnost značky. První tři zařízení s tímto označením byly modely DS4H-35IRSi (DiZiPiA), GS7050 HDi (Go SAT) a SBI-2050 (Topfield).
Významným momentem pro Skylink bylo v srpnu 2010 ukončení snadného pirátského přístupu k vysílání konkurenční DigiTV, protože rumunský operátor přešel na vyšší verzi systému Nagra M. Tato situace vedla k masivnímu přílivu nových zákazníků ke Skylinku, který ovšem nové klienty upozorňoval, že jejich pirátské přijímače postrádají licencovaný dekodér Irdeto/Cryptoworks.
V polovině měsíce října 2010 přišel Skylink s kartou Výměna. Cílil tím na uživatele, kteří plánovali koupit nový přijímač s dekodérem Irdeto a dosud používali ve svém zařízení karty systému Cryptoworks, které v novém zařízení nefungovaly.
Prodej Skylinku
Navzdory různým výzvám Skylink pod Glisníkovým vedením nadále rostl. Konkurenční CS Link se mezitím sloučil s Gitalem a v únoru 2011 přešel z vlastnictví skupiny GES Ivana Zacha do majetku lucemburské společnosti M77 Group, provozovatele satelitních služeb v Rakousku, Belgii a Nizozemsku. Objevily se spekulace, jestli majitele nezmění také Skylink. Glisník zpočátku tyto zvěsti komentoval opatrně: „Nevím, nejsem akcionář, může to být třeba priorita číslo 27.“
Jaromír Glisník při setkání s novináři na akci České asociace satelitních operátorů
V polovině července se však potvrdilo, že Skylink skutečně je na prodej a banka Rothschild již vypsala první kolo podávání nabídek. Česká a slovenská část se prodávaly zvlášť, přičemž tehdejší hodnota obou Skylinků byla odhadnuta na jednu miliardu korun.
30. září 2011 oznámila lucemburská společnost M77 Group, vlastník konkurenčního CS Linku, oficiální akvizici Skylinku. Akvizice tak ukončila éru samostatného působení Skylinku pod vedením Jaromíra Glisníka a začala konsolidace trhu satelitního vysílání v našem regionu.
Období mezi založením Skylinku a jeho prodejem bylo charakterizováno rychlým růstem počtu zákazníků, implementací nových technologií a adaptací na měnící se televizní prostředí. Skylink musel reagovat na technologické výzvy, jako byla digitalizace televizního vysílání, a zároveň čelit konkurenčním tlakům.
V následujícím díle této série se zaměříme na vývoj Skylinku po akvizici společností M77 Group, později přejmenovanou na M7 Group. Popíšeme další změny, které vyvrcholily převzetím M7 Group francouzskou mediální skupinou Canal+.
Chci odebírat newsletter
