Japonsko už nějakou dobu ve světě nehraje v technologiích prim. Díky PlayStation a Nintendo sice z velké části ovládá herní trh, v ostatních oblastech ale takové úspěchy nemá. V chytrých telefonech Sony zaostává za jinými asijskými značkami typu Samsung, LG, Lenovo, Huawei a podobně, v počítačích si Fujitsu drží pouze malý podíl a na IT back-endu stále vládnou zejména západní firmy. Mobilní sítě pak patří Huawei, Nokii či Ericssonu.
V několika posledních měsících to ale vypadá na slušnou japonskou ofenzivu. NTT Data, jedna z částí japonského telekomunikační obra NTT, za tři miliardy dolarů koupila od Dellu divizi IT služeb Perot Systems. Plán je jasný, vyrůst ze silné domácí pozice také na dalších trzích a sbírat peníze z dodávek a správy informačních technologií.
Podobně do světa vstupuje i SoftBank, která za 32 miliard dolarů kupuje britskou společnost ARM Holdings. SoftBank už je ve světových strukturách delší dobu zakořeněná, v roce 2013 například za zhruba 20 miliard dolarů koupila majoritní podíl v americkém operátorovi Sprint. SoftBank je po Toyotě a Mitsubishi třetí největší japonskou firmou a hodně investuje zejména do asijských startupů a firem zaměřených na e-commerce a další nové oblasti.
Nemalé dluhy
SoftBank je také velký japonský mobilní operátor, což je oblast, která je pro firmu stabilní a dobrá. I tak je ale celá skupina v dluzích. Nepomáhá ani Sprint, který se stále nedostal ze ztrát. A plány na to, že se Sprint spojí s americkým T-Mobilem, zatrhla tamní vláda. Ještě před odkupem ARMu dluhy SoftBank činily 100 miliard dolarů, s odkupem britského podniku se ještě zvýší, Japonci totiž obchod zčásti budou financovat opět půjčkou.
Nový vládce SoftBank Masayoshi Son
Akcionáři se původně těšili, že SoftBank své dluhy naopak sníží. Firma před pár týdny prodala své podíly ve firmách Supercell (finští vývojáři mobilních her, stojí třeba za Clash of Clans) a Alibaba (čínský e-commerce fenomén). Vyneslo to 20 miliard dolarů. Jenže pak se křesla výkonného ředitele ujal nový člověk – Masayoshi Son má, podobně jako mnoho japonských manažerů, hodně dlouhodobou vizi a k té chce využít právě ARM.
ARM je v současném technologickém světě obrovský pojem, i když o něm zřejmě většina lidí nikdy neslyšela. Zatímco Intel se jako výrobce čipů skrytých někde v útrobách počítačů dlouhodobě snažil svojí značku prosazovat i pomocí slavného hesla „Intel Inside“, ARM stojí v pozadí. Čipy vůbec nevyrábí, „pouze“ připravuje jejich designy a ty pak licencuje výrobcům, třeba Applu, Nvidii, Qualcommu a mnohým dalším.
Čipy postavené na architektuře ARMu dnes pohánějí 95 procent chytrých mobilních zařízení. Tažení britské společnosti bylo tak úspěšné, že dokonce Intel boj s ní v této oblasti vzdal, vlastní mobilní byznys opustil, propustil 12 tisíc zaměstnanců a ohlásil nové oblasti, na které se chce soustředit. Mezi nimi je mimo jiné Internet věcí.
Zaklínadlo Internetu věcí
A právě Internet věcí je něco, co vehementně zajímá také ARM a jeho nového vlastníka SoftBank. ARM se o IoT začal zajímat už před nějakou dobou a dnes je možné jeho čipy vidět v mnoha strojích – od minipočítačů Raspberry Pi (na což Intel zareagoval vlastním přístrojem), až po chytrá auta, kontrolery, senzory a tak dále. V loňském roce se prodalo kolem 15 miliard čipů ARM, o tři miliardy více než rok předtím.
ARM a SoftBank se chtějí z mobilů dostat také do IoT, routerů, serverů a dalších zařízení
ARM se do diverzifikace a nových trhů žene kvůli tomu, že prodeje chytrých mobilních zařízení už nerostou tak rychle jako dřív. Firma nechce, aby ji potkal stejný osud jako Intel (a třeba Microsoft) u osobních počítačů. Nakročeno má ARM celkem dobře – v prvním kvartálu letošního roku byla polovina dodávek čipů (rodina Cortex-M) mimo mobilní zařízení.
SoftBank mimo jiné provozuje dva velké mobilní operátory na dvou velkých trzích (USA a Japonsko) a vidí zde potenciálně silnou pozici v IoT. Operátoři, včetně těch českých, tuto oblast aktivně sledují a je možné, že s novými generacemi sítí přijde značný růst.
ARM vyvíjí také vlastní IoT operační systém nazvaný mbed. SoftBank zase nedávno vytvořila joint-venture podnik s firmou Aeris vyvíjející vlastní IoT platformu. Tu společně chtějí dostat na trhy po celém světě, zejména v oblastech průmyslu.
Útok na IT a datacentra
Pro SoftBank je role ARM zajímavá i v dalších oblastech. Britové začali pronikat také do back-end IT technologií jako jsou síťové prvky, storage systémy a ambice mají rovněž v serverech, kde si stále jasné prvenství drží Intel. Doba obřích cloudů a datacenter nicméně nahrává i vytváření vlastního hardwaru a psaní softwaru na míru, kde lze využít i prozatím alternativní a velice úsporné čipy.
ARM už má například v routerech 15% tržní podíl. Věci jako softwarově definované sítě, kdy se logika přesouvá z hardwaru na úroveň softwaru (něco jako virtualizace), umožňují další růsty. Firma chce mít do roku 2020 podíl v routerech až 45 procent.
Pro SoftBank je nicméně vstup do prostředí čipů a IT infrastruktury vstupem do zcela nové oblasti. Firma doposud působila spíše ve vyšších vrstvách. I proto ARM slibuje „business as usual“ a zřejmě nějakou dobu nebude do chodu firmy příliš zasahovat.
Otázkou je, zda nepřeváží některé krátkodobé zájmy. SoftBank je na burze a akcionářům vadí dluhy. Je tak možné, že vznikne tlak na to je umořovat i prostřednictvím ARM, který je vysoce ziskový. V loňském roce vygeneroval tržby 1,5 miliardy dolarů se ziskem 500 milionů. Na účtech má hotovost 1,2 miliardy dolarů.
Jedním z důvodů, proč je ARM tak úspěšný, je cenová politika – licenční poplatky za čipy jsou poměrně nízké. Je zde velká pravděpodobnost, že SoftBank bude chtít z pozice silného hráče tlačit na zvýšení těchto poplatků.
Například výrobci chytrých mobilních zařízení v současné době v podstatě nemají alternativu a pro SoftBank by pak strategie mohla z krátkodobého hlediska fungovat. SoftBank zároveň není neutrální firma, jakou ARM byl. Japonci provozují více aktivit, které se mohou křížit se zájmy zákazníků ARMu.
ČLÁNKY DO MAILU