30. června vypršel termín pro přihlášky do výběrových řízení na ředitele krajských studií Českého rozhlasu. Noví ředitelé mají nastoupit 1. října, do kdy byste je chtěli vybrat a jmenovat?
Uzávěrka do výběrových řízení byla 1. července. Během července a srpna budou s jednotlivými uchazeči probíhat pohovory. Finální pohovor je čeká u generálního ředitele. Pokud půjde vše hladce, byli bychom rádi, kdyby k jejich jmenování s účinností od 1. října došlo na srpnovém veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu.
Takže někdy v polovině srpna?
Ne, na konci srpna.
Předpokládám, že se do konkurzu hlásí všichni nebo většina stávajících ředitelů krajských studií. Počet ředitelů se ale sníží o polovinu, dvě studia budou mít vždy jednoho společného ředitele. Co se stane s těmi řediteli, kteří v tendru neuspějí? Počítáte s nimi na nižších pozicích?
Budeme postupovat přesně podle platné legislativy, takže v momentě, kdy daný regionální ředitel v tendru neuspěje, Český rozhlas mu nabídne volná místa, která bude mít k dispozici. Pak už bude na tom samotném člověku, zda dané místo přijme, či ne.
Jak se v praxi projeví ono sloučení dvou krajských studií pod jednoho ředitele? Budou se slučovat i další funkce, třeba vedoucích programů, kteří nedávno nahradili rušené pozice šéfredaktorů krajských studií?
K tomu je třeba vysvětlit, proč vlastně došlo k plošnému odvolání ředitelů regionálních studií a zároveň vypsání výběrového řízení na jejich nástupce. Měli jsme k tomu tři hlavní důvody. Jednak ten, že třetina stávajících šéfů regionů byla řízením jen pověřena, pak také to, že od 1. ledna 2014 přejdou veškeré nemovitosti patřící Českému rozhlasu v regionech pod centrální Sekci správy a provozu ČRo, takže už nebudou v gesci daného regionálního ředitele, a třetím důvodem byla snaha změnit praxi, kdy byli tito ředitelé jmenováni na dobu neurčitou. Nyní budou nově jmenováni k 1. říjnu na dobu pěti let.
Vzhledem k tomu, že se ředitelé regionálních studií od Nového roku nebudou muset starat o nemovitosti ve vlastnictví rozhlasu, bude moci daný ředitel zvládat dvě krajská studia najednou. Veškerá zbývající struktura zůstane naprosto stejná, v každém regionálním studiu bude vedoucí programu, jako je tomu dnes, stejně tam budou i provozní složky. Vůbec to tedy neznamená, že když budou mít například studia v Ostravě a Olomouci jednoho společného ředitele, že by se ta dvě regionální studia měla slučovat nebo nějak více sbližovat. Jde o čistě manažerskou záležitost.
Čili s redukcí stavů zaměstnanců v regionech v souvislosti s jejich reorganizací nepočítáte?
Není k tomu důvod, neslučujeme celá studia, aby to vedlo k nějakému velkému propouštění. Naším hlavním cílem je do tří let vytvořit z regionálního vysílání ČRo nejposlouchanější programový okruh Českého rozhlasu. Pokud se nám sekundárně podaří zefektivnit chod těchto studií, s čímž počítáme, dojde samozřejmě i k určitému snížení počtu pracovních míst, ale nebude to žádné hromadné propouštění. Momentálně se bavíme asi o pěti procentech zaměstnanců, ale v tomto čísle jsou už započítána čtyři rušená místa ředitelů krajských studií. Celkově by tedy mělo jít asi o 20 lidí.
Jak je budete vybírat?
Pokud například uvažujeme o jednotné hudební dramaturgii, znamená to, že nebudeme mít v regionech 11 playlistů, ale menší počet, na kterých bude samozřejmě dělat méně lidí a tím vznikne určitá úspora. Ale není to tak, že bychom měli dané číslo, které se bude týkat všech studií. Prostě v souvislosti s chystanými změnami bude docházet k drobnému snižováním stavů, které odpovídá zmiňovaným pěti procentům zaměstnanců.
Hudebních dramaturgů budou mít tedy regiony kolik?
Na tyto podrobnosti vám ještě úplně neodpovím, ale každopádně to bude tak, že hudební dramaturgové budou pracovat z jednoho místa. Respektive dramaturgové budou v regionech, ale playlisty pro regiony budou vznikat na jednom společném místě centrálně.
Už dnes část zaměstnanců Českého rozhlasu v regionech nespadá pod ředitele krajských studií, ale pod centrum zpravodajství v Praze. Jenže různé kraje mají různé počty redaktorů zpravodajství. Budete jejich počet sjednocovat?
Počty zaměstnanců v krajských redakcích Centra zpravodajství a tvůrčích skupinách Centra výroby nespadají do mé gesce, já mohu hovořit pouze za regionální studia. Existují regionální stanice, které vysílají víceméně stejný objem času, a u nich není důvod, aby se počet zaměstnanců nějak diametrálně odlišoval. Samozřejmě vždycky budou existovat nějaké odlišnosti, ale nemělo by to být v desítkách, spíš jednotkách zaměstnanců. Některá regionální studia jsou dlouhodobě poddimenzovaná, jiná lehce naddimenzovaná. Takže to teď upravíme. Proto nemluvím o plošném propouštění. Hodně se to bude odvíjet od objemu času, který budou daná studia obhospodařovat.
Takže z personálního hlediska nový systém regionů žádné úspory nepřinese?
Přinese, jak jsem říkal, půjde o snížení stavu o pět procent zaměstnanců. K tomu dojde stoprocentně, jde o minimální stav, o kterém se nyní bavíme.
Od ledna chcete přejít na nový systém vysílání, kdy regiony vytvoří národní okruh…
Neříkejme tomu prosím národní okruh, to byl pouze pracovní název. V žádném případě se to nebude jmenovat národní okruh, je to síť regionálních stanic.
Dobrá, vznikne síť regionálních stanic, která bude mít část programu společnou, odbavovanou celoplošně, jako se tomu děje už při nynějším nočním vysílání, část má být nadregionální v režii oněch propojených dvou krajských studií a část vyloženě krajská. V jakém poměru budou tyto složky vysílání a kolik času připadne na vyloženě krajské vysílání?
Žádné celoplošné vysílání regionální sítě nechystáme. Principieálně bude každé regionální studio, například brněnské, samostatné a bude i nadále vysílat 24 hodin denně. Určité segmenty jeho programu budou sdílené, ale budou vytvářeny na bázi regionů. Nepůjde tedy o žádný produkt, který by byl dodáván z celoplošných stanic. Budou to pořady vyráběné v regionech, které si budou jednotlivá studia předávat. Jde nám o kvalitu a neřešíme, zda daný pořad vytvořilo studio v Plzni, Ostravě nebo Hradci Králové. Pokud půjde o kvalitní produkt, budeme ho vysílat ve společných regionálních časech, ale jinak bude každé studio vysílat 24 hodin samostatně pod svým názvem.
A co se týká samostatného krajského vysílání?
Průměrně půjde o deset hodin lokálního programu denně. To je průměrná hodnota, každý region to ale bude mít trošku odlišné. Regionální zprávy ale zůstanou ve stejném rozsahu jako dnes, zpravodajský servis budou krajská studia poskytovat 24 hodin denně, samostatné zprávy pak od 5:00 do 19:00 hod. jako nyní. Na tom se nic nezmění.
V čem tedy zredukujete to samostatné krajské vysílání jednotlivých studií, když ne ve zprávách? Dnes vysílají regionální studia zhruba 14 hodin denně samostatný vlastní program a nyní mluvíte o deseti hodinách.
Ono se to nedá takhle počítat. Z analýzy regionálního vysílání, kterou jsme si nechali zpracovat, jsme zjistili, že 60 procent programu, který dnes regiony vysílají, má nadregionální charakter. Jsou to tedy pořady, které se vůbec nevztahují k regionu, který je vysílá. Většinou jde o hobby magazíny, různé hudební pořady, magazíny o vaření, apod. Nedá se tedy říci, že se bude něco redukovat, protože ve finále bude každé regionální studio posilovat v tom, že těch deset hodin jeho vlastního vysílání bude opravdu regionálních. Budeme na to hodně tlačit.
Princip je v tom, že ten zmíněný hobby magazín nebudeme vyrábět v sedmi verzích a v sedmi různých studiích, ale radši jen jeden kvalitní pro všechny. A je jen otázka technického řešení, aby bylo možné do takového společného pořadu vložit lokální pozvánky na výstavy chovatelů, apod. Stejně tak budeme vyrábět jeden kvalitní country magazín, jeden kvalitní pořad o vaření a tak dál. Ale těch deset hodin krajského vysílání musí být jasně regionálních.
Je pravda, že se chystáte u regionálních stanic snižovat poměr mluveného slova na úkor hudby?
Jak kjde, protože už dnes má každé studio ten poměr jiný. Ve finále to bude pro některá studia znamenat, že budou hrát více hudby a jiná zůstanou na svém. Například pro ČRo Sever se nezmění naprosto nic. Obecně by ale regiony měly vysílat 65 procent hudby a 35 procent mluveného slova.
Máte představu, jakému stylu hudby a žánrům dáte v regionálním vysílání přednost?
Rozhodně budeme stavět na domácí produkci, které se už dnes věnujeme ve velké míře a nehodláme od toho ustupovat. Žánrově by hudba měla odpovídat cílové skupině, kterou dnes regionální stanice mají, tedy starší generaci. Půjde o pop, country, folk, pop-country a od 1. ledna 2014 také ve zvýšené míře o dechovku, kterou od tohoto data přesuneme ze všech dalších okruhů ČRo pouze na regionální stanice. Na celoplošných okruzích tak dechovka už nebude. Výhradně do regionálního vysílání se přesunou i písničky na přání, takže například na Dvojce se s nimi už posluchači nesetkají.
S jak velkým prostorem počítáte pro dechovku v regionálním vysílání? Ona sice už dnes funguje regionálním studiím v Brně a v Českých Budějovicích, ale jsou regiony, kde posluchači dechovku nemusí…
Na to budeme brát samozřejmě ohled, hudba bude brát v potaz kulturní identitu daného kraje. Nebudeme dechovku implantovat silou tam, kde nemá tradici. Určitě ji ale budeme nabízet v písničkách na přání. Rozhodně nechceme posluchačům například v Ústí nad Labem sebrat dechovku z Dvojky, aniž by si ji mohli naladit na jiném okruhu ČRo.
Nepovede to k dalšímu zestárnutí publika regionálního vysílání Českého rozhlasu?
Podle mě to už ani není možné. Už dnes tvoří dvě třetiny posluchačů regionálních stanic ČRo lidé nad 60 let. Ve většině regionů studia dechovku už hrají. Nezařazuje ji pouze ČRo Sever, takže v tomto ohledu žádný strach nemám. Za stávající posluchače regionů jsme rádi, nechceme měnit jejich strukturu, jen se budeme snažit oslovit i padesátníky. Nemyslím si, že by to bylo v rozporu s tím, že chceme zařadit dechovku.
Když jsem letos na jaře dělal rozhovor s generálním ředitelem ČRo Petrem Duhanem, říkal mi, že chce regiony omladit, protože mají příliš staré publikum. Na druhou stranu by se regiony dostaly do vzájemné kanibalizace s celoplošnou Dvojkou.
O Dvojce se dříve uvažovalo jako o základním kamenu pro regionální síť. To je ale myšlenka stará asi rok nebo dva.
Ano, takové řešení by mi přišlo logické i z hlediska úspory frekvencí, které byste mohli využít pro plánovaný čtvrtý celoplošný okruh.
Jenže to bychom s vaničkou vylili i dítě. Udělali jsme si podrobnou analýzu struktury posluchačů Dvojky a regionů a z ní jasně vyplynulo, že mají společný jen věk. Všichni jsou bohužel starší, ale jejich další preference jsou naprosto odlišné. Zatímco posluchači Dvojky jsou vzdělanější, chtějí víc mluveného slova, daleko více naučných pořadů, preferují dokumenty, komentáře, zahraniční zprávy, rozhlasové hry a četby, preference posluchačů regionálních stanic jsou zcela odlišné. Regionální posluchač chce daleko více hudby, dále informace ze svého kraje, různé servisní poradny a užitečné rady, například jaký dopad pro něj bude mít nově schválený zákon. Z hlediska zábavy je ta diferenciace obrovská: posluchači Dvojky zábavou rozumí rozhlasovou hru a četbu, v regionech to jsou archivní speciály například s Vladimírem Menšíkem nebo Felixem Holzmannem, dále písničky na přání, hobby magazíny a pořady o vaření. Posluchači Dvojky a regionů jsou tedy naprosto odlišní. Na Dvojce chtějí minimálně padesát procent mluveného slova, ne-li více, zatímco posluchači regionů zcela jednoznačně chtějí, aby ve vysílání převažovala hudba.
Posílením hudební složky u regionálních stanic se ale dostanete do ranku komerčních rádií, jako je Blaník nebo Čas. Neměl by veřejnoprávní rozhlas spíš nabízet informační servis, za který je placen koncesionáři?
Ale tyto věci nejsou v rozporu. Existuje tu jasné poslání Českého rozhlasu, které máme plnit, a to napříč všemi programovými okruhy. To neznamená, že by každý programový okruh měl dělat všechno. Právě proto dochází k té diferenciaci jednotlivých okruhů a k jejich vzájemnému doplňování, komplementaritě. Jestliže máme ČRo Vltava, tento okruh má svéoje poslání, to samé ČRo Plus a stejně tak regiony mají své poslání. A upřímně řečeno, koncesionářské poplatky platí celá populace. Ale znovu opakuji, regionální stanice budou dále vysílat regionální zpravodajství a publicistiku, různé servisní poradny a další regionálně laděné pořady. Prostě budou i nadále poskytovat kvalitní službu pro posluchače v daném kraji.
Už máte jasno v tom, jak se bude nově vzniklá síť regionů jmenovat?
Ještě ne, konečné rozhodnutí padne v srpnu.
Měl to být ČRo Region, alespoň podle Petra Duhana, který si ale vymínil právo na změnu názoru.
Momentálně existuje asi deset různých variant, Odbor komunikace a vnějších vztahů ve spolupráci s výzkumníky je testuje a výsledek máme mít k dispozici na konci července. To znamená, že se o názvu rozhodne v průběhu srpna. Je důležité zdůraznit, že u názvu zůstane jako domicil vždy název daného krajského města.
Takže místo ČRo Sever bude ČRo Ústí nad Labem a ČRo Liberec?
Nikoliv, nejdříve musíme vybrat název sítě a o jednotlivých domicilech budeme ještě diskutovat.
Je pravda, že jedním z adeptů na název celé sítě je Regina?
Je to jedna z variant. Z těch deseti, které se testují.
Co by bylo se současnou Reginou, tedy pražským regionálním vysíláním? Sloučila by se s ČRo Region Střední Čechy?
Ne, tyto stanice nebudou sloučeny do jedné. Ono to s ohledem na platnou legislativu ani nejde. Principem tohoto projektu je, že žádné regionální studio nerušíme. Takže tyto dvě stanice rozhodně sloučeny nebudou, ale budou mít určitou část programu sdílenou. Dál bude existovat stanice pro hlavní město i stanice pro střední Čechy.
Jak budete tyto změny komunikovat posluchačům? Nebudou zmateni z toho, že jim od ledna přejmenujete krajské vysílání, které bude po část dne celostátní a některé vyloženě regionální magazíny najednou budou společné pro celou síť?
Navenek ty změny možná mohou vypadat revolučně, ale já je vnímám spíš jako evoluční. Základem našich snah je neublížit silným regionům a pomoci těm slabším. Dalším pravidlem je neopravovat to, co není rozbité. Pokud někde něco funguje, proč bychom dělali změny pro změny? Bude to postupná proměna, celý projekt je rozdělen do několika fází. První je k 1. lednu 2014 s tím, že některé její části budou probíhat ještě v roce 2014. Druhou fázi chceme uskutečnit nejpozději k 1. září 2014. Budeme tedy velmi opatrní. Když jsme dávali dohromady rámcové schéma nových regionů, velmi pečlivě jsme se zabývali demografií jednotlivých regionů, výsledky poslechovosti studií i jejich poslechovou křivkou.
Pro posluchače to tedy nebude nic nárazového?
Nemyslím si, že by to pro ně byla tak výrazná změna. Základem je naše snaha co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit programová schémata regionů. Chceme vytvořit jasné řady od pondělí do pátku, respektive do neděle, aby se v nich posluchač jasně orientoval. Proto si naopak myslím, že pro posluchače to bude v některých regionech mnohem přívětivější schéma, než nyní nabízíme. Jsme rádi za posluchače, které dnes máme, a nechceme je ztratit. Mnohem větší rána by byla, pokud bychom se rozhodli změnit cílovou skupinu, kdybychom najednou chtěli vysílat pro posluchače od 40 let. Ale takovou změnu nechystáme.
Budou mít regionální studia, pro která chystáte pevná vysílací schémata, vůbec prostor pro mimořádné živé vysílání aktuálních událostí? Budou moci přerušit nastavené schéma?
Základ nové regionální sítě je v tom, že každé studio se bude moci kdykoli odpojit, ať už se bude dít něco důležitého, nebo půjde o nějakou kulturní událost. Bude to vždycky na rozhodnutí ředitele toho krajského studia. Ostatně, dělo se to i teď během nedávných povodní, kdy studia, která byla v záplavových oblastech, si vysílala vlastní program a nebyla připojena ke společné regionální noci.
Řekl jste, že by síť regionů měla být časem nejsilnějším okruhem Českého rozhlasu. Dá se to nějak kvantifikovat? Dnes mají regiony ČRo dohromady asi 350 až 400 tisíc posluchačů denně. Kolik by to mělo být po té změně?
Malinko bych to poopravil, regionální studia mají přes půl milionu denních posluchačů, nicméně vztahoval bych to spíš k podílu na trhu, protože to je nejspravedlivější ukazatel odrážející situaci na trhu.
Dobrá, teď mají regiony souhrnný podíl něco přes sedm procent.
Ideální by bylo, kdybychom se s regiony do tří let dostali na podíl na trhu ve výši devíti procent.
To je docela skok.
Je, ale zase nezapomeňte, že od roku 2009 přišly regiony ČRo v denní poslechovosti skoro o 140 tisíc posluchačů, v týdenní skoro o 200 tisíc a v podílu na trhu klesly o dva procentní body. Takže bychom se v zásadě rádi vrátili do situace, v jaké jsme byli před čtyřmi lety. Je to sice skok, ale chtěli bychom jím vyvážit skok opačným směrem, který máme za sebou.
Čím si ten pokles regionů vysvětlujete?
Vždy se jedná o odraz celkové situace na trhu. Jednak některé regionální stanice ČRo nedokázaly svým posluchačům nabídnout atraktivní obsah, pak došlo k určitému programovému přiblížení regionů s naší celoplošnou Dvojkou, což nepokládám za šťastné, a konečně určitou proměnou prošly také privátní stanice, za zmínku určitě stojí expanze konkurenčního Blaníku do vybraných regionů, což nám určitě také nepomohlo.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU