Jaké je tajemství úspěchu Firefoxu? (doplněno)

Před dvěma týdny jsme se v článku Internet Explorer se propadá k padesáti procentům věnovali rozložení sil jednotlivých prohlížečů mezi českými uživateli Internetu. Podle monitorovací služby Navrcholu.cz se podíl dominantního prohlížeče Internet Explorer na monitorovaných webech od března 2004 snížil téměř o 37 procentních bo­dů.

Ještě v březnu 2004 prohlížeč dodávaný spolu s nejrozšířenějším operačním systémem používalo 92,90 % uživatelů. Letos v květnu už přednost Internet Exploreru od Microsoftu dávalo jen 56,28 % uživatelů. Stále si sice drží většinový podíl na trhu, ale jeho role není už zdaleka taková jako ještě před čtyřmi lety.

Za poslední roky roste všeobecně poptávka po alternativních prohlížečích, nicméně hlavním soupeřem „modrému éčku“ je Mozilla Firefox. Tento prohlížeč minulý měsíc preferovala přibližně třetina českých uživatelů. Navrcholu.cz naměřilo Mozilla Firefoxu v květnu podíl 32,84 %. Podle zjištění společnosti XiTi Monitor z března tohoto roku v České republice podíl Firefoxu dosahoval dokonce 37,4 % a byl tedy šestý největší v Evropě.

Novinky, které přináší Firefox 3.0, podrobně popisujeme v článku Mozilla Firefox 3 klepe na dveře. Zatím nejnovější Firefox 3.0 si můžete stáhnout i z našeho sesterského serveru Slunečnice.cz. Stejně tak řadu dalších webových prohlížečů, o kterých je v tomto článku řeč.

Co ale stále větší část uživatelů motivuje sáhnout po Firefoxu a proč si z celé plejády alternativních prohlížečů zrovna tento open source prohlížeč vydobyl pozici tržní dvojky? A má vůbec šanci stát se někdy prohlížečem číslo jedna? Tři jednoduché otázky, na které se ovšem nabízí mnoho různých variant odpovědí. Zeptali jsme se proto některých předních osobností českého Internetu, které se zajímají o prohlížeče a open source software.

Rozšíření hrají významnou roli, ví to i Mozilla

Firefox podle mého názoru zahýbal stojatými vodami internetových prohlížečů ve správnou chvíli. Nabídl nové funkce, atraktivní prostředí a možnost použít rozšíření. Podařilo se mu znovu přimět uživatele zabývat se webem a prohlížeči. Díky možnostem rozšíření si každý uživatel může vytvořit ‚vlastní prohlížeč‘ ušitý na míru svým potřebám. A uživatelé si rádi hrají, myslí si Petr Krčmář, šéfredaktor serveru Root.cz.

Na nezanedbatelnou roli rozšíření poukazuje i Vlastimil Ott, šéfredaktor magazínu LinuxExpres: Věřím tomu, že stačí malá drobnost v podobě doplňku, kterou konkurence nemá a hned má Firefox důvod zůstat na počítači. Stejného názoru zřejmě budou i tvůrci prohlížeče, protože ve Firefoxu 3.0 podstatně zvýšili důraz na podporu rozšíření v podobě podstatně větší spolupráce se serverem Mozilla Add-ons, kde se rozšíření pro Firefox shromažďují.

Zatímco ve Správci doplňků ve Firefoxu 2.0 byl vrcholem propojení odkaz na zmíněný server, nový Správce doplňků ve Firefoxu 3.0 umožňuje přímé stahování a instalaci rozšíření a především se automaticky uživatelům nabízí ta populární rozšíření. Ostatně porovnejte si následující dva screenshoty.

Správce doplňků ve Firefoxu 2.0

Správce doplňků ve Firefoxu 3.0

Komunita aneb od uživatele k uživateli a zase dál

Rozšíření jsou dílem početné komunity, která se kolem Firefoxu s postupem času vytvořila. Zkrátka se už jedná o masově používaný prohlížeč, možná trochu módu – ale díky za ni, říká Vlastimil Ott o Firefoxu. Ale komunita nejsou jen lidé aktivně se zapojující do vývoje prohlížeče a doplňků pro něj, ale i řadoví uživatelé, kteří Firefox doporučí dalším lidem a dohromady tak z Firefoxu dělají silnou dvojku na trhu, kde měl nedávno téměř monopolní pozici jiný prohlížeč.

Chtěl bych věřit tomu, že se jedná o výsledky práce tisíců lidí, kteří o Firefoxu neúnavně informují, používají jej a instalují kamarádům, rodičům, tetičkám a sourozencům. Společně s rozšiřováním širokopásmového internetového připojení, jehož jsme svědky v poslední době, se tak k webovému obsahu dostávají uživatelé, kteří Internet teprve poznávají a začínají používat zcela běžně, ne jako luxusní a drahou službu. Firefox je software, který ‚prostě funguje‘ a zřejmě se líbí také těmto zcela běžným uživatelům, myslí si šéfredaktor LinuxExpresu.

Firefox je pro většinu uživatelů dobrý prohlížeč – snadno se používá a weby v něm fungují, říká Jakub Vrána, kterého veřejnost v anketě Czech Open Source 2008 zvolila osobností roku. Právě na relativní komplikovanost pro řadové uživatele a ne vždy dobrou kompatibilitu s aktuálními weby doplatilo v minulosti hned několik prohlížečů. Robustní Mozilla Suite se nikdy nestala masovou záležitostí. Netscape Navigator i přes velkou mediální pozornost při opakovaném pokusu o návrat na výsluní rovněž uživatele nezaujal. SeaMonkey nebo Flock se také pohybují na samém okraji zájmu uživatelů. Podíl Opery sice roste, ale pořád ještě oslovuje hlavně ty technicky zdatnější uživatele počítačů. Vědomi si toho pravděpodobně budou i její tvůrci. Ostatně nová Opera 9.5 přinesla nový design, který má být jednodušší a uživatelské rozhraní pohodlnější.

Filip Molčan, předseda OSS Alliance, se domnívá, že Firefox může pomoci všem alternativním prohlížečům. „Pokud se lidé naučili, že si mezi internetovými prohlížeči mohou vybrat, bude budoucnost bojem nejen mezi IE a Firefoxem, ale i mezi ostatními prohlížeči. Pokud vývojáři Firefoxu budou odvádět stále tak dobrou práci a vývojáři Internet Exploreru budou stále jen dohánět technologický náskok, tak bude Firefox nabírat na síle – a to mu z celého srdce přeji,“ uvedl Filip Molčan pro Lupu.

Internet Explorer 7 přidal do uživatelského rozhraní nezbytnou funkčnost (především panely), ale výsledek působí podle mě nepřirozeně – uživatelům se z IE6 snadněji přejde na Firefox než na IE7, myslí si Jakub Vrána. Své mouchy má ale samozřejmě i Firefox. Jako jeho největší hendikep vidím nízkou rychlost a vysoké množství zabrané paměti, to se ale s narůstajícím výkonem počítačů stává nevýznamné, říká Jakub Vrána. Paměťová náročnost a rychlost je ostatně skoro na každém seznamu věcí k vylepšení před příchodem nové verze a aktuální 3.0 nebo budoucí 3.1 nejsou výjimkou.

Marketing a stahovací davové šílenství

S budováním komunity, rozšiřování uživatelské základny i získáváním mediální pozornosti přímo souvisí marketing. Dle mého názoru má také tento projekt nejlepší marketing ze všech open-source aplikací – a na výsledcích to lze znát říká o Firefoxu Filip Molčan, podle něhož je právě Firefox živoucím důkazem toho, že open source není jen o ceně, ale o technologii. Lidé Firefox používají, protože je jednoduše lepší, rychlejší a bezpečnější.

Nicméně prohlížečů, o kterých se říká, že jsou lepší, rychlejší a bezpečnější než konkurence, je celá řada a právě lepší marketing Firefoxu by skutečně mohl být tím hlavním důvodem, proč z dlouhého zástupu alternativních prohlížečů pozici Internet Exploreru začal vážně ohrožovat právě on.

Ostatně za marketingový úspěch lze považovat nedávnou akci Download Day 2008 prezentovanou jako pokus zapsat Firefox 3.0 do Guinessovy knihy rekordů coby nejstahovanější program během 24 hodin. Nakonec jen z oficiálních serverů bylo zaznamenáno 8,3 milionu stažení za jeden jediný den a číslo mohlo být vyšší, kdyby servery Mozilly pod návalem uživatelů nezkolabovaly.

Pro srovnání: konkurenční Opera 9.5 zaznamenala 4,5 milionu stažení, ovšem za celých pět dnů. Je pravděpodobné, že číslo by zřejmě bylo vyšší, kdyby probíhala nějaká podobná akce jako u Firefoxu 3.0, ale v tom už je to kouzlo fungujícího marketingu. Mozilla Corporation si samozřejmě počtu stažení „neukousne“, ale je to zajímavý údaj, který si snadno vyslouží pozornost médií, a to poměrně lacino.

Bude to stačit na Internet Explorer?

Abychom to shrnuli: Firefox už několik let zmenšuje tržní podíl Internet Exploreru, což je přičítáno dobrému marketingu, aktivní komunitě, technologickému náskoku, dobré funkčnosti, uživatelské ergonomii a pohodlnému doplnění prakticky libovolné funkce formou rozšíření. Ale bude to všechno stačit na to, aby se Firefox v dohledné době stal jedničkou na trhu a vyměnil si tak místa s Internet Explorerem?

Vzhledem ke chvále, která zazněla v citacích výše, pro někoho možná poněkud překvapivě panuje mezi námi oslovenými lidmi téměř jednoznačná shoda: Firefox i přes své klady Internet Explorer nepřeskočí, tedy určitě ne v dohledné době. Kromě Jakuba Vrány si to myslí i další lidé, které jsme oslovili. Firefox podle mě nikdy Internet Explorer nedožene, protože tu vždy bude velká skupina uživatelů, kterým bude postačovat výchozí webový prohlížeč v jejich operačním systému a nebudou chtít zkoušet jiný. Na druhou stranu jsem kdysi tvrdil, že Firefox u nás neporoste výrazněji přes 20% podíl na trhu, takže se budu rád mýlit i tentokrát, uvedl pro Lupu Pavel Cvrček, bývalý člen CZilly a autor populárního programu MozBackup.

Zda Firefox dohoní IE? Myslím, že je to velmi nepravděpodobné. Ale jsem rád, že to mohu říct. Když bych na to odpovídal před čtyřmi lety, kdy jsme dláždili cestičku první verzi Firefoxu, řekl bych, že je to zcela nemožné. Dnes to už tak nemožně nevypadá, ale opravdu hodně nepravděpodobně. Možná, že se za další čtyři roky situace změní, Firefox vyhraje a já se budu chytat za hlavu, že jsem to měl vědět už dávno. To by ale znamenalo ještě hodně práce a taky štěstí pro Firefox. Zatím nic nenasvědčuje, že by k tomu mělo dojít, říká Martin Hassman, zakládající člen CZilly.

Naopak Vlastimil Ott to pro Firefox vidí mnohem optimističtěji: Domnívám se, že čtyři roky po startu kampaně Spread Firefox, tedy na podzim 2008, budou síly vyrovnané. Už teď je to skvělý úspěch a já věřím, že na podzim se symbolický cíl, odstranit nadvládu jednoho browseru, splní.

Uvidíme tedy, komu dá budoucí vývoj za pravdu.

Doplnění (30.06.2008):při­dáváme také pohled společnosti Microsoft, konkrétně Tomáše Košky, manažera divize Windows Client společnosti Microsoft v České republice.

Snížení podílu na trhu: Hlavním důvodem snížení podílu Internet Exploreru na trhu prohlížečů je z našeho pohledu především pozdní uvedení nové verze, Internet Exploreru 7, a skutečnost, že součástí nejrozšířenějšího operačního systému, Windows XP, i nadále zůstává jeho starší verze. Z tohoto důvodu se postupně více uživatelů začíná poohlížet po nové verzi programu. A stejně jako v jakémkoliv rozhodování, lidé se ve většině případů snaží získat dodatečné informace, které podpoří jejich rozhodnutí o přechodu na jiný program. V této fázi sehrávají významnou roli lidé v jejich okolí, kteří mají počítačové zkušenosti a kteří se v podstatě stávají obchodními zástupci jednotlivých výrobců prohlížečů. A právě v této oblasti má komunita kolem Firefoxu významný vliv. V tom vidíme také jednu z hlavních příčin růstu podílu prohlížeče Firefox na českém trhu. Vlivu komunity nasvědčuje i skutečnost, že uživatelé Firefoxu daleko rychleji přecházejí na nové verze, než je tomu u ostatních prohlížečů.

Konkurenční prohlížeče: Konkurence nutí každou společnost neustále vylepšovat své produkty a to platí i pro Microsoft a Internet Explorer. Protože vývoj současné poslední verze Internet Exploreru trval delší dobu, než jaké byly potřeby trhu, musíme teď na vzniklou situaci reagovat a co nejdříve přijít s verzí novou, která uživatele přesvědčí, že Internet Explorer je správnou volbou a nástrojem, na který se mohou spolehnout jak v práci, tak i ve volném čase.

Další vývoj: V pravidelných intervalech, v rozmezí 18 až 24 měsíců, budeme uvádět nové verze prohlížeče Internet Explorer. Například již na podzim tohoto roku uvedeme novou verzi Internet Exploreru s pořadovým číslem 8, od které očekáváme, že díky svým novým funkcím a vlastnostem zaujme i uživatele konkurenčních produktů. Mezi novými funkcemi se objeví například možnost odeslání obsahu stránky do jiné aplikace anebo rozšířené možnosti práce s textem ve webové stránce. K dispozici bude například okamžité vyhledávání označeného slova ve slovníku, v mapách a dalších aplikacích. (Více informací je k dispozici na microsoft.com)

Chování uživatelů: Je potřeba si však uvědomit, že hlavní funkce jednotlivých prohlížečů jsou dnes již velice podobné. Uživatelé se následně rozhodují pouze na základě vlastních preferencí na speciální funkce nebo design a vlivu svého okolí. Valná většina uživatelů, kteří jsou ve svém rozhodování navíc často konzervativní, vyžaduje od svého prohlížeče pouze základní funkce a jeho změna je pro ně spíše nežádoucí. Takže v případě, že si zvyknou na jeden prohlížeč, jeho změna a nové funkce jsou vždy konfrontovány s určitou mírou pohodlnosti a neochotě ke změně na straně uživatele.