Konferenci nazvanou Role České televize v naší společnosti svolal jménem Klubu nezávislých senátorů jeho předseda Jan Veleba. Zvolený termín, který o pouhý jeden den předcházel zasedání Rady České televize k zúžení počtu kandidátů a kandidátek na post jejího ředitele, byl ale podle Veleby na základě obsazenosti senátních prostor tím jediným možným. Senátor si také hned v úvodu posteskl, že ačkoliv osobně zval k účasti a vystoupení generálního ředitele Petra Dvořáka a další zástupce veřejnoprávní televize, včetně jejích radních, žádný z nich nedorazil a jen někteří se omluvili.
Senátor Jan Veleba, organizátor úterního semináře o roli České televize v naší společnosti.
Prostor tak dostali převážně kritici současného vedení České televize a jejího směřování. Politickým materiálem nejvyššího stupně výbušnosti se stala hned úvodní přednáška, na níž někdejší ředitel programových okruhů České televize Radek Žádník prezentoval narůstající deficit v hospodaření veřejnoprávní televize posledních několika let. Podle Žádníka nedosáhlo hospodaření České televize v posledních deseti letech nejen nikdy vyrovnané úrovně, ale naopak se od roku 2012 dostává do deficitu.
PSALI JSME: Patnáct hlasů pro Dvořáka. Za čtrnáct dní tak nejspíš obhájí mandát ředitele České televize
Celou Žádníkovu přednášku včetně prezentovaných grafů si můžete prohlédnout v přiloženém videu. Jeho kompletní prezentaci a také dvou dalších řečníků z úterní konference, Petra Žantovského, který se věnoval boji České televize proti novým médiím, a Jana Campbella o České televizi mezi Euronews a ruskou státní televizí, najdete na úplném konci článku.
Rada jako ochranka před Velebou i MF Dnes
Žádníkovo vystoupení tak zarezonovalo hned v úvodu o den později konaného volebního zasedání Rady České televize. Redakce serveru DigiZone také obdržela exkluzivní reakci od dlouholetého zaměstnance České televize Pavla Hanuše, jehož polemiku se Žádníkovými argumenty uvádíme v původním znění ve formě samostatného boxu. K senátní konferenci se tak na středečním jednání jako první vyjádřil radní Zdeněk Šarapatka.
PODROBNĚJI: Radní zúžili seznam kandidátů na ředitele České televize. Šanci má Dvořák, Konrád, Novák, Potužník a Vinklář
Podle Šarapatky nepřipouštěla senátní konference z předešlého dne žádný konsenzus, ačkoliv se její organizátoři odvolávali na absenci zástupců České televize nebo jejích radních. Jejím účelem bylo v předem určený čas jasným způsobem znevýhodnit jejího současného ředitele jako kandidáta na další volební období. Sice se o nás v kuloárech říká, že jsme Dvořákova ochranka nebo jeho bodyguardi, ale včerejší akce přesáhla všechny myslitelné meze a nejde se jí podle mě vlastně ani zasmát,
uvedl Šarapatka.
Sobotní vydání MF Dnes s Petrem Dvořákem na obálce.
Žádníkovy argumenty o vyrovnaném rozpočtu České televize z posledních několika let postavily Šarapatka do jedné roviny s článkem, který vyšel v sobotním vydání deníku MF Dnes. Ten už ve svém titulku čtenáře varoval, že se úspory České televize zmenšily o dvě miliardy, když byl fond televizních poplatků rozpuštěn současným managementem. Této problematice je ale z hlediska celkově značného rozsahu materiálu nakonec věnováno jen velmi málo prostoru,
dodal ještě Šarapatka.
Podle Dvořáka spolkly volné finance dlouhodobé projekty
Současný ředitel České televize Petr Dvořák, a podle středečního hlasování také nejžhavější kandidát příštího funkčního období, uvedl v reakci na zmiňovaný článek, že Česká televize nefunguje pouze podle schválených každoročních plánů, ale také podle dlouhodobých strategických dokumentů připravených pro roky 2012 až 2017 a nově také pro období let 2017 až 2022. Právě ty pak slouží pro přípravu ročních finančních plánů, které schvaluje Rada České televize.
V článku zmiňované volné finanční zdroje, které měla České televize na účtech v roce 2011 a které volně rozpustila do provozu, vznikly podle Dvořáka tak, že v roce 2008 byla nejen zdvojnásobena výše televizního koncesionářského poplatku, ale oproti očekávání byl prodloužen i prodej reklamy o další tři roky. České televizi tak vznikla jistá finanční rezerva, ale máme k dispozici dokumenty, které dokazují, že už předchozí vedení České televize počítalo s tím, že tato rezerva bude rozpuštěna do provozu nejpozději v roce 2018,
vysvětluje Dvořák.
Když jsem do České televize přišel,
pokračuje Dvořák, a připravovaly se zmiňované dlouhodobé plány, požadoval jsem jednu změnu, a sice srovnání běžných výdajů proti běžným příjmům daného roku s tím, že volné prostředky využijeme v určité míře na investice, které už byly schváleny předchozím vedením, a my je pouze realizovali. A až tyto investice skončí, zůstanou na účtu České televize ve formě volných finančních prostředků dvě miliardy korun.
Tento závazek se mělo Dvořákovu týmu povést splnit už v roce 2015, oproti původně očekávanému datu 2016, a zároveň bylo na účtu České televize ještě o 330 milionů nad ony zamýšlené dvě miliardy korun.
Televizní studio Brno jako jedna z největších investičních akcí České televize.
V rámci těchto investic se dořešily dlouhodobé akce, jakými byla třeba výstavba televizního studia v Brně, celková digitalizace zpravodajství, dokončení digitalizace archivu a řada dalších v celkové sumě asi 1,3 miliardy korun. Tak jsme pracovali s volnými finančními zdroji,
uvedl ve svém vysvětlení před radními České televize Dvořák.
Poplatkový fond jako účetní kategorie
Dalším pojmem, se kterým článek deníku Dnes podle Dvořáka operoval, je fond televizních poplatků. V posledních pěti výročních zprávách jsme pokaždé vysvětlovali, že fond televizních poplatků je účetní kategorií, která slouží k vyrovnání rozvahy České televize a která nemá nic společného s jejím hospodařením a jeho výše nijak neodráží účetní zdraví veřejnoprávní televize,
uvedl Dvořák.
I přesto, že volební výbor výroční zprávu v tomto znění pokaždé schválil a po něm také Poslanecká sněmovna, stále se podle Dvořáka objevují dohady, které tento fond uvádějí jako faktor pro hodnocení finanční kondice České televize. Dvořák v reakci uvedl, že pokud předseda volebního výboru Martin Komárek ví o nezákonnostech, měl by patřičně konat, protože jinak jde pouze o vypouštění poplašných zpráv. Na závěr svého vystoupení Dvořák upozornil, že systém účtování fondu televizních poplatků vznikl v roce 2004 a jeho tým ho pouze převzal ve formě nastavené za minulého vedení.
Pro Dvořákův postup do druhého kola volby hlasovalo všech patnáct členů Rady České televize.
Ztráta paměti…
…tak svou reakci nazval Pavel Hanuš
Už dávno jsem vzdal představy, že lze vést nějakou smysluplnou diskusi o fungování media veřejné služby a jeho financování. Každý, kdo kdy měl v ruce dálkový televizní ovladač, ví své a argumenty na něho neplatí. Dříve jsem se snažil na toto téma psát i vystupovat na různých konferencích. Pošetilá snaha. Víra uhlířská je vždy víc než sebelépe prezentovaná fakta.
Své aktivity jsem definitivně ukončil po několikeré návštěvě volebního výboru. Politicky motivovaný laik s mandátem je needukovatelný. S tím jsem se smířil. Při svém věku bych už dnes takovou aktivitu považoval za ztrátu času. Ostatně pochopení systému financování medií není nic jednoduchého a ani renomovaní ekonomové se ne vždy dokážou srovnat se specifiky audiovizuální tvorby. Bez mediální praxe je to značně náročná disciplína.
Vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš.
Jasný rozpor mezi projevem a reálnou činností
Bohužel jsem se chvíli podíval na konferenci v Senátu. No konferenci. Spíš to byla marketingově politická nátlaková akce, která by mě sama o sobě k žádné reakci nevyprovokovala, kdyby se na ní nezjevil se svou ekonomickou analýzou inženýr Radek Žádník. Bývalý ředitel programových okruhů ČT a tedy jeden z klíčových členů managementu ČT, který odešel těsně před nástupem současného generálního ředitele. Rozhodně ho nepodezřívám, že byl nekompetentní vykonávat manažerskou funkci v ČT. Jenomže rozpor mezi tím co dělal a prosazoval manažer Žádník, a co od něho zaznělo v Senátu, je nepřehlédnutelný.
ROZHOVOR: Dětský kanál je chyba, míní bývalý šéf programových okruhů ČT
Jako pamětník vývoje v letech 2004 až 2012 musím konstatovat, že míra nekorektnosti jeho vystoupení byla skutečně mimořádná. První zásadní prohřešek je už samo srovnání vývoje do roku 2011 a let následujících. Sám rok 2011 byl zcela mimořádný. Vrcholil v něm přechod od analogového na digitální vysílání a došlo v něm ke kumulaci kladných i záporných výsledků celého procesu.
Digitalizace a překvapivě více peněz
Negativum pro ČT v celém procesu digitalizace pramenilo v nutnosti zlikvidovat celý jeden vysílací okruh, na kterém vysílala ČT 2. To mělo programové i produkční důsledky. Hlavním byl odklad výdajů na výrobu pořadů a poškození profilace jednotlivých programů. Finančně to však pro českou televizi znamenalo kumulaci finančních zdrojů. Pro mnohé možná překvapivá skutečnost.
Zásadní bylo již navýšení televizního poplatku v letech 2006, 2007 a 2008 a následně pak ponechání vysílání reklamy a zřízení speciálního účtu digitalizace. V letech 2008 až 2011 tak měla Česká televize nejvyšší příjmy ve své historii. Po roce 2011 již příjmy jen klesají.
Pavel Hanuš byl jedním z hlavních autorů přechodu České televize z analogového na digitální vysílání.
Náklady hrazené ze speciálního účtu digitalizace podle rozpočtu schváleného vládou ČR vedly ve svých důsledcích k úsporám vysílacích nákladů. Díky urychlenému vypínání analogového okruhu ČT 2. Z účtu byla hrazena technologie související s výstavbou a provozem multiplexu veřejné služby a to snižovalo nutné výdaje na standardní technologický rozvoj ČT. Současně byly posunuty některé investice jak do technologií, tak zejména do výroby pořadů na dobu po dokončení digitalizace. Česká televize tak získala v procesu digitalizace více než 1 miliardu korun dodatečných zdrojů. To bylo skutečné finanční saldo digitalizace.
Ale digitalizace vysílání není vše…
V té době ale všichni zasvěcení v ČT věděli, že zhruba 2 miliardy korun představují de facto odloženou spotřebu, kterou bude třeba v následujících letech investovat do výstavby studia v Brně, dokončení interní digitalizace, nutných oprav a také do výroby pořadů.
Důkazem je to, že management, jehož členem pan Žádník byl, předložil Radě ČT Dlouhodobé plány (lze je i dnes nalézt na serveru Rady ČT), které předpokládaly čerpání disponibilních zdrojů, resp. fondu televizních poplatků. Na co? No přeci na výstavbu studia Brno. Na odloženou výrobu pořadů. Na technologické inovace související s dokončením digitalizace s konstatováním, že z běžného příjmu nejde, po výpadku příjmů z reklamy, takové výdaje krýt.
Nemálo prostředků investovala veřejnoprávní televize i do digitalizace svého bohatého archivu.
Ale pozor. Koncový stav disponibilních finančních zdrojů na konci roku 2015 měl být ne jím v Senátu kritizovaných 1,8 miliardy korun, ale pouhých 877 milionů. Podle metodiky pana inženýra průměrný deficit cca 535 mil. Kč ročně, při externích výdajích na výrobu pořadů v průměru 2,07 miliardy. Žádník jako manažer České televize navrhuje čerpání fondu televizních poplatků v zájmu zachování původní tvorby a nyní se seriózní a jistě zcela „nezávislý“ ekonom Žádník nad tím v Senátu teatrálně otřásá hrůzou. Pozoruhodné.
K TÉMATU: „Stará parta“ z ČT na Barrandově – Kvapil generálním a Žádník výkonným ředitelem
Výsledky současného managementu vedly k tomu, že disponibilní finanční zdroje byly ve skutečnosti na konci roku 2015 2,674 miliardy, při externích výdajích na výrobu pořadů v průměru 2,2 miliardy ročně. Takže vyšší disponibilní zdroje při vyšších výdajích na výrobu pořadů. Komentáře netřeba. Potřebné ekonomické stability bylo dosaženo na výkonově podstatně vyšší úrovni, než předpokládal plán z roku 2011. To není obhajoba současného managementu, to je prostě skutečnost, která se nám v roce 2011 zdála být nedosažitelná.
Inovace nad hodnotou odpisů
Ani druhé „skandální“ odhalení pana inženýra neobstojí. Každý jen trochu informovaný ví, a člen managementu snad proboha informovaný je, že v letech 2008 až 2010 byly vzhledem k digitalizaci mimořádně vysoké investice spojené se skokovou změnou technologie. Investovat do technologie na úrovni odpisů by znamenalo realizaci další digitalizace, ale k té zatím nedošlo. To, že je běžná inovace v takovém případě pod absolutní hodnotou odpisů v daném roce, pochopí i student střední ekonomické školy.
Takže co stojí za podivuhodným vystoupením pana inženýra? Nekompetentnost, neznalost problému nebo jen snaha se zavděčit potenciálním živitelům. Ale možná je to jinak, možná je to amnesie a tu lze v případě pana inženýra léčit. Stačí, když se podívá na výše uvedený odkaz a osvěží si paměť pod čím je podepsán a co, ať si to přizná, či nikoli, vykolíkovalo hřiště, na kterém se současný management musel pohybovat.
Prezentace z úterní konference
Na závěr přikládáme kromě Žádníkovy prezentace také přednášky dalších dvou panelistů z úterní konference Klubu nezávislých senátorů.
Vysokoškolský pedagog Petr Žantovský se ve své přednášce snažil najít odpověď na otázku, proč se Česká televize podílí na dehonestaci a eliminaci takzvaných alternativních nebo nezávislých médií. Ta podle něj tkví ve skutečnosti, že Česká televize stále hájí svůj dosavadní monopol na informování a názorové formování veřejnosti, která má zájem o nestranné informace a otevřenou diskuzi.
Česká televize podle Žantovského porušuje zákon z roku 1991, který jí ukládá právě povinnost vytvářet prostředí pro pluralitní diskuzi. Česká televize vede jednostranný monolog a diví se, že odpovědí veřejnosti je nedůvěra a útěk k alternativním médiím, která umožňují svobodnou výměnu názorů,
dodal Žantovský.
Analytik John Campbell nazval svou prezentaci Česká televize mezi Euronews a RTR, tedy ruskou státní televizí. Úterní konference podle něj dokázala potřebu dát slovo takzvaným alternativním médiím v rámci vysílání České televize, která se podle jeho názoru profiluje čím dál více jako televize Prahy. A co více – neúčast oficiálních zástupců České televize z Prahy, Brna, Ostravy je samovysvětlující. Dokazuje nepřítomnost odpovědnosti nebo výchovy a dokazuje pokrytectví ve struktuře České televize,
myslí si Campbell.
ČLÁNKY DO MAILU