Jak vypadá svět post-televizních diváků? A čte ještě někdo noviny?

15. 2. 2016
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa
Post-televizní publikum? Ano, tahle charakteristika naznačuje, že televize je dnes na ústupu a svět se mění. Výrazně se mění.

„Svět se změnil“, zahájil Jakub Macek své vystoupení na sobotní New Media Inspiration 2016 (NMI). A doložil to velkým množstvím poměrně podstatných čísel.

  • 92 % lidí vlastní nebo používá televizor, 86 % má v domácnosti dva a více
  • 92 % sleduje nebo čte zprávy, 66 % to dělá denně
  • 89 % vlastní mobil nebo smartphone, 41 % ten smartphone
  • 84 % vlastní nebo používá PC/Notebook

Jinak řečeno začínáme být přehlcení technologiemi. A to jsou čísla z roku 2014. Pozor. Ale ještě nejsou všechna:

  • 78 % je online, 20 % je online v pohybu
  • 41 % používá online sociální sítě, 38% Facebook (26 % denně)
  • 20 % vlastní tablet, 5 % e-book, 5 % herní konzoli
  • 28 % hraje počítačové hry, 7,9 % každý den

Jakub Macek se ve své přednášce věnoval tzv. „post-televiznímu publiku“, tedy lidem, kteří sledují média jinde, než v televizi. A také tomu, že zdrojů, odkud bereme obsah, je dnes příliš.

TIP: Podívejte se na fotky z New Media Inspiration 2016:

Ještě před dvěma desítkami let se řešilo hlavně a pouze jenom to, že někdo sleduje televizi. Tehdy bylo běžné, že jste přišli domů, z práce, ze školy, zapnuli jste televizor a dívali se na televizi. I dnes to lidé dost často dělají stejně, ale Jakub Macek upozornil na jednu zajímavou věc: „dívání se na televizi“ dnes chápeme jinak, jako mnoho vzájemně odlišných činností. A tato změna také ovlivňuje všechny různé výzkumy a průzkumy.

Pro post-televizní publikum už dnes totiž otázka „kolik hodin denně sledujete televizi“ začíná postrádat smysl. Stejně jako kdybychom se ptali, „kolik hodin denně používáte internet“. Je pro respondenty Facebook či Twitter také „používáním internetu“, nebo už není? A jakou roli hraje stahování filmů či seriálů v praxi českého mediálního publika? Protože i to je věc, která ovlivňuje to, jestli se „díváte na televizi“ nebo „používáte internet“.

Jsou stahovači piráti nebo hrdinové?

Otázka z mezititulku zní jednoduše, ale jednoduchá není – piráty navíc mohou být z hlediska práva, ale také z hlediska etiky. Hrdinná alternativa může být, teoreticky, založena na vzpouře proti kapitalistickému systému. Jakub Macek na NMI říkal, že ale ani jedna z těchto pozic není šťastná. 

V prvním případě si zavíráme cestu pro řešení, v druhém vše idealizujeme. Realitou je, že stahovači většinou své chování za „neetické“ nepovažují, ale také nijak „nebojují“ proti kapitalismu.

Macek ale na NMI hlavně prezentoval výsledky tři roky trvajícího výzkumu - kvalitativního, založeného na rozhovorech (48 respondentů), a kvantitativního s pomocí CAPI (1998 respondentů).

Hudba, filmy, seriály, knihy a časopisy

Co se zjistilo? Třeba to, že čeští internetoví uživatelé nejčastěji poslouchají hudbu (kde nezapomeňme na příposlechovou roli), sledují filmy (9 z 10 Čechů, nemalá část na každodenní bázi) a seriály. Kupodivu v poměrně častých činnostech ještě stále najdete čtení knih a časopisů.

Důležitá otázka ale potom je, proč ony konkrétní věci dělají. Největší klíčové motivace ukazují na banální věci se zajímavým sociologickým vysvětlením. Ale také jde o motivace ovlivněné osobním charakterem respondentů, třeba v tom, že si raději vyberete seriály, protože nabízejí větší pestrost postav. Což pro jiného člověka může být přesně důvodem, proč se raději podívá na film.

Konkrétní údaje?

  • 26 % respondentů stahuje nebo si nechává stahovat filmy nebo seriály
  • 13 % si filmy kupuje na fyzických nosičích
  • 12 % sleduje filmy online zadarmo
  • 2 % sleduje filmy online za poplatek
  • 6 % sleduje seriály online zadarmo
  • méně než 1 % sleduje seriály online za poplatek

Podobné je to s hudbou:

  • 32 % stahuje nebo si nechává stahovat
  • 21 % si kupuje fyzické nosiče
  • 21 % poslouchá hudbu online zadarmo
  • 9 % využívá služby jako je Spotify
  • a opět necelé jedno procentu si hudbu kupuje online

V příjmu zpráv stále hrají zásadní roli televize (89,80 %) následovaná internetem (46,2 %), rozhlasem (35,6 %), tištěnými novinami (28,2 %) a časopisy (9,7 %). A toho velmi malého čísla u tištěných novin je opravdu dobré si všimnout.

Nejzásadnější závěr? 

Sledování seriálů a filmů ovlivňuje (a nejenom v Česku) televize. Prostě na film či seriál se podíváte, protože jste se o něm dozvěděli někde jinde. A ať se vám to líbí nebo ne, online zdroje nic tak výrazně neovlivní. Ve výběru nám pomáhají experti a sociální kontakty, ale osobní kontakty vás ovlivňují podstatně více než sociální sítě.

Samotnou studii od Jakuba Macka si můžete stáhnout v kompletní podobě na Média v pohybu: K proměně současných českých publik. Zajímavých údajů tam najdete mnohem více. 

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).