Yahoo v roce 2008 prohrálo spor s NSA ohledně ústavnosti či neústavnosti požadavků tajné služby. A v jeden moment úřady firmě hrozily dokonce pokutou 250 tisíc dolarů za den, pokud se rozhodnutí nepodvolí, vyplývá z čerstvě odtajněných materiálů od speciálního soudu FISC (Foreign Intelligence Surveillance Court).
Portál nakonec nátlaku podlehl a stal se tak jedním z prvních nedobrovolných účastníků programu PRISM. Další velké internetové firmy jej postupně následovaly, píše americký deník Washington Post.
Detaily celé kauzy se díky soudnímu rozhodnutí podařilo odtajnit až teď. Zveřejněna byla část dokumentů čítající asi patnáct set stránek. Yahoo jejich odtajnění na svém blogu přivítalo.
„Považujeme to za důležité vítězství transparentnosti a doufáme, že tyto záznamy pomohou vyvolat informovanou debatu o vztahu mezi soukromím, soudní spravedlností a práce výzvědných služeb,“ konstatoval právník Yahoo Ron Bell.
Čekání na Snowdena
Podle Yahoo americká vláda v roce 2007 pozměnila klíčové zákony, aby po internetových firmách mohla požadovat informace o jejich uživatelích. Yahoo nejprve odmítlo na požadavky přistoupit a označilo je za protiústavní.
Spor tak nakonec rozhodovaly speciální soudy (FISC a odvolací FISC-R), které pracovaly v tajném režimu – materiály týkající se sporů tedy nesměly na veřejnost. Verdikty ale byly jasné: Yahoo podle nich muselo s vládou spolupracovat. A nesmělo o tom veřejně mluvit.
Informace o šmírování uživatelů tak nakonec zveřejnil až bývalý spolupracovník NSA Edward Snowden. Ten z agentury vynesl a zveřejnil 121 tisíc konverzací z IM chatů, 22 tisíc e-mailů, skoro 8 tisíc dokumentů, 3800 vzkazů ze sociálních sítí, 565 rozhovorů na videu nebo ve zvuku a 4,5 tisíce dalších konverzací.
Z deníku analýzy Washington Post vyplynulo, že jen asi deset procent lidí, jejichž konverzace NSA shromáždila, se dá řadit k legitimním cílům její činnosti. Drtivá většina shromážděných dat se týkala náhodných obyčejných uživatelů internetu, kteří se sledování nevědomky „připletli do cesty“.
Jak odposlouchávat internet
Odposlechům internetu se věnují všechny tajné služby. Ta britská si dokonce našla fígl, díky kterému může sledovat uživatele Twitteru, Facebooku nebo dalších sociálních sítí.
Tajné služby totiž zahrnuly komunikaci přes Facebook či Twitter, e-maily posílané přes Gmail nebo hledání přes Google do takzvané " zahraniční komunikace", na kterou se vztahují, co se týče odposlechů, mnohem volnější pravidla.
Na základě této konstrukce mohou tajné služby volně odposlouchávat například komunikaci mezi dvěma Brity, kteří se aktuálně nachází na území Spojeného království, aniž by k tomu potřebovaly svolení soudu.