Pokud si přečtete Podle komise OSN je Assange svévolně zadržován, měl by být svobodný, tak byste mohli nabýt dojmu, že se snad Velká Británie a Švédsko spikly a společně zadržují Juliana Assange na ambasádě třetího svrchovaného státu. Zpráva vychází z vyjádření komise při Radě OSN pro lidská práva. Ale opomíjí dost zásadní věc: Assange na onu ambasádu přišel před mnoha lety dobrovolně a odmítá ji opustit.
Budete-li namítat, že je to celé trochu složitější a že tam vstoupil (jak ostatně sám tvrdí) kvůli „vykonstruovanému“ obvinění ze sexuálního zneužívání nezletilé, tak ano, i to je v článku napsáno. Ale pořád to znamená, že ho nikdo o žádné „svobody“ neokrádá. Že ho Velká Británie „nechce“ pustit do Ekvádoru, kde mu nabídli azyl? Nepochybně komplikace. To, že by ho případně Švédsko, kam by měl dorazit a řešit své problémy, vydalo obratem do Spojených Států? Nepravděpodobné.
Assange je na ekvádorském velvyslanectví od roku 2012 (zatčen byl ale už v prosinci 2010), tedy dlouhé tři roky, které leckoho stály hromadu peněz. Mezitím se stihl proslavit i tím, že odmítá dokonce vyjít i na balkon, protože by ho prý „mohl zabít dron“, a řadou dalších více a více paranoidních historek. Samozřejmě, celé to není tak jednoduché.
Na celém tom humbuku okolo prohlášení Spojených národů je hezké to, že ho teď Assange může používat jako páku, která mu ale v zásadě k ničemu není a nebude. Nakonec Spojené národy jsou už dlouhé roky bezzubým monstrem, které vydává podobných prohlášení mnoho. Není divu, že Velká Británie se k tomu aktuálnímu vyjádřila poměrně jasně: že to nic nemění. A také, správně, že je to Assange, kdo se „dobrovolně vyhýbá zatčení“.
Nakonec ale ani OSN v tom neměla až tak jasno. Prohlášení je výsledkem pětičlenného panelu, kde se pouze tři členové vyjádřili pro výsledné rozhodnutí, jeden byl proti a pátý odmítl diskuzi s tím, že Assange je, stejně jako on, občanem Austrálie.
Assange se pokoušel vydání z Velké Británie do Švédka řešit soudně, postupně u třech britských soudů, včetně Nejvyššího soudu, ale ani v jednom případě se mu to nepodařilo. Co se Spojených národů týče, tak Assange tvrdil, že se prý vydá sám, pokud by panel Spojených národů uznal jeho „zadržování“ za zákonné.
Nakonec má jeho taktika poměrně značný úspěch: v srpnu loňského roku čtyři z pěti potenciálních obvinění proti němu vypršela, zbývá ale vyřešit poměrně zásadní obvinění ze znásilnění.
Pohled do historie
Připomeňme, že Julian Assange (*1971) je australský programátor, ale také vydavatel, novinář a hlavně šéfredaktor WikiLeaks. Tato organizace vznikla v roce 2006. Ještě předtím ale v jeho historii najdeme hacking (pod přezdívkou Mendax a v rámci skupiny International Subversives), který nakonec vedl k proniknutí do systému Pentagonu, zařízení Ministerstva obrany USA, MILNETu, NAVY, NASA a řady dalších firem (včetně těch jako Motorola, Panasonic, Xerox, Lockheed Martin, Citibank) jak v USA, tak v Austrálii.
Někdy v roce 1994 byl zadržen a obviněn z více než třiceti hacknutí a dalších kriminálních činů. Následně přiznal vinu v 25 případech a byl odsouzen k zaplacení škody 2 100 australských dolarů. Vězení se tehdy Assangemu podařilo vyhnout na základě toho, že nebyl prokázán úmysl škodit a také na základě pohnutého dětství.
Po téhle epizodě se věnoval programování, spuštění menšího ISP a různému dalšímu podnikání. WikiLeaks se poprvé objevují až někdy v roce 1999 v podobě registrace domény leaks.org, ale reálně až v roce 2006. Organizace se začala věnovat zveřejňování informací z anonymních zdrojů utajovaných informací, zpravodajských úniků a řady věcí, které se neměly nikdy dostat na veřejnost.
WikiLeaks stojí za zveřejněním desítek milionů dokumentů a analýz, řada z úniků zaznamenala velmi výraznou publicitu a pozornost jak médií, tak řady dalších organizací i jednotlivců. S WikiLeaks je navíc spojeno i další podstatné jméno, Chelsea Manning, spojené s únikem řady velmi zásadních materiálů.
Jak Asangeho činy hodnotit bylo po dlouhé roky problematické. Někteří ho a jeho aktivity označují za jasně nelegální a staví je mimo zákon. Pro některé (třeba i pro Austrálii) jsou sice „nelegální“, ale z pohledu Austrálie neporušil žádný zákon. Pro Spojené státy je podstatně problematičtější, takže Joe Biden a další Assangeho označují za „teroristu“, a dokonce se objevila slova o tom, že by měl být zavražděn či popraven. Z některých dalších úst a zdrojů ale bylo možné slyšet i podporu jeho aktivit.
Ve Spojených státech je Assange předmětem kriminálního vyšetřování, které bylo zahájeno v zásadě po úniku materiálů, které z tamní armády vynesla hlavně Chelsea Manning. Opírají se přitom o záznamy chatové komunikace mezi Manning a někým, kdo je prý Assange, což on sám označuje za nesmysl.
Nebývalé množství kontroverzí
K tomu všemu si navíc připočtěte epizody, ve kterých Google vydal informace o dalších členech WikiLeaks vládě USA, umístění Assangeho na seznam hledaných osob, tlak na spojence, aby zahájili proti WikiLeaks kriminální vyšetřování, a řada dalších věcí a aktivit.
Ke všemu výše uvedenému je zde ale ještě ona zásadní komplikace. Assange je Švédskem hledán ohledně znásilnění. A předtím ještě pro sexuální obtěžování a pro nezákonný nátlak. Toho všeho se měl dopustit v srpnu 2010 při návštěvě Švédska. Snaha vyhnout se zatčení a předání do Švédka nakonec vedla k ukrytí se na ekvádorské ambasádě (s původním plánem získat azyl přímo v Ekvádoru, ale tam se Assangemu nepodařilo dostat).
Z několika hrozících problémů ve Švédsku nakonec zbylo jenom možné obvinění ze znásilnění, ale pokud se Assange vydrží skrývat do roku 2020, bude i toto šetření zastaveno.
Ekvádorská ambasáda v tomhle zamotaném příběhu hraje roli hlavně proto, že v srpnu 2012 ekvádorský prezident oznámil, že Assange dostal politický azyl na základě hrozeb týkajících se vyšetřování Spojenými státy a také několika výhrůžek zabitím. A také dostal svolení, že může právě na ekvádorské ambasádě zůstat na neurčito.
Následovala dokonce mírná roztržka mezi Velkou Británií a Ekvádorem. Prvně jmenovaná země upozornila, že může vstoupit na velvyslanectví a Asangeho zadržet. Druhá jmenovaná se nechala slyšet, ze by to bylo porušení Vídeňských dohod. Což nakonec vedlo k trvalé přítomnosti policistů před velvyslanectvím (od června 2012 až října 2015). Staženi byli až po kritice, že jsou s hlídáním spojeny velmi vysoké náklady.
Má to nějaký závěr?
Assangeho lze chápat, Spojené státy ho velmi, ale opravdu velmi chtějí. Na druhou stranu měly několik let na to, aby případně zařídily jeho likvidaci – a k žádné nedošlo.
Švédský případ spojený se znásilněním, obtěžováním a nátlakem může znamenat všechno možné – od zinscenované snahy Assangeho vydírat, přes obvinění zhrzené milenky, až k tomu, že může být reálný. Stejně jako Assange může být zachráncem světa nebo teroristou a zločincem – podobně kontroverzně můžete hodnotit další známé jméno v této oblasti, tedy Edwarda Snowdena.
Aktuální vývoj v podobě prohlášení panelu Spojených národů je ale zvláštní. Protože Assange je na ekvádorském velvyslanectví z vlastní vůle a odejít může kdykoliv. Jenom, to je dost zásadní, mu pak hrozí, že bude muset do Švédska vysvětlit poslední z hypotetických obvinění.
ČLÁNKY DO MAILU