Wayra Irsko se oproti ostatním vyznačuje jednou zvláštností: je totiž umístěna přímo v budově O2 v Dublinu. To v Praze nebude. Tím se hlavně ochudí česká Telefónica o údajně příznivý vliv přítomnosti Wayry. Jenže ten v Irsku objevili v podstatě náhodou: Telefónica vždy hledala sídlo pro Wayru především tam, kde to „žije“ technologickým podnikáním — hledala tu „správnou čtvrť“. Vidina umístění akcelerátoru do budovy O2 „svázané korporatismem“ se manažerům Wayry původně moc nezamlouvala.
Ale irská Telefónica sama sídlí ve vhodné oblasti — v dublinských Docklands, jen kousíček například od evropského Googlu nebo Facebooku — a tedy se objevila příležitost „risknout to“. Nyní si umístění přímo v O2 velmi pochvalují. Sídlo Wayry v Praze to však už neovlivní. O něm je už rozhodnuto a už se chystá. Karl Aherne, vedoucí irské Wayry, ostatně nedokáže říci, které hledisko mu připadá důležitější: zda sídlit ve „správné“ oblasti, anebo v budově O2.
Jak je Wayra rozvržena
V irské Wayře jsou místa pro všech deset týmů v jedné řadě podél oken, oddělená nábytkem a stěnami. Tvůrci Wayry chtěli všem týmům nabídnout velká okna a dostatek denního světla. Chcete‑li přilákat špičkové týmy, musíte jim poskytnout špičkové pracovní prostředí, míní Simon Devonshire, evropský ředitel Wayry.
Pracovní prostředí ve Wayře je „překvapivě klidné“, ujišťuje Pádraig Mannion (SuperQuest), jenž v minulosti zkusil co-working, ale pro hluk měl potíže soustředit se v něm.
Jak to ve Wayře chodí
Do Wayry sice není nutno chodit každý den ráno jak do práce, je však požadavek ukázat se tam po většinu pracovních dnů aspoň na část dne, jinak by se nenavodila spolupráce mezi týmy. A Wayra po zúčastněných týmech žádá, aby pracoviště ve Wayře bylo jejich základnou, jejich hlavním působištěm. Zpravidla je tu dost vhodného prostoru i na schůzky s možnými zákazníky.
Karl Aherne odmítl, že by týmům šéfoval. Je jen zástupcem investora (Telefóniky), který svou investici „bere vážně“. Týmy činí vlastní obchodní rozhodnutí a Karl jim nic nenařizuje. Je tu proto, aby sledoval, jak si vedou, aby jim pomáhal, respektive vhodnou pomoc přiváděl.
Pro Wayru je důležité, aby se tým do činnosti ve Wayře plně zapojil a podílel se na výměně zkušeností. Stane se, že někdo na to není, a tak mají nyní v Dublinu už jen devět týmů, ač jich původně přijali plný počet deseti. S tím desátým se nakonec domluvili, že si nevyhovují, a rozloučili se.
Shromáždění na Agoře
Agora — shromaždiště
Řeckým slovem agora — „tržiště“, i s významem „shromaždiště“ — říkají ve Wayře místu, na kterém se všichni pravidelně setkávají každé druhé úterý, aby si porovnali pokrok a výsledky. Manažeři Wayry se netají tím, že nejvíce se týmy učí jeden od druhého: protože projekty nejsou všechny v úplně stejné fázi vývoje, skoro vždy prochází někdo něčím, čím už jiný prošel a může se podělit o zkušenost.
V agoře si týmy veřejně, před ostatními, stanovují cíle — zpravidla asi tři velice určité cíle na příští dva týdny dopředu. Také povědí o tom, jak naplnili cíle z minula — co a proč se jim jak povedlo nebo nepovedlo.
Výkon každého týmu za poslední dva týdny je nakonec ostatními ohodnocen v rozsahu 0 až 10 bodů. Jednotlivé týmy sice hodnotí tajně, ale Karl Aherne poté sečte celkové skóre a pro každý tým vede graf vývoje skóre od počátku běhu Wayry. Graf nejen poskytuje zpětnou vazbu týmu samému, ale upozorňuje i Karla na to, které týmy potřebují největší pomoc. Ani na nejlepší tým však nesmí zapomenout — i jeho motivaci je zapotřebí udržovat.
Kdo ve Wayře pracuje
Nejen Irové. Pokud jde o projekty, pak na první pohled se mohou zdát podobné projektům v akcelerátorech českých; na pohled druhý a třetí se zdá, že přece jen větší část projektů je postavena na hodnotném nápadu řešícím skutečný problém, a to se slibným obchodním potenciálem.
| BragBet | Paymins | SuperQuest |
| Glass Robot | Popdeem | Whittl |
| OptiWi-Fi | ThoughtBox | Woopie |
V Irsku měli z čeho vybírat. Potřebovali vybrat 10 projektů, a došlo jim na ně 335 přihlášek. O takových počtech se může českým akcelerátorům jen zdát. Přitom v Dublinu je prý asi desítka různých akcelerátorů, a celé Irsko má méně obyvatel než Slovensko. Česká scéna má tedy počtem projektů ještě co dohánět, a v poslední době často zmiňovaný import slibných týmů ze zahraničí by také mohl být jednou z cest, jak pozvednout její úroveň.
Telefónica zatím neprozrazuje nic určitého o přihláškách, které jí chodí do Prahy. Jen to, že je s jejich počtem spokojená. Přetáhne i to málo nadějných týmů ostatním místním akcelerátorům? Třeba StarCube by se neměl mít čeho bát — peníze firmám nikdy nedával, ani si od nich nic nebral, nepřijde o uchazeče, kterým vyhovuje právě to, a nikdy nepřijde o ty ještě studující v Brně.
Poměrně vysokou nabídkou vkládaných peněz možná přiláká Wayra hlavně ty, kteří by se jinak do akcelerátoru ani neobtěžovali, nebo by se možná ani nepustili do vlastního podnikání. Ale to uvidíme teprve až za několik měsíců, až se konečně dozvíme výsledky výzvy.
ČLÁNKY DO MAILU