Názory k článku Jak to bude se zřizováním datových schránek od 1. ledna? Teď to má v rukou Senát

Jen si nerozumíte.
Pokud se chce OVM (úřad) registrovat v NIA jako SeP (poskytoval služby - tj. někdo ke komu se uživatel následně bude přes NIA přihlašovat), tak se tato registrace v NIA dělá po přihlášení datovou schránkou daného OVM.
Tj. OVM se přihlásí do nějakého administračního rozhraní NIA pomocí své datovky a tam si nakonfiguruje vše potřebné. A na to přihlášení nestačí (nebo minimálně nestačila v době, kdy jsme to dělali) pověřená osoba.

5. 12. 2022, 11:32 editováno autorem komentáře

Ještě jedna otázka k fikci doručení:
Když jsem v zahraničí, na dovolené, nemám datovou schránku, přijde mi úřední psaní, nepřevezmu je, ale prokážu, že jsem byl v zahraničí, pak je psaní doručení až když dorazím domů. Ale když mám datovou schránku, přijde mi úřední psaní, tak se předpokládá, že si to vyzvednu, protože Internet nezná hranic. Přitom o té poště nebudu vědět, protože prostě v místě dovolené není rozumně dostupný Internet a na mobilu nemám roaming...
Nebo je to jinak?

Když nemáte datovou schránku a je Vám doručováno klasicky, můžete se domáhat určení neplatnosti doručení podle § 24 odst. 2 správního řádu. Když máte datovou schránku, můžete se domáhat téhož dle § 17 odst. 5 zákona č. 300/2008 Sb..
Podmínky jsou v obou případech stejné: "Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout ...."

Naváží? Kde?

Mimochodem, to, že vy jste s tím spokojen, neznamená, že jsou s tím spokojeni všichni a že je tam všechno dobře. ŘSD bylo se svým IT možná také spokojeno – do té doby, než jim ransomware zašifroval většinu dat.

Ona je ale hlavní otázka: jak to (že jsem neměl přístup k Internetu) budu prokazovat?
A když jsem měl přístup, ale neměl heslo k datové schránce?

IMHO je i nechtělo se mi dostatečný důvod, protože pokud si vezme PFO dovolenou na zotavenou, zcela jistě se nehodlá zatěžovat pracovními záležitostmi.

To je právě otázka, zda nemít s sebou funkční mobil a nevyužít přístup k internetu je bez vlastního zavinění.
Pokud je člověk mimo dosah své poštovní schránky, je to poměrně jednoduché - s tím nic nenadělá. Ale třeba taková dvoutýdenní dovolená v Egyptě: internet na recepci v hotelu (pomalý...), karta s datovým tarifem na každém rohu, roaming (drahý) zakázaný, případně mobil v režimu "letadlo" už z českého letiště...? Je vlastním zaviněním užívat si dva týdny off-line?
A jak to prokázat, když třeba ten mobil člověk vypne přesně ve chvíli, kdy přijde roamingová SMS s ceníkem?

5. 12. 2022, 21:05 editováno autorem komentáře

Ten problém existuje jenom v momentě, kdy je potřeba napsat na portál NIA, že "úřad ten a ten používá tu a tu webovou adresu, tam a tam posílejte tokeny a tam a tam přesměrovávejte přihlášené klienty". Bývalo to tak, že tu informaci mohl do portálu NIA vložit jenom vlastník datové schránky.

Já datovou schránku fyzické osoby mám už asi 7 let a jsem s ní spokojen. Nevím proč se pan Peterka neustále naváží do jednoho z mála fungujících projektů eGov

Prostě prohlásíte, že jste byl na dovolené v zahraničí, případně ukážete fakturu od cestovky, letenky apod. Nemyslím si, že by to úředník potřeboval doložit nějak důkladněji, pokud se mu nebudete na dovolenou v zahraničí vymlouvat každých 14 dní.

Fikce doručení funguje pro papírovou poštu i pro datové schránky stejně, řídí se to stejným ustanovením zákona. Takže pokud prokážete, že jste pro dočasnou nepřítomnost nebo jiný vážný důvod nemohl zprávu (ať už dopis nebo datovou zprávu) převzít, úřad na žádost zneplatní doručení písemnosti nebo termín jejího doručení.

Obálka s modrým pruhem a obálka s červeným pruhem je slangové označení plynoucí z toho, že příslušné označení požadované poštovní služby může být nahrazeno i barevným pruhem na obálce. Modrý pruh znamená „do vlastních rukou adresáta“, červený pruh znamená „do vlastních rukou výhradně jen adresáta“ (pokud vám to připadá jako „ale teď už to myslíme vážně“ – takhle je to prostě legislativně dané). Datové schránky umí doručovat „do vlastních rukou adresáta“ (musí se to zapnout speciálním příznakem při odesílání – člověk by řekl, že do vlastních rukou adresáta je to datovou schránkou poslané vždy, ale není tomu tak, musí se to zapnout). Do vlastních rukou výhradně jen adresáta datové schránky doručovat neumí, takže pokud má být něco zasláno takto, přijde vám obálka s červeným pruhem, i když datovou schránku máte. Na druhou stranu, nevím, zda je někde v zákoně řečeno, že má něco být posláno do vlastních rukou výhradně adresáta – podle mne je to většinou na libovůli úředníků a ti používají obálku s červeným pruhem pokud možno na zásadní sdělení typu že máte zaplatit poplatek za popelnice. Obzvlášť rafinovaná je obálka s červeným pruhem a službou „nevracet, vložit do schránky“. Některé věci zkrátka nelze pochopit, pouze se lze smířit s tím, jak to je.

Bez vlastního zavinění se vztahuje k tomu „vyzvednutí“, ne k „jinému vážnému důvodu“. Vlastní zavinění by bylo, kdybyste chodil kolem schránky s dopisem, ale nechtělo se vám schránku otvírat. Nebo kdybyste trvale nevybíral poštu na adrese trvalého pobytu. Když si na dovolené nebude pořizovat internet kvůli ničemu jinému, nemusíte si ho pořizovat ani kvůli datovým schránkám. Je to podobné, jako s papírovou poštou. Také byste mohl zařídit zmocnění po dobu dovolené, aby za vás někdo mohl poštu převzít. Ale není to běžné, takže se to po vás nechce. Stejně tak se po vás nechce, abyste si v zahraničí zajišťoval přístup k internetu. Ale kdybyste ten internet už měl z jiného důvodu, „nechtělo se mi“ by za vážný důvod považováno nebylo.

5. 12. 2022, 21:27 editováno autorem komentáře

Nevím, jak je to dnes, ale u datových schránek úřadů bývala ještě jedna zajímavá "antivychytávka": Když úřad chtěl začít používat identifikaci fyzických osob pomocí NIA, musel příslušné síťové adresy a podobné parametry na portálu NIA vyplnit vlastník datové schránky. Pověřená osoba nestačila. V praxi pak docházelo k tomu, že ředitel úřadu nebyl schopen (časově nebo odborně) tyhle věci zvládnout, takže byl nucen svůj login dát správci sítě, aby přístup do NIA odladil. Ano, vím, že správci sítě jsou z principu osoby důvěryhodné a nemyslím si, že by v těch - možná - pár stovkách případů někdy došlo ke zneužití. Ale jako princip to je zvláštní.

Při přihlašování přes NIA se žádné síťové adresy ani nic podobného nevyplňuje. Pro přihlášení přes NIA je potřeba akorát to, aby příslušný uživatel byl ztotožněn přes registr obyvatel.

Co tak poriadne citat? Pisatel nado mnou hovoril o prepojeni NIA a uradu, aby sa dalo cez NIA prihlasovat.

Pisatel psal o datové schránce úřadu. Žádné „propojení NIA a úřadu“, o kterém píšete, neexistuje. Přes NIA se připojujete ke konkrétním službám – jeden úřad může mít těch služeb spoustu.

Jsem bývalý ajťák jednoho úřadu. To, co píšete, je hloupost. Nikdy nic takového neexistovalo. Platí to, co napsal přispěvatel Jirsák.

Myslím, že si nerozumíte. Existují/existovaly agendy, prováděné datovou schránkou, kdy se kontroluje, jestli odesílatel datové zprávy je oprávněná osoba. Což v případě velkých úřadů je problém, protože oprávněná osoba (např. ministr) vůbec netuší (a nemá tušit), o co jde a musí to za něj dělat nějaký administrátor pod jeho účtem.

Aha, díky za objasnění. To je pak ale věc NIA, z DS tam figuruje jenom přihlašovací brána.

Já tohle řeším tak, že připravím návod se screenshoty, co je kam potřeba napsat a na co kliknout. Jednak to pak zvládne i ten vlastník (nebo někdo jiný, kdo už jeho přihlašovací údaje stejně zná, třeba asistentka – vím, že by měla mít svůj účet, ale víme, jak je to v praxi), jednak je to zdokumentované pro příště.

Ale kdybyste ten internet už měl z jiného důvodu, „nechtělo se mi“ by za vážný důvod považováno nebylo.

Já jsem třeba teď koncem září byl na akci, kde jsem "měl internet" v tom smyslu, jak to většina populace chápe, ale ke svému soukromému mailu bych se nedostal, protože v areálu nějaký inteligent směrem ven povolil jen ICMP echo, DNS dotazy, HTTP a HTTPS (tedy spíš standardní porty příslušných služeb), ale už ne IMAPS nebo dokonce něco tak nebezpečného jako SSH. Paradoxem ovšem je, že do datové schránky bych se zrovna dostal (pokud bych ji v té době už měl a napadlo by mne se do ní podívat).

Byly to jen čtyři dny, tak jsem neměl potřebu to nějak řešit, ale dokážu si živě představit, že by se mi něco podobného stalo i na dovolené. Takže mi nezbývá než doufat, že se nikdy nedostanu do situace, kdy bych musel takovéhle problémy vysvětlovat právníkům…

"Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení"

https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html

Já tomu prostě stále nerozumím.
Je mi jasné, že pokud pustím manželku do své schránky je to principielní riziko. Dobře, tak to neudělám.

Co se stane když úřad omylem pošle dopis s červeným pruhem? Ze zákona jsem i když mám datovou schránku povinen poštu převzít. Jeden nedávný případ byl, že úřad chybu uznal, a celý proces spustil znovu. Pokud by to ale neuznal, obávám se, že bych se musel soudit. A ten soud bych zřejmě projel v případě, že běžnou poštu přebírám. Doufám, že bych ten soud vyhrál v případě, že bych prokázal, že úřad pochybil odesláním dopisu a zároveň já jsem byl na měsíční dovolené (nebo dlouhodobě žiji v zahraničí) a při nejlepší vůli jsem nemohl obálku převzít.

Z ověřených informací vím, že policisté běžně posílají červený pruh datovkou jako do vlastních rukou. Vůbec přitom neřeší osobu pověřenou, prostě to odešlou a mají hotovo - buďto si tu zprávu někdo otevře a v tu chvíli je doručeno, nebo neotevře a doručení jim naběhne fikcí (tuším +10 dní od odeslání). Takže ne že červený pruh se nesmí poslat datovkou jak bylo řečeno v jednom nedávném článku, ale naopak....