IE totiž z více důvodů není „stand-alone“ program jako každý jiný, ale Microsoft jej vyvíjel jako integrální součást Windows. Jeho jádro se např. používá pro renderování obsahu založeného na jazyce HTML, což je třeba případ oken Průzkumníka Windows (Windows Explorer, nezaměňovat s Internet Explorerem). Po antimonopolistické kauze proti Microsoftu, jejímž cílem bylo zrušení výsadní pozice IE ve Windows ve prospěch jeho alternativ, sice již jeho svázání s operačním systémem není tak pevné, avšak skutečná možnost jeho „legitimního“ odstranění v něm stále chybí. IE však podobným „neduhem“ netrpí sám: kromě něj je takto postižen třeba Outlook Express, který se v mnoha případech nainstaluje spolu s IE a zpravidla tvrdošíjně odmítá opustit systém, podobně jako IE. U emailového klienta je však tento nedostatek ještě méně pochopitelný, neboť na rozdíl od samotného IE jeho knihovny nejsou operačním systémem využívány.
O tom, že Microsoft deinstalaci IE ze svých systému nikterak neulehčuje, přitom nemůže být větších pochyb. Ve Windows 2000 s aplikovaným Service packem 4 v Ovládacích panelech možnost jeho odebrání chybí, můžete IE jen opravit či obnovit původní nastavení. Navíc díky aktivní kontrole systémových souborů proti poškození (kterou je sice možné obejít, avšak pro běžného uživatele to není příliš schůdná cesta) není jednoduché ani součásti IE odstranit „ručně“, tedy úplným smazáním všeho, co s ním souvisí, z disku a registrů, což platí i pro Windows XP. V Ovládacích panelech nicméně můžete alespoň odstranit ikony pro spuštění IE, ovšem to je, přiznejme, poněkud slabá záplata. Ve Windows XP již možnost odebrání IE najdete (s administrátorskými právy) a vše se po této proceduře také tváří, jako že již IE v systému není. Avšak není tomu tak. Stačí například spustit Průzkumníka v podobě zástupce Tento počítač a do adresního řádku napsat libovolnou internetovou adresu – a IE se před vámi znovu objeví v plné kráse a zbroji.
Je libo ručně či stručně?
Na Internetu je přesto možné najít řadu postupů a návodů, jak svépomocí IE ze systému odstranit. Narazit můžete jak na velmi prosté metody, jejichž principem je smazání adresáře s IE z disku pomocí jiného operačního systému, tak na již pokročilejší a odvážnější kousky, které zahrnují i editaci registrů. Svatým grálem „ručních metod“ jsou však různé sofistikované algoritmy, při jejichž provádění již budete potřebovat kromě notné dávky trpělivosti a „citu pro detail“ (jak doporučují sami autoři těchto návodů) i nemalé technické znalosti o operačních systémech a počítačích obecně – dojít totiž může i na editaci systémových knihoven v hexa-editoru. Výsledkem tohoto úsilí však předchozí postupy jednoznačně předčíte, neboť kromě vskutku důkladného vyčištění systému od všech stop IE získáte i nové instalační CD s Windows, které již IE neobsahují.
Nevýhodou ručních postupů je kromě určitého uživatelského nepohodlí i riziko, že s neopatrným zásahem přivodíte systému ránu, ze které se bude obtížně vzpamatovávat. Windows 2000 a XP jsou sice před podobnými případy chráněny výše zmíněnou ochranou systémových souborů, avšak jestliže ji za účelem svého cíle vypnete či obejdete, následky již berete plně na svá bedra. Na druhou stranu při rozumném přístupu k věci, zálohování registrů a odstraňovaných souborů apod. není tato hrozba příliš velká.
Druhou, uživatelsky podstatně přívětivější metodou jsou programy, které všechny ty ošklivé a namáhavé věci provedou za vás. Asi nejznámější je kolekce aplikací značky LitePC, zaměřená již trochu více do šířky – kromě možnosti odstranění IE z Windows vám nabízí i úpravu systému „na míru“ tak, aby obsahoval jen ty komponenty, o které opravdu stojíte. Samozřejmostí programu 2000 a XPLite je i možnost vypálení instalačního CD s takto upraveným systémem, tou méně přívětivou „samozřejmostí“ je pak fakt, že plné verze nejsou zadarmo. Free verze, známá jako IEradicator, sice IE komfortně odstraní, avšak není určena pro systémy Windows 2000 (od Service packu 2) a XP, ale pouze pro verze Windows 9×. Trial verze XP a 2000Lite však IE odstraňovat neumí, takže v našem problému vám mnoho nepomohou.
Záchranu však nabízí free verze programů a utility, vyvíjené leckdy jednou osobou, avšak s nepřehlédnutelnou erudicí. Takovým je například nLite, program mladého Chorvata Dina Nuhagica. Podobně jako u XP(2000)Lite je záměrem této aplikace získání maximální kontroly nad obsahem a velikostí Windows formou redukce používaných komponent. Přestože je nLite stále ve vývoji, a tudíž je jeho dostupná verze ve fázi beta, nabízí zajímavé konfigurační možnosti, srovnatelné s komerčním XPLite. K jeho instalaci budete na svém počítači potřebovat Microsfot .NET Framework, avšak to je asi největší zádrhel, se kterým se můžete setkat (Framework si navíc můžete stáhnout hned na stránkách nLite). Protože primárním cílem programu je vytvoření nové instalace Windows s upraveným obsahem součástí, je nutné mít ještě k dispozici instalační CD či adresář, z kterého jste Windows instalovali. nLite poté do zvoleného adresáře překopíruje obsah původní instalace a pak si již můžete začít hrát s její novou podobou. Výsledkem by měl být ISO obraz CD, který si můžete vypálit.
Příliš tuhý kořínek
Výhodou odinstalování IE skrze utility a programy k tomu určené je také to, že zpravidla svoje dílo provedou čistě. I tak ovšem může dojít k situaci, kdy uplatníte leckteré tipy z návodů „ručních“. Problémem bývá zejména skutečnost, že Windows byly zhusta navyklé používat IE pro jiné než internetové účely, například zmíněný „GUI shell“, tedy procházení obsahu složek. V případě, že IE k tomuto účelu stále volají (a je-li IE fyzicky odstraněn, pak je to skutečně problém), nezbude vám než sáhnout po editoru registrů (regedit.exe) a nahradit obsahy těch klíčů ve větvi HKEY_CLASSES_ROOT novou cestou k prohlížeči, který používáte místo IE (stručně popsáno je to třeba na crackbaby).
Další menší potíží, která vás pravděpodobně po odstranění IE ze systému čeká, je přístup ke službě Windows Update. Ikona v menu Start ani tlačítko v dialogu Přidat nebo odebrat programy nefungují, ale nemusíte si zoufat. K záplatám se můžete dostat i bez prohlížeče (neboť web http://windowsupdate.microsoft.com/ jiný prohlížeč než IE neakceptuje), a sice volbou Automatické aktualizace v Ovládacích panelech.
Zbavení se IE zkrátka není tak jednoduchým úkonem, jak by se na první (a Ovládacími panely podstrčený) pohled mohlo zdát. Budete potřebovat něco trpělivosti a psychické odolnosti (k vyrovnání se s okamžiky, kdy na vás IE opět odkudsi vyskočí), dost možná i zálohu registrů nebo dokonce celých Windows. Výsledek úsilí však nejspíš oceníte – a to nejen z hlediska bezpečnosti, ale i příjemným pocitem nad vítězstvím vlastních schopností. S mírnou ironií řečeno, bez IE už vaše Windows nebudou to, co dřív. Microsoft by bezpochyby mohl udělat víc, aby přechod k alternativám „se vším všudy“ více usnadnil. K něčemu takovému jej však evidentně nic netlačí, antimonopolní kauza je ve výsledku pro uživatele stěží postřehnutelná a stávající verze Windows budou ve výhledu příštích let nahrazeny Longhornem, ve kterém už může být (a jistě bude) všechno zase trochu jinak. Do té doby, pokud se IE budete chtít zbavit, vám nezbude nic jiného než buď experimentovat se systémovým nastavením, nebo investovat do pomocných programů třetích firem. A ovšem také doufat, že po konečném a důkladném vyčištění svých Windows od IE jednou nenarazíte na životně důležitou stránku či jiný zdroj, který jej bude tvrdošíjně vyžadovat, a vy se vrátíte zase úplně na začátek…
ČLÁNKY DO MAILU