Jak se žádá o důchod online?

11. 12. 2023
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Sotva to zákon umožnil, byla spuštěna nová služba umožňující požádat o důchod čistě online. Dokládat chybějící dokumenty lze také elektronicky a mohou stačit i prosté kopie. I případná další komunikace může být vedena elektronicky, skrze ePortál ČSSZ či přes datové schránky. Jak to funguje?

Přesně před týdnem, 4. prosince 2023, spustila Česká správa sociálního zabezpečení na svém ePortálu novou službu, umožňující požádat o důchod elektronicky, resp. online. A to jak o důchod starobní, tak i důchod invalidní či pozůstalostní.

Mohlo se tak stát díky novému § 82a, vloženému do zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, s účinností k 1. prosinci 2023. Teprve touto novelizací se otevřela cesta k možnosti požádat o dávku důchodového pojištění elektronicky, resp. online. Povinnost umožnit takovéto čistě online podání žádosti přitom vyplývá z unijního nařízení č. 2018/1724.

Mimochodem, stejnou novelou byla zrušena i dosavadní závazná místní působnost, kvůli které jste si pro podání žádosti tradičním způsobem (offline) nemohli vybrat, u které správy ji sepíšete a budete dále vyřizovat. Nyní můžete žádat online odkudkoli (na jednom místě, na ePortálu ČSSZ) a offline způsobem na kterékoli správě sociálního zabezpečení (podrobněji).

Jinými slovy: možnost podat žádost online je skutečně jen možnost, nikoli povinnost. Kdo chce, může přijít osobně, nově na kteroukoli správu sociálního zabezpečení, a zde svou žádost nechat sepsat a dále vyřizovat.

Jaké služby byly dostupné již dříve a co umí nová služba

Alespoň pokud jde o důchod starobní, doplňuje nová online služba dvě již dříve spuštěné služby: Informativní výpočet starobního důchodu, určený lidem kolem důchodového věku, a Informativní důchodovou aplikaci, určenou spíše mladším klientům. Nová služba s nimi sdílí společnou „datovou základnu“: ty informace o jednotlivých klientech, které správa sociálního zabezpečení již má k dispozici. Takže možná největším přínosem obou dosavadních služeb byla možnost zjistit, jaké údaje o vás má sociálka již k dispozici, a co tedy v budoucnu nebudete muset dokládat. A naopak co byste si měli připravit a být schopni později doložit. K tomu dostáváte (jako určitý bonus) i určitý odhad svého budoucího důchodu. Pouze informativní, a tedy nezávazný.

Autor: Jiří Peterka

Kromě toho stále existuje ještě možnost vyžádat si (jednou ročně) vystavení Informativního osobního listu důchodového pojištění, ve kterém získáte jen přehled již doložených dob vašeho důchodového pojištění (a náhradních dob pojištění). Nebo možnost podívat se přímo do svého Přehledu dob důchodového pojištění.

Autor: Jiří Peterka

To, co vám nová služba „Žádost o důchod online“ umožňuje, je podat online tzv. I. část žádosti o důchod, včetně nezbytných příloh. Při sestavování této žádosti vám také poskytne určitý informativní (nezávazný) odhad výše budoucího důchodu, vycházející z toho, co o vás sociálka již ví, co jí nově doložíte a co si sami vyberete. Skutečnou výši svého důchodu se ale dozvíte až při jeho skutečném přiznání. Což bude nějakou dobu trvat.

Autor: Jiří Peterka

Ono podání (I. části) žádosti je totiž jen začátek určitého procesu. V každém případě byste měli neprodleně obdržet (a to elektronicky) potvrzení o přijetí vaší žádosti podané online. 

Další průběh je už závislý na konkrétním obsahu vaší žádosti a může vyžadovat určitou další interakci se správou sociálního zabezpečení. Tato následná elektronická komunikace by měla probíhat opět prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Podle zákona ale máte možnost (již ve své žádosti) odmítnout další komunikaci v elektronické podobě skrze ePortál a vynutit si tak komunikaci skrze vaši datovou schránku (kterou by zřejmě musela být vaše DS FO). Pokud takovou datovou schránku nemáte, probíhala by komunikace v listinné podobě (tj. klasicky poštou). Ale když už žádáte online, resp. elektronicky, asi vám bude následná elektronická komunikace spíše vyhovovat než vadit.

Stejnou možnost, tedy zvolit komunikaci s žadatelem přes jeho datovou schránku či v listinné podobě, mají i správy sociálního zabezpečení, a to „pokud je to účelné“. Asi je tím pamatováno na případ, že ePortál ještě není na takovouto elektronickou komunikaci připraven.

No a pro ty, kteří by chtěli využít možnost online podání žádosti, ale nebudou si s něčím vědět rady, má být k dispozici možnost domluvit si online konzultaci, opět prostřednictvím ePortálu. Mělo by se jednat o službu „objednání schůzky s pracovníkem ČSSZ online“, jejíž spuštění (v průběhu prosince) slibuje tisková zpráva ČSSZ. Zatím jsem ji ale na ePortálu nenašel.

Jak je to s předkládáním dokladů při online žádosti?

Další postup při vyřizování vaší žádosti o důchod záleží (také) na vyhodnocení dokumentů, kterými dokládáte ty konkrétní skutečnosti, které sociálka ještě nemá doloženy. Zejména vaše zaměstnání či jinou činnost během konkrétních dob, které vám ve výčtu doložených dob chybí. Ale třeba také výchovu dětí a péči o ně, základní vojenskou službu, studium atd.

Příslušné dokumenty můžete v rámci své online žádosti zadávat elektronicky, přičemž otázka jejich pravosti je (alespoň podle mého názoru) vyřešena rozumně: nejsou striktně vyžadovány originály, resp. autorizované konverze, ale stačit mohou i prosté kopie (skeny). S tím, že správa sociálního zabezpečení si sama vyhodnotí, zda jí to stačí, či nikoli – a teprve pokud ne, vyžádá si něco jiného.

Tuto důležitou informaci (o tom, že mohou stačit i prosté kopie) jsem v samotné nové službě (ani její nápovědě) nenašel. Ale je obsažena přímo v již zmiňovaném novém § 82a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení:

Doklady, které tvoří přílohu žádosti o dávku důchodového pojištění podle odstavce 1, se předkládají ve formě elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie. Žadatel může doklady předložit také ve formě prostého převedení listiny do elektronické podoby; okresní správa sociálního zabezpečení může v případě pochybností o pravosti takto předložených dokladů nebo k ověření údajů v nich obsažených vyzvat žadatele k předložení elektronického originálu, popřípadě elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí nebo listinného originálu anebo jeho úředně ověřené kopie.

Pojďme si nyní ukázat trochu podrobněji, jak se žádost o důchod podává online. A to na příkladu žádosti o důchod starobní.

Jak se přihlásit a o jaký důchod můžete žádat?

Abyste mohli novou službu „Žádost o důchod online“ využít, musíte se přihlásit do ePortálu ČSSZ buď svou identitou občana (stačí s úrovní značná, tedy třeba i pomocí bankovní identity), nebo prostřednictvím přihlašování do datové schránky. Zde musí jít o vaši datovou schránku, neboli takovou, jejímž jste držitelem (jako fyzická osoba). Nestačí možnost přihlášení (ani jako oprávněná osoba) k takové datové schránce, které nejste držiteli.

Vhodné je začít na tomto konkrétním odkazu a teprve pak se přihlásit. Protože pokud to uděláte opačně, resp. nejprve se do ePortálu přihlásíte přes jeho hlavní vstup, budete si muset novou službu najít sami. V sekci online služeb pro pojištěnce ji najdete schovanou na hezkém 16. místě (resp. druhou od konce).

První, co musíte po přihlášení udělat, je vybrat si variantu důchodu, o který chcete žádat: starobní, invalidní, či pozůstalostní. Zde zvolíme ten starobní.

Autor: Jiří Peterka

Pak musíte projít úvodním testem, zda vůbec můžete žádat o důchod zde v ČR, prostřednictvím ČSSZ.

Autor: Jiří Peterka

Předpokládejme ten nejjednodušší případ, kdy žadatel byl důchodově pojištěn pouze v ČR a žije v ČR. Pak můžeme pokračovat dál, do samotné online žádosti o důchod.

Jakmile zadáte „Pokračovat“, dojde k převyplnění žádosti tím, co o vás správa sociálního zabezpečení aktuálně ví. Tedy podle toho, jaké podklady pro hodnocení vašeho nároku již má k dispozici. Stejně jako při klasické osobní žádosti o důchod můžete i zde doložit to, co chybí – pokud to máte k dispozici. K tomu se ještě dostaneme.

Žádost má 10 částí (oddílů)

Celá online žádost o (starobní) důchod má 10 částí, které jsou formálně označovány jako oddíly. Výsledek jejich předvyplnění je znázorněn barvami: zeleně je to, co už je vyplněno dostatečně. Červeně to, co je vyplněno nedostatečně nebo chybně. A žlutě pak to, co jste si zatím nezobrazili (a co vyžaduje vaši pozornost, resp. rozhodnutí). Takže cílem je dosáhnout toho, aby všechny části měly zelenou barvu.

Autor: Jiří Peterka

V průběhu editace se vám ve druhém oddílu („Informativní vyhodnocení nároku na starobní důchod“) zobrazuje aktuálně odhadovaná (proto jen „informativní“) výše důchodu, viz zelená šipka – v závislosti na volbách, které jste v rámci vznikající žádosti provedli. Zejména od kdy požadujete přiznání důchodu. Takže toto můžete využít jako důchodovou kalkulačku, resp. modelovat si různé varianty.   

Důležité je, že se žádostí se dá pracovat postupně. Nemusíte ji vyplnit najednou, ale můžete si ji uložit a posléze se k ní zase vrátit. Také si můžete aktuální stav vytisknout (do PDFka), nebo celou žádost vynulovat (uvést do počátečního stavu). Od každého typu důchodu ale můžete mít rozpracovánu vždy jen jednu žádost. 

Autor: Jiří Peterka

Pokud jde o nápovědu, inzerovanou na hlavní stránce žádosti, ta je spíše minimální a týká se jen „barevnosti“ jednotlivých oddílů.

Autor: Jiří Peterka

Uvnitř jednotlivých oddílů je pak ještě dílčí nápověda k jednotlivým položkám. Sice také není příliš rozsáhlá, ale lepší než nic.

Autor: Jiří Peterka

Další kontextovou nápovědu pak lze získat rozkliknutím konkrétní položky (místo kliknutí na písmeno i v kroužku). Případně ještě přes samostatnou nabídku „Nápověda…“ v rámci konkrétního oddílu, viz levá část následujícího obrázku.  

Ještě další nápovědu lze najít také zde, po rozkliknutí položky „více informací o službě“. Najdete tam i upozornění pro případ, že jste již podali „papírovou“ žádost s cílem nepromeškat zákonnou lhůtu („zachytit datum pro přiznání předčasného starobního důchodu“).   

Datum uplatnění nároku

První oddíl žádosti („Základní informace žádosti“) je read-only, protože jej vyplňuje systém sám. Najdete zde své jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození, datum uplatnění nároku a datum sepsání žádosti.

Jako datum uplatnění nároku, a to v právním slova smyslu (dle § 81 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.), se použije datum založení žádosti. Tedy ten den, kdy jste svou žádost začali vytvářet. Pak jste na ní mohli nějakou dobu pracovat s tím, že při každém otevření žádosti se nastaví položka „datum sepsání žádosti“ na aktuální datum. Pozor ale na to, že maximem pro odstup obou údajů je 90 dnů (což souvisí s algoritmem výpočtu důchodu): jakmile s rozpracovanou žádostí překročíte oněch 90 dnů, ono datum uplatnění nároku se posune (nastaví na den nového otevření žádosti).

Máte nárok na důchod?

Zajímat vás bude především druhý oddíl, ve kterém se dozvíte, zda již máte nárok na požadovaný typ důchodu, či nikoli. A i když ještě nárok nemáte, přesto se dozvíte, kolik by vám podle aktuálních údajů po dosažení nároku vycházelo. Tedy spíše jak málo. A opět jen informativně.

Autor: Jiří Peterka

V obou případech si také můžete rozkliknout podrobnější části výpočtu a dozvědět se, jaký vám vychází osobní vyměřovací základ a z něj odvozená část důchodu i jaká je společná základní výměra.

Autor: Jiří Peterka

Od kdy chcete jít do důchodu?

Informativní výše důchodu, kterou se dozvíte v druhém oddílu, je závislá na řadě faktorů. Jedním z nich je i to, k jakému dni chcete důchod přiznat: zda k datu, kdy vám vznikne nárok, nebo k jinému datu. Tím může být pozdější datum v případě již dosaženého nároku na starobní důchod, nebo naopak dřívější datum – a pak se jedná o předčasný starobní důchod (nikoli předdůchod).

Autor: Jiří Peterka

Výsledek vaší volby pak ihned vidíte na informativní výši ve druhém oddílu, takže si můžete sami namodelovat různé scénáře svého důchodu a vybrat si mezi nimi podle vlastního uvážení.

Není to ale úplně jednoduchá úloha. Obecně, čím pozdější termín zvolíte, tím bude váš důchod vyšší. Ale zase jej začnete brát později, zatímco nižší důchod začnete brát dříve. Takže v hledání toho, co je pro vás ve výsledku výhodnější, by měl hrát roli i odhad toho, jak dlouho budete svůj důchod pobírat.

Způsob výplaty důchodu

V dalším oddílu si můžete vybrat způsob výplaty svého důchodu. Možnosti jsou:

  • na účet v ČR (který musíte explicitně zadat). Pokud jde o účet manžela/manželky, musíte ještě přiložit žádost o takovouto výplatu
  • na účet v zahraničí, opět nutno přiložit vyplněnou žádost
  • na „dosavadní účet“ (tj. takový, který u vás sociálka již eviduje)
  • v hotovosti, což vás přijde (od 1 .9. 2023) každý měsíc na 35 Kč, které se strhávají z důchodu
Autor: Jiří Peterka

Přehled dob důchodového pojištění

Velmi důležitý je pátý oddíl s přehledem dob důchodového pojištění. Zde uvidíte jak ta období, která už sociálka má nějak doložena, tak i ta období, která doložena nemá. Co zde naopak neuvidíte, jsou vyměřovací základy za příslušná období. Ty můžete vidět v ostatních službách (Informativním výpočtu starobního důchodu, Informativní důchodové aplikaci) a najdete je i na Informativním osobním listu důchodového pojištění a v Přehledu dob důchodového pojištění.

U již doložených období můžete požádat i jejich prověření. Jako možný důvod mne napadá nejspíše nesouhlas s výší vyměřovacího základu (který zde ale není vidět). Důvod své žádosti musíte popsat a případně doložit dalšími doklady, které můžete přímo uploadovat.

Autor: Jiří Peterka

Pokud máte v přehledu dob nějakou „díru“ ve smyslu nedoložených činností, je zvýrazněna žlutě a označena jako „prázdný interval“. Máte možnost příslušnou dobu nechat být (nedokládat). 

Autor: Jiří Peterka

Nebo ji můžete doložit (skrze volbu „přidat dobu“). 

Autor: Jiří Peterka

Celý pátý oddíl „zezelená“ (bude považován za zcela vyplněný) poté, co tímto způsobe vyřešíte všechny prázdné intervaly. Tedy buď je doložíte, nebo řeknete, že je chcete nechat nedoložené.

Další oddíly

Šestý oddíl se týká informací o žadateli. Zde musíte doplnit to, co o vás sociálka ještě neví, ale potřebuje vědět. Například rodinný stav a státní občanství a třeba i stát narození. Naopak telefonní číslo a e-mail nejsou povinné, ale je asi vhodné je uvést pro případný kontakt.

Sedmý oddíl se týká dětí žadatele. Zde již mohou být předvyplněny konkrétní údaje pro uplatnění výchovného. A pokud nejsou, máte opět možnost potřebné skutečnosti doložit.

V osmém oddílu jste dotázáni na to, zda již pobíráte důchod od jiného českého orgánu sociálního zabezpečení (např. invalidní důchod), či předdůchod, zda pobíráte výsluhový příspěvek či důchod z ciziny.

Zvídavý je i devátý oddíl, kde jste dotazováni např. na to, zda pobíráte podporu v nezaměstnanosti či zda jste v dočasné pracovní neschopnosti, zda vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost, zda od přiznání výplaty důchodu budete dále pracovat, zda je u vás evidováno insolvenční řízení, nařízen výkon rozhodnutí atd.

Konečně poslední desátý oddíl, označený „Poznámka“, je určený k doplnění čehokoli dalšího, co potřebujete uvést a/nebo doložit a co nebylo řešeno v některém z ostatních oddílů. 

Jak to pokračuje dál?

Pro potřeby tohoto článku jsem skutečnou žádost nepodával, resp. neodesílal. Proto jsem se nedostal k dotazníku spokojenosti, který by (alespoň podle tiskové zprávy ČSSZ, vydané u příležitosti spuštění nové služby) měl být každému žadateli zobrazen bezprostředně po odeslání jeho žádosti. A měl by mu umožnit se „vyjádřit k jakékoliv funkci či navrhnout případné rozšíření této služby“.

Je možné, že až v tomto dotazníku bude uvedena také možnost odmítnout další elektronickou komunikaci se správou sociálního zabezpečení přes ePortál a vynutit si tak komunikaci datovou schránkou, nebo v listinné podobě (klasickou poštou), jak to předpokládá zákon. V samotné žádosti jsem takovouto volbu nenašel. Ale prostor na ni by měl být i ve „volném“ desátém oddílu. 

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).