ČTÚ nerozhodne o pásmu 700 MHz sám
Velký boj o kmitočtové pásmo 700 MHz čeká provozovatele vysílacích sítí, televizí a mobilní operátory. Vyplývá to z ankety, kterou server DigiZone.cz uspořádal mezi hlavními hráči trhu nad finální verzí Strategie správy spektra od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Regulátor tento dokument zveřejnil minulý týden poté, co vypořádal vlnu připomínek od dotčených subjektů. Strategie nyní poputuje na vládu a do meziresortního připomínkového řízení, po kterém by jej měl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky schválit jako závaznou strategii České republiky pro využívání kmitočtového spektra, včetně přechodu na novější typ digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Právě s přechodem z nynějšího vysílacího standardu DVB-T na novější DVB-T2 se pojí požadavek mobilních operátorů na vyčlenění pásma 700 MHz pro mobilní broadband, s čímž ostře nesouhlasí provozovatelé televizí ani operátoři vysílacích sítí. Finální verze Strategie správy spektra nechává otázku využití pásma 700 MHz otevřenou, respektive rozhodnutí přenechává právě na vládě. Ta tedy bude rozhodovat o tom, zda a v jaké míře bude v České republice zachováno pozemní digitální televizní vysílání a zda nejvýhodnější kmitočty nepřipadnou spíše mobilním operátorům pro datové služby (přes něž by se částečně mohlo provozovat také televizní vysílání, ale pro koncového zákazníka by to nebylo zadarmo jako dosud).
strategie_spektra_navrh09-2014.pdf by Lukáš Lucky Polák
Digitální dividenda 2? Rozhodne vláda
„Nejpodstatnější věcí, která se v dokumentu změnila, je přístup ČTÚ k pásmu 700 MHz, které dnes již vnímají jako problematické z hlediska uvolnění pro broadband, neboť takové kmitočtové omezení neumožní rozvoj DTT a je tím pádem v rozporu s dokumentem Digitální Česko 2.0. Přestože multiplexy 1 až 3 mají tzv. technologickou neutralitu, není pro provozovatele akceptovatelné přecházet na DVB-T2 skokem a požadují zprovoznění přechodových sítí. ČTÚ si uvědomuje a upozorňuje v této souvislosti i na délku platnosti skupinových přídělů až po roce 2020,“ řekl serveru DigiZone.cz Leoš Pohl, který provozuje pražskou Regionální síť 4 a také celoplošnou televizi Kinosvět.
„Dalším pozitivním krokem této Strategie je z hlediska technologické inovace. Dokument uvádí, že ČTÚ bude akceptovat žádosti o umožnění technologické neutrality pro všechny provozovatele v rozhlasové radiokomunikační službě v pásmu UHF,“ pokračuje Pohl. Vítá rovněž, že ČTÚ už netrvá na tom, že při zavádění DVB-T2 nebude třeba žádný další plán přechodu ze stávající technologie DVB-T. „Jízdní řád“ digitalizace vznikne, ale podle Pohla nepůjde o takový dokument, jaký byl při přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. „Proto vznikla při ministerstvu průmyslu a obchodu pracovní skupina, která má připravit podklady pro rozhodnutí vlády ČR. Osud pásma 700 MHz a další návaznosti (i v rámci EU), bude rozhodovat politická reprezentace,“ konstatuje Pohl.
Leoš Pohl vítá, že ČTÚ nechává o osudu pásma 700 MHz rozhodnout politiky, nelíbí se mu ale, že do pracovní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu nebyli přizváni provozovatelé regionálních multiplexů DVB-T
Diváci by neměli přijít o televizi zadarmo
Že o klíčovém pásmu 700 MHz nebude rozhodovat sám regulátor, ale politici, vítá i zástupce provozovatele celoplošného televizního multiplexu 4 a Regionální sítě 7 Martin Roztočil. „Mimo jiné proto jsme se, spolu s ostatními přednášejícími a diskutujícími minulý týden v průběhu semináře v Poslanecké sněmovně na téma „Zachování udržitelného rozvoje terestrického TV vysílání v ČR“, shodli na tom, že budoucnost terestrického TV vysílání je nyní závislá na politickém rozhodnutí, které by mělo vycházet z oprávněného zájmu a potřeb občanů ČR,“ sdělil na dotaz serveru DigiZone.cz. „Jsme samozřejmě připraveni se v rámci zachování fungujícího konkurenčního prostředí se na procesu dalšího rozvoje terestrické platformy aktivně a konstruktivně podílet,“ dodal.
Rovněž operátor multiplexu 4 a Regionální sítě 7 se účastní pravidelných schůzek pracovní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu. „Snažili jsme se poukazovat na některé významné skutečnosti, týkající se aktuálního vývoje DVB-T. Šlo především o to, že tento trh vysílacích služeb prokazatelně zažívá znovu velký rozvoj, a to ať už v počtu vystavěných a provozovaných sítí, které zajišťují velký nárůst pokrytí, nebo ve stále větším počtu přenášených televizních programů. Některé televizní programy jsou k dispozici již v HD kvalitě a všechny televizní programy jsou pro diváka volně přístupné,“ popisuje Roztočil. O to vše by mohli čeští diváci přijít, pokud by došlo k neuváženému uvolnění pásma 700 MHz nebo „divoké“ migraci na DVB-T2.
Martin Roztočil upozorňuje na dramatický vývoj pozemní digitální televizní platformy, který by mohl být neuváženým rozhodnutím o druhé digitální dividendě zastaven
Neomezujme rozvoj DTT, žádá operátor multiplexu 4
„Jsme proto přesvědčeni, že je nutné objektivně zajistit, aby budoucí rozhodnutí o migraci na DVB-T2 a případném uvolnění pásma 700 MHz nemělo negativní vliv na současný rozsah poskytovaných služeb a naopak aby byl umožněn další rozvoj terestrické platformy,“ upozorňuje Martin Roztočil. Jeho kolega Leoš Pohl považuje za problematický bod Strategie správy spektra plánované dva přechodové multiplexy DVB-T2, o které by se měli podělit stávající tři operátoři celoplošných sítí DVB-T. „Je jasné, že to vyvolá velké tření,“ říká. „Úvahy o přidělení jednoho z nich České televizi jednak vyvolá tlak ČT na zvýšení potřeby peněz, ať již ve formě reklamy nebo čerpání rezerv,“ míní Pohl.
„Jediným motivem pro diváky, proč transformovat svá zařízení na vyšší úroveň, je další rozšíření programové nabídky. Je však otázka, kde bude více peněz na pro financování souběhu, zda na trhu koncesionářských poplatků, trhu TV reklamy nebo trhu placené televize. Nelze vyloučit, že špatné zvládnutí přechodu bude znamenat pokles penetrace terestrickému příjmu televize, a to možná až o dalších 15 procent, ale i naopak,“ varuje Leoš Pohl. Obecně se přitom podle něj připouští, že není vůbec jasné, zda bude zachováno a jak bude vypadat regionální televizní vysílání v České republice po přechodu na DVB-T2. „Proto je pro mne zklamáním, že regionální operátoři a provozovatelé nejsou přizváni k jednání ministerské pracovní skupiny,“ dodal.
Jak dlouho ještě bude vysílat Regionální síť 7 a podaří se ji překlopit do DVB-T2?
Nova a Prima dokument nekomentují
Pravdou však je, že regionální sítě DVB-T mají nynější kmitočtové příděly jisté jen do roku 2017 a o přechodu na DVB-T2 se uvažuje až okolo roku 2020. ČTÚ zatím nesdělil, zda bude ochoten prodlužovat licence regionálním multiplexům i za rok 2017 a případě za jakých podmínek. Všichni operátoři těchto sítí proto uzavírají smlouvy s novými klienty maximálně na následující tři roky, což není pro televize příliš velká jistota. Sami vysílatelé zatím příliš nechtějí Strategii správy spektra komentovat s poukazem na potřebu rozsáhlý dokument podrobně prostudovat. „Dokument jsme obdrželi počátkem minulého týdne a momentálně pracujeme na jeho detailní analýze, bez které se k tomuto materiálu nebudeme vyjadřovat,“ sdělila například Ivana Chodurová z PR oddělení televize Nova.
Takřka totožné vyjádření poskytla i konkurenční Prima. „Strategii správy rádiového spektra v současné době studujeme a dokud se s jejím zněním důkladně neseznámíme, neradi bychom ji veřejně komentovali,“ uvedla její mluvčí Marie Fianová. Jediná Česká televize podrobila strategický dokument ČTÚ podrobné analýze a do detailu se k němu vyjádřila na semináři, který minulý týden pořádali poslanci volebního výboru v Poslanecké sněmovně. „Rozvoj broadbandu na základě nuceného snížení dostupnosti televizního vysílání na ostatních platformách je nepřijatelný,“ upozornila v souvislosti s úvahami o odebrání pásma 700 MHz televiznímu vysílání a přidělení mobilním operátorům (viz prezentace).
Nova se ke Strategii správy spektra nevyjadřuje, stejně jako konkurenční Prima nebo TV Barrandov
Nejhlasitější kritika? Od České televize
DVB-T a potažmo budoucí DVB-T2 je podle Kavčích hor jedinou digitální platformou distribuující datový obsah, která není plně součástí businessu provozovatelů datových sítí a pod jejich přímou kontrolou, ale je naopak pod přímou kontrolou vysílatelů. Proto by neměla být omezována na kmitočtech. ČT by uvítala, kdyby stát určil zákonem základní národní volně dostupné televizní vysílání, jakési minimum free-to-air programů, mezi nimiž by hrála prim veřejnoprávní televize. Ta už nyní musí být dostupná se všemi svými programy pozemní cestou volně minimálně pro 95 procent populace České republiky. Rovněž ČT konstatuje, že způsob, jakým stát naloží s kmitočtovým pásmem 700 MHz, je čistě politickým rozhodnutím. Politici by si podle ní měli klást základní otázku: Je uvolnění UHF pásma či jeho části ve prospěch vysokorychlostních datových sítí veřejný zájem?
Česká televize ke Strategii správy spektra od ČTÚ by potucek793
„Disponibilní část spektra po uvolnění pásma 700 MHz umožní pouze přechod na DVB-T2 a řízený útlum DTT. Rozhodně ne další rozvoj DTT. Navíc je celý proces iniciován nikoli trhem,ale lobbingem operátorů datových sítí,“ říká otevřeně ČT. Dříve přijatý dokument Digitální Česko 2.0, který prosazuje rozvoj datových sítí na úkor zemského digitálního televizního vysílání (a který připravoval tým na ministerstvu průmyslu a obchodu vedený současným předsedou Rady ČTÚ Jaromírem Novákem), podle ČT neodhadl vývoj reality a jeho východiska jsou v přímém rozporu s tím, co se nyní děje v éteru. Digitální Česko 2.0 předpokládalo postupný nástup mobilních služeb vedle DVB-T a spolu s tím odebírání části kmitočtů televiznímu vysílání.
Nejhlasitějším kritikem Strategie správy spektra je vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš, někdejší šéf projektu digitalizace vysílání ČT
Český rozhlas je s dokumentem spokojen
V letech, kdy mělo docházet k odebírání kmitočtů DVB-T a jejich přidělování mobilním operátorům, ale začal významně růst počet televizí šířených přes DVB-T. Zatímco v roce 2007 šlo o šest programů, v roce 2012 jich bylo už 38, z toho 22 celoplošných a 16 regionálních. Za takové situace podle ČT není možné terestrické televizní platformě odebírat kmitočty. „Pokud bude útlum DTT veřejným zájmem, pak se televize samozřejmě přizpůsobí. I divák má schopnost se přizpůsobit a pokud k tomu bude donucen,tak se i přizpůsobí. Bylo by ale korektní znát jasné odpovědi na zatím nezodpovězené otázky: Kdy? Jak? Za kolik? Kdo zaplatí? Kdo bude profitovat? Kdo ponese důsledky?“ konstatuje na závěr své prezentace poslancům ČT.
To provozovatelé rozhlasového vysílání nevnímají Strategii správy spektra zase až tak nebezpečně. Představitelé hlavních skupin komerčních rádií nemají potřebu se k tomuto dokumentu vyjadřovat, Český rozhlas je s ním spokojen. „Český rozhlas se považuje za přirozeného i logického lídra digitalizace v České republice. Vítá tedy všechny kroky, které mohou podpořit rozvoj digitálního rozhlasového vysílání. Nadále však upozorňujeme na to, že digitalizaci jako takovou není možné realizovat bez součinnosti státu a potřebné legislativy,“ odpověděl na dotaz serveru DigiZone.cz náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro správu a provoz Michal Koliandr. „Stěžejní otázkou zůstává i nadále stanovení termínu vypnutí analogového signálu, což je politické rozhodnutí, které teprve musí přijít. Český rozhlas byl rovněž účastníkem připomínkového řízení. Naše připomínky byly technického rázu a byly vypořádány k naší spokojenosti,“ dodal.
Český rozhlas je s podobou Strategie správy spektra spokojen, jen by přivítal Technický plán přechodu pro digitální rozhlasové vysílání a termín vypnutí analogových FM sítí
A co mobilní operátoři? Budou si mít kde hrát?
A jak Strategie správy spektra uspokojila mobilní operátory, kteří si brousí zuby na pásmo 700 MHz? „Doufáme, že Strategie vytvoří prostředí pro další efektivní rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu zajištěním dostupnosti dalšího rádiového spektra pro tyto služby. Zejména se jedná o tzv. Digitální dividendu II, tedy pásmo 700 MHz, které předpokládá migraci televizního vysílání na standard DVB-T2. Uvolnění tohoto pásma pro vysokorychlostní mobilní internet je věcí politického rozhodnutí a my věříme, že bude po vzoru jiných evropských zemí provedeno co nejdříve. Jako vhodný časový rámec vidíme pro uvolnění pásma období do konce roku 2020,“ řekla serveru DigiZone.cz mluvčí českého T-Mobilu Martina Kemrová.
Obdobně dokument vidí i Markéta Kuklová z tiskového oddělení Vodafonu: „Vodafone považuje Strategii správy spektra za významný dokument poskytující základní představu státu o budoucím využití spektra. Strategie přispěje k efektivnímu plánování investic celého odvětví a podpoří plnění některých cílů státní politiky Digitální Česko 2.0. Proto bychom uvítali, aby dokument byl vládou projednán a schválen co nejdříve.“ Pouze O2 se dosud nechtěla ke Strategii správy spektra vyjadřovat a vysvětlila to podobně jako Nova a Prima. „Kolegové finální verzi „Strategie správy spektra“ detailně studují, do skončení analýzy ji zatím nebudeme komentovat,“ řekl mluvčí firmy Martin Žabka.