Jak se daří ENUMu v Česku?

ENUM je technologie, která svým způsobem předběhla dobu. Je nástrojem, který má opravdu velké potenciální možnosti – ale který dnes dokážeme reálně využít jen na zlomek jeho skutečného potenciálu. A vlastně ani pořádně netušíme, jak velký tento potenciál je.

Co přesně ENUM je a jak funguje, jsem popisoval zde na Lupě skoro přesně před rokem, a spotřeboval jsem na to tři celé články plné délky. Proto jen opravdu letmé a značně zjednodušené připomenutí: ENUM je řešení, které mapuje prostor telefonních čísel (definovaný doporučením E.164 od ITU) do různých prostorů charakteru internetových adres. Tedy například i do prostoru SIP adres, které slouží potřebám navazování spojení v prostředí Internetu, například (ale ne nutně) pro potřeby telefonování (s využitím technologie VOIP). Jinými slovy: systému ENUM zadáte běžné telefonní číslo a on vám poskytne SIP adresu, na kterou je třeba směrovat hovor (podrobněji viz článek: Jak se volá přes ENUM?). Samozřejmě za předpokladu, že držitel příslušného telefonního čísla si toto číslo zaregistroval v systému ENUM, skrze příslušnou ENUM doménu (podrobněji viz článek: Jak funguje ENUM?). Přínos to má ten, že vedení takovéhoto hovoru může být výhodnější než při standardním telefonování skrze klasickou veřejnou síť (lacinější či zcela zdarma). Navíc je toto vedení hovoru definované samotným uživatelem (držitelem čísla), který si skrze ENUM stanovuje, jak konkrétně chce být přes příslušné telefonní číslo kontaktován.

Jenže právě tady, už na tomto malém připomenutí, lze dokumentovat velmi podstatný aspekt celé záležitosti: že ENUM není zdaleka jen o telefonování a lacinějších hovorech. Umožňuje totiž mapovat telefonní čísla i na jiné typy adres a identifikátorů, než jsou SIP adresy (třeba na adresy WWW stránek, emailové adresy, adresy používané v instant messagingu apod.), a tím otevírá řadu dalších možností. Třeba jako posílání emailů na telefonní čísla nebo brouzdání po telefonních číslech (místo po URL adresách) apod. Či alespoň používání telefonních čísel, která nejsou primárně spojena s žádným operátorem ani službou a teprve držitel takovéhoto čísla definuje jeho význam a „svazuje“ ho s nějakou svou konkrétní adresou (SIP adresou, emailovou adresou apod.). Ale takovéto možnosti dnes ještě nedokážeme moc docenit, ani prakticky využít. Tedy až na jednu výjimku, viz dále.

A tak se stále klade jakoby rovnítko mezi ENUM a úspornější telefonování. Patrné to bylo i na včerejší konferenci s názvem ENUM Day, kterou pořádalo sdružení CZ.NIC, jinak správce naší národní TLD .cz. I zde se prakticky vše točilo kolem telefonování.

Kdo spravuje ENUM?

Pojďme nyní už ke konkrétnímu vývoji celého systému ENUM v ČR. Sdružení CZ.NIC má v rámci ENUMu v ČR význačné postavení díky tomu, že už v roce 2003 na něj přešla správa domény 0.2.4.e164.arpa. Tato doména je jakýmsi „kořenem našeho národního (uživatelského) ENUM stromu“, pod který se „zavěšují“ dílčí ENUM domény, které si registrují držitelé konkrétních telefonních čísel (podrobněji viz článek: Jak funguje ENUM?). Konkrétní postup je zde stejný jako v případě subdomén druhé úrovně pod TLD.cz: registrace zajišťují komerční registrátoři a sdružení CZ.NIC se stará o vedení centrálního registru a o to, co s jeho provozem souvisí.

V okolních zemích, konkrétně v Německu a v Rakousku, je tomu stejně jako u nás: správu příslušných kořenových ENUM domén (3.4.e164.arpa pro Rakousko, 9.4.e164.arpa pro Německo) mají také na starosti tamní NIC-y (správci národních TLD, konkrétně NIC.AT a DE-NIC) či jimi zřízené dceřiné subjekty.

Pouze na Slovensku je situace jiná. Správa zdejší TLD .sk je stále v rukou jedné soukromé společnosti, nyní jménem SK-NIC, a.s. (dříve EuroWeb Slovakia a.s. a EUnet Slovakia s.r.o.). Tedy nikoli v rukou nějakého otevřeného a širšího sdružení, které by reprezentovalo všechny zainteresované hráče na domácí scéně. Nejspíše i proto byla „slovenská“ kořenová ENUM doména (1.4.2.e164.arpa) v červnu 2003 dána do správy jinému subjektu, či spíše subjektům. Administrativním kontaktem je Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací SR, ale technickým správcem je slovenský akademický SANET (obdoba našeho CESNETU).

Podrobnější výčet delegací ENUM v jednotlivých částech světa najdete zde.

Jak se daří ENUM doménám v ČR?

Jednou z možností, jak hodnotit rozvoj ENUMu v různých zemích, je zeptat se příslušných národních správců na to, kolik již zaregistrovali ENUM domén a kolik telefonních čísel. Včera, na konferenci ENUM Day, takováto čísla prezentovali správci již zmiňovaných zemí. Vypadají následovně:

ČR:

• registrováno je 2871 ENUM domén (65,94 % registrací je od soukromých osob, 34,05 % je od firem)
• registrováno je 557.523 telefonních čísel (především geografických, 2 čísla s prefixem 800, 3 negeografická čísla, 137 mobilních čí­sel)

SK:

• registrováno je 69 domén
• registrováno je 62.356 čísel

DE:

• registrováno přibližně 6641 domén (k 12. září 2007)

AT:

• registrováno 7832 čísel (k 6. září 2007)

Uvedená čísla ale nejsou příliš souměřitelná. Na vině je zejména to, jak jednotliví správci počítají registraci celých souvislých bloků telefonních čísel. U nás je celý souvislý blok chápán a započítán jako jedna ENUM doména, ale do počtu registrovaných čísel se započítávají všechna čísla v bloku. Navíc u nás někteří operátoři registrují celé bloky čísel do (uživatelského) ENUMu za své zákazníky, a to hromadně.

Obdobně jako u nás zřejmě počítají statistiky i na Slovensku. Naproti tomu třeba v Rakousku započítají celý blok jen jako jedno číslo (neboť jej chápou jako číselný prefix a už nezjišťují, kolik dalších čísel je „schováno za ním“).

Pokud bychom chtěli sestavit nějaký lineární žebříček ENUM registrací, mohli bychom využít výsledků pravidelného monitoringu, který provádí rakouský ENUM.AT a který se snaží detekovat počet NAPTR záznamů (definujících převodní informaci mezi telefonními čísly a „jinými“ adresami v rámci ENUMu). Aktuální výsledky tohoto monitoringu ukazuje následující přehled:

Podle tohoto žebříčku tedy mezi našimi sousedy vítězí Rakousko, následované Německem. Pravdou je, že obě tyto země jsou v oblasti ENUMu velmi aktivní a i v dalších aspektech jsou o něco dále, než jsme v ČR. Například u nás běží plný komerční provoz ENUMu od 22. ledna 2007 a (velkoobchodní) cena registrace jedné ENUM domény je 1 Kč. Jde o promo cenu, která by se měla udržet i v roce 2008 pro podporu rozvoje ENUMu – ale pak by se nejspíše měla srovnat s cenou registrace domény druhé úrovně pod TLD.cz. Včera zazněl odhad (nikoli definitivně určená cena) ve výši max. 150 korun. U nás přitom lze do ENUMu zaregistrovat prakticky všechny druhy telefonních čísel, včetně zelených a barevných linek a čísel pro prémiové služby.

V Německu začali s ostrým komerčním provozem počátkem roku 2006 a v dubnu 2007 začali registrace ENUM domén zpoplatňovat. To se na grafu, který ukazuje růst počtu registrovaných ENUM domén, projevilo určitým „zakolísáním“, viz obrázek:

zdroj: DENIC

ENUM v Rakousku

Asi nejdelší historii ENUMu mají v Rakousku, kde probíhají registrace na komerční bázi od prosince 2004. Křivku nárůstu tamních ENUM domén vidíte na následujícím grafu, ke kterému je vhodné přidat jednu vysvětlující informaci: v Rakousku mají od května 2005 speciální číselnou řadu s prefixem 780. Jsou to vlastně čísla určená speciálně pro ENUM a na rozdíl od ostatních telefonních čísel nejsou svázána s žádným operátorem a jeho službou. Jsou „osobní“ v tom, že se přidělují přímo koncovým uživatelům, kteří teprve sami definují (a to skrze ENUM), jak jim má být na tato čísla voláno. A operátoři mají dokonce za povinnost tato čísla směrovat (aby se na ně dalo skutečně dovolat). A jak je z grafu vidět, jsou tato čísla skutečně přidělována a registrována.

zdroj: ENUM.AT

Naopak třeba mobilní čísla jsou v Rakousku registrována jen minimálně. Prý jen 2 (a u nás 137). Na rozdíl od nás v Rakousku nemohou být v ENUMu registrována telefonní čísla určená pro prémiové služby.

A ještě v jedné věci jsou v Rakousku podstatně vpředu: již od června 2006 zde provozují, byť zatím jen v testovacím režimu, tzv. infrastrukturní ENUM. Ten je, na rozdíl od „uživatelského“ ENUMu (o kterém byla řeč až dosud) určen operátorům k tomu, aby si skrze něj zajišťovali správné směrování hovorů mezi svými sítěmi. To mj. signalizuje, že i operátoři se v Rakousku stavějí k ENUMu aktivněji.

Zajímavý je ale také postoj regulátorů k ENUMu. Náš regulátor se včerejší konference slíbil aktivně zúčastnit, ale nakonec se jeho zástupce nestihl zúčastnit. Nicméně již dříve ČTÚ deklaroval, že ENUM považuje za něco, co nespadá do regulace. Obdobně se k ENUMu staví i regulátoři v Rakousku a Německu. Na Slovensku nejspíše také (i když administrativním kontaktem na správce slovenské ENUM domény je tamní ministerstvo, viz výše).

Nálepka „ENUM Ready“

I přesto, že koncept ENUM už znám už nějaký ten pátek, jde stále o velmi mladou technologii. A o komerčních produktech, které ho podporují, to platí dvojnásob: ty se teprve objevují. V produktech typu ústředen a různých aktivních prvků už sice bývá podpora ENUMu zabudována čím dál tím častěji, ale její zprovoznění a správné nastavení (konfigurování) je stále pořádným oříškem. Nejmenší podporu má ENUM zatím v koncových zařízeních, která pak díky této podpoře již nevyžadují podporu ENUMu v ústřednách a příslušná rozhodnutí dokáží podle ENUMu přijímat sama. Jenže jich je na trhu zatím pohříchu málo. Včera byla na konferenci představena jedna z prvních vlaštovek, IP telefon Well YV3.

Celkově ale jde o oblast, kde koncový zákazník, který nechce experimentovat, ale vše jen rutinně používat, může narazit na nejrůznější problémy, nekompatibility, i jen různě chápaná označení toho, co konkrétní zařízení podporuje či naopak nepodporuje. O to více je pak zapotřebí nějaký „záchytný bod“, na který by se zákazníci mohli spolehnout a kterému by důvěřovali, i co do naplnění relevantních standardů a jejich dodržování. Tedy něco podobného, jako jsou u technologie dle standardů IEEE 802.11 certifikace od WiFi Aliance, jejichž úspěšné absolvování dává právo na označení WiFi a opatření příslušnou nálepkou (s tím, že výsledek testu lze kdykoli dohledat ve veřejně přístupné databázi).

Jak včera na konferenci ENUM Day zaznělo, na přípravách takovéhoto systému pro ENUM se již pracuje, a to ve spolupráci našeho, rakouského a irského správce národních (kořenových) ENUM domén. První představa je taková, že předmětem hodnocení a určité formy certifikace by bylo:

• to, zda a jak nějaká VOIP služba podporuje ENUM
• to, zda jak konkrétní HW či SW podporuje ENUM

Kromě toho by svou „nálepku“, „známku“, „logo“ či jiný druh ohodnocení mohli získat i konkrétní uživatelé, kteří ENUM skutečně využívají. Vše by nejspíše zastřešovala nějaká asociace se zastoupením národních správců ENUM domén a případně i registrátorů. Ale zatím je to skutečně jen ve fázi příprav, či spíše jen úvodních rozvah, a na konkrétní detaily si ještě musíme nějakou chvíli počkat.