O problematice tzv. unbundlingu alias „zpřístupnění místní smyčky“ (resp. tzv. účastnického vedení) jsem zde na Lupě psal již několikrát, v různých fázích vývoje připravované legislativní úpravy (novely stávajícího telekomunikačního zákona, č. 151/2000 Sb.). Naposledy v článcích:
- Novela nemá na růžích ustláno (z května 2003, o projednávání novely v Poslanecké sněmovně, konkrétně na Hospodářském výboru)
- Zpřístupnění bude – ale k čemu? (z června 2003, o již schválené podobě novely)
Nyní je vhodný čas na další „informační update“, neboť právě dnes nabývá novela účinnosti a začínají běžet lhůty v ní obsažené. Připomeňme si proto nejprve konkrétní data:
- 28. května 2003 byla novela schválena ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou
- 27. června 2003 novelu schválil také Senát
- 8. července 2003 novelu podepsal prezident republiky
- 31. července 2003 novela vyšla ve Sbírce zákonů, v částce částce 79, ročníku 2003, jako zákon č. 225/2003
- 20. srpna 2003 novela nabývá účinnosti (20 dnů od svého vyhlášení)
Nyní ke lhůtám, které novela přináší: tzv. určený držitel licence (fakticky: Český Telecom) je povinen do 30 dnů od účinnosti novely (tj. do 19. září 2003) předložit tzv. Referenční nabídku zpřístupnění, obsahující jeho „základní představu“ obchodních, technických a dalších podmínek, včetně návrhu cen. Až se tak stane, mohou začít „oprávnění provozovatelé“ (alternativní operátoři a další poskytovatelé služeb) předkládat Českému Telecomu žádosti o uzavření smluv o zpřístupnění, a Český Telecom má 60 dnů na jejich uzavření. Odmítnout uzavřít je může Český Telecom pouze tehdy, pokud by to „nebylo technicky proveditelné“ nebo pokud by to „narušilo integritu jeho sítě“. Vždy ale k tomu bude Český Telecom potřebovat souhlas regulátora, podobně jako třeba u žádostí o propojení.
V čem je novum?
Konkrétní „podmínky vyjednávání“, které novela přináší pro sjednávání zpřístupnění, jsou poněkud odlišné od těch, které stanovoval dosavadní telekomunikační zákon (pro sjednávání propojení přístupu k síti). Například se zkracuje lhůta, ve které by Český Telecom měl smlouvu uzavřít – pro propojení platí a nadále bude platit 90 dnů, ale pro zpřístupnění již jen 60 dnů (v praxi se ovšem moc nedodržuje ani oněch 90 dnů).
Významným novým prvkem je i možnost, aby regulátor jednal proaktivně, neboli dopředu, byť jen v jednáních o zpřístupnění. Zatím totiž mohl jednat pouze tzv. reaktivně – tedy řešit spory, až když nastaly. Nyní mu novela dokonce ukládá povinnost vstupovat do probíhajících jednání:
Úřad je povinen (…) účastnit se jednání o uzavření smluv o zpřístupnění (…) z vlastní iniciativy, je-li to nutné k zajištění splnění povinnosti podle § 37a odst. 4 písm. e) a k zajištění maximální hospodárnosti, ochrany hospodářské soutěže nebo maximálního prospěchu pro uživatele,
a dokonce mu také ukládá povinnost „říkat dopředu“, jaké je jeho stanovisko:
(…) a vydat své stanovisko k obsahu sporných částí projednávané smlouvy.
Povšimněte si také zmínky o „maximálním prospěchu pro uživatele“. Dosavadní telekomunikační zákon kritérium „prospěchu pro uživatele“ explicitně nezmiňuje, zatímco v novele je uvedeno hned dvakrát. V již citované souvislosti se vstupem do probíhajících jednání a dále v souvislosti se změnou obsahu Referenční nabídky:
Úřad je povinen (…) rozhodnout o změně referenční nabídky zpřístupnění uveřejněné určeným držitelem licence v Telekomunikačním věstníku, nesplňuje-li požadavky stanovené tímto zákonem, neodpovídá-li požadavkům maximální hospodárnosti, ochrany hospodářské soutěže nebo požadavkům na zajištění maximálního prospěchu pro uživatele.
Pro srovnání: dosavadní úprava, která by se měla nadále týkat referenčních nabídek propojení, dávala regulátorovi možnost (nikoli povinnost) změnit referenční nabídku. Přitom ale explicitně neříkala ani kdy (za jakých podmínek), ani jak. Říkala pouze:
Úřad může rozhodnout o změně v referenční nabídce vzájemného propojení.
Jaká jsou možná úskalí?
Že Český Telecom vydá v předepsaném termínu (do 19. září) svou referenční nabídku propojení, je velmi pravděpodobné. Ostatně, většina technických aspektů je zřejmě již vyřešena díky aktivitám APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí), kde dokonce vznikla celá vzorová Referenční nabídka zpřístupnění. Otázkou samozřejmě zůstává cena, kterou si Český Telecom bude chtít účtovat – ta samozřejmě nebyla v rámci vzorové nabídky řešena a poprvé ji musí stanovit Český Telecom sám (pak ji eventuelně může změnit regulátor, díky výše citovaným pravomocem).
Jistý náznak toho, jak by cena za zpřístupnění mohla vypadat, přináší nedávný výrok generálního ředitele Českého Telecomu Gabriela Berdára pro média (zdroj):
Podle Berdára bude zřejmě předmětem diskuse výše poplatku, který budou operátoři za pronájem platit. Ten by měl krýt náklady společnosti na službu a mohl by být vyšší než měsíční paušál, který firma účtuje koncovým zákazníkům. Výše měsíčního paušálu je totiž pod úrovní nákladů, uvedl.
Odkaz na dosud nerebalancované ceny je jakýmsi evergreenem, který Český Telecom používá již velmi dlouho – a o jeho oprávněnosti či neoprávněnosti může rozhodnout jen regulátor, protože pouze on má přístup k ekonomickým datům Českého Telecomu. Osobně očekávám, že „první nástřel“ bude skutečně někde nad úrovní současného měsíčního paušálu a nebude alternativními operátory akceptován, dojde k rozporu a cenu za zpřístupnění bude určovat regulátor.
Celá věc by se ještě mohla zkomplikovat také tím, že zpřístupnění místní smyčky velmi úzce souvisí s otázkou tzv. kolokací (neboli: souběžného umístění). Jde o to, že když už si nějaký alternativní operátor pronajme od Českého Telecomu zpřístupněnou místní smyčku, musí si na její konec umístit své zařízení a skrze něj zpřístupněnou smyčku napojit na svou páteřní síť. Jelikož ale místní smyčky „končí“ v prostorách patřících Českému Telecomu, jde fakticky o umístění zařízení alternativního operátora hned „vedle“, resp. souběžně (proto ko-lokace) se zařízeními Českého Telecomu, v jeho prostorách. Samozřejmě na ekonomické bázi, za určitou cenu atd.
Kolokace jsou přitom v novele zákona (225/2003 Sb.) explicitně definovány a musí být obsaženy i v referenční nabídce (zde novela přesně vyjmenovává, co v referenční nabídce musí být popsáno). Na druhou stranu novela definuje kolokaci samostatně, odděleně od samotného zpřístupnění (u zpřístupnění hovoří o povinnosti ji poskytnout, u kolokace říká že: „Určený držitel licence poskytne prostor a vybavení k umístění zařízení oprávněného provozovatele.“).
Na nedávném semináři, který Český Telecom pořádal pro novináře právě k otázce zpřístupnění, se o kolokacích mluvilo již v kontextu toho, že budou řešeny samostatnou smlouvou (tedy nikoli smlouvou o zpřístupnění, jejíž náležitosti, podmínky, termíny atd. definuje zákon). Pokud by tomu tak bylo a kolokace by byly nějak „vyčleněny“ ze zpřístupnění a řešeny samostatně, obávám se, že by to mohlo zkomplikovat faktické využití celého institutu zpřístupnění místní smyčky. Na druhou stranu regulátor má díky novele nejenom možnost, ale dokonce povinnost zajistit, aby Český Telecom poskytoval kolokaci „za stejných podmínek, za jakých je využívá sám nebo za jakých je poskytuje jím ovládaným osobám“.
ČLÁNKY DO MAILU