Takže po předchozím vlažném úvodu to vezmeme trochu ostřeji. Mašinka zvaná iMac skrývá ve své základní konfiguraci pod slušivým kabátem procesor PowerPC G3 233 Mhz, 32 MB RAM, 4 GB IDE HDD, 24× CD_ROM, 56K faxmodem a kvalitní 15" monitor. Konfigurace slušná na základní práce a možná i trochu víc. Sestava je optimálně sladěna, takže pokud budete používat kancelářské aplikace, surfovat a mailovat a občas něco malého vytvoříte ve Photoshopu, věřím, že Vás iMac plně uspokojí.. Jakmile byste ale byli náročnější (stačí mít chuť pracovat s vícero programy zároveň – říká se tomu multitasking :-) doporučuji investovat do přídavných paměťových modulů.
iMac se sice při nedostatku paměti nezhroutí jako Wokna – on vám totiž takový stav ani nedovolí. Prahnete-li po spuštění nějakého programu na který v daný okamžik není tam nahoře dost místa, máte smůlu. Dialogové okno Vám dá jasně najevo, že musíte něco zavřít, nebo se s vámi nebude bavit. Tahle potvůrka má sloužit hlavně jako brouzdací konzole takže jsem se nemohl dočkat až poprvé vytočím a připojím se do Sítě.
Abych využil možností vestavěného modemu 56K zkusil jsem se připojit k IOL. Telecom si ale vybral svůj černý den a ať jsem dělal co jsem dělal (v podstatě jsem nic dělat nemohl) na kralupském tel. čísle 722722 bylo stále obsazeno. Po dvou hodinách, které jsem věnoval průzkumu MS Office 98 se mi ale přece jen podařilo připojit. Modem se spojil rychlostí 44,6 kbsp a věřte nebo ne oproti 33,6 je to docela slušný rozdíl.
Bobka jsem dostal s předinstalovaným MS Internet Explorerem 3.0 a Netscape Navigatorem 3.0. Celkem rychle jsem se na jablečnou platformu etabloval a ovládání oken mi docel vlezlo pod kůži. Co mě trochu vyvádělo z míry, bylo to, že neexistuje buttonek, který by aktuální okno „zmaximalizoval“ na největší možnou úroveň, tudíž přes celou obrazovku. Ručně jsem okno tak nějak roztáhnul, aby se dalo rozumně pracovat, ale stále to nebylo ono a stránky, které byly „napevno“ pro rozlišení 800*600 dělali problémy (rozuměj – musel jsem scrollovat).
Když jsem doslova prolezl Applácký MSIE vrhl jsem se na NN. U něho jsem taktéž nenarazil na žádnou disproporci vůči Wokenní verzi. Jediné co mne opravdu pobavilo, že po cca 15 minutách brouzdání vždy vygeneroval hlášku ne nepodobnou té ve Win95 o neočekávané chybě a nutnosti okamžitě uzavřít aplikaci, načež všechna okna pohřbil. Přičítal jsem to stáří verze a proto jsem stáhnul poslední možnou přímo od Netscapu. Nový Communicator byl o něco přívětivější, avšak chybové hlášky a zavírání oken jsem se nezbavil. Asi MacOs nemá rád Netscape. Tytam jsou mé myšlenky na bezchybný operační systém, neřku-li rovnou platformu.
Kamenem úrazu bylo ovšem kódování diakritiky různých webových stránek. Takové Novinky jsem nepočeštil, ať jsem dělal, co jsem dělal. Vycházel jsem z předpokladu že mám iMaca, takže stačí, když si z nabízených variant kódování vyberu právě tu pro Macy. Chyba lávky za kterou může asi česká verze MacOs nebo použití MSIE – některé stránky jsem paradoxně „počeštil“ s použitím kódové stránky Win1250 a u některých vyzněla má snaha do ztracena. Po zhruba hodině laborování s diakritikou jsem rezignoval a všude volil ASCII, hlavě aby to bylo čitelné. Kromě možností využít iMaca jako brouzdací konzole se jeví další možnost: dát ho hezké sekretářce pro zvýšení image Vaší firmy. Přece jen bude asi hezčí pohled na sekretářku s iMacem než se „zbastleným“ PC. (Základní předpoklad je ale hezká sekretářka). Pro takové účely Vám může být nápomocen balík MS Office 98 ve verzi pro Macy. Office se moc neliší od Wokenní verze, spíš si budete muset zvyknout na ovládání MacOs jako takového. Word i Excel fungovaly velice svižně a spolehlivě, takže Vaše sekretářka má na čem pracovat.
Závěrem můžu říci, že když jsem iMaca vracel firmě MACRON, bylo mi líto, že u mě pobyl pouze týden (veškerá nostalgie mne přešla, když jsem vzal po týdnu do ruky normální myš). Přes všechny kladné dojmy, které ve mně zanechal jsem ale k jeho rozšíření u nás velmi skeptický. Hlavním důvodem mé skepse je cena, za kterou je iMac nabízen. Ta činí včetně softwaru 45.900,–- bez DPH. Stejnou službu jako iMac Vám odvede i PC zhruba za polovinu, leč nebude tak „iMacovské“. No a vzhledem k tomu, že cílovou skupinou iMacu jsou domácnosti (v USA se iMac prodává téměř jako pračka nebo myčka nádobí) je to cena dosti vysoká. Společnosti prodávající iMaca sice nabízejí spotřebitelský úvěr (viz. iMac za tři pizzy), ale stále musíte zaplatit 45.900,–- a ještě něco navíc. Zkrátka: jste-li člověk, jemuž na penězích moc nezáleží a který chce za své peníze tu nejvyšší možnou kvalitu – utíkejte si TO koupit. Jste-li člověk, který chce jen surfovat a mailovat a nemá moc peněz, kupte si PC za 20 tis.
Starší, související články:
Jak NT-čkář k iMacu přišel. Dějství první.
iMac za tři pizzy měsíčně…
ČLÁNKY DO MAILU