Názory k článku Jak na digitální kontinuitu (8): Proč kryptografické algoritmy oslabují a elektronické dokumenty stárnou?

Abych to upřesnil: Oslabený patogen je skutečně živá bakterie nebo aktivní virus (problém, zda jsou viry živé, pokud vím, ještě nebyl jednoznačně a definitivně vyřešen), hodně podobný původci nemoci, ale neschopný u zdravého člověka vyvolat příslušné onemocnění. Dosahuje se toho různými způsoby, od použití příbuzného původce patogenního pro zvířata, ale málo patogenního pro člověka, přes oslabování mnohogeneračním pasážováním na nepřirozených substrátech až po genetické manipulace. Živý/aktivní organismus zanechává prakticky vždy trvalejší a silnější imunitu než usmrcený, případně než syntetické antigeny. Dokonce existovaly v historii očkovací postupy, kdy byl pacient naočkován usmrceným původcem a následně, když už byl částečně odolný, živým oslabeným.

Doporučuji vám (a jistě i všem ostatním sledujícím tuto diskusi) sérii perfektních esejí o medicíně a její historii od Paula de Kruifa.
Přehledně vyjmenovány jsou zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_de_Kruif
z nichž většina vyšla i česky a mohla by být po knihovnách k sehnání.
K zahození není ani "Život sira Alexandra Fleminga" od André Mauroise.

Na shledanou.

Máte pravdu. Nevěděl jsem, že oslabený patogen je považován stále za živý (ale chápu, proč se tak označuje), neznal jsem heterologní vakcíny. Takže se vám podařilo poprvé v této diskusi usvědčit mne z omylu, čímž diskuse splnila účel a můžeme ji ukončit.

Měřila se jedna věc (inkubační doba a doba mezi jejím začátkem a aplikací mRNA) různými způsoby.

Spousta věcí se prostě na zvířatech spolehlivě testovat nedá. I např. ten Contergan (výš zmíněný) má "okno" účinku u pokusných zvířat v hodinách, u člověka ve dnech, takže se dlouho nedařilo zorganizovat pokusy na zvířatech, které by teratogenitu tohoto léku, prokázanou na lidech, prokázaly též na zvířatech (přestože se vědělo, že tam být musí).
Navíc některé problémy jsou za horizontem přirozené délky života pokusného zvířete.

.., neměli covid. To je lež.
Pak jsou lež oficiální statistiky WHO, srovnávající výskyt covid v jednotlivých státech..

Všechna očkování v současném očkovacím schématu, (mimo tetanus, vyžadující přeočkovávání v dospělosti po deseti letech) poskytuji zdravému člověku doživotní ochranu. Některá nepovinná očkování jsou na tom hůř (asi nejhůř cholera - cca 1/2 roku nikoli stoprocentní ochrany), ale ty lidem nikdo nenutí.

Problém je ...
Problém je v tom, že průmysl, i ten farmaceutický, je tu proto, aby vydělal majitelům peníze, a pro nic jiného. Je-li benefit pro pacienta v rozporu s výdělky, dostanou v současném socioekonomickém prostředí přednost výdělky. Nápravou by byly buď silná regulace, jaká byla za socialismu, nebo totální deregulace na úroveň volné soutěže firem. Ono "něco mezi", co máme nyní, těžce postihuje pacienty a nejen je.

Očkovaný nebo neočkovaný se opravdu vejde do jednoho bitu (0/1).
Nemoc sama se vejde do dvou: není nemoc (00), inaparentní průběh (01), abortivní průběh (10), typický průběh (11).
Jinak ano, to, zda člověk onemocní nebo neonemocní, je výsledek infekční dávky, agresivity patogenu a obranyschopnosti jedince (a je možné dosadit jakási čísla do vzorečku, z něhož pak vyleze jakési číslo, nikoli jednobitové). V tom máte pravdu.
Nicméně očkování je nastaveno tak, že pokud je člověk zdravý (tj. nemá onkologické onemocnění, AIDS a podobné "radosti") a dostane normální dávku původce infekce, jaká se dá získat prskáním na sebe a olizováním pokaděných prkýnek na WC (atd.), tak nemoc nedostane. Pokud je tedy těžce nemocný, nebo mu nějaký dr. mengele píchne dávku o mnoho řádů vyšší, než na jakou je očkování dimenzováno, pak jistě onemocní, ale to obojí není ona "normální situace", na niž se vztahuje ono "je chráněný". A v tomto smyslu je tedy očkování opravdu záležitost jednobitová.
Když je dávka naprosto šílená, může těžké onemocnění vyvolat i normálně nepatogenní bakterie. Známá je kazuistika, kdy při postřiku pole postříkali prostředkem s pro člověka nepatogenním, leč hmyzomorným Bacillus Thuringiensis i pár, který na vedlejší mezi naplňoval svůj milostný vztah. Dostali naprosto šílenou dávku, s jakou se nepočítá ani při hodně prasáckém (mimo veškeré zásady bezpečnosti práce) zacházení s tím postřikem. A skutečně měli horečnaté onemocnění s vředy po celém těle, jímž vstoupili do učebnic medicíny pro postgraduál.

Já byl očkován živým oslabeným (pasážováním na bramborách) původcem tuberkulózy hned v porodnici. Dál jsem byl očkován živou vakcínou proti neštovicím ("vyšlechtěný" virus vakcinie, kravských neštovic, živý), dál jsem byl očkován na dvakrát oslabenými viry dětské obrny (zde se dokonce počítalo s tím, že část neočkovaných dětí se nakazí od těch očkovaných a sledovaly se také titry tohoto viru v odpadních vodách), Dál jsem byl očkován oslabenou bakterií Bordetella pertusis (černý, nebo také dávivý kašel). Potom jsem byl očkován dvěma modifikovanými toxiny (záškrtovým a tetanovým). V dospělosti jsem byl ještě očkován oslabeným virem chřipky a dtto klíšťové encefalitidy.
U té dětské obrny, kdy Československo poměrně rychle přešlo ze Salkovy vakcíny (usmrcený virus) na oslabené viry, se předpokládá, že tento přechod byl jeden z faktorů, které vedly k vymizení poliomyelitidy v ČSSR.
Takže ano, oslabenými viry se očkovalo a očkuje. je to často levnější než jiné vakcíny (množí se to samo) a má to silnější účinky. jen se musí dát pozor na lidi s oslabenou imunitou, u kterých by i oslabený původce mohl vyvolat celkovou infekci.
Dokonce u té vakcinie se musely děcka hlídat, aby si nezanesly (třeba škrábáním) virus z "chráničky" do očí, proitože nežn se nastartovala imunita, mohl druhý vřídek vzniknout v oku a poškodit ho.
U vztekliny se také dlouho očkovalo oslabeným virem. Až dlouho po mé promoci se přešlo na rekombinantní vakcínu, a to z toho důvodu, že nebylo možné oslabený virus zcela vyčistit od zbytků antigenů mozkové tkáně, na níž byl pěstován (původně králík, poté křeček), a proto při očkování bylo riziko autoimunizace očkovaného proti vlastní mozkové tkáni.
A ještě dřív se očkovalo i přímo patogenem. Neštovice se řešily tzv. variolací (aplikace viru pravých neštovic do kůže vyvolá zpravidla jen nezhoubný lokální zánět, podobně jako vakcinace, ale s nenulovou pravděpodobností, že se rozjede celková infekce). Podobně se očkovalo u zvířat proti tuberkulóze (kousek plic vola uhynulého na tuberkulózu se dal do zářezu na ocase jiného vola, sice mu ocas upadl, ale získal jakousi odolnost proti tuberkulóze).
Takže ano, živým virem nebo bakterií se očkovalo a asi i očkuje, je to účinnější a déle přetrvávající než neživé vakcíny, jen se musí hlídat stav imunity očkovaného, a jsou-li u něho nějaké defekty, je třeba zvolit usmrceného původce nebo GMO bakteriemi vyrobené antigeny původce (zpravidla s nižší účinností, zde se lze bavit o nikoli jednobitovém efektu očkování, ale toto není plnohodnotné očkování ale nouzovka, a není zde splněna ona podmínka "zdravý očkovaný").
Problém mohou mít farmaceutické koncerny v tom, že ony oslabené viry a bakterie jsou tu s námi desítky let, patenty na ně propadly a nové nelze vygenerovat, a tak z toho nemají skoro žádný zisk. A protože nechtějí demoralizovat společnost pohledem na farmaceutické fabrikanty (majitele a topmanažery) v hadrech, vybírající z kontejnerů a popelnic zbytky jídla, aby nezemřeli hladem, vymýšlejí patentovatelné nesmysly typu mRNA. Jejich účinnost nebo vedlejší účinky je absolutně nezajímají, rozhodující je zisk.

Jenže vy jste měřil různé věci. Nezávislé způsoby měření vám pomohou tehdy, když budete měřit jednu věc různými způsoby.

To, co by mohlo způsobit negativní účinek za rok, se testovalo desítky let. A netestuje se to na lidech, ale na zvířatech.

Proto tam, kde Ivermektin podávali, neměli covid.
To je lež.

To, že tyto základní věci neznáte, je prostě jen ukázka vaší nevzdělanosti v této oblasti.
Ale já ty věci znám, to vy je neznáte. To vy se tváříte, že všechna očkování s výjimkou covidu poskytují celoživotní ochranu – což ale není pravda.

Ad 7) Problém je v tom, že každého, kdo neříká věci, které by se vám líbily, bez jakéhokoli důkazu označíte za člověka placeného farmaceutickým průmyslem. Takže se nikdy nemůžete dozvědět nic, co by vás upozornilo na váš omyl.

Ad 9) Ne, není to jednobitová záležitost, stejně jako není jednobitová záležitost onemocnění.

Nemocní s oslabenou imunitou (čili ne zdravá populace) mohou být očkováni méně účinnou usmrcenou vakcínou (pokud je k dispozici).
Ježišmarjá, kam na ty blbosti chodíte? To se podle vás zdraví lidé očkují živým virem, nebo co přesně jste myslel tou „usmrcenou vakcínou“?

Nicméně, abychom neuhýbali od tématu, kterým je digitalizace: Ta je jedním z mnoha faktorů jimiž státní či nadstátní aktivity vyvolávají k negativní reakce veřejnosti. Což může skončit i nějakým průšvihem a masovou volbou stran, které byste v čele státu zcela jistě nerad viděl.

V podstatě selhává i WHO, která z odborné instituce transformovala na ultralevičáckou organizaci, které s její původní odbornou náplní nemají nic společného.
Ještě v 80. letech prof. Matyáš v Ženevě prokázal zdravotní škodlivost plastových řeznických špalků oproti dřevěným (nelze je řádně vydesinfikovat a bakterie v zásecích do plastu dlouhodobě přežívají, dřevo, na rozdíl od plastu, obsahuje přírodní antibakteriální látky, které většinu bakterií zahubí). Sice nám EU stejně vnutila ty horší, plastové, což vedlo spolu s přechodem z ČSN na ISO ke změkčení požadavků vůči některým patogenním bakteriím v syrovém mase (protože hodnoty, požadované ČSN, se na plastových špalcích dosahují těžko), ale postupovala proti odbornému stanovisku tehdy ještě jakž takž funkční WHO.
Nicméně v současné době WHO propaguje ultralevičácké narativy a nic odborného (respektive pár věcí běží "samospádem".
Veřejnost asi nejvíce pobuřuje propagace dětského sexu a homosexuálních aktivit u dětí ze strany WHO. Původní zdroj, na který jsem včera narazil,
https://pravyprostor.net/?p=160806
můžete jistě prohlásit za "desinformační web". Nicméně je dohledatelná oficiální tisková zpráva KJM, která jeho znění (byť bez citovaných obrázků, které jsou na hranicích pornografie) potvrzuje:
https://www.kjm.cz/aktuality/tiskova-zprava-k-akci-drag-queen-cte-pro-rodice-s-detmi
A tady názorně vidíte funkci "desinformačních" webů (a proč je ultralevičáci, jak bolševického tak i fašistického zaměření, nenávidí). Kdyby jich nebylo, proběhla by tato akce bez širšího zájmu veřejnosti. Takto se o této akci dozví spousta lidí, kteří jsou navíc s to zadat příslušný dotaz do Googla, aby jim vypadla přímo oficiální tisková zpráva KJM, potvrzující, že to není hoax, ale šílená realita.
A je to také názorná ukázka, proč se nedá věřit současné WHO. Nedá se věřit ani všemu tomu, co uvádí o covidu, byť se v této souvislosti někdy WHO chová jako chobotnice, jejíž chapadla také nevědí, co dělají ta druhá. Proto na stránkách WHO najdete jak statistiky, prokazující, že pravidelné podávání Ivermektinu (i z jiných příčin, např. jako profylaxe proti říční slepotě a dalším parazitárním onemocněním) zablokovalo přenos covid v populaci, tak i prohlášení, "že je Ivermekcin zcela neúčinný". A včíl si můžete vybrat, zda budete věřit statistice, nebo nějakému nijak nepodloženému prohlášení.

Nicméně, jak jsem už uvedl, digitalizace státu v současné podobě je chápána významnou částí občanů jako cosi, co je jen obtěžuje, potenciálně ohrožuje různými sankcemi, a současně nepřináší nic pozitivního. A nemůžete se občanům divit, pokud budou volit někoho, kdo slíbí, že je toho zbaví (třeba toho Okamuru, ale on s takovým programovým bodem jistě může přijít i někdo další).
A čím víc jsou občané rozhněváváni dalšími podobnými akcemi (ať už jsou to zjevně nesmyslná nebo škodlivá opatření "proti covid", zhoršování bezpečnosti potravin (o cenách ani nemluvě), výše zmíněná sexualizace dětí, celá vylhaná ekologická agenda atd.), tím spíš budou volit protestní a antisystémové strany a podporovat protesty proti vládě. A jakýsi drobný podíl na té naštvanosti mají i digitalizátoři. Nasazení klapek na oči, aby nebylo vidět širší společenské souvislosti a "dušička byla v péřu", prostě nepomůže. Digitalizace neprobíhá ve vzduchoprázdnu, ale v konkrétním sociálním a politickém prostředí, které by mělo být bráno v potaz.

1. Měřím-li více nezávislými způsoby, mohu tím snížit chybu. A zejména se vyhnu systematické chybě. Měření je další oblast, které nerozumíte.

3. Pokud se negativní účinek dostaví za rok, potřebuji na jeho detekci a vyhodnocení rok. Pokud se dostaví za deset let, potřebuji deset let. Opět jedna z věcí, které neumíte, nechápete.

4. Proto tam, kde Ivermektin podávali, neměli covid. Podle rutinních statistik WHO. A ti kuřáci jsou tak nápadní, že na to ani nebylo potřeba statistických analýz (nicméně i to je regulérní epidemiologický postup).

5. Je to do jisté míry administrativní rozhodnutí, ale pokud očkovací schéma nedělají totální hlupáci, tak se povinně očkuje proti velmi nebezpečným chorobám s těžkým průběhem a rizikem dalších komplikací. Proto je naše očkovací schéma velice kvalitní a až na tetanus, přeočkovávaný po deseti letech, nechává očkování v něm zahrnuté doživotní imunitu.
U řady nemocí je i po prodělání trvalá doživotní imunita.
To, že tyto základní věci neznáte, je prostě jen ukázka vaší nevzdělanosti v této oblasti. Nemáte prostě VŠ zkoušky z fyziologie, patofyziologie, infekčních nemocí a epidemiologie.

7. Jak jsem uvedl, spíš věřím poslanci či senátorovi s titulem MUDr. než tajtrlíkovi, placenému farmaceutickými koncerny.

8. Ne. "Desinformace" se týkají jen naprosto neúčinného pseudoočkování s obrovským množstvím nežádoucích komplikací.
Eradikace neštovic se povedla hlavně proto, že byli doživotně imunizováni lidé v oblastech, kde se ještě vyskytovaly.
Dnes se pořád udržuje nějaká očkovací látka pro případ, že by byly pravé neštovice použity jako bojová biologická zbraň.

9. Pro zdravého je očkování jednobitová záležitost. Je nebo není očkován, a když je, je i rezistentní.
Nemocní s oslabenou imunitou (čili ne zdravá populace) mohou být očkováni méně účinnou usmrcenou vakcínou (pokud je k dispozici). V některých případech (když ani to není možné) se spoléhá na to, že jsou v imunizované populaci a nemají, od koho by tu infekci dostali (jsou na to vzorečky, do kolika procent v očkované populaci jsou neočkovaní chráněni). Nefunguje to v situaci, kdy je imunita vyvolaná očkováním ne proti původci, ale proti jím vytvářenému toxinu (klasicky záškrt, ale do jisté míry i meningokok, u něhož očkování blokuje penetraci skrz sliznici nosohltanu a omezuje délku jeho života na sliznici). Jako očkovaný proti záškrtu můžete mít Corynebacterium difteriae v krku a prskat ho na druhé, ale protože máte imunitu proti toxinu, záškrt nedostanete (a jiní očkovaní taky ne). Nicméně když tu bakterii naprskáte na neočkovaného, má smůlu a dostane záškrt.

Ad 1) Dobře, další věc, kterou nechápete. Když měříte jednu hodnotu, můžete ji opakovaným měřením zpřesnit. Ale když měříte nezávislé hodnoty, nijak vám s přesností nepomůže, že jste jich změřil víc.

Ad 3) Už jsem vám to vysvětloval. Pro testování vzácných vedlejších účinků nepotřebujete čas, ale množství lidí. Proto se takové testování dělá vždy až po udělení registrace, tedy uvedení na trh. Jinak by nebylo možné to velké množství aplikací získat.

Ad 4) To je jedna z mnoha dezinformací. Ivermectin neměl žádný měřitelný efekt.

Ad 5) To, zda je nebo není nějaké očkování povinné, je administrativní rozhodnutí. Vy jste tvrdil, že očkování tvoří skoro vždy trvalou imunitu, a to prostě není pravda. Stejně jako netvoří trvalou imunitu skoro vždy prodělání nemoci.

Ad 7) To o poslancích je nesmysl. Po průšvizích v dávné minulosti se testování léčiv výrazně změnilo. Proto se teď dělají klinické studie a testování je pod pečlivou nezávislou kontrolou.

Ad 8) Dnes by podobná akce nebyla možná především proto, ze lidé jako vy snadno podléhají dezinformacím. Pro celosvětové vymýcení nebyla trvalá imunita nutná. Kdyby se podařilo se všechny naočkovat během 5 let, ničemu by nevadilo, že imunita trvá třeba jen 10 let.

Ad 9) Ne, ochrana očkováním nikdy není jednobitová záležitost. Řada vakcín je pro tělo velká zátěž, spousta lidí pro to ani očkována být nemůže.

1. Existuje řada veličin, které se přesně změřit nedají, a měří se proto podobnými (leč složitějšími, než ten případ z fyziky pro ZŠ) způsoby: Větším počtem měření jejich statistickým zpracováním (nejen průměr, ale i modus, medián, rozptyl atd.). Dokonce i např. kalibrační křivky pro měření vztahu např. absorbance a koncentrace se dělají statistickým proložením (křivky / přímky) body, které jsou většinou na grafu mimo ni.
To, že takové věci nevíte, mě nepřekvapuje.

2. Změna viru chřipky může vzniknout buď mutací (mechanismů je strašně mnoho), nebo novým nakombinováním segmentů RNA.
To první zpravidla vede ke vzniku varianty viru, která má alespoň částečně zkříženou imunitu se svým "rodičem", a tudíž na ni alespoň částečně zabírá imunita z předchozí epidemie. Navíc naprostá většina mutací vytvoří buď nefunkční virus, nebo tak málo funkční, že je darwinskými mechanismy vytlačen. Tohle se ani moc přímo zkoumat nedá, odhadovat se to dá podle experimentů (bez stoprocentní záruky, že se to v populaci bude chovat stejně).
To druhé zpravidla vede k obrovskému průšvihu, protože virus je natolik pozměněn, že předchozí varianty nezanechaly vůči němu žádnou imunitu (viz španělská chřipka). A je to v podstatě noční můra epidemiologů. A proto se také provádějí tak drastické zákazy, včetně vybíjení chovů široko daleko, v případě výskytu ptačí nebo prasečí chřipky (protože ony samy nejsou pro člověka moc nebezpečné, lze se nakazit prakticky jen od zvířat, ale pokud by se od těch zvířat nakazil člověk současně nemocný "lidskou" chřipkou, mohla by vzniknout kombinace, spojující silnou odlišnost od současných lidských variant se schopností přenosu mezi lidmi.
MMCH, ptáci mohou přenášet i "lidskou" chřipku, a tak se toto onemocnění dostává k izolovaným populacím, např. na ostrovech, kam nikdo nepluje.

3. mRNA nebyla řádně testována na nežádoucí účinky. Nemohla být, protože takové testy vyžadují léta, a tak dlouhý čas prostě nebyl k dispozici. Maximálně bylo prokázáno, že lidé, jimž se aplikuje, nepadnou hned na zem a nezemřou.
MMCH, kdyby se lidem aplikovalo mlíko po jednom ml do sedacího svalu, byl by účinek asi stejný (mechanismem podráždění imunity). A stálo by to co do materiálu 1 jehlu, 1 stříkačku + 1/1000 ceny krabice UHT mlíka.

4. Nejméně mrtvých měli v zemích, kde se neočkovalo, ale lidé dostávali Ivermectin v profylaktických dávkách. V některých zemích se to dělá kvůli parazitárním nemocem. Jsou na to oficiální statistiky WHO. Ale to by příslušné firmy přišly o kšeft, protože tento lék je starý, jeho patenty už propadly a může ho vyrábět každý.
Nejméně mrtvých (i u nás) bylo mezi silnými kuřáky (pokud z toho kouření neměli už nějakou závažnou nemoc). I naši lékaři konstatovali, že "kuřáci jsou tak odporní, že je ani covid nechce".
Japonci přišli na to, že PAU, vznikající při suché destilaci tabáku, překážejí covidu ve vazbě na buněčné receptory. Když se podíváte na ten Ivermectin (vzoreček je na Wikipedii, tak jeho molekula má podobný tvar jako některé PAU.
Bylo by zajímavé zjistit, zda se podobný vztah nedá najít i u konzumentů grilovaného masa a uzenin, které jsou také významným zdrojem této skupiny látek, musely by se ovšem vyloučit pseudouzeniny, vyráběné potravinářskou barvou a kouřovým aroma.

5. Nepovinná očkování, z nichž některé mají horší parametry, některé nikoli, mi nikdo nenutí. Navíc zmiňované očkování proti meningokokovi a papilomaviru povinné není (což tedy zřejmě nevíte a očkovací schéma neznáte).

6. Druhá ne, ale první světová válka byla opravdu jen "horší bitva", alespoň z hlediska vojenské strategie to byla čtyřletá "generální bitva", od vytvoření souvislé fronty na linii dotyku armád v roce 1914, až po zhroucení Německa v roce 1918.
Jinak je vám asi cizí dialektika a její zákon o přerůstání kvantity na novou kvalitu, nicméně k tomuto jevu u epidemie covid, na rozdíl od té španělské chřipky, nedošlo.

7. Ohledně toho výkaznictví věřím spíš těm poslancům a senátorům s medicínským vzděláním, protože ti se dostali i k materiálům, které jsou v různých typech utajeného režimu.
Uvědomte si také, jak douho výrobce Conterganu zatloukal jeho teratogenní efekt (rozhodně déle než co běžel covid) a tabákové monopoly zatloukaly vztah kouření k rakovině a kardiovaskulárním chorobám ještě déle. Prostě, koncernům a jimi placeným tajtrlíkům se věřit nedá a nemá.
Navíc byla na základě tlaku zvenčí (možná od těch koncernů) prováděna opatření, která pravděpodobnost přenosu nákazy mezi lidmi zvyšovala (např. zavírání obchodů a krácení prodejní doby v těch zbývajících. V první vlně přešly některé obchodní řetězce ve vybraných centrech na 24 hodinový provoz, což "naředilo" zákazníky a snížilo riziko přenosu nákazy mezi nimi (což se asi někomu zatraceně nelíbilo). I zákaz trhů na volném prostranství (kde je riziko přenosu nákazy ještě menší než v prostorách obchodních řetězců) podporoval šíření nákazy. Uzavření malých prodejen bylo zase nesmyslné proto, že do nich chodí zpravidla lidé z bezprostředního okolí, kteří mají spoustu příležitosti si tu nákazu předat při jiné příležitosti. Nesmyslné bylo i zavření hobby marketů. Vzhledem k tomu, že se dělala takováto opatření, nelze věřit ani propagandě s nimi spojené.

8. U těch neštovic skutečně sehrála roli neexistence přírodního rezervoáru (byť asi jejich původce vznikl mutací nějakého zvířecího viru, nejspíš opičího, a to se může stát znovu). Doživotní imunita byla zásadní proto, že v řadě zemí třetího světa není možné zorganizovat opakovanou aplikaci vakcíny. Navíc ta motivace nebyla tak jednoznačná, protože v řadě silně religiózních končin je považováno očkování za zásah do toho, o čem smí rozhodovat jen bůh (bohové). Štěstí bylo, že v té době proběhla po celém světě vlna sekularizace. Dnes by asi podobná akce nebyla možná (i kvůli diskreditaci WHO od tehdejší doby po současnost).

9. Po řadě vakcín nevyvolá chorobu ani taková nálož patogenu, jakou lze reálně získat jen při opravdu velké nehodě při práci s čistou kulturou. Tvůrci prvních vakcín dělali na sobě i dobrovolnících na toto téma experimenty, na jaké si snad netroufl ani Dr. Mengele. I Pasteur si píchnul nálož viru vztekliny, jaká by byla s to vyvolat onemocnění desetitisíců neočkovaných lidí (zachovaly se jeho laboratorní deníky). Dokud má člověk v pořádku imunitní systém, je proti těmto chorobám bezpečně chráněný. A ta ochrana je jednobitová záležitost.

Od toho jsou různé postupy, vycházející z epidemiologické metodiky, které to umožňují.
Fyzika už na základní škole: "Změř to desetkrát a spočítej průměr."
Odškrtávám si, že základům měření také nerozumíte. Když změříte deset různých věcí s přesností na sto metrů, nezískáte tím nic s přesností na metr.

To, co jste napsal o působení mRNA, je prostě nonsens, protože potom by musela být podstatně pomalejší a nespolehlivější než klasická vakcína, která obsahuje už přímo ony látky, na které imunitní systém reaguje.
Není to nonsens, je to fakt. Nastudujte si to.

Navíc přesně takto její účinek popisují sami autoři (kteří nejsou totožní s výrobci a distributory).
Nikoli.

Ta látka byla vyvinuta pro řešení nouzových situací, u lidí, kteří mají v háji imunitu jako celek, ale mají ještě nějaké efektorové b a t lymfocyty, které by bylo možné přimět k boji proti nákaze.
Ne, ta metoda byla vyvinuta jako lepší způsob očkování, protože se to těla vpravuje méně cizích látek, takže hrozí méně nežádoucích interakcí; a také proto že je možné takovou vakcínu vyrobit výrazně rychleji, takže může pružněji reagovat na kmen viru, který se právě šíří.

Ano, i u té chřipky je mutací pár na úrovni planety, alespoň těch, které vyrobí životaschopnou linii toho viru.
Nastudujte si, co je to mutace. Pletete si to s kmenem.

Vakcína nebyla testována na nežádoucí účinky, a proto nebyla řádně schválená.
Pokud myslíte bezpečnost vakcíny, ta se testuje v 1. fázi klinické studie. Vakcíny prošly všemi třemi fázemi klinické studie před získáním registrace a uvedením na trh. Čtvrtá fáze klinické studie probíhá u všech vakcín až po uvedení na trh a zjišťují se při ní nežádoucí účinky s nízkou pravděpodobností výskytu. Je to tak proto, protože před uvedením na trh prostě není možné získat informace o nežádoucích účincích, které se vyskytují u jednoho z deseti tisíc, sta tisíc nebo u jednoho z milionu. Ale to už jsem vám vysvětloval, že?

Žádné hromady mrtvol na ulicích, kterými vyhrožovali různí psychopaté a patologičtí hlasatelé nepravd, nebyly.
Také se ale očkovalo. Porovnejte si západní svět s Čínou, kde jsou další a další vlny Covidu – a rozdíl je v tom, že v Číně se očkovalo nekvalitními čínskými vakcínami.

Bylo to jako horší chřipková epidemie
To vykládejte těm mrtvým a jejich rodinám. Nechtěl byste taky tvrdit, že druhá světová válka byla jen horší bitva? Nebo že pád dopravního letadla byl jen o něco horší, než pád z koloběžky?

Výkaznictví bylo jednoznačně, alespoň zpočátku, falšované
Píšete jednoznačně, ale důkaz nemáte žádný.

Kritizovali to i někteří naši zákonodárci (včetně lidí s lékařským vzděláním).
Někteří zákonodárci vykládají spoustu nesmyslů. To, že něco tvrdí zákonodárci, v žádném případě neznamená, že je to pravda.

Je mi líto, proti naprosté většině infekcí, které máme v očkovacím schématu, chrání očkování doživotně.
No a co? Tak si nevybírejte jen povinná očkování.

I proti neštovicím (já ještě očkovaný jsem) vznikla očkováním doživotní imunita. Proto je také bylo možno celosvětově eradikovat.
Ne, to nijak nesouvisí s doživotní imunitou. Kdyby imunita nebyla doživotní, ale pravidelně se přeočkovávalo, bylo by také možné je úplně vymýtit.

Celosvětově vymýtit neštovice bylo možné díky třem věcem: 1. Neexistuje žádný přírodní rezervoár tohoto viru, ze kterého by se mohl vracet do dostatečně imunizované populace. 2. Shodl se na tom a spolupracoval celý svět, takže nezůstal žádný rezervoár v lidské společnosti, odkud by se virus mohl znovu rozšířit. 3. Neexistoval internet, takže se dezinformace k hlupákům jako jste vy nešířily tak rychle, aby mohly očkování ohrozit. Plus s tím ještě souviselo to, že lidé měli ještě v čerstvé paměti hrůzy nemocí, takže očkování brali jako dar z nebes.

nikdo očkovaný ji nedostane a nedostal. Dokonce se ani nedá nakazit v cizině, kde ještě existuje.
Ne, takhle to opravdu nefunguje. Nízké riziko neznamená žádné riziko. A v případě očkování to snížené riziko onemocnění není zase tak nízké, aby bylo možné ho úplně zanedbat. Funguje tam naštěstí to, že pravděpodobnost se násobí. Takže když je docela nízká pravděpodobnost onemocnění, a zároveň je docela nízká pravděpodobnost, že se dostanete do situace, že byste se mohl nakazit, vynásobením dostanete už hodně nízkou pravděpodobnost – takže je reálné, že k takovému případu vůbec nedojde. Jenže to nebyl případ covidu – tam byla pravděpodobnost, že se dostanete do situace, kdy se můžete nakazit, skoro sto procent.

Jediný, kdo tu zlehčuje význam očkování, jste vy.

"Když máte na vstupu data s přesností na dva týdny, nedokážete z toho udělat výstup s přesností na dny."
Od toho jsou různé postupy, vycházející z epidemiologické metodiky, které to umožňují.
Fyzika už na základní škole: "Změř to desetkrát a spočítej průměr."

To, co jste napsal o působení mRNA, je prostě nonsens, protože potom by musela být podstatně pomalejší a nespolehlivější než klasická vakcína, která obsahuje už přímo ony látky, na které imunitní systém reaguje.
Navíc přesně takto její účinek popisují sami autoři (kteří nejsou totožní s výrobci a distributory). Ta látka byla vyvinuta pro řešení nouzových situací, u lidí, kteří mají v háji imunitu jako celek, ale mají ještě nějaké efektorové b a t lymfocyty, které by bylo možné přimět k boji proti nákaze. U takových lidí by vámi popsaný postup prostě nemohl fungovat.
Navíc si laskavě nastudujte, co dělá mRNA a kde se uplatňuje. Cizí mRNA se skutečně v buňce chová přibližně stejně jako RNA patogenního viru.

Ano, i u té chřipky je mutací pár na úrovni planety, alespoň těch, které vyrobí životaschopnou linii toho viru (jistě existuje spousta mutací, jejichž výsledek je životaneschopný, ale o těch se nedozvíme). Navíc u chřipky ještě dochází k tomu, že se mohou oddělené partie její genetické informace (tvoří ji více molekul RNA) vzájemně promíchávat, když zástupci více linií napadnou toho samého hostitele (což u coronavirů nejde, ty mají RNA v jednom kuse).
Nových linií covidu, které se nějak výrazně uplatnily, bylo pár ročně.

Vakcína nebyla testována na nežádoucí účinky, a proto nebyla řádně schválená. Proto měla tzv. "experimentální režim", což kritizovala řada právníků, z toho důvodu, že k účasti na medicínském experimentu nemůžete lidi ani nutit, ba dokonce je ani za účast odměňovat. Po zkušenostech s nacistickými výzkumy na vězních v koncentrácích jsou pravidla v této oblasti dost tvrdá.

Žádné hromady mrtvol na ulicích, kterými vyhrožovali různí psychopaté a patologičtí hlasatelé nepravd, nebyly. Bylo to jako horší chřipková epidemie (ale nedosáhlo to ani parametrů "španělské chřipky"). Výkaznictví bylo jednoznačně, alespoň zpočátku, falšované, aby se lidé vyděsili a dali se manipulovat k aplikaci nevyzkoušenou lužovicí. Kritizovali to i někteří naši zákonodárci (včetně lidí s lékařským vzděláním).

Je mi líto, proti naprosté většině infekcí, které máme v očkovacím schématu, chrání očkování doživotně. Výjimkou může být nějaké drsné oslabení imunity očkovaného, jako např. onkologické onemocnění, AIDS apod. Pouhé snížení rizika bylo u očkování proti TBC (ale natolik velké, že se vyplatilo).
I proti neštovicím (já ještě očkovaný jsem) vznikla očkováním doživotní imunita. Proto je také bylo možno celosvětově eradikovat.
Pokud došlo k nějakým selháním očkování, bylo to buď špatnou šarží vakcíny nebo jejím špatným transportem či uložením (např. vrátný v nemocnici dal balík s ampulemi na topení místo do lednice). U některých vakcín (především spalničky) může dojít k inaktivaci vakcíny během aplikace (když se děcko vysmekne po otevření ampule a nepodaří se ho chytit do těch pár desítek sekund, během nichž má být vakcína aplikována).
Některé vakcíny chrání jen proti jedné linii původce. Např. vakcína proti meningokokovi chrání jen proti jednomu jeho typu, jiné mohou onemocnění vyvolat, to samé i vakcína proti papilomaviru - pokrývá jen část těchto virů, takže stoprocentně rakovině děložního čípku nezabrání, ale podstatně sníží její riziko. Nicméně s tím se počítá a na vakcínách (skutečných) proti těm nepokrytým typům se pracuje.
Poliomyelitidu máme pokrytou stoprocentně, nikdo očkovaný ji nedostane a nedostal. Dokonce se ani nedá nakazit v cizině, kde ještě existuje. Všechny zaznamenané případy byly u neočkovaných, nejčastěji imigrantů ze zemí, kde neočkují, nebo očkují špatně. Máme u očkovaných pár případů ročně tzv. "polio-like" obrn, zatím se však vždy prokázalo, že byl původcem nemoci jiný virus.

Takže neznalosti základních fakt tu předvádíte akorát vy.
A pokud je oficiální složkou propagandy "svědků covidových" zlehčování významu očkování obecně (aby se tím kamuflovala bídná úroveň toho, co propagují), tak potěš koště. Faktem je, že jsem se už setkal s tím, že mizerná účinnost a vysoká rizikovost pseudovakcinace proti covid byla používána jako argument proti očkování obecně (tomu skutečnému).

25. 5. 2023, 14:26 editováno autorem komentáře

Když máte na vstupu data s přesností na dva týdny, nedokážete z toho udělat výstup s přesností na dny. Takže když tvrdíte, že takový výstup máte, je to nesmysl.

Je mi líto, mRNA funguje tak, jak jsem uvedl. Pokud výrobci tvrdí něco jiného, tak je to nonsens.
Když vy tvrdíte něco, a všichni vědci tvrdí něco jiného, věřím tomu, co tvrdí vědci.

Mutací je pár za rok na úrovni planety.
Přestaňte se ztrapňovat psaním takovýchhle nesmyslů.

"Vakcína" byla děláno v experimentálním režimu, tím je řečeno vše.
Tím není řečeno nic, protože neříkáte, co je „experimentální režim“. Každopádně ty vakcíny prošly standardním schvalovacím procesem.

To byste se divil, i běžné chřipkové epidemie nechávají za sebou dost mrtvých, pouze kolem toho nejsou hysterické novinářské kampaně..
Ne, nedivil bych se. To, že i na chřipku lidé umírají, samozřejmě vím. Ale je to úplně jiný počet, než v případě covidu.

Až na pár výjimek, výše jmenovaných, chrání očkování doživotně
Ne, to je zase jen vaše neznalost očkování, bohužel. Očkování jenom snižuje pravděpodobnost nákazy, těžkého průběhu, vážných následků (pro každý z jevů je ta pravděpodobnost jiná). Ta pravděpodobnost pak v čase roste (tj. snižuje se v čase účinnost vakcíny), přitom v některých případech je ten nárůst pravděpodobnosti v čase nedůležitý v porovnání s průměrnou délkou lidského života. Takže je to zase jenom váš problém, že nedokážete vnímat věci, které mají statistické rozložení. Snažíte se vše převést na digitální ano/ne, jenže realita je složitější.

Pochopitelně, s přesností na dva týdny pracovat není třeba, od toho je statistika.

Ta dostupnost jen z domén LF je naprosto běžná věc, týká se to i bibliografických databází. Jak je to technicky uděláno mě nezajímá, ale tak to funguje.

Je mi líto, mRNA funguje tak, jak jsem uvedl. Pokud výrobci tvrdí něco jiného, tak je to nonsens.

Mě nezajímá text PL, ale text EU, WHO a podobných institucí. Ty PL na ně jen mají odkaz.

Mutací je pár za rok na úrovni planety.

Tetanus 10 let. Chřipka doživotně (na daný typ), klíšťová encefalitida několik let, břišní tyfus několik měsíců. Mnoho dalších nemocí doživotně.
"Vakcína" byla děláno v experimentálním režimu, tím je řečeno vše. MMCH,, Když někomu píchnu mlíko do podkoží, bude taky +- týden odolnější proti infekcím (na bázi nespecifické imunity, kterou tím posílím).

To byste se divil, i běžné chřipkové epidemie nechávají za sebou dost mrtvých, pouze kolem toho nejsou hysterické novinářské kampaně..

Až na pár výjimek, výše jmenovaných, chrání očkování doživotně Maximálně někdy očkováním na začátku infekce vyvoláme tzv "booster effect", tj posílíme a zrychlíme imunitní odpověď (třeba tetanus).

Vzhledem k tomu, že mezi prvními příznaky a vstupem covid do těla jsou řádově hodiny, tak ten rozptyl zase tak velký nebude.
Ve skutečnosti se uvádí 2–14 dnů, průměr 5–6. Což je poněkud hloupé, když chcete tvrdit, že něco trvá týden, přitom začátek dokážete určit s přesností na dva týdny.

K té statistice se dá dostat jen z domény některé lékařské fakulty.
Tak určitě. Tím se vyznačují oficiální statistiky, že jsou dostupné jen pro někoho. Navíc „dostupné z domény“ je technický nesmysl.

Ne, mRNA způsobuje přímo produkci protilátek a množení specifických t-buněk.
Ne, nezpůsobuje. Najděte si to – na jakémkoli seriózním webu kde se píše o tom, jak fungují mRNA vakcíny.

Pokud PL odkazují na oficiální web EU, WHO a podobných institucí, tak nic nepřekrucují.
PL překrucují všechno. Neexistuje žádný důvod, proč by zrovna v článcích s odkazy na EU nebo WHO nepřekrucovaly.

Mutace nechte stranou, jejich frekvence je velice malá.
Mutace jsou to, co způsobuje různé varianty viru.

Je mi líto, naprostá většina skutečných vakcín zanechává doživotní nebo mnoho let trvající (třeba tetanus) imunitu
Třeba tetanus, chřipka, klíšťová encefalitida, břišní tyfus…

Ano, celá ta "vakcinace" byl experiment., který jednoznačně ukázal, že aplikace té mRNA má asi stejnou cenu jako vpíchnutí exkrementu, roztřepaného ve vodě.
Vědecké studie říkají něco jiného. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(21)02183-8/fulltext

To platí pro naprosto všechny epidemie. I pro běžné epidemie chřipky.
Jenže po běžných epidemiích chřipky nezůstává tolik mrtvých.

Normální očkování chrání prakticky po celý zbytek života.
Ne, nechrání. U různého očkování jsou různé intervaly přeočkování (někdy není potřeba, v některých případech se naopak v rizikových případech doporučovalo přeočkování i v případech, kdy je očkování považováno za celoživotní imunizaci). Stejně tak různé očkování chrání různým způsobem – a nikdy to není 100% záruka, někdy prostě může i očkovaný danou nemoc chytit, i když je drtivá většina ostatních po očkování dostatečně imunní. Občas někdo znovu onemocní chorobou, jejíž prodělání u většiny lidí znamená získání doživotní imunity. Prostě imunita je složitá a do značné míry individuální, takže ochrana, která funguje dobře u milionu lidí, nemusí fungovat u milion prvního.

1. Vzhledem k tomu, že mezi prvními příznaky a vstupem covid do těla jsou řádově hodiny, tak ten rozptyl zase tak velký nebude.

2. K té statistice se dá dostat jen z domény některé lékařské fakulty. Ani já z chalupy se tam nedostanu (musel bych si vydefinovat nějaký proxy přístup).

3. Ne, mRNA způsobuje přímo produkci protilátek a množení specifických t-buněk. Pokud by jen působila produkci látek, na které má zareagovat imunitní systém, neměla by žádnou cenu, protože by fungovala ještě pomaleji než klasická vakcína, která tyto látky už obsahuje. Ve skutečnosti byla vyvinuta pro lidi s těžkým defektem imunity, která jako celek nedokáže na vakcínu korektně reagovat, ale má ještě nějaké efektorové buňky. V takovém případě by vámi popsaný mechanismus nemohl fungovat (ale právě pro tyto případy byla tato "vakcína" vyvinuta).

4. Hloupost. Pokud PL odkazují na oficiální web EU, WHO a podobných institucí, tak nic nepřekrucují. Překrucovat mají zapotřebí akorát různí goebbelsové z DeníkuN a podobných pochybných zdrojů.

5. Zmiňované vzorečky se běžně učí v postgraduálu.
Mutace nechte stranou, jejich frekvence je velice malá. Problematiku genotoxicity jsem dost dlouho dělal i učil.

6. Já nic takového netvrdil. Měla se aplikovat skutečná vakcína, ne mRNA, měl se aplikovat Ivermektin (díky kterému se některým zemím epidemie covid zcela vyhnula).

7. " imunita je velmi komplexní a dopředu se nedá moc odhadovat, jak dlouho bude trvat, dokud se to experimentálně nezjistí..."
Je mi líto, naprostá většina skutečných vakcín zanechává doživotní nebo mnoho let trvající (třeba tetanus) imunitu, Výjimky existují, např. cholera, ale i vakcína proti ní má delší účinky (cca půl roku) než mRNA proti covid.

8. Ten očkovací kalendář si prohlédněte. tam jsou totiž skutečné vakcíny, u nichž se přeočkovává po létech, a poté, až na pár výjimek, zanechávají trvalou imunitu.

9. "imunita je velmi komplexní a dopředu se nedá moc odhadovat, jak dlouho bude trvat, dokud se to experimentálně nezjistí..."
Ano, celá ta "vakcinace" byl experiment., který jednoznačně ukázal, že aplikace té mRNA má asi stejnou cenu jako vpíchnutí exkrementu, roztřepaného ve vodě.

10. "To těm mrtvým hodně pomůže."
To platí pro naprosto všechny epidemie. I pro běžné epidemie chřipky.

11. "Očkování nikoho nechrání. Očkování jenom snižuje riziko."
Normální očkování chrání prakticky po celý zbytek života. Jsem očkován proti dávivému kašli = nemohu dostat dávivý kašel. Jsem očkován proti záškrtu = nemohu ho dostat (ale mohu mít v krku jeho původce, který mě neublíží, ale toho, na koho ho naprskám, zabije pokud není očkován). Jsem očkován proti dětské obrně, nemohu dostat dětskou obrnu. Jsem očkován proti tetanu, deset let nemohu dostat tetanus (a pak se musím na dalších deset let přeočkovat). Mám ještě očkování proti pravým neštovicím, tudíž je také do konce života nemohu dostat. Kdo je očkován proti spalničkám, doživotně nemůže dostat spalničky (ti, co je dostali, nebyli kvalitně naočkováni). Ti, které pokousalo neznámé nebo vzteklé zvíře, a absolvovali proto očkování proti vzteklině, do konce života nemohou dostat vzteklinu.
Abyste onemocněl těmito chorobami, jste-li proti ním očkovaný, musel byste podstoupit nějaký drastický zákrok na oslabení imunity (třeba ozáření ionizujícím zářením na hranici přežití, nebo opravdu velký průplach cytostatiky, nebo byste musel být v posledním tažení s AIDS či něčím podobným) a dostat naprosto nereálnou dávku (z hlediska přirozeného šíření infekce) původce nákazy. To je onen drastický rozdíl vakcín, oproti pseudovakcínám na bázi mRNA, které v podstatě žádnou ochranu nezajišťují.

24. 5. 2023, 20:05 editováno autorem komentáře

Od toho je ta statistika u velkých počtů pacientů, třeba v těch USA.
Statistika by vám ukázala, že ani nevíte, jestli se ti lidé nakazili před očkováním nebo po něm, takže z toho těžko můžete dělat nějaké závěry o očkovaných. A i v tom týdnu byste měl velký rozptyl.

Ale o statistice se tu můžeme dohadovat, jak dlouho chceme. Problém je, že vy tu statistiku nikdy neodkážete. Takže nikdo nemůže ověřit, jak je ta statistika věrohodná a už vůbec ne jestli z ní plyne to, co vy tvrdíte.

mRNA napadne některé efektorové buňky imunitního systému a začne s nimi zacházet jako hacker s počítačem, do kterého se proboural.
Ne, mRNA nic nenapadá. mRNA slouží jenom k tomu, aby si tělo samo vyrobilo ty samé látky, které do těla jinak vpravuje konvenční vakcína.

Když je k dohledání původní text, a ten tvrdí to samé, co PL, tak těžko může dojít k nějakému "překrucování".
Jenže to se děje jen v případě, kdy PL přebírají dezinformační texty odjinud. Pokud PL odkazují na seriózní zdroj, informace vždy překroutí.

Jsou to (pro)vládní média, která existenci těchto dokumentů zamlčují, a když už nemohou, tak alespoň tvrdí pravý opak toho, co je v nich psáno. A, pochopitelně, na rozdíl od těch PL neuvádějí zpravidla, odkaz na původní zdroj, aby se lidé nedostali k jeho skutečnému znění.
Tak nějaký takový článek odkažte.

Je mi líto, úmrtnost na covid byla velmi nestydatě nadhodnocováno. Nepřímým důkazem je ono "statistické zkoumání".
To statistické zkoumání ovšem ukázalo, že v době covidu umíralo navíc oproti průměru víc lidí, než kolik bylo vykázáno covidových úmrtí. A ta nadúmrtí kopírovala počty covidových úmrtí. Pokud nevěříte na to, že podle covidových vln unášely lidi mimozemšťané, jediné vysvětlení je, že ti lidé zemřeli na covid.

Sorry, dost pitomost. Virus se buď setká s organismem, který je vůči němu rezistentní, a nešíří se, nebo se setká s organismem vnímavým a šíří se.
Tohle je pitomost. Zase to vaše černobílé vidění světa: člověk buď onemocní nebo ne. Jenže tak to není. Když se člověk s virem potká, může to dopadnout celou škálou různých způsobů, od toho, že je ten vir hned zlikvidován a nemá šanci se šířit, po různě silné šíření viru, až po to, že organismus viru podlehne a virus opět nemá šanci se šířit.

V epidemiologii infekčních chorob (pro postgraduál) jsou na to i vzorečky, jak spočítat, jestli se virus bude lavinovitě šířit, nebo se naopak šířit nebude.
Ty vzorečky se používaly. Akorát že jsou závislé na tom, jak kvalitní máte vstupní data – jak moc se virus dokáže šířit, jak rychle mutuje.

S mutacemi vy ve vašich komentářích nepočítáte. Přitom každé zkopírování viru má určitou pravděpodobnost, že dojde ke změnám. Když je někdo nakažený a jeho imunitní systém virus vůbec nezvládá, vytváří se tom organismu velké množství kopií virů a u každé je ta pravděpodobnost změny. Takže je daleko větší pravděpodobnost, že vznikne nějaká nebezpečná mutace.

Proto byla např. syfilida v raném novověku šílená choroby, kdy člověk skoro shnil zaživa jako v nějakém hororu, zatímco v minulém století probíhala už docela nenápadně, jako ve své původní vlasti (vyhynuly nejagresívnější linie patogenu i nejcitlivější linie hostitele, tedy člověka).
Jo, jenže vaše varianta „necháme virus, ať dělá co chce, je vysoká pravděpodobnost, že aspoň pár tisíc lidí přežije a ti pak budou mít proti covidu silnou imunitu“ nebyla přípustná.

Sorry, "svědkové covidovi původně prohlašovali totální ochranu do konce života.
Svědkové covidovi možná, to je něco, co jste viděl jenom vy. Vy se pořád tváříte jako odborník, a přitom nevíte, že imunita je velmi komplexní a dopředu se nedá moc odhadovat, jak dlouho bude trvat, dokud se to experimentálně nezjistí? To, že se očkování musí často po nějaké době opakovat, zjistíte i pouhým pohledem do očkovacího kalendáře…
Možná jste to četl v PL. Ale odborníci a seriózní média nikdy neříkali, že bude stačit jedno očkování napořád. Stejně tak první výsledky studií vakcín říkaly, že vakcíny chrání především před těžkým průběhem a smrtí. Což bylo pro všechny podstatné – v té době nikdo moc neřešil, že by měl lehký průběh. Obava byla z těžkého průběhu, který mohl skončit smrtí.

Naprostá většina nemocných přežila.
To těm mrtvým hodně pomůže.

Já po druhé injekci dostal středně těžký covid, před čímž jsem měl být chráněn.
Vy vážně nechápete, jak funguje očkování. Očkování nikoho nechrání. Očkování jenom snižuje riziko.

"Datum nástupu ..."
Od toho je ta statistika u velkých počtů pacientů, třeba v těch USA.
Opakovaně jsem psal, že od injekce. Den, kdy jste dostal injekci, je den 0, následující den 1 atd.

"Hlavně že jste včera tvrdil, že na mRNA vakcíny buňky imunitního systému nereagují..."
Ne. Opět buď překrucujete, nebo nechápete. mRNA napadne některé efektorové buňky imunitního systému a začne s nimi zacházet jako hacker s počítačem, do kterého se proboural. Normální vakcína interaguje s detekčními a analytickými buňkami imunitního systému a poté ještě s dalšími, a až nakonec jde příkaz do efektorových buněk, že mají začít něco dělat. A na všech stupních regulací to imunitní systém může utnout v případě, že se děje něco špatného. Např. tvorba protilátek a t-buněk proti antigenům vlastního organismu. V případě té mRNA může imunitní systém maximálně ničit jí nakažené buňky, jako ničí buňky napadené virem. Což už bylo taky prokázáno, že se děje. A zaplať pánbu za to, jinak jsme těch mrtvolek měli mnohem víc.

"...dezinformaci vytvoří teprve PL, když to, co explicitně tvrdí EU nebo WHO, překroutí nebo mylně interpretují..."
Je mi líto, opět nesmysl. Když je k dohledání původní text, a ten tvrdí to samé, co PL, tak těžko může dojít k nějakému "překrucování". Jsou to (pro)vládní média, která existenci těchto dokumentů zamlčují, a když už nemohou, tak alespoň tvrdí pravý opak toho, co je v nich psáno. A, pochopitelně, na rozdíl od těch PL neuvádějí zpravidla, odkaz na původní zdroj, aby se lidé nedostali k jeho skutečnému znění.

"Za kvalitní zpravodajství ..."
Nesmysl.

"Ne, vymyslel jste si jí vy."
Ne, já se o ní dozvěděl, až když se na mě obrátili studenti se žádostí o podporu jejich petice. Do té doby jsem žil v naivním domnění, že tak moc a tak drze by si naši "svědkové covidovi" (se svými "statistikami" o dlouhodobé účinnosti mRNA) netroufli lhát. Stojím, alespoň virtuálně, na sviňské kůži a sypu si virtuální popel na hlavu za to, že jsem byl tak naivní.

"Ve skutečnosti při vykazování úmrtí spousta covidových případů chyběla, jak se ukázalo při pozdějším statistickém zkoumání."
Je mi líto, úmrtnost na covid byla velmi nestydatě nadhodnocováno. Nepřímým důkazem je ono "statistické zkoumání". Statistika nemůže nic "zkoumat". Ta pouze testuje hypotézy. Které stanoví někdo jiný, v tomto případě epidemiolog. Epidemiolog by musel navrhnout nějaké nové analytické testy, ne statistik. Ten na to nemá kompetenci.
Jinak se omlouvám za trochu zkreslení výše: To z toho USA byly rutinní statistiky, které se, pochopitelně, analyzovaly epidemiologickou metodou (tedy souborem speciálních postupů, určených pro analýzu hromadně se vyskytujících jevů).

"Neřešit podstatu věci..."
Je mi líto, tohle je podstata věci. Pokud cokoli publikujete v nějakém seriózním časopise, tak musíte prokázat, nebo alespoň čestně prohlásit, že na tom nemáte žádný ekonomický interes. A pokud zalžete a přijde se na to, máte utrum, alespoň v příslušném nakladatelském domě, na hodně dlouho, nebo dokonce doživotně. Pokud např. oponujete něčí práci (habilitaci, PhD. apod.), musíte prokázat opět nulový interes. A běda, přijde-li se na to, že jste s tím dotyčným třeba před deseti lety něco společně publikovali.
Takže ekonomické vazby "svědků covidových" na výrobce a distributory "vakcín" jsou vysoce důležitou informací. Stejně jako vazby některých ekologických (pa)vědců třeba na spekulace s emisními povolenkami, výrobu elektromobilů, "alternativních elektráren" apod.

"virus nečte noviny"
Sorry, dost pitomost. Virus se buď setká s organismem, který je vůči němu rezistentní, a nešíří se, nebo se setká s organismem vnímavým a šíří se. Noviny číst opravdu nepotřebuje.
V epidemiologii infekčních chorob (pro postgraduál) jsou na to i vzorečky, jak spočítat, jestli se virus bude lavinovitě šířit, nebo se naopak šířit nebude.
MMCH stejně tak probíhá i interakce patogenu s populací. Proto byla např. syfilida v raném novověku šílená choroby, kdy člověk skoro shnil zaživa jako v nějakém hororu, zatímco v minulém století probíhala už docela nenápadně, jako ve své původní vlasti (vyhynuly nejagresívnější linie patogenu i nejcitlivější linie hostitele, tedy člověka).

"Od aplikace které dávky?"
Libovolné, to jsem psal. Počátek onemocnění = nástup klinických příznaků (covid má poměrně krátkou inkubační dobu a s ne moc velkým rozptylem).
"když ty vakcíny měly chránit hlavně před těžkým průběhem či smrtí"
Sorry, "svědkové covidovi původně prohlašovali totální ochranu do konce života. Nakonec se prokázalo, že to nefunguje ani proti tomu těžkému průběhu.

Naprostá většina nemocných přežila. I bez očkování (mám takové případy v nejbližší rodině). Já po druhé injekci dostal středně těžký covid, před čímž jsem měl být chráněn.

Datum nástupu choroby může mít ve spoustě případů rozptyl několika dnů: navíc je to subjektivní věc uváděná pacientem. Jak byste za této situace dokázal vyrobit statistiku, že očkování chrání jen 7 dnů, to je mi fakt záhadou. Navíc jste stále neuvedl, kdy těch 7 dnů začne a kdy skončí.

mRNA byly vyvinuta právě proto, že donutí buňky imunitního systému pracovat podstatně rychleji než klasická vakcína.
Hlavně že jste včera tvrdil, že na mRNA vakcíny buňky imunitního systému nereagují. Ve skutečnosti byly mRNA vakcíny vyvinuty proto, že je očkování jimi daleko menší zásah do organismu a je rychlejší je vyvinout/přiz­působit.

Pokud EU nebo WHO explicitně něco tvrdí, je to "desinformace", protože na to odkazují PL?
Ne, dezinformaci vytvoří teprve PL, když to, co explicitně tvrdí EU nebo WHO, překroutí nebo mylně interpretují.

Uvědomte si, že opravdu není problém v těch PL na ten odkaz kliknout a dostat se na původní zdroj.
To není problém ani v Deníku N. Problém je v tom, co si tam PL vymyslí.

Vzhledem k tomu, že články v DeníkuN nejsou dostupné celé, a v dostupné části byly jen odkazy na tyto články mezi sebou ... Nemám možnost si to ověřit.
Za kvalitní zpravodajství se holt platí. Ověřit byste si to mohl, kdybyste chtěl. Stačilo třeba říct a já jsem vám ty články mohl odemknout. Jenže vy jste nechtěl.

A tu statistiku by si museli vymyslet ti studenti LF a jejich vyučující, a nevidím důvod, proč by to dělali.
Ne, vymyslel jste si jí vy.

To, že u nás se falšovaly statistiky tak, aby vyšlo co nejvíc úmrtí na covid (kdo měl protilátky, zemřel na covid, i když ho srazilo auto, zjednodušeně řečeno), kritizovali i naši zákonodárci.
Akorát že to nebyla pravda. Ve skutečnosti při vykazování úmrtí spousta covidových případů chyběla, jak se ukázalo při pozdějším statistickém zkoumání.

Není třeba sledovat "desinformační zdroje". stačí sledovat, kým je kdo na naší scéně "svědků covidových" placen.
Vidím, že tohle vás naučili komunisti dobře. Neřešit podstatu věci, ale vymýšlet si, kdo je kým placen.

Pokud přeočkuji jen ony vybrané skupiny, způsobí v sezóně epidemii ta varianta viru, proti níž jsem očkoval (pokud jsem se s prognózou toho dominujícího viru dobře trefil). Pokud bych přeočkoval celou populaci, tak si varianta viru, proti níž jsou lidé očkovaní, ani neškrtne a epidemii způsobí varianta, vůči níž je očkování málo účinné nebo neúčinné (a průšvih bude u těch rizikových a dalších skupin, že je to skolí stejně, jako zbytek populace).
Za prvé, ani u covidu ani u chřipky nenastala varianta, že by očkování bylo proti nějaké variantě neúčinné nebo málo účinné. Za druhé, virus nečte noviny, aby si přečetl, proti které variantě se očkuje.

Napsal jsem jasně, že po období zhruba jednoho týdne po "očkování" (tedy aplikaci dávky) bylo prokázáno snížení rizika vzniku nákazy
Od aplikace které dávky? Jak se zjišťoval okamžik vzniku nákazy? A k čemu by takové zjišťování bylo dobré, když ty vakcíny měly chránit hlavně před těžkým průběhem či smrtí?

Prodělání choroby má jednak dlouhodobější jednak co do spektra kmenů virů širší ochranný účinek (což dlouho výrobci "vakcín" popírali, ale nakonec to museli (relativně nedávno) oficiálně přiznat).
Ano, mrtvý zpravidla znovu neonemocní.

1. Budete se divit, ale datum nástupu choroby je standardní součástí chorobopisu, nejen datum hospitalizace, propuštění nebo úmrtí.
mRNA byly vyvinuta právě proto, že donutí buňky imunitního systému pracovat podstatně rychleji než klasická vakcína. Nicméně i protilátky po klasické' vakcinaci jsou nahoru už během desítek hodin.

2. Pokud EU nebo WHO explicitně něco tvrdí, je to "desinformace", protože na to odkazují PL? Uvědomte si, že opravdu není problém v těch PL na ten odkaz kliknout a dostat se na původní zdroj. Nebo ho vyhledat přes Google, když vím, na co se ptát.

3. Vzhledem k tomu, že články v DeníkuN nejsou dostupné celé, a v dostupné části byly jen odkazy na tyto články mezi sebou ... Nemám možnost si to ověřit.

4. Statistici počítají, interpretaci dělají epidemiologové nebo jiní odborníci. Pokud necháte statistiku interpretovat statistika, vznikne většinou blábol. Viz např. promovaný matematik Husák, který "dokázal" na začátku 90. let, že je maso silně jedovaté.
A tu statistiku by si museli vymyslet ti studenti LF a jejich vyučující, a nevidím důvod, proč by to dělali.
To, že u nás se falšovaly statistiky tak, aby vyšlo co nejvíc úmrtí na covid (kdo měl protilátky, zemřel na covid, i když ho srazilo auto, zjednodušeně řečeno), kritizovali i naši zákonodárci.

5. Není třeba sledovat "desinformační zdroje". stačí sledovat, kým je kdo na naší scéně "svědků covidových" placen. Firemní rejstříky a podobné zdroje jsou ze zákona veřejně dostupné. Čili pokud sedí nějaký "covid papaláš" v dozorčí radě nějaké výrobní nebo distribuční společnosti, je to veřejně dostupná a dohledatelná informace. Úplatky se takto zcela jistě prokázat nedají, ale od toho jsou finančáci, aby dotyčného proklepli a hodili za katr za nenahlášené zdanitelné příjmy (jako třeba Al Caponeho).

6. "Kdyby očkování proti příbuzným kmenům nemělo žádný efekt, nedává smysl ani očkování vybraných skupin."
Jen předvádíte hloubku své neznalosti. Pokud přeočkuji jen ony vybrané skupiny, způsobí v sezóně epidemii ta varianta viru, proti níž jsem očkoval (pokud jsem se s prognózou toho dominujícího viru dobře trefil). Pokud bych přeočkoval celou populaci, tak si varianta viru, proti níž jsou lidé očkovaní, ani neškrtne a epidemii způsobí varianta, vůči níž je očkování málo účinné nebo neúčinné (a průšvih bude u těch rizikových a dalších skupin, že je to skolí stejně, jako zbytek populace). Přesně tohoto jevu jsme byli v rámci covid epidemie opakovaně svědky. A jen totální hlupák či zlovolník může udělat něco, o čem je v učebnicích psáno, že se to dělat nemá. A tím tuplem na něho tyhle charakteristiky platí, když to udělá opakovaně (a se stejným výsledkem).
Některé epidemie chřipky měly srovnatelný výsledek s covidem. Pamatuji třeba Hong - Kong

7. Zase neumíte číst a porozumět čtenému: Napsal jsem jasně, že po období zhruba jednoho týdne po "očkování" (tedy aplikaci dávky) bylo prokázáno snížení rizika vzniku nákazy a v případě, že ji člověk přesto dostal, tak snížení rizika těžkého průběhu. Pokud někdo dostal covid 8. den po její aplikaci, už u něj v těchto parametrech nebyl statisticky významný rozdíl oproti neočkovanému. A v principu bylo jedno, jestli šlo o první nebo třeba desátou dávku (o magorech, kteří se nechali "očkovat" víc než desetkrát, třeba tak, že šli na očkovací centrum za někoho jiného, vím, byť jsou to informace z druhé ruky. Pochopitelně, odhad začátku nemoci je zatížen určitou mírou nejistoty, proto se najdou práce, uvádějící toto ochranné období ještě kratší.
Takže spíš jde o to, že nemáte na VŠ studenta, který je s to takto podanou informaci pochopit.
Prodělání choroby má jednak dlouhodobější jednak co do spektra kmenů virů širší ochranný účinek (což dlouho výrobci "vakcín" popírali, ale nakonec to museli (relativně nedávno) oficiálně přiznat). A kdyby nebylo tlaku ze strany "desinformátorů", blábolili by nepravdy jistě dodnes. Byť uvedené platí i pro řadu jiných patogenů, nejen pro covid (opět "učebnicová informace").

24. 5. 2023, 13:57 editováno autorem komentáře

Ad 1) Jenže do nemocnice se lidé nedostávají v okamžiku nákazy. Nedostávají se tam dokonce ani v okamžiku, kdy u nich propuknou příznaky. Dostanou se do nemocnice teprve tehdy, když se příznaky zhorší natolik, že vyžadují trvalou lékařskou péči nebo podporu přístrojů. Navíc i doba, než si tělo vytvoří na základě vakcíny protilátky, se počítá spíš v týdnech než ve dnech. Takže to vaše tvrzení, že vakcína účinkuje jenom týden, je totální blábol – jednak to odporuje tomu,jak fungují vakcíny a jak probíhá nemoc, jednak by se to (s přihlédnutím k principu nemoci) ani nedalo s takovou přesností změřit.

Pokud zdroj typu PL upozorní na původní informaci a její zdroj, který lze dohledat, ať už je to oficiální materiál EU nebo statistika WHO či něco jiného podobného, tak není důvod jim nevěřit, protože jinak bych musel zpochybnit tu EU nebo WHO.
Důvod nevěřit PL je jednoduchý – oni ten původní zdroj dezinterpretují.

DeníkN a podobné "zdroje" zpravidla konkrétní původce svých informací neuvádějí, tudíž je jako seriózní zdroj nelze brát.
To je lež. V článcích, které jsem odkazoval, byly odkazy na všechny zdroje.

Názor odborníka nebo studenta vyššího ročníku LF, vytvořený na základě oficiálních statistik US obdoby našeho ÚZIS, je validní.
Jenže ty statistiky jste si vy vymyslel. A pokud jde o interpretaci statistiky, na to nejsou odborníci studenti lékařství, ale statistici.

S výjimkou lidí, placených výrobci a distributory "vakcín", neznám odborníka, který by podporoval jejich plošnou povinnou aplikaci.
To bude způsobené tím, že čerpáte informace jen z dezinformačních webů.

A už jsem vám psal výš, proč je plošné očkování pitomost, a proč se z tohoto důvodu nedělá u chřipky. Pro ten covid platí naprosto stejné zákonitosti šíření.
Ano, to jste psal, a já jsem vám odpovídal, proč je to vaše tvrzení nesmysl. Kdyby očkování proti příbuzným kmenům nemělo žádný efekt, nedává smysl ani očkování vybraných skupin. Jenže ono to očkování má efekt, i když třeba není tak účinné, jako proti kmenu, proti kterému bylo primárně zacíleno. A například proti Omikronu se testovala specifická vakcína, ale neměla lepší výsledky, než ty vakcíny nezacílené na Omikron.
U chřipky se plošné očkování nedělá proto, že ta vakcinace něco stojí. A rizika chřipky nejsou zdaleka tak velká, jako u Covidu.

Uvědomte si laskavě, že já jsem problematiku původců infekčních chorob, jejich šíření v populaci a boj proti nim léta učil na vysoké škole (dokonce několika).
Ano, to si uvědomuju. Je to znak toho, v jak tragické situaci se české školství nachází. Když na VŠ přednáší někdo, kdo klidně napíše, že účinnost vakcíny je jen týden, a nenapíše týden od čeho (od aplikování 1. dávky? od aplikování 2. dávky? od vytvoření protilátek?) a co má proběhnou během toho týdne (infekce? propuknutí příznaků? hospitalizace?)

1. Není problém lidi přijaté do nemocnice kategorizovat podle toho, jak dlouho jsou po aplikaci "vakcíny". A porovnávat ty kategorie jak mezi sebou, tak s neočkovanými a také s počtem těchto lidí v populaci. To, že takovou naprosto elementární věc neznáte, má docela vysokou výpovědní hodnotu o validitě vašich představ o statistice, případně epidemiologii infekčních chorob.

2. Pokud zdroj typu PL upozorní na původní informaci a její zdroj, který lze dohledat, ať už je to oficiální materiál EU nebo statistika WHO či něco jiného podobného, tak není důvod jim nevěřit, protože jinak bych musel zpochybnit tu EU nebo WHO. DeníkN a podobné "zdroje" zpravidla konkrétní původce svých informací neuvádějí, tudíž je jako seriózní zdroj nelze brát.

3. Názor odborníka nebo studenta vyššího ročníku LF, vytvořený na základě oficiálních statistik US obdoby našeho ÚZIS, je validní. Prohlašování lidí, napojených na výrobce a distributory "vakcín" nikoli.
MMCH, když jsem byl na druhé "injekci", tak jsem poctivě nahlašoval zdravotní problémy, které jsem měl po té první.. Soudruzi coviďáci se ani nenamáhali předstírat, že si to poznamenávají. A pokud jim to někdo dal písemně, tak to rovnou hodili do koše na smetí. A pak zcela jistě vyrobili "statistiku", jak po té pseudovakcíně nikdo žádné zdravotní potíže nemá, jaké pak citují různí pochybní pisálkové, byť ty statistiky nemají cenu ani cáru použitého toaletního papíru.

4. S výjimkou lidí, placených výrobci a distributory "vakcín", neznám odborníka, který by podporoval jejich plošnou povinnou aplikaci. Možná někdo takový existuje, ale pak by asi měl být usazen na hradě Bítov, do místnosti, kde mají vycpané bílé vrány a další exotické anomálie z živočišné říše.
A už jsem vám psal výš, proč je plošné očkování pitomost, a proč se z tohoto důvodu nedělá u chřipky. Pro ten covid platí naprosto stejné zákonitosti šíření.

Prostě, jen předvádíte hloubku svých neznalostí.
Uvědomte si laskavě, že já jsem problematiku původců infekčních chorob, jejich šíření v populaci a boj proti nim léta učil na vysoké škole (dokonce několika). A vedl jsem i několik takto zaměřených diplomových prací, byť moje "vědecká parketa" je jednak epidemiologie neinfekčních nemocí, jednak potravinářská mikrobiologie (v širším pojetí, včetně např. ohrožení lidí, co s infekčními potravinami pracují), případně mikrobiologie prostředí a s ní spojená rizika (proto také vím, že některá "proticovidová" opatření fakticky pravděpodobnost přenosu nákazy mezi lidmi zvyšovala).
Druhá věc je, že znám a pamatuji, protože jsem na to dost starý, spoustu gauneřin a podrazů, napáchaných v medicíně (a oblastech jí blízkých a s ní souvisejících) jak za minulého, tak i, bohužel, za současného režimu. Takže jsem primárně velmi skeptický proti státem vynucované aplikaci něčeho, co má problematický benefit a velmi vysoká rizika. A jsem ochoten za tím vidět jen a jen onen rozdíl mezi výrobní cenou dávky (pár jednotek či dolních desítek eurocentů) a cenou, kterou za tu dávku zaplatí stát (pár euro, po inflaci i víc). A ten rozdíl stačí celou "kauzu covid" vysvětlit perfektně, není třeba za tím hledat nějaké účinky "vakcín" a spekulovat či se dohadovat, zda trvají po jejich aplikaci 6, 7 nebo 8 dní.
A naprosto stejně a v podstatě i ze stejných důvodů se dívám i na tu digitalizaci státu v současné podobě.

24. 5. 2023, 08:21 editováno autorem komentáře

Mne jenom těší to, že vy jste si sám dobře vědom, že čtete žumpu a tomu odpovídají informace, které máte. Protože kdybyste svým informačním zdrojům věřil, neměl byste na ostatní diametrálně odlišné nároky na informační zdroje, než máte sám na sebe. To, že sám čtete Parlamentní listy, ale po ostatních chcete výhradně vědecké zdroje, znamená, že nevěříte, že by vaše informační zdroje obstály v porovnání s těmi, které chcete po jiných.

Nezpochybňuji, že "vakcinace" snižuje riziko nákazy i závažnost průběhu, ale ten efekt trvá jen cca týden po její aplikaci (což je pro praxi skoro bezvýznamné).
Kdybyste tušil, jak vakcinace funguje, a jak funguje nákaza, takový nesmysl byste nikdy nenapsal. Kdyby efekt vakcinace trval jen týden, ani by to nešlo změřit.

Dennímu tisku, navíc internetovému, sepisovanému laiky se zjevnou neznalostí problematiky, se prostě věřit nedá.
Jasně, proto čtete Parlamentní listy.

O tom, co tam našli, je jejich petice vedení univerzity, která je k nalezení na webu (alespoň tam před nějakou dobou byla), a ta se dá pojmout jako relevantní vědecký zdroj.
Ne, to se nedá pojmout jako relevantní vědecký zdroj ani omylem. To se dá pojmout jedině jako další váš blábol.

A ti odborníci jsou vesměs kritiky jak "vakcín", tak i jejich bezhlavé plošné aplikace.
Zase další lež.

Tohle není článek v odborném tisku, ale diskuse na webu o počítačích.

Vámi citované zdroje v DeníkuN navíc nejsou dostupné, předplácet si ho kvůli tomu nehodlám. Navíc sami autoři přiznávají:
"Brání očkování těžkému průběhu covidu? Ano. Dá se to vystihnout nějakým číslem? Ano, ale bude zatíženo tak velkou chybou, že by se s ním nikdy nemělo pracovat bez kontextu a podrobného vysvětlení.",
čili že v podstatě jen provádějí interpretaci nad něčím (která už může být "přiohnutá"). Nezpochybňuji, že "vakcinace" snižuje riziko nákazy i závažnost průběhu, ale ten efekt trvá jen cca týden po její aplikaci (což je pro praxi skoro bezvýznamné).
Dennímu tisku, navíc internetovému, sepisovanému laiky se zjevnou neznalostí problematiky, se prostě věřit nedá.

Studenti LF se umějí dostat přímo do zdravotnických databází USA, což je, přiznávám se, za hranicí mých počítačových schopností (a navíc by to bylo vázáno na práci s počítačem připojeným k síti v doméně lékařské fakulty). O tom, co tam našli, je jejich petice vedení univerzity, která je k nalezení na webu (alespoň tam před nějakou dobou byla), a ta se dá pojmout jako relevantní vědecký zdroj.

A rozhodně jsou pro mě relevantní názory odborníků, léta pracujících v oboru, než názory výrobců a prodejců "vakcín" a jejich hlásných troub s nulovým zdravotnickým vzděláním. A ti odborníci jsou vesměs kritiky jak "vakcín", tak i jejich bezhlavé plošné aplikace.

Dobře, takže berete jen odkazy na vědecké zdroje. Těch je ve vašich komentářích nula, takže nic z toho, co jste napsal, nelze brát vážně.

Jinak původně jste psal o oficiálních statistikách, a z těch ty články na Deník N vycházejí – jsou tam odkazy na ty statistiky. Vy jste žádná konkrétní čísla neuvedl, já jsem je uvedl odkazem na ty články – takže opět nemáte nic, jenom vaše báchorky.

Jeden zemřel na "bouři t-lymfocytů" zaměřených proti covidu několik dnů po aplikaci "vakcíny", bylo to prokázáno. Asi měsíc před tím prodělal lehký covid.
Druhý zemřel na "oficiálně přiznanou" komplikaci "vakcinace", opět s prakticky "učebnicovým" časovým odstupem od její aplikace, čili je to minimálně vysoce pravděpodobné, jiné riziko před nástupem choroby neměl.
Dál vím o dvou, co mají papír od odborníka, že mají tak vysokou anticovid aktivitu t-lymfocytů, že by je "vakcína" s vysokou pravděpodobností zabila. Je to potvrzeno příslušnými testy.

Problém je, že testy na tu t-imunitu nejsou běžně dostupné, oba výše uvedení se k nim dostali tak, že se nechali zařadit do klinické studie. Ti, kterým se do ní nepodařilo dostat (nebo se o ní ani nedozvěděli a měli v době "vakcinace" t-imunitu vysokou), měli smůlu a pohřeb.

DeníkN není žádný vědecký zdroj. To je jen snůška žvástů, asi jako svého času Rudé Právo.
Validním zdrojem je odborná literatura, ideálně články v impaktovaných časopisech (jakých má odpůrce plošné "vakcinace" profesor J. Beran, CSc., několik set (!)), případně jejich "výcucy" do přehledových prací, VŠ učebnic, skript apod.

Pochopitelně, validní jsou i učebnice pro pregraduální studium medicíny (fyziologie. patofyziologie), případně postgraduál (imunologie, alergologie). A ty se s deníkemN prostě neshodnou, nebo alespoň míjejí.
Obávám se ovšem, že pro vás by asi stačily příslušné kapitoly zdravovědy pro budoucí učitele. Minimálně proto, abyste byl s to zvládnout ty učebnice pro LF a porozumět jejich smyslu.

Pro vaši informaci:
S covidem bojuje jednak b-imunita, produkující imunoglobuliny typu A, lokalizovaná hlavně na sliznicích, potom b-imunita, produkující imunoglobuliny typu B (kolující v krvi, míze a tkáňovém moku) a t-imunita - imunokompetentní buňky, putující do místa infekce a tam likvidující jednak viry (jiným způsobem než imunoglobuliny) a v některých případech i napadené buňky (v nichž by se viry pomnožily). Pochopitelně, na jejich aktivity navazují další složky imunitního systému, jeho specifické i nespecifické části (podrobnosti jsou spíš pro postgraduální studium na medicíně).
Prodělání infekce může zanechat osm různých stavů:
1. Žádná imunita
2.- 4. aktivovaná jedna z uvedených imunit
5..-7. aktivovány libovolné dvě z uvedených imunit
8. aktivovány všechny typy imunit
Aktivitu imunoglobulinů typu A a je produkujících buněk nejsme s to rutinně testovat, aktivita imunoglobulinů typu B se testuje (ovšem s vysokým procentem falešně pozitivních i falešně negativních výsledků) a testy si můžete zaplatit (položka v řádu stovek, před inflací), aktivita specifických anticovid t-lymfocytů je testovatelná, ale testy nejsou běžně dostupné.
Jeden každý ze tří výše uvedených typů imunity, pokud fungují jak mají, jsou s to buď zcela zabránit onemocnění, nebo alespoň zajistit jeho velmi lehký až lehký průběh. Z tohoto důvodu je také řada odborníků proti plošné "vakcinaci" dětí, protože ty mají, v porovnání s dospělými, o víc než řád vyšší aktivitu imunoglobulinů A na sliznicích a navíc jsou osazovány v tomto věku jinými coronaviry, které mají s covidem alespoň částečně zkříženou imunitu (= protilátky proti nim částečně, ale v postačující intenzitě, reagují i s covidem).
V případě vysoké aktivity imunoglobulinů typu B se po injekci "vakcíny" rozjede řádově v minutách až něco přes deset minut anafylaktická reakce (proto to čekání na vakcinačním centru cca 1/4 hodiny), imunoglobuliny typu A svou reakcí na "vakcínu" asi moc neublíží (maximálně bych se bál nějakého otoku sliznice dýchacích cest, ale odhaduji, že by nastupoval v desítkách minut, takže by to RZP měla zvládnout), reakce t-lymfocytů nastává cca po 1/2 až 1 týdnu a může se rozjet tak rychle, že RZP už akorát vyplňuje List o prohlídce mrtvého (když má postižený smůlu). Takže ta je nejrizikovější.

Pochopitelně, jsou i další problémy, naštěstí ne fatální. Já po obou dávkách dostal naprosto šílený záchvat dny, nereagující na léky ani na značné posílení pitného režimu. Vzhledem k tomu, že mám tuto nemoc asi 20 let, tedy pravděpodobnost, že by vznik normálního dnavého záchvatu byl v oba dny po této injekci je cca 10e-6, pravděpodobnost, že by oba jediné na léčbu nereagující záchvaty ve 20leté historii této choroby u mě byly náhodně tyto dny je v řádu 10e-8. A spousta lidí z mé "sociální bubliny" si stěžuje na zhoršení zdravotního stavu po "vakcíně", někteří dočasné, někteří trvalé.

23. 5. 2023, 18:37 editováno autorem komentáře

Já mám ve své sociální bublině dvě úmrtí způsobené očkováním
Vaše ničím nepodložené domněnky nejsou fakta.

Oficiální statistiky prostě existují a vychází z nich to, co jsem uvedl.
Z oficiálních statistik plyne, že riziko hospitalizace, hospitalizace na JIP nebo úmrtí je u neočkovaných několikrát vyšší, než u očkovaných. Nastudovat si to můžete třeba tady: https://denikn.cz/802587/vlada-rychle-rozvolnuje-v-souladu-s-evropskym-trendem-v-rozporu-s-epidemiologickymi-udaji/?ref=list, tady: https://denikn.cz/754010/vakciny-chrani-pred-hospitalizaci-a-jip-s-jakou-ucinnosti-na-to-neni-poctiva-odpoved/?ref=inc nebo tady: https://denikn.cz/798899/mate-pravo-rikat-nesmysly-o-covidu-ale-nemate-pravdu/?ref=list

Ty cizí bílkoviny se mají setkat s makrofágy a dalšími detekčními buňkami imunitního systému. Těch je v podkoží, kam se normální vakcíny píchají, dost a dost (ostatně proto fungují klasické vakcíny a není nutné se bát, že "se rozloží"). Dál už si přenese informace imunitní systém, do toho není nutné vrtat a není to ani žádoucí (viz ony výše zmíněné regulace). Chybí vám prostě těch pár desítek až něco přes sto stránek o fungování imunity (a pár stovek, až něco přes tisíc stránek informací, nutných k jejich porozumění), proto hlásáte nesmysly.
Rozpad injikovaných bílkovin je fantasmagorie, krev ani míza nejsou trávicí šťávy. Vychytají je imunokompetentní buňky, jakási "tykadla" imunitního systému.

Já mám ve své sociální bublině dvě úmrtí způsobené očkováním a dva lidi, kteří by s vysokou pravděpodobností zemřeli, pokud by si (jako doktoři) nevyběhali výjimku z očkování (takže na to riziko "mají papír"). A má sociální bublina rozhodně nemá miliony či statisíce osob.

O té mRNA se toho pořád ví velice málo.
MMCH, kdysi jsem byl na farmakologickém semináři, kde bylo konstatováno, že ani léky, které se dávají již desítky let, nejsou všechny v dostatečné míře prozkoumané. Např. to, že Aspirin (kyselina acetyl salicylová) může vyvolat u dětí zničení jater a mozku (Reyův syndrom) bylo zjištěno až někdy v 70. letech minulého století; v té době se dokonce ještě vyráběl "dětský Acylpyrin" (100 mg místo 250 mg pro dospělé), to je dost dlouho po roce 1899, kdy se to dostalo na trh a běžně podávalo, ne? Takže opatrnost je vždy na místě. A nastudujte si ten Contergan a další průšvihy.

Oficiální statistiky prostě existují a vychází z nich to, co jsem uvedl. Z webu Lékařských fakult se na ně dá dostat, proto ti studenti LF ... Lžou, respektive zamlčují realitu, státní a prostátní sdělovací prostředky.

V naprosté většině případů od konkrétní věci utečete a hlásáte něco, co s ní nemá moc společného.

Právě že není jednodušší do organismu vpravit ty hotové bílkoviny, protože když se o to snažíte, musíte se postarat o to, aby se nerozpadly dřív, než je naočkujete; musíte se postarat o to, aby po naočkování přežily až do doby, než se setkají s T-lymfocyty.

Řádné testování má vychytat možné negativní účinky.
Nikoli. Negativní účinky se projevují u tak malého množství osob, že není možné na ně přijít během testování. Jak byste asi mohl objevit negativní účinky, které se projevují u jednoho ze sta tisíc nebo jednoho z milionu, na testovací skupině, která má méně než tisíc osob?

Navíc se o účincích mRNA takto podané dohromady nic nevědělo a dosud nic moc neví
Ale vědělo, protože testování mRNA „nosičů“ už bylo dokončeno.

Když jsem byl "vakcinován" já, tak druhou dávku nenabízeli.
Tak jste asi byl očkován vakcínou, která měla jednodávkové schéma, tedy Jcovdenem.

Takže oficiální úmrtnostní statistiky lžou?
Ne, lžete vy.

Pokud nejste schopen rozporovat konkrétní věci, těžko vás brát vážně.
Konkrétní věci rozporuju v každém komentáři. V této diskusi nedělám nic jiného, než že rozporuju vaše nesmysly.

"Pro vaši informaci, mRNA vakcína využívá buňky očkovaného, aby vyrobily příslušné bílkoviny. Na tyto bílkoviny pak reaguje imunitní systém."
Druhá věta je nonsens, případně blábol. mRNA přesouvá genetickou informaci z jádra na ribosomy. Čili, co ta injikovaná mRNA vlastně dělá? A jak se vlastně dostane do buňky, když by ji vůbec neměla pustit skrz cytoplasmatická membrána.
Nehledě k tomu, že pokud by to tak fungovalo, bylo by jednodušší (a výrazně bezpečnější) vpravovat do organismu rovnou ty "příslušné bílkoviny", a ne něco, co potenciálně zasahuje do genetického aparátu buňky (kde jsou RNA viry, covid mezi ně patří, tam je zpravidla i reversní transkriptáza).

Řádné testování má vychytat možné negativní účinky. To vámi popsaný postup nemá šanci udělat. Negativní vedlejší účinky mohou mít latenci i celá léta. Navíc se o účincích mRNA takto podané dohromady nic nevědělo a dosud nic moc neví, takže překvapení jsou spíš zákonitá. Ono to ani nebylo pořádně odzkoušeno na zvířatech. Proto se také různé "jobovky" objevovaly, když už bylo "očkování" v plném proudu (jako třeba exprimace virových antigenů na povrchu některých buněk lidského těla a následná reakce imunitního systému proti nim).
Ostatně, Contergan byl také považován za "naprosto bezpečný" a doporučoval se proto těhotným ženám.

Když jsem byl "vakcinován" já, tak druhou dávku nenabízeli. Taky mě volali později než po 21 dnech. Šel jsem na ni až někdy po půl roce, kdy soudruzi zaváděli covid pas.

Takže oficiální úmrtnostní statistiky lžou? MMCH, tohle byl jeden z důvodů, proč se studenti lékařských fakult vzbouřili proti povinnému "očkování".

Pokud nejste schopen rozporovat konkrétní věci, těžko vás brát vážně.

Pro vaši informaci, mRNA vakcína využívá buňky očkovaného, aby vyrobily příslušné bílkoviny. Na tyto bílkoviny pak reaguje imunitní systém.

Řádné testování vakcíny trvá tak dlouho, jak dlouho se musí čekat na přirozené nakažení testovaných subjektů virem, proti kterému má vakcína očkovat. Když se nemoc šíří pomalu, trvá to léta. Když nemoc vyvolá pandemii a šíří se obrovskou rychlostí, není potřeba čekat dlouho, protože se dostatečné množství lidí v testovací skupině nakazí rychle. Proto bylo možné testy potřebné před uvedením na trh provést tak rychle.

Původně se nabízela jen jediná dávka. Není to tak dlouho, abych si to nepamatoval. </em
Ne, očkovací schéma obou výše zmíněných vakcín bylo od začátku dvoudávkové. Tady máte třeba článek z 26. 12. 2020, který píše o prvních vakcínách, které dorazily do ČR – a píše se ten o dvoudávkovém schématu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cesko-dodavka-vakcina-ockovani-pfizer-biontech-nemocnice_2012260615_tzr Takže bohužel, nepamatujete si to.

Ano, očkovaných zemřelo víc. Bohužel to platí i po přepočtu na podíl očkovaných a neočkovaných jedinců v populaci.
To je lež.

Můžete být konkrétnější? Prakticky vše, co jsem uvedl, je buď zcela jednoznačně prokazatelné,
Prakticky vše, co jste uvedl, jsou nesmysly. Konkrétnější nebudu, protože bych musel opsat všechny vaše komentáře a skoro celé.

mRNA není vakcína, v tom máte pravdu.
mRNA "netrénuje" imunitní systém, ale hackne některé jeho efektorové buňky a změní jejich chování (což je v podstatě její fyziologická funkce v buňce, ale to si ji ta buňka vyrobí sama a hlídá si, aby nevyrobila něco škodlivého). Kdybyste studoval buněčnou biologii a imunologii a podobné vědy, tak byste to musel vědět, jak to vím já a prakticky každý lékař, který si ještě pamatuje, co se učil v pregraduálu.
"Tréning" imunitního systému dělá opravdová vakcína.
Teď mě napadlo asi nejlepší přirovnání: Vakcína se +- dá přirovnat k posílení svalů cvičením, mRNA s pouštěním elektrických pulsů (např. při léčbě elektrošoky). A v tom druhém případě se budou trhat svaly a lámat kosti, protože to elektrické zařízení postrádá zpětnou vazbu, která u fyziologického stahu svalu v naprosté většině případů takovým jevům zabrání (proto se také dnes před elektrošoky aplikuje pacientovi kurare (resp. jeho syntetický analog), aby se podobným haváriím zabránilo).

Ne, "očkovalo" se v "experimentálním režimu". To, že to nevíte, je váš problém.
MMCH řádné testování nové vakcíny trvá léta. I o vakcíně proti ebole, která byla vytažena asi po roce trvání poslední velké epidemie, odborníci tvrdili (a nemám důvod jim nevěřit) že nebyla za ten rok vyvinuta, ale že ten cca rok trvalo ukecávání vojáků, aby vytáhli již hotovou a otestovanou vakcínu z trezoru (kde ji měli zašitou asi pro případ, pokud by se někdo pokusil ebolu použít jako teroristický prostředek).
Existuje jen jediná možnost, kdy by mohla být skutečně řádně patřičné roky testována, a to kdyby byla vytvořena předem a ta epidemie byla vyvolána následně záměrně. To je ovšem konspirace jako hrom, o níž si pochybuji dost pochybovat.

Původně se nabízela jen jediná dávka. Není to tak dlouho, abych si to nepamatoval. To, že bezhlavě šíříte kdejaký nonsens, který vám nakukají vládní blábolilové, na tom nic nemění.

Ano, očkovaných zemřelo víc. Bohužel to platí i po přepočtu na podíl očkovaných a neočkovaných jedinců v populaci. Mohlo za to mj. to, že byli vedeni k nedodržování některých pravidel osobní hygieny, měli úlevu z karanténních opatření apod., takže se snadněji nakazili a ta snadnost přebila malý a krátkodobý efekt aplikace mRNA. A také někteří očkovaní nákazu zpočátku pod vlivem nepravdivé propagandy podcenili. Někteří také zemřeli na různé patologické reakce imunity, nachystané tou mRNA (podobným mechanismem se umíralo i na "španělskou chřipku").
Ošklivá podezření vzbuzuje i snaha očkovat předpubertální děti, u nichž nákaza (z mnoha důvodů) probíhá velice lehce a je to tudíž totální nesmysl.

Pokud někdo upozorní na oficiální dokument EU, který je k nalezení na jejích stránkách (a většinou je i ke stažení), tak to upozornění za "desinformaci" označují jen patologičtí hlasatelé nepravd a nesmyslů.

Můžete být konkrétnější? Prakticky vše, co jsem uvedl, je buď zcela jednoznačně prokazatelné, nebo jsem jasně konstatoval, že je to hypotéza nad takovými fakty. Vy mi připomínáte lidi, co prohlašovali, že "měnová reforma nebude" v době, kdy už na stánky putovaly noviny s jejím vyhlášením. Nebo ty Němce, co ještě v květnu 1945 věřili, že Německo válku musí vyhrát.

mRNA není vakcína, mRNA je krátký úsek jednovláknové nukleové kyseliny. mRNA vakcína je vakcína, protože uměle vyvolává reakci imunitního systému, tj. imunitní systém se natrénuje na daný patogen.

Vakcíny, kterými se v ČR očkovalo, prošly plnohodnotně oficiálním schvalovacím procesem, byly na nich provedeny všechny studie, které jsou povinné před uvedením na trh.

Obě výš uvedené vakcíny měly od začátku dvoufázové očkovací schéma. O aplikaci jedné dávky u dvoudávkového schématu nebyla nikdy řeč. Pokud vy jste si marketingový slogan o tečce vyložil tak, že se bude dávat jenom jedna dávka, je to vaše hloupost. Ještě štěstí, že jste si nemyslel, že vás budou očkovat tak, že to nebude žádná injekce, ale že vám fixou udělají na rameně tečku.

Statistiky také ukazují, že mrtvých na covid je o něco víc mezi očkovanými než neočkovanými
To je lež.

Hledání toho skutečně zajímavého je proto velice obtížné, a proto má význam upozornění "zlých desinformátorů" na takovéto texty.
Jenže dezinformátoři vás neupozorňují. Oni si vymyslí nesmysly, kterými vás manipulují. Realita je pro ně pouze záminka.

Já jsem toho názoru
Vzhledem k tomu, že jsou vaše názory založené na lžích a dezinformacích, jsou irelevantní. Jediné, k čemu jsou dobré, je udělat si obrázek o tom, jak asi „uvažuje“ konzument Parlamentních listů, Aeronetu a dalších dezinformačních webů.

mRNA není vakcína, protože působí zcela odlišným mechanismem.
Vakcína vyvolá přirozenou reakci celého imunitního systému na antigen (komplex antigenů) patogenu za podmínek, kdy patogen nemůže příjemce vakcíny ohrozit (nebo je pravděpodobnost zdravotní újmy velice malá). mRNA "hackne" jeden nebo více typů efektorových buněk specifické části imunitního systému a donutí je k produkci protilátek a/nebo nebo ,množení se. Obejde tím prakticky všechny regulační mechanismy imunitního systému, které mají zabránit nežádoucím aktivitám těch efektorových buněk. mRNA má tedy z hlediska mechanismu účinku blíž k nějakému patogennímu viru než k vakcíně.
Navíc to nebylo oficiálně vyzkoušené, byli jsme nuceni k nedobrovolné "vakcinaci" v "experimentálním režimu", což podle platných zákonů není možné ani např. u odsouzených vrahů (zákon dokonce explicitně zakazuje u těch vězňů i odměnu za účast v experimentu).
Prokázalo se, že u části lidí napadá mRNA také další buňky, mimo oblast specifické imunity, např. mozkové glie, vaziva apod. Něco takového opravdová vakcína udělat nemůže.
A byla to vládní média, která prohlašovala, že jedna aplikace bude "tečka" za epidemií. Až teprve, když to nefungovalo, začalo se blekotat o dvoufázovém očkovacím schématu. A poslední verze vládních blektů byly o povinné injekci co půl roku (zlé jazyky poukazují na to, že půl roku po aplikaci mRNA je prokazatelně snížená plodnost u mužů i žen).
Statistiky také ukazují, že mrtvých na covid je o něco víc mezi očkovanými než neočkovanými (mechanismů, proč tomu tak je, je víc a pravděpodobně působil jejich souběh).

EU vyplodí několik desítek tisíc normostran blábolů ročně. Kdyby to měl člověk všechno přečíst, nemohl by dělat nic jiného. Hledání toho skutečně zajímavého je proto velice obtížné, a proto má význam upozornění "zlých desinformátorů" na takovéto texty.

Vysoká rychlost letadla při nárazu do Dvojčat byla spíš plus, protože i toho paliva většina vylítla ven (na snímcích a videích, zejména druhého útoku, je to jasně vidět). Navíc ten vámi zmiňovaný původní projekt počítal s azbestem až nahoru, což by asi stačilo i při tom teroristickém útoku (teplo, proniklé skrze účinnou tepelnou izolaci ke konstrukčním prvkům, by se stačilo rozvádět konstrukcí natolik rychle, že by v oblasti požáru nebyla u konstrukce překročena teplota snížení pevnosti oceli). Absence účinné tepelné izolace v zasažených patrech (vinou ekologů) byla asi hlavní bezprostřední příčinou zhroucení budov.

Nicméně, abychom neutíkali od hlavního tématu:
Já jsem toho názoru, že se u lidí sčítá efekt řady vládních a státních aktivit, v tom smyslu, že byly a jsou zjevně nepromyšlené, zjevně lidem škodící, aniž by přinášely jakýkoli prospěch, zjevně, alespoň některé z nich, jsou navíc spojené s korupcí. To se týká i prakticky celé klimaagendy, jak na úrovni EU, tak i na úrovni státu. Jedna každá z těchto věcí by jistě nestačila, ale jejich spojení už funguje v duchu přísloví "stokrát nic umořilo osla". Do ranku těch "niců" si dovoluji zařadit i tu digitalizaci.
A je úplně jedno, zda konkrétní občan "to hodí" nějaké protisystémové straně z důvodu obecné naštvanosti z těch "niců" (efekt prohození okna nenáviděného politika cihlou), nebo proto, že o něčem, co viděl či zažil, budou (pro)vládní média tvrdit, že je to "desinformace". V případě inteligentnějších a vzdělanějších občanů musíte zohlednit i rozpory mezi (pro)vládní propagandou, a tím, co znají, případně si umějí dohledat a dopočítat (asi jako ti studenti LF ty US statistiky týkající se covidu).
V klimaagendě zase nyní "frčí" tíhová akumulace energie, přitom elementární výpočet ukáže, že s velkým humbukem připravovaný "tíhový akumulátor" do sebe pojme jen cca 1/1000 energie Dlouhých Strání a ty zase pojmou cca 1/1000 energie, kterou potřebuje ČR v zimní sezóně, kdy nesvítí slunce a problémy mají i větrné elektrárny. Takže je to jen o tahání peněz z kapes občanů na "dotace". Ne nadarmo s oblibou říkám, že největším nepřítelem ekologie obecně a klimatologie zvlášť jsou Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy (z doby, kdy jsem studoval) a kalkulačka. Hrůznější "antiekologický" informační zdroj asi nenajdete.
Je úplně jedno, jestli rozumíte či nerozumíte populační statistice a epidemiologickým studiím, biologii člověka, fyzikálním a chemickým jevům v atmosféře, reakcím biosféry na klima (atd.) nebo ne, důsledky příslušných vědecky zkoumatelných jevů na vás dopadnou tak jako tak. On obyvatel centra Hirošimy opravdu nemusel znát Einsteinův vzoreček e=m*c^2, aby z něj jaderná bomba, přesně podle tohoto vzorečku proměnivší část své nálože ze hmoty na energii, udělala zářící škvarek.

22. 5. 2023, 10:16 editováno autorem komentáře

Comirnaty a Soikevax jsou mRNA vakcíny a mají dvoudávkové očkovací schéma (pro dospělé).

Nikdo oficiální akty EU nezatlouká. Už jenom proto, že jsou normálně pro všechny dostupné na internetu.

V projektu se počítalo maximálně s nárazem zbloudilého Boeingu 707 (největší letadlo v době stavby) v nízké rychlosti, nepočítalo se s vysokou rychlostí letadla a hlavně s účinky kerosinu. Počítalo se s nehodou, ne s úmyslem.

Aplikace mRNA není vakcinace. Dvoudávkové schéma nikdy nebylo prosazováno. Naopak, soudruzi nás ujišťovali, že jedna aplikace mRNA bude "tečka" za infekcí.

Statistiku dělali jiní a z milionů případů.

Ne. Ti, kdo oficiální akt EU zatloukají, jsou desinformátoři.

Opět hloupost, S nárazem dopravního letadla do jednoho z Dvojčat se prostě v jejich projektu počítalo, a jejich konstrukce to měla ustát. A do každého Dvojčete narazilo jen jedno letadlo. Chápete vůbec pojem "projektová havárie"?

Prostě, žádný efekt aplikace mRNA po době delší než týden od aplikace nebyl prokázán.
Kdybyste alespoň vzdáleně tušil, jak funguje vakcinace, nikdy byste takový nesmysl nenapsal. Ono by vlastně úplně stačilo, kdybyste si spojil, že první očkování mělo dvoudávkové schéma, aby začal tušit, jakou píšete blbost.

Statistika se nedá dělat z jednoho případu
Tak proč jste z jednoho případu dělal statistické závěry?

Jestliže v "desinformačním médiu" najdu informaci o existenci oficiálního aktu EU, a tento akt posléze najdu na oficiálních stránkách EU (takže prokážu, že informace je pravdivá), zatímco "nedesinformační média" dělají v této souvislosti mrtvého brouka, tak kdo je v této situaci desinformátor?
Vy.

Opět jste nepochopil podstatu věci
Podstatu věci jsem pochopil – podstatou věci je, že zase blábolíte ty vaše nesmysly. Přesně tak, jak to dezinformátoři dělají – tu jeden nepodstatný fakt, tu výmysl, tu spekulace, tu prokazatelná lež. Protřepat, zamíchat.
Psal jste, že ty alternativní lži jsou špatné. Jenomže ve skutečnosti je na nich nejdůležitější hlavně to, že jsou hloupé. Vymýšlíte konspirační teorie, a vůbec vás nenapadne ta nejjednodušší věc – že před 11. 9. nikdo neuvažoval o tom, že by do mrakodrapů narazila dvě velká dopravní letadla. Takže se nikdo nezabýval tím, jaké by to mělo důsledky, co to udělá s konstrukcí mrakodrapu atd.

Šlo, mj. o zcela oficiální US statistiky, založené na rozboru milionů případů, tedy velice robustní. Že tyto statistiky říkaly něco jiného než oficiální propaganda, zcela jistě není jejich vina.
Prostě, žádný efekt aplikace mRNA po době delší než týden od aplikace nebyl prokázán. Zcela oficiálními a poctivými zdravotnickými statistikami. Sedmý den se ještě něco dalo najít, ale osmý už ne.
A protože se posluchači LF do těch statistik uměli dostat (a byli na ně upozorněni v rámci jejich studia), tak to věděli.

Širší spektrum účinku po prodelýní infekce prokázáno bylo, v současné době je to prokázáno i na naší populaci.
mRNA vyrobí imunitu vůči jediné variantě jednoho z povrchových antigenů viru (to plyne z mechanismu jejího účinku), prodělání infekce vytvoří proti více antigenům a, alespoň u některých z nich, jejich více variantám. Plyne to z fyziologie imunitního systému, takže tvrzení pravého opaku vládními médii musí identifikovat jako lež medik už ze druhého ročníku studia a studenti některých tříletých oborů na LF už po absolutoriu prvního ročníku. To, že nechápete principy, na nichž funguje specifická imunita, na tomto faktu nic nemění.

V případě těch tvůrců mRNA je slovo desinformace v uvozovkách. Pokud nevíte, co to znamená, doučte se češtinu.

Statistika se nedá dělat z jednoho případu, ale z milionů zcela jistě ano. Jistěže, i když budete hulit jak fabrika, tak váš nádor nemusí být s kouřením v příčinné souvislosti. Pokud ovšem miliony lidí kouří jak fabrika a mají kratší délku dožití v porovnání s nekuřáky, a více některých chorob, tak to má výpovědní hodnotu poměrně vysokou.

ad průběh covidu: Nevysvětlíte to výrobcům a distributorům mRNA "vakcín". Respektive oni to jistě vědí, jako věděly léta tabákové monopoly, že kouření vyvolává řadu nádorů a dalších chorob a zkracuje délku dožití. Ale proč by to nezatloukali a kazili si výdělky?

Jestliže v "desinformačním médiu" najdu informaci o existenci oficiálního aktu EU, a tento akt posléze najdu na oficiálních stránkách EU (takže prokážu, že informace je pravdivá), zatímco "nedesinformační média" dělají v této souvislosti mrtvého brouka, tak kdo je v této situaci desinformátor?

Dvojčata.
Opět jste nepochopil podstatu věci, jako v mnoha jiných diskusích:
To, že byl azbest při jejich stavbě od cca desátého podlaží nahrazen jinou izolací, je prostě fakt (dohledatelný). To, že neexistují náhražky azbestu, které by měly jeho tepelně izolační schopnosti a současně byly odolné vůči vysokým teplotám (respektive existují, ale jsou tak šíleně drahé, že zcela jistě použity nebyly) je prostě fakt a v době zákazu azbestu u nás se o tom dost diskutovalo. MMCH, můj dědeček instalatér zemřel na nádor vyvolaný azbestem (v době, kdy pracoval, se jím běžně izolovalo např. vedení od kotle ústředního topení k topným tělesům), přesto nejsem tak nekritický odpůrce azbestu, jako někteří ekologové (protože platí princip cost - benefit). Navíc byl dědeček silný kuřák, což asi působení azbestu potencovalo.
To, že existují různé typy oceli, z nichž ty levnější ztrácejí své mechanické vlastnosti při výrazně nižších teplotách než ty dražší, je taky fakt (nalezitelný v mnoha učebnicích pro technické VŠ). To, že byly použity při stavbě Dvojčat, je moje hypotéza. Následné akce, znemožňující to prokázat, jsou fakt, nepřímo prokazující mé podezření.
Směska oxidu železitého a hliníku (tedy termit) na prvcích konstrukce Dvojčat je fakt. To, že tam byl instalován již při jejich výstavbě za účelem jejich odstřelení je konspirační teorie, kterou nezastávám. To, že nevzdělaný hlupák smíchal dvě barvy a ten "termit" tím vyrobil, je moje hypotéza, založená na bídné úrovni US školství. To, že vrstvička takového "termitového" nátěru nemohla ovlivnit to, co se dělo po teroristickém útoku, je můj odhad, založený na fyzikálně chemických výpočtech.

Prostě už dlouho jsou k dispozici statistiky, které prokázaly cca týdenní snížení rizika chytnutí infekce a asi stejné snížení rizika těžkého průběhu, případně ukončeného úmrtím, pokud přesto v té době očkovaný tu infekci chytne.
Za jaké situace? A k čemu je ten týden dobrý? Jinak je hezké, že nepíšete, že něco bylo prokázáno, ale pěkně po dezinformátorsku „jsou k dispozici statistiky“. Nezáleží na věrohodnosti, na zdroji, ale důležité je, že je něco k dispozici.

A bylo např. prokázáno, že prodělání nemoci zanechá imunitu se širším spektrem účinku než injekce mRNA
Pokud vím, prokázáno to nebylo, resp. je to s imunitou složitější, než aby se dalo globálně označit jedno za lepší než druhé. Hlavně ale bylo prokázáno, že prodělání nemoc zanechá některé lidi mrtvé nebo s dlouhodobými následky.

Navíc se objevila "desinformace" přímo od hlavních vynálezců této injekce
No a proč tu argumentujete něčím, o čem víte, že je to dezinformace? Vždyť ani není jasné, o čem píšete – jestli o mRNA vakcínách obecně, nebo o konkrétní mRNA vakcíně.

Jistě, časová posloupnost nemusí znamenat příčinnou, ale pokud se vyskytuje výrazně častěji, než je "prostor pro náhodu", tak tam nějaká příčina bude
Což ale těžko zjistíte u jednoho případu.

Pokud by se postupovalo proti covid(u) jako proti chřipce, výsledek by byl jako u těžší chřipky.
To jste ovšem zapomněl vysvětlit covidu, který se nechoval jako těžká chřipka.

PL čtu právě proto, že nechci být hlupák, informovaný pouze jednou stranou
Médií, která nejsou dezinformační, je strašná spousta. Není to jen jedna strana. Číst médium, které prokazatelně a soustavně lže, není znakem rozumu.

není problém dohledat, že základ článku v PL (nebo na podobném webu) odpovídá skutečnosti.
Tím ovšem jenom potvrzujete, že podléháte dezinformacím, protože neznáte jejich princip. Princip dezinformací spočívá právě v tom, že smíchají dohromady pravdivé informace, polopravdy a lži. Hloupý člověk se na to nachytá, protože na základě těch jednoduchých pravdivých informací usoudí, že je pravdivý celý text, a uvěří i těm lžím.

A k těm dvojčatům
Moje chyba, mělo mi to dojít, že někdo, kdo věří jedněm dezinformacím, bude věřit i jiným.

Vedlejší účinky:
Prostě už dlouho jsou k dispozici statistiky, které prokázaly cca týdenní snížení rizika chytnutí infekce a asi stejné snížení rizika těžkého průběhu, případně ukončeného úmrtím, pokud přesto v té době očkovaný tu infekci chytne. A bylo např. prokázáno, že prodělání nemoci zanechá imunitu se širším spektrem účinku než injekce mRNA (a několik let toto výrobci a distributoři mRNA zuřivě popírali, byť je to z mechanismu jejího účinku naprosto jasná věc).
Navíc se objevila "desinformace" přímo od hlavních vynálezců této injekce, že vůbec nebyla zamýšlena pro aplikaci zdravým lidem, ale jen pro lidi se silně oslabenou imunitou, kteří nejsou s to zareagovat správně na klasickou vakcínu (např. pokročilý AIDS, někteří onkologičtí pacienti apod.).
Ta mRNA obchází prakticky všechny zpětnovazebné mechanismy, které brání (byť ne se stoprocentní jistotou, aby imunitní systém začal např. produkovat protilátky a T-buňky proti antigenům vlastního těla, či provádět jiná pestva, často končící smrtí, proto je tak šíleně problematická.
Jistě, očkovalo se i vakcínami s daleko drsnějšími vedlejšími účinky, např. na vakcinaci proti vzteklině umíral jeden z tisíce očkovaných, ale vzteklina má 100% úmrtnost (přežili dva lidé v rámci známé historie, kteří po vakcinaci dostali příznaky vztekliny a pak se, ale s těžkými defekty - obrny a demence - uzdravili, ale z nevakcinovaných vzteklinu nepřežil nikdo) a pravděpodobnost vzniku vztekliny po pokousání vzteklým zvířetem je cca 30 %. Takže to je o něčem jiném.
Onemocnění (i bezpříznakové) může zanechat imunitu, při jejíž existenci může mRNA vyvolat smrt (a spousta lidí zemřela kvůli tomu, že se netestovala předem před aplikací mRNA imunita proti covidu, byla to naprosto nesmyslná a zbytečná úmrtí).
Jistě, časová posloupnost nemusí znamenat příčinnou, ale pokud se vyskytuje výrazně častěji, než je "prostor pro náhodu", tak tam nějaká příčina bude (a to už presentovaly ony výše zmíněné US statistiky).
Pokud si tisíc lidí dá ráno koblihu a odpoledne jim vykradou dům, a pravděpodobnost náhodné koincidence těchto událostí pokrývá 100 takových vykradení, tak tam nějaká vazba asi bude (třeba je dodavatel koblih typař zlodějské bandy).
V případě úmrtí na bouřlivou reakci T či B imunity na mRNA je příčina vcelku jasně daná (a najde se přinejmenším při pitvě), takže statistiku, jakou jsem uvedl výš, ani dělat není nutno. Jen pohlídat, aby patologové nebrali provize od výrobců a distributorů "vakcín". MMCH, testy, které by tuto reakci mohly předem odhalit, existují, ale byly lidem uměle znepřístupněny (za protilátky se muselo platit, test na T-buňky si normální občan koupit nemohl, byť vyvolávají po aplikací "vakcíny" ještě horší a fatálnější reakci).

Proti chřipce se neočkuje plošně. Očkují se ohrožení jedinci (senioři, chronicky nemocní apod., osoby se zvýšeným rizikem nákazy (hasiči, záchranáři, policisté) a osoby nezbytné pro chod státu (např. vojáci). Kdyby se očkovalo plošně, "vyhrál" by soutěž o původce pandemie serovar, na který očkování nezabírá (a toho jsme byli svědky po plošných očkováních proti covid(u) opakovaně).

Pokud by se postupovalo proti covid(u) jako proti chřipce, výsledek by byl jako u těžší chřipky.

Mohu posoudit, že absolutně nerozumíte práci lékaře, a že naprosto ignorujete (nebo neznáte) potřeby běžného občana.

K těm IT odborníkům: Opakovaně jsem se u nich setkal s naprostou ignorancí. Jistě jsou i opačné příklady, ale jedná se spíš o výjimky. Jistěže i rasismus a xenofobie mohou vzniknout na bázi opakované negativní zkušenosti s lidmi určitého druhu (a zase můžeme jít k panu Darwinovi pro informaci, že taková reakce na negativní zkušenost je selekční výhodou). Nežijeme v ideálním světě.
A možná ještě jednu věc: Tchýně dělala jako architektka stavební úpravy na různých pracovištích. Vždy se s tím pracovištěm perfektně seznámila, vyptala se do podrobna lidí na něm, co považují za dobré, co naopak za špatné, na stávajícím stavu. Vždy se seznámila s objektivními potřebami, předpisy atd. A teprve poté sedla k prknu a narýsovala projekt. Potom i s tím projektem šla znovu na to pracoviště a celý ho s tamními lidmi podrobně probrala. A až poté to dala na stavební oddělení, které projekt realizovalo. Nic podobného jsem nikdy u IT pracovníků neviděl. Vždy "bojuji" s tím, že autor programu (OS apod.) má jakousi představu, co na tom počítači dělám, která se velmi razantně liší od reality, a já musím doslova ten SW znásilňovat, aby dělal to, co já potřebuji, a ne to, co si nějaký pologramotný IT myslel, že potřebuji.

PL čtu právě proto, že nechci být hlupák, informovaný pouze jednou stranou (jako jsem za komunistů nechtěl být jen čtenář Rudého Práva, které jsme museli povinně odebírat). Jak jsem uvedl výš, není problém dohledat, že základ článku v PL (nebo na podobném webu) odpovídá skutečnosti. Když vím, co hledat, tak to také najdu.

Oficiálně některé objekty hlásají vládní propagandu.
A k těm dvojčatům: IMHO tam byly nějaké problémy (asi zpronevěry) a konstrukce Dvojčat neměla tu výdrž, kterou měla mít (nejde o tání, ale o ztrátu pevnosti, jejíž bod leží i mnoho set stupňů níž a čím je ocel levnější, tím je odstup těchto teplotních bodů větší). Proto patrně ten rychlý odvoz do Číny, i s popelem obětí, aby to někdo nezanalyzoval.
Od 10. podlaží byl na základě jekotu ekologů nahrazen azbest jinou, méně účinnou tepelnou izolací (takže mlžení, aby ekoaktivisté neskončili před soudem). Hasiči si prokazatelně mysleli, že budovy požár ustojí, proto dokonce vraceli lidi zpět (sledoval jsem přímý přenos), asi měli v papírech ten azbest "až nahoru". A považuji za vysoce pravděpodobné, že budovy by požár ustály, pokud by byl azbest až do pater, kde ho teroristé vyvolali.
Dokonce věřím i na ten nález termitu. Existují totiž barvy na železo jak s práškovým hliníkem, tak i s oxidem železitým. To, že je někdo smíchal a pak směskou natíral kovové prvky konstrukce, považuji zas výsledek velmi nízké kvality US školství. Nicméně vrstvička tlustá zlomky mm nemohla mít na průběh katastrofy žádný vliv (jen se tam posléze našla a zamotala lidem hlavu).
Holt jsem mj. učil pár let VŠ chemii.

Je jasné, že pokud by lidé nepřistáli na Měsíci (a bylo to fingované, jako ve filmu Capricorn 2 přistání na Marsu), tak by to horší alternativa byla. Kdyby Dvojčata vyhodila do vzduchu US tajná služba, tak to samé. Dtto ty vaše další příklady. Minimálně by to znamenalo, že jsme podváděni daleko víc, než si hodláme připustit.

Jeden příklad zvratu z "desinformace" na pravdivou informaci jsem vám uvedl.
Ne, neuvedl. Tvrzení, že léky mají vedlejší účinky, není žádná dezinformace. Jako dezinformace se ovšem šířila spousta vymyšlených zpráv o tom, jak časté ty vedlejší účinky jsou. To, že něco bylo důsledkem podání léku, musí určit odborníci, a určí to s nějakou mírou pravděpodobnosti. Pouhá časová posloupnost nějakých událostí rozhodně automaticky neznamená příčinnou souvislost. Když si ráno k snídaní dáte koblihu a odpoledne vám vykradou dům, asi nebudete tvrdit, že ta kobliha byla příčinou vykradení domu.

MMCH pokud by mi někdo u zkoušky tvrdil, že proti silně geneticky plastickému původci nákazy se má plošně očkovat vakcínou, která pokrývá jen jeden z jeho mnoha subtypů (jak je tomu např. kromě covidu i u viru chřipky), tak by od té zkoušky letěl, dokonce i kdyby to byla "jen" zdravověda pro budoucí učitele.
Jasně, takže proti covidu ani chřipce nebudeme raději očkovat vůbec.

Kdyby se, jako u té chřipky, očkovaly jen rizikové skupiny, a to ještě na bázi dobrovolnosti, tak bychom tu už dávno žádný covid neměli.
Tak určitě. Umřel by smíchy.

Jakmile vyšla diskuse z úzkého ranku IT, naplácal jste se jich tu dost.
To vy těžko můžete posoudit.

Dost mě fascinuje omezenost počítačových odborníků.
To mne u vás nepřekvapuje. U hloupých lidí je typické, že nedokážou vnímat rozmanitost světa, takže si lidi rozdělí do arbitrárních skupin a pak hromadně přiřazují vlastnosti lidem z těchto skupin. Na tom je založený rasismus, xenofobie a všechny podobné lahůdky.

Ve mnoha oblastech se, vzhledem ke své osobní historii "Ferdy Mravence, práce všeho druhu" (přednášel jsem na pěti VŠ a skutečně pestrou odbornou tématiku) se vyznám natolik, abych pitomost poznal, nebo u mě alespoň vzbudila podezření.
To, že jste přednášel na VŠ, neznamená, že nejste hlupák. Kdybyste pitomosti poznal, nebude jich od vás plná diskuse, nebudete číst PL.

Ona většinou ta "desinformace" presentuje horší alternativu toho., co je oficiálně hlásáno.
Nic z toho, co jste psal, nebylo „oficiálně hlásáno“. Oficiálně něco může hlásit nějaký subjekt, když to hlásí v oblasti, která je v jeho kompetenci. Oficiálně může prohlásit stát, že zvyšuje daň; firma může oficiálně prohlásit, že bude expandovat na další trh. Ale to, že různé subjekty říkají věci, které jsou fakticky správně, není žádné „oficiální hlásání“. Dezinformace je třeba to, že Země je placatá, že lidé nikdy nepřistáli na Měsíci, že k útoku na newyorská dvojčata nikdy nedošlo nebo že za ním stály americké tajné služby – nic z toho není horší alternativa. A v tom vašem příkladu s šelmou vám jaksi uniklo to, že není podstatné, co je lepší a co horší alternativa, ale co je pravda a co lež. Kdyby si ten pračlověk o každém stínu myslel, že je to tygr, tak by také nepřežil. Akorát moderní společnost už je tak vyspělá, že dokáže ochránit i hlupáky, kteří věří spoustě lží – a klidně jim i umožní přednášet na pěti vysokých školách.

Jeden příklad zvratu z "desinformace" na pravdivou informaci jsem vám uvedl. Takže nepíšete pravdu.
U toho covid to šlo tak daleko, že zatímco státní sdělovací prostředky chrlily jednu nepravdu za druhou, na lékařských fakultách se učily aktuální vědecké poznatky, vesměs mainstreamem klasifikované jako "desinformace". Proto také, když soudruzi usoudili, že farmaceutické koncerny nemají ještě dost vyděláno a začali připravovat plošné očkování VŠ studentů, tak se právě studenti LF, dobře informovaní jak o jeho neúčinnosti tak i o rizicích (dalo se to např. vytáhnout z US zdravotnických databází) vzbouřili a sepsali proti tomu petici, kterou jim spolupodepsala i spousta vyučujících.
MMCH pokud by mi někdo u zkoušky tvrdil, že proti silně geneticky plastickému původci nákazy se má plošně očkovat vakcínou, která pokrývá jen jeden z jeho mnoha subtypů (jak je tomu např. kromě covidu i u viru chřipky), tak by od té zkoušky letěl, dokonce i kdyby to byla "jen" zdravověda pro budoucí učitele. Právě plošné očkování selektovalo další a další typy covidu (až dokud nedošla písmena alfabety, jak tvrdí zlí jazykové). Kdyby se, jako u té chřipky, očkovaly jen rizikové skupiny, a to ještě na bázi dobrovolnosti, tak bychom tu už dávno žádný covid neměli.

Obávám se, že ve spoustě oblastí nejste schopen posoudit co je a co není pitomost. Jakmile vyšla diskuse z úzkého ranku IT, naplácal jste se jich tu dost. A, pochopitelně, je obrovský průšvih když digitalizaci státu dělají lidé, kteří nemají ani ponětí o potřebách většiny občanů (a podle toho vypadá).
Dost mě fascinuje omezenost počítačových odborníků. Jak třeba na Rootovi recenze nových verzí té či oné linuxové distribuce hodnotí kvalitu obrázku na ploše a barevné ladění ikon apod., aniž by řešily, zda je ten systém funkční nebo ne. Obávám se, že tento přístup vede k produkci dister ale i nových verzí programů, v nichž polovička věcí nefunguje jak má.
Ve mnoha oblastech se, vzhledem ke své osobní historii "Ferdy Mravence, práce všeho druhu" (přednášel jsem na pěti VŠ a skutečně pestrou odbornou tématiku) se vyznám natolik, abych pitomost poznal, nebo u mě alespoň vzbudila podezření.

K tomu poslednímu: Ona většinou ta "desinformace" presentuje horší alternativu toho., co je oficiálně hlásáno.

Zase jen blábolíte další nesmysly. Například jste zjevně nepochopil, že spousta věcí ve světě není binárních, že buď jsou nebo nejsou, ale pohybují se na škále. Takže i režimy mohou být více demokratické a méně demokratické. To, že nějaký režim není ideální demokracie, neznamená, že není demokratický. Ideální demokracie totiž neexistuje.

Byli jsme opakovaně a v mnoha oblastech veřejného života (i v odborných záležitostech) svědky toho, že to, co byla "desinformace" se během pár týdnů stalo pravdou.
Ano, to je mantra, kterou dezinformátoři opakují stále dokola. Sice to není pravda, nikdy neukázali takový příklad, ale to jim nevadí.

Pochopitelně, někdy jsou hlásány i zjevné nesmysly, ale ty jsou jednak snadno odhalitelné,
Ano, pro většinu lidí jsou zjevné nesmysly snadno odhalitelné. Ale je spousta lidí jako vy, kteří je odhalit nedokážou.

A, mimochodem, tendence věřit spíš na tu špatnou alternativu je nám dána geneticky.
Jenže vy nevěříte na špatnou alternativu, vy věříte na bludy a nesmysly. To není „špatné“ a není to „alternativa“. Je to blud.

Samotná EU přiznává, že není demokratická. Říká tomu "demokratický deficit", což je newspeakový termín pro absenci demokracie.
Až 80% (+-, podle toho, zda počítáte stránky, paragrafy nebo zákony) naší legislativy vzniká na základě směrnic EU. Takže i ta směrnice o tisku dostane podobu zákona, který budeme muset přijmout (asi jako jsme byli nuceni přijmout cizí zákony jak za německé, tak i sovětské okupace).
A stát, u něhož kolem 4/5 zákonů vzniká nedemokratickou cestou, demokratický být nemůže.

"Politický národ" je termín pro skupinu lidí, kteří jsou schopni žít ve stejném státě a stejném politickém zřízení (národů jako takových může být politický národ různých). Pokud politický národ neexistuje (nebo je jich víc v jednom státě), nastává průšvih. Viz USA, kde vznikly fakticky dva velké politické národy a jejich střet skončil občanskou válkou. Ta navíc spor neukončila; ještě v minulém století byly v USA páchány teroristické útoky ve jménu poraženého Jihu. Mám také podezření, že různé afirmační aktivity, prosazované demokratickou stranou USA (což byla hlavní politická strana CSA), jsou jen "pokračováním občanské války jinými prostředky".
Nemáte-li ve státě politický národ (+- jednotný) máte co dělat, abyste udržel ten stát a o demokracii si můžete leda nechat zdát. A v rámci EU se nakonec neshodneme se sousedy ani na tom, jestli byl konec druhé světové války vítězství nebo porážka.

K té desinformaci: Byli jsme opakovaně a v mnoha oblastech veřejného života (i v odborných záležitostech) svědky toho, že to, co byla "desinformace" se během pár týdnů stalo pravdou.
Když můj příbuzný dostal po mRNA "proti covidu" Guillainův–Barrého syndrom a kompletně ochrnul, tak příčinný vztah tohoto syndromu k té injekci byla "desinformace". Když na komplikace této choroby po půl roce zemřel, byla to už "oficiálně výrobcem přiznaná možná komplikace". Zcela jednoznačně, díky "desinformátorům, kteří k tomu přiznání výrobce prostě dokopali. Ostatně, stejně tak byly tabákové monopoly dokopány "desinformátory" (často i oficiálně souzenými za "šíření nepravdivých informací") k přiznání vztahu kouření a frekvenci výskytu řady závažných chorob (včetně snížení průměrného věku dožití u kuřáků).
Pochopitelně, někdy jsou hlásány i zjevné nesmysly, ale ty jsou jednak snadno odhalitelné, jednak je v současnosti hlásají spíše (pro)vládní média.
IMHO největší "nebezpečí" "desinformační scény" tkví v tom, že upozorňuje na věci, které se mainstream snaží ignorovat či zamlčovat. A není problém si, např. údaj z PL dohledat a zjistit, že je skutečně pravdivý (a zamlčovány jsou našimi soudruhy EUrohujery i některé oficiální materiály EU, které najdete na jejích stránkách, a dokonce i v češtině). Pochopitelně, dohledat lze i tam zmiňované odborné studie (většinou bývá k dispozici alespoň souhrn), projevy politiků atd.
Takže zmatek vyvolávají "desinformace" pouze u lidí, kteří věří vládní propagandě jako "slovu božímu" a při konfrontaci s realitou jsou zmatení.
A, mimochodem, tendence věřit spíš na tu špatnou alternativu je nám dána geneticky. Patrně proto, že ten z našich chlupatých prapředků, který viděl ve stínu divného stromu stín šavlozubého tygra, přežil spíš, než ten, co toho šavlozubého tygra považoval jen za atypický porost. A geny do dalších generací vnesli ti, kteří přežili.

Současný režim ovšem opravdu demokratický je.

Nyní zde vládne EU
Nesmysl.

neexistuje evropský politický národ, který je něčeho takového podmínkou
Aha, takže vy nevíte ani co je demokracie.

Např. "Zákon o svobodě médií", jí prosazovaný,
Pro info, EU nemá žádné zákony. Jistě, ono není zas až tak podstatné, jaký je přesně termín pro legislativní akty EU. Jenže to, že nevíte takhle základní věc, svědčí o tom, že nevíte nic a pořád jenom plácáte hlouposti vyčtené z nějaký dezinformačních médií.

Na PL se pochopitelně dozvím i mnoho věcí, které se Rusku vůbec nehodí do krámu.
To jste ovšem nepochopil princip dezinformačních médií. Dezinformačním médiím nejde o to, aby soustavně lhala, nebo aby vystupovala v něčí prospěch. Jim jde o to vyvolat v hlavách lidí chaos, že přestanou rozumět světu; nebudou schopni nad ničím kriticky uvažovat; budou proti všemu demokratickému, protože to není úplně jednoduché; a budou očekávat příchod diktátora, protože ten vždy vše ukazuje jednoduše. Na a jak je vidět na vás, funguje to perfektně – vy už jste tu sám přiznal tolik věcí, které nejsou nijak složité, a vy je přesto vůbec nechápete.

2023 nemáme demokracii, jen režim, který o sobě prohlašuje, že je demokratický. To však dělal i ten režim před rokem 1989, takže na takové prohlašování nesmíme dát.
MMCH, v Brně je náměstí v historickém centru a ulice, jdoucí od Hlavního nádraží k němu. Ulice, nesoucí původně jméno Františka Josefa (a nyní TGM) měnila svůj název s frekvencí měnění kalhotek u sexuální pracovnice. Náměstí Svobody, do něhož ústí, se takto jmenovalo za Hitlera i za Gottwalda (i Husáka). Protože všechny tyto režimy o sobě prohlašovaly, že jsou svobodné a demokratické.
Nyní zde vládne EU, která z definice nemůže být ze své podstaty demokratická, protože neexistuje evropský politický národ, který je něčeho takového podmínkou. Např. "Zákon o svobodě médií", jí prosazovaný, je v podstatě antidemokratická cenzura a z její úrovně je jím obcházen zákaz cenzury v demokratických ústavách členských států (jeden z mnoha příkladů).
Na PL se pochopitelně dozvím i mnoho věcí, které se Rusku vůbec nehodí do krámu. Např. je zde kritizována "ekologická" politika EU, která je prokazatelně ruská (vyšetřili to a prokázali poslanci Parlamentu EU, jediného jejího orgánu, který má jakousi demokratickou legitimitu, byť podstatně nižší než parlamenty jednotlivých členských států) a v reálu zcela jednoznačně slouží Rusku. I o tom vyšetřování se bylo možné dozvědět prakticky jen zde, byť se jednalo o oficiální akt EU.
MMCH před asi dvěma dny naše silně pro EUrounijní vláda zavrhla návrh "manželství pro všechny" (tedy i pro LGBTQ+ páry), s nímž souhlasí (resp. je podporuje) cca 2/3 naší populace (alespoň podle průzkumů veřejného mínění). Demokracie "jak hrom", není-liž pravda?

V ČR máme v roce 2023 demokracii, takže tu nemáme žádný režim, který by měl možnost něco zatloukat. Parlamentní listy jsou dezinformační web, kde se dozvíte akorát to, co se hodí Rusku a dalším dezinformátorům tlačit do hlavy hloupým lidem, kteří se nedokážou vyznat ve světě, ve kterém žijí. Vzhledem k tomu, co jste zde předvedl v diskusích, mne vůbec nepřekvapilo, že jste čtenářem PL.

Předchozí můj komentář byl samozřejmě vtípek, dělící čára mezi podporovateli komunistického režimu a jeho odpůrci nebyla totožná s dělící čarou mezi hloupými a chytrými. I někteří chytří lidé podporovali komunistický režim, a samozřejmě i spousta hlupáků byla proti němu, nejste zdaleka jediný.

Abych poznal, co režim chce zamlčet, zatlouct.

PL čtu asi ze stejných důvodů, proč jsem za minulého režimu poslouchal Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky.
Abyste poznal, co dělá nepřítel. Chápu.

Obávám se, že jako vědecký pracovník, navíc alespoň částí úvazku pracující na pomezí medicíny a společenských disciplín (takto byla ostatně zaměřena moje první publikovaná práce) musím chápat okolní svět, jinak bych tuhle práci dělat nemohl. A z vlastních chyb jsem se v průběhu své vědecké kariéry musel poučit (nebo dát poučit) mnohokrát. Už moje vůbec první vědecká práce, která vyšla jako druhá v pořadí (protože byla v recenzovaném časopise, zatímco ta, co ji předstihla, byla příspěvek do sborníku z odborné konference s podstatně kratší latencí mezi přijetím a vydáním, abyste z toho nebyl zmatený) byla o poučení se z chybného postupu, nejen mého, ale i části mých předchůdců na tomto poli, a razantní změně metodiky v důsledku toho poučení se.

Okamuru jsem tu neobhajoval. Jen jsem konstatoval, že určité aktivity na poli digitalizace vyrábějí nespokojené voliče, kteří mohou skončit zcela reálně jako jeho voliči. Pokud ten rozdíl nechápete, tak se spíš vy míjíte s reálným světem. Spoustu toho, co Okamutŕa hlásá rozhodne nepodporuji, ale podporuji ustanovení dostatečně "nízkoprahového" referenda, jehož výsledek by byl pro politiky závazný. Jsem také toho názoru, že řadu z toho, co Okamura podporuje (a já nikoli), by referendum, alespoň dle průzkumů veřejného mínění, buď nepodpořilo nebo zamítlo (podle toho, jak by byla položena otázka). Např. včera či dnes zamítla vláda manželství pro všechny, (v čemž se shoduje s Okamurou), ale je velká pravděpodobnost, že při podpoře cca 2/3 populace (podle průzkumů) by to referendem prošlo.

PL čtu asi ze stejných důvodů, proč jsem za minulého režimu poslouchal Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. A asi těžko můžete popřít fakta v citovaném článku uvedená, když to jsou velice často jen copy - paste přetažené příspěvky ze sociálních sítí.

Jak se už mnohokrát ukázalo, to, že vy něco víte, neznamená, že je to pravda.

Občas se říká, že neexistuje typický zástupce nějaké skupiny, třeba typický volič nějaké strany. Ale vy máte fakt všechny vlastnosti toho, jak si lidé představují typického voliče SPD. Schopnost poučit se z vlastních chyb 0, schopnost porozumět okolnímu světu záporná, obhajujete Okamuru, čtete Parlamentní listy…

Já sám DS nemám, ale má ji manželka a vím, jak se do ní musí pořád dívat a prakticky vždy je to spojeno s nějakými problémy, že ten krám prostě nejede, neotevře se, nejde se přihlásit atd.

MMCH na dnešních Parlamentních listech je článek o tom, jak lidem (ne)funguje mobilní aplikace od Lidla. Spoustě se nedá nainstalovat, zasekává se u pokladny apod. Realita digitalizace názorně. Lidé rezignují na její používání a jdou jinam.

Gratuluju, normu, že v každém příspěvku musíte napsat aspoň jednu blbost, jste splnil – minimálně tím, že se musíte každý den dívat, jestli vám něco nepřišlo do datové schránky.

V situaci, kdy je papírová komunikace jednodušší a spolehlivější, digitální komunikace vadí. Někomu víc, někomu méně. Neznám ve svém okolí (vesměs VŠ) téměř nikoho, kdo by ji hodnotil jednoznačně kladně.

Lidem může vadit i to, že s nimi stát zachází jako s onucemi a jen jim "pošle obálku se žlutým pruhem". A co teď, když nemám ani počítač, ani připojení k internetu? Mám vyházet tisíce (HW, SW, internet), jen proto, abych uspokojil ego nějakého státního úředníka?
Navíc ten úředník je placený z mých peněz, a měl by tudíž dělat to, co chci a potřebuji já, a ne nějaká pochybná IT firma, honící státní zakázky.
Řekněme si to upřímně: tak dvakrát třikrát do roka mi přijde lejstro, na které musím nějak reagovat. Pokud bych měl DS, musel bych se denně do ní dívat, jestli tam něco nepřistálo a nezačalo procházet . A i kdyby mi to zabralo jen minutu, je to něco přes šest hodin za rok, a tolik té papírové agendě za rok nedám, aby se vyplatilo nějaké krácení jejího zpracování, když bude v digitální podobě. Takže žádná úspora času a práce, spíš pravý opak.

Zda to pohne nebo nepohne s voličskými preferencemi je věc dalších průšvihů, které tuto aférku pošlou do zapomnění. Nebo naopak, nějaký průšvih člověka, kterému stát zřídil DS, on se do ní neměl jak dostat a byly z toho nějaké sankce (a bude to před volbami dostatečně blízko, aby se na to nezapomnělo) může sehrát stejnou roli jako zvěst o ubitém studentovi na Národní třídě. Předlistopadový režim padl pro všeobecnou nespokojenost významné části obyvatel a zmíněná zpráva byla "poslední kapka".

Tahle vláda vládne déle než rok, takže kdyby chtěla, mohla ten nesmysl s novými DS dávno zrušit. Jí jde ale jen o nesmyslné obtěžování občanů; případně nemá mozkovou kapacitu potřebnou na pochopení, že když bude občanům přidělávat naprosto zbytečnou a nesmyslnou práci, že jim to bude vadit..

Vzhledem k tomu, že neustále píšete jeden nesmysl za druhým, je daleko pravděpodobnější vysvětlení, že nejde o nadsázku, ale o další nesmysl. Nadsázku si budete moci dovolit používat teprve až budete o mnoho chytřejší.

Pokud má někdo jen majzlík a kladivo, protože všechno teše do kamene, nebude moci s úřady komunikovat ani papírově.

Myslím, že je dnes daleko víc lidí, kterým vadí, že musí být schopní s úřady komunikovat i papírově, než těch, kterým vadí, že musí komunikovat i elektronicky.

Pokud digitalizátoři vyrobili sto tisíc nespokojených voličů
Nevyrobili. V tom počtu bude jenom zlomek těch, ze kterých by se stal nespokojený volič. Většině z nich je to nejspíš jedno, další část byli nespokojení už dříve.

kterým byly proti jejich vůli a bez jejich vědomí zřízeny DS
Jak bez jejich vědomí? Vždyť dostali obálku se žlutým pruhem. Pořád říkáte, jak jsou dopisy super, a najednou dopis nestačí?

tak jsou to navíc voliči, obávající se o svou existenci.
To určitě.

A v situaci, kdy vláda svým "souborem opatření" nakrkla kde koho, takové přilití oleje (či rovnou benzínu) do ohně může udělat opravdu mnoho.
Ne, neudělá to nic. Jediné, co jste trefil, je to, že tihle lidé nejsou schopní rozlišit, že povinné zřízení datových schránek podnikajícím fyzickým osobám je věc schválená v době vlády Andreje Babiše.

Předlistopadový režim padl v podstatě z podobných příčin.
Ne, z úplně jiných příčin.

Nadsázku jste nepochopil. Jestli má někdo nějaký muzejní kousek PC a provozuje na tom již nepodporovaná Windows, nebo dokonce DOS (což na použití PC coby "inteligentního psacího stroje" docela stačí, a pokud to není připojené k síti, tak ani nehrozí nějaké viry), je konkrétní HW + SW sestava úplně šumafu. Důležité je, že na to ani "Velký Blil" nedokáže nainstalovat cokoli, co by komunikovalo s DS a podobnými nesmysly. A pokud má někdo jen psací stroj, nebo jiné psací pomůcky (což pro normální práci bohatě stačí, od instalatéra opravdu potřebuji jen to, aby mi opravil kapající kohoutek, nebo jinou podobnou poruchu, a ne aby mi zavařil domácí wifinu), tak na ně Linux nenainstaluje ani ještě větší Linus Benedict Torvalds.

Všichni politologové se shodují na tom, že strany jako SPD volí nespokojení voliči, případně voliči obávající se o svou existenci. Někteří si opravdu mohou myslet, že jim tyto strany pomohou, někteří to berou "jako cihlu, prohozenou oknem některého z nenáviděných mainstreamových politiků", jak padlo docela výstižně v jedné z internetových diskusí. Pokud digitalizátoři vyrobili sto tisíc nespokojených voličů, kterým byly proti jejich vůli a bez jejich vědomí zřízeny DS, do nichž se nemohou dostat a hrozí jim, že tam přijde něco, na co budou muset vzhledem k "fikci doručení" zareagovat (a reálně nemohou a mohou být takto poškozeni), tak jsou to navíc voliči, obávající se o svou existenci. A ti lidé mají rodiny, přátele, spolupracovníky (mnozí dělají živnost jen na část úvazku a někde ještě pracují), z nichž se po konfrontaci s problémy příbuzného / známého / kolegy nespokojení a budoucnosti se obávající občané mohou velice snadno stát. Minimálně se mohou začít obávat, že příště politici ušijí nějakou "boudu" i na ně.
A v situaci, kdy vláda svým "souborem opatření" nakrkla kde koho, takové přilití oleje (či rovnou benzínu) do ohně může udělat opravdu mnoho. Předlistopadový režim padl v podstatě z podobných příčin.

Už jsem vám několikrát vysvětloval, že to, že vy nepoznáte, jaký blábol je tvrdit, že někdo doma provozuje 386 navíc s Windows XP, neznamená, že to nepozná 99 % čtenářů zdejších diskusí. Ti všichni si řeknu: „Když je takhle mimo realitu v téhle věci a neví o tom, jak by se mohl v jiných věcech dozvědět, že je mimo realitu, a korigovat to?“ A logicky si odpoví, že nijak. Tedy že jste výstavní kousek hlupáka, tedy někoho, kdo není schopen své omyly korigovat na základě informací, které dostává.

Uvádím to takto explicitně, protože vám to, s vašimi klapkami na očích, zřejmě nedochází.
Tak mně především dochází, že Okamura opravdu v žádném případě po příštích volbách nepůjde do vlády.

Prostě, dokument s prošlým časovým razítkem (či podpisem) = průšvih. Udržovat ho = dlouhodobá práce s nejistým výsledkem a případně nějaké náklady k tomu. Takže v podstatě taky průšvih, alespoň z hlediska normálního člověka. Papírový dokument funguje léta stejně. I dokumenty z předminulého století.
Je navíc daleko větší riziko, že člověk přijde o nějaký soubor (zdechnou současně všechny zálohy), než o papír.

Ověření podpisu - jistě může nastat problém, je-li podepsaný mrtev. Nicméně certifikát a časové razítko projdou dřív. Navíc se jistě může stát (a byl jsem upozorněn na to, že se to stává), že digitální dokument, zejména podepsaný, nelze otevřít. A jsem zvědavý, zda v roce 2123 někdo otevře vůbec nějaké dokumenty z letoška.
Vím, jaké obrovské problémy byly na našem pracovišti, když se analyzovalo DDT v lidském tuku a bylo potřeba provést srovnání na úrovni surových dat s předchozími výsledky, otevřít někdy po roce 2000 soubory ze začátku 90. let, v nichž byly výsledky z té doby zapsané v tabulkách Calc 602 (které už Excel po x-té "aktualizaci" neuměl otevřít). S výsledky prof. Halačky z konce 60. let, které byly na papíře, nebyly problémy žádné.

Už to vidím, jak někdo, kdo má 386ku nebo 486ku s XPéčky, na ni instaluje Linux. A pokud si ho nechá nainstalovat, tak každá hodina, i započatá, před pár lety stála 1000 Kč (dnes bude určitě oprava na inflaci). Já si nechávám nainstalovat základ a některé vachrlaté programy, s nimiž byly v minulosti problémy, a zbytek pak doinstaluji sám. Tady by se však muselo instalovat vše. A za pár let reinstalovat, protože soudruzi přejdou na novou verzi javascriptu a přestane fungovat řada webů, patrně dřív nebo později i ty DS. "U naší firmy jsme u vás udělali nový skvělý web" - a bác, je tam jen jakýsi obrázek a na něm pár nefunkčních ikon, vedoucích k nějakým obskurním a ve většině prohlížečů nefunkčním javascriptům (alespoň podle průzkumníka ve Firefoxu).
A jsem zvědav, jak byste instaloval Linux na psací stroj, případně tužku (pero) a papír, což je u těch výše zmíněných cca 100 000 lidí často jediný nástroj na vyřizování agendy.

Nespokojení občané budou volit Okamuru (případně nějaké strany, s nimiž půjde do koalice, jako třeba Trikolóru). Čím víc nespokojených bude, tím víc hlasů dostane. To je jednoduchá kalkulace. Navíc mají tito lidé příbuzné, známé, kolegy atd. kteří se mohou jejich osudem (protože na některé z nich např. přijde zčista jasna exekutor "protože vše jim přišlo do DS a to, že nemají počítač, nikoho nezajímá") naštvat také.
Takže pokud Okamura opravdu po příštích volbách půjde do vlády, budete na tom mít svůj podíl i vy (a lidé podobně smýšlející). Dostanou ho tam ti lidé, jimiž pohrdáte a jimž jen nesmyslně komplikujete životy "digitalizací". Uvádím to takto explicitně, protože vám to, s vašimi klapkami na očích, zřejmě nedochází.

Když to víte, tak proč zpochybňujete skutečnost, že digitální dokument s prošlým certifikátem má menší hodnotu než ten s neprošlým
Já to nezpochybňuju. Naopak jsem to opakovaně potvrzoval, že dokument s propadlým časovým razítkem je mírně náročnější na ověření pravosti, než dokument v době platnosti certifikátu časového razítka. Je to pořád snazší na ověření pravosti, než libovolný vlastnoručně podepsaný dokument, ale je to o něco horší, než dokument s nepropadlým časovým razítkem.

Zatímco papírový dokument svou hodnotu časem neztrácí
To není tak docela pravda. To, že je problematické ověřit podpis na papírovém dokumentu hned od začátku, neznamená, že se to ověření časem ještě nekomplikuje. Navíc s časem roste pravděpodobnost, ž es eten papírový dokument zničí nebo ztratí.

jiný OS kompatibilní s DS je ještě dražší
Jo jo, třeba Linux, to je drahota.

Už se nechal slyšet Okamura, že pokud dostane dost hlasů, tak digi agentu státu zruší
Jo jo, to je vaše liga.

Když to víte, tak proč zpochybňujete skutečnost, že digitální dokument s prošlým certifikátem má menší hodnotu než ten s neprošlým, a proto je nutno suplovat tuto jeho negativní vlastnost "přerazítkováváním" a jinými technikami? Tj. neustále s ním pracně a/nebo za drahé peníze manipulovat. Zatímco papírový dokument svou hodnotu časem neztrácí a nějakou průběžnou manipulaci nevyžaduje. Tudíž je papír lepší než současná podoba digitální agendy.
Zachytil jsem informaci, že z lidí, kterým vláda zřídila datové schránky, se do nich dosud kolem sto tisíc nedokázalo dostat, protože buď nemají počítač vůbec, nebo mají takový, který vstup do DS softwarově nezvládne a nezvládne hardwarově instalování OS, kterým by se tam dalo dostat. Nehledě k tomu, že ne každý má na nejnovější verzi Windows (a jiný OS kompatibilní s DS je ještě dražší).
Už se nechal slyšet Okamura, že pokud dostane dost hlasů, tak digi agentu státu zruší (což mu potenciálně může přinést docela dost hlasů a hlasy pár IT sociopatů, kteří by ho stejně nevolili, postrádat nebude). Možná by to přineslo prospěch i na té IT úrovni, že by totiž byli odborníci na tuto problematiku donuceni přijít s něčím, co by bylo skutečně co do kvality a bezpečnosti ekvivalentní tomu papíru (což současný stav není). Tedy něco, co by se hodilo na nějaké úložiště a mohlo to tam ležet libovolnou dobu bez nějaké dodatečné a průběžné manipulace.

Gratuluju, že jste zjistil něco, co všichni vědí, a nikdo nikdy netvrdil nic, co by s tím bylo v rozporu.

Tak jsem mluvil na abiturientském večírku se spolužákem, který to dotáhl až na soudce. Potvrdil mi mou představu, že s dokumenty, u nichž bude SW hlásit, že podpis je OK, a s těmi, u nichž bude hlásit, že platnost podpisu nelze potvrdit, se bude zacházet různě (ve smyslu nižší věrohodnosti těch druhých). Navíc mě ještě upozornil na skutečnost, že některé podepsané dokumenty neumí kancelářský SW otevřít (zatímco jiné podepsané a nepodepsané ano), takže zmatek vzniká i touto cestou.

Vždyť to chcete ukládat u notáře… Každopádně to šifrování by nijak nesouvisel s podpisem dokumentů, o kterém jste celou dobu psal. A pokud byste opravdu chtěl, aby to notář nepřečetl, šifroval byste to nějakým normálním šifrovacím algoritmem a ne těmi vašimi „vynálezy“.

Pokud nechci, aby si v tom ukladatelé četli ...

A. S. Pergill: Ještě milion let vývoje, a vyvine se z vás něco, co bude schopné pochopit základy kryptografie.

Jistěže mohu výsledek Vernamovy šifra digitálně podepsat. Nebo tomu něco brání?
Nebrání. Akorát že vy nic šifrovat nechcete. Když máte to potvrzení o zaplacení popelnic, které potřebujete uchovávat padesát let, máte ho proto, abyste ho mohl někomu ukázat. Ne proto, aby ho nikdo neviděl.

Pokud budou někde uloženy současně třeba tři různým způsobem (podle různých klíčů) zašifrované verze jednoho dokumentu, a potom jen jeden každý z šifrujících bude s to tu svou (a žádnou jinou) verzi rozšifrovat a ten, u něhož byly uloženy, ručí za autenticitu znění od data uložení, pak je to svědectví (předkladatel a dva svědci) o existenci dokumentu v daném znění k určitému datu (do jisté míry to odpovídá tradiční papírové závěti s vlastnoručním podpisem a podpisem dvou svědků, a jejího uložení u notáře či u soudu, tedy něčemu, co tu stovky let funguje).
Zkuste si udělat takový myšlenkový (hm, to bude problém – no, prostě to zkuste) experiment. Škrtněte si v tomhle vašem příkladu to šifrování. Výsledek (tedy záruka autenticity od data uložení) bude úplně stejný. Takže to vaše šifrování je tam co? To vaše šifrování je tam úplně zbytečné.

Není problém napsat program, který změní každý byte ve vstupním souboru a zapíše je do výstupního jinak. Přitom počet možností takových změn je astronomicky vysoký. Od prostého prohazování, přes inverze jedniček na nuly a opačně, posuny o určitý počet bitů nahoru či dolů a přilepení "přepadávající" části byte na opačnou stranu, až např po zápis prvního bitu na osmou pozici, druhého na sedmou (atd.). A mohu klidně nadefinovat a do programu napsat vnořené cykly, v nichž se bude stejná sada změn opakovat až po nějakém (lépe neokrouhlém) tisícovém či desetitisícovém počtu bytů. A, pochopitelně, nemusím ani u takto vzniklého souboru začít šifrovat od prvního bytu (pokud ho mám výrazně delší je šifrovaný soubor). A nikde není psáno, že musím k šifrování využít byty klíče v jejich pořadí v klíčovém souboru - mohu jít pozpátku, přeskakovat každý n-tý byt atd.
A pokud tuto informaci dostanu k příjemci (a zcela jistě bude mít menší objem než ten klíč) je to zcela bezpečné.

Pokud je mi známo, tak veškeré šifry, ale i starověká písma a mrtvé jazyky byly rozšifrovány na základě toho, že z luštění lezl smysluplný text. V některých případech byla správnost verifikována testováním na nápisech, které tvůrci vyluštění nemohli znát (třeba proto, že byly objeveny až po zveřejnění postupu) a že i z nich lezl smysluplný text.

Jistěže mohu výsledek Vernamovy šifra digitálně podepsat. Nebo tomu něco brání?

Pokud budou někde uloženy současně třeba tři různým způsobem (podle různých klíčů) zašifrované verze jednoho dokumentu, a potom jen jeden každý z šifrujících bude s to tu svou (a žádnou jinou) verzi rozšifrovat a ten, u něhož byly uloženy, ručí za autenticitu znění od data uložení, pak je to svědectví (předkladatel a dva svědci) o existenci dokumentu v daném znění k určitému datu (do jisté míry to odpovídá tradiční papírové závěti s vlastnoručním podpisem a podpisem dvou svědků, a jejího uložení u notáře či u soudu, tedy něčemu, co tu stovky let funguje).

Jestliže mám dostatečně dlouhý klíč, mohu s jeho pomocí zašifrovat klidně i víc souborů (jen musím dát pozor, aby se začátky následujících nepřekrývaly s konci předchozích). Je to prakticky totéž, jako kdybych měl n odlišných klíčů.

Otázka pro pamětníky, nepamětníci si mohou zkusit tipnout: z jakého materiálu jsou/byly děrné štítky? :-)
To byl takový vtípek, kdyby tu diskusi náhodou četl ještě někdo jiný ;-) Tak aspoň nebyl zbytečný…

Popis permutací nějakého souboru bude podstatně menší.
Doporučuju zjistit si, co jsou to permutace. Menší bude počet různých permutací, což je ale v tomto případě jedno – vy nebudete zjišťovat, jestli náhodou jiná permutace není shodná s nějakou jinou.

Pokud nedostane srozumitelný text, musí vzniklý soubor přinejmenším statisticky testovat na to, zda je to jednoduchou šifrou zašifrovaný text nebo nesmysl.
Vaše amatérské pokusy vymyslet znovu kryptografii jsou směšné. Vaše ostentativní ignorování všeho, co už bylo v tomto oboru zjištěno, to předem odsuzuje k neúspěchu.

Pokud je mi známo, tak použití digitálního podpisu (veřejný klíč + privátní klíč) je spojeno s šifrováním pomocí prvočísel a je právě spojeno s "bojem o prvočísla".
To vám je známo špatně. Používá se tam stejná transformace, jako u šifrování, ale opačně. Což je možné jen díky tomu, že se jedná o asymetrickou kryptografii, tedy kryptografii založenou na dvojici klíčů – privátním a veřejném. Vernamova šifra spadá do kategorie symetrických šifer, protože šifrovací i dešifrovací klíč jsou stejné. Pro podpisy ji tedy nijak použít nemůžete.

Pokud ten notář existuje, pak nemá tu náplň práce, kterou by měl a mohl mít.
Jasně, nevíte o tom vůbec nic, ale víte, že je to špatně.

Pochopitelně, pokud je prokázáno, že dokument mohl zašifrovat jen někdo konkrétní, tak ho lze s touto osobou (institucí) spojit.
Jenže to prokázáno být nemůže. Protože v asymetrické kryptografii se šifruje veřejným klíčem, tudíž jím může zašifrovat kdokoli. A v symetrické kryptografii je klíč pro šifrování i dešifrování stejný, tudíž je tajný – tedy ho nemůže znát ten, kdo by podpis chtěl ověřit. A naopak, kdybyste symetrický klíč prozradil tomu, kdo chce podpis ověřit, dal byste mu i možnost podpis zfalšovat.

Nedokážete se ani zamyslet nad tím, který klíč může být veřejný a který tajný. Dokonce si to ani neumíte najít. Ale pořád máte pocit, že přesto můžete vymýšlet nová a lepší kryptografická schémata. Neměl jste někdy v životě pochybnosti o tom, jestli opravdu rozumíte úplně všemu? Nepotkal jste někdy člověka, který něčemu nerozuměl, a neřekl jste si „není možné, že i já něčemu nerozumím“? A pokud jste si vědom toho, že existují věci, kterým nerozumíte – proč si pořád myslíte, že rozumíte kryptografii, když o ní nevíte ale lautr nic?

Děrné štítky byly z tvrdšího papíru +- srovnatelného s papírem, na který se rýsovalo ("kladívkovým").
Na okraji měly dvě řady děr, pokud se odstříhaly (resp. na to existovaly speciánlí kleštičky, tak se jejich štos protáhl špejlí a některé se zvedly a zbytek zústal nezvednutý. Byly na to i mašinky, ale dalo se to udělat i ručně.

...byste místo papíru obhajoval děrné štítky...

Otázka pro pamětníky, nepamětníci si mohou zkusit tipnout: z jakého materiálu jsou/byly děrné štítky? :-)

Vernamova šifra znamená, že data, která chcete utajit, XORujete s tajným klíčem, který je stejně dlouhý, jako vstupní data.

...a použije se pouze jednou. Tahle podmínka je také dost důležitá (jak pro bezpečnost, tak pro praktickou využitelnost).

1. Ano, takovou doktorku znám (zcela jistě je jich víc), je to moje studentka, která kdysi u mě pracovala v kroužku SVOČ a podílela se na zajímavé práci o prostředí ve stájích místního (tehdy) JZD. Má několik obvodů, v každém jednu sestru a objíždí je podle jakéhosi rozvrhu. V podstatě jí stačí, že obvod uživí sestru a kousek jí.
2. Pacient půjde do své spádové ordinace právě proto, že mu tam bude zajištěna pomoc. A např. bude rozhodnuto, zda bude léčen svým praktickým lékařem, nebo poslán do špitálu. Není-li "automobilní", stejně by se do jiné ordinace než do té pro sebe spádové dopravit nezvládl (vzdálenost, spoje). O venkově máte asi jen velmi malé ponětí.
3. Vaše neznalosti práce praktického lékaře a současně suverenita, s jakou se k ní vyjadřujete, jen napovídají, že asi nebudete moc odborník ani na ty počítače a digitální agendu, co je údajně znáte. (Omlouvám se, že jsem tak ošklivý, ale nahrál jste mi na smeč a to se musí využít.)

1. Popis permutací nějakého souboru bude podstatně menší. Dokonce i perlovský skript, dělající rozsáhlé permutace, bude mnohem menší (navíc u něho bude dost jedno, jestli ten soubor má 1 KB nebo 100 KB).
2. Útočník musí zjistit, že se trefil. Pokud nedostane srozumitelný text, musí vzniklý soubor přinejmenším statisticky testovat na to, zda je to jednoduchou šifrou zašifrovaný text nebo nesmysl. Takové testy jistě existují, ale provádět je u každé permutace klíče znovu ...
3. Pokud je mi známo, tak použití digitálního podpisu (veřejný klíč + privátní klíč) je spojeno s šifrováním pomocí prvočísel a je právě spojeno s "bojem o prvočísla".
4. Pokud ten notář existuje, pak nemá tu náplň práce, kterou by měl a mohl mít.
5. Poměr cen je jistě sporný, záleží na tom, jak si která služba stanoví ceník.
6. Pochopitelně, pokud je prokázáno, že dokument mohl zašifrovat jen někdo konkrétní, tak ho lze s touto osobou (institucí) spojit.

Jasně, praktický lékař bude platit několik sester v různých ordinacích. A pacient půjde do ordinace, kde není lékař, aby se tam dozvěděl, že stejně musí za lékařem. Koukám, že vymýšlet hlouposti vám jde nejen v oblasti kryptografie.

Pořád je to o Vernamově šifře.
Ne, není. Vernamova šifra znamená, že data, která chcete utajit, XORujete s tajným klíčem, který je stejně dlouhý, jako vstupní data.

Protože možných permutací třeba 100 MB souboru je o fantastické množství řádů víc než kolik existuje možných variant hashe, musí to být odolné proti útoku hrubou silou, resp. podstatně, opět o mnoho řádů, odolnější než ten hash.
To byste nejprve musel vědět, jaký je rozdíl mezi hashem a šifrou. Mimochodem, dnes používaná hashovací funkce jsou dostatečně odolné proti útoku hrubou silou, není potřeba jr prodlužovat. A ještě jedna věc – když připouštíte všechny možné permutace 100 MB souboru, identifikace té permutace bude mít zase 100 MB. To jste to opravdu vymyslel – abyste mohl tajně předat soubor, který má pár kilobajtů, budete si muset nejprve tajně vyměnit 100 MB soubor. Nebylo by lepší si tím kanálem přenést přímo ten malý soubor? Kdyby teda někdo stál o šifrování úředních dokumentů, což nikdo nechce, jenom vy…

výsledkem bude, že útočník hrubou silou, i v případě, že se trefí, nedostane srozumitelný text, takže se o svém úspěchu ani nedozví.
Představujete si to jako Hurvínek válku. Kryptologie je trošku dál, než si myslíte.

Jistěže zbývá otázka autenticity dokumentu, kterou ale, obávám se, nejsou s to vyřešit digitální podpisy apod.
Úřední dokumenty se nešifrují. Takže ty vaše pokusy jsou k ničemu. No a elektronické podpisy řeší pravost daleko lépe, než vlastnoruční podpis. To, že vy si o tom myslíte něco jiného, je úplně jedno – protože vaše znalosti kryptografie jsou málem záporné.

Asi bude třeba zřídit nějaké "digitální notáře",
Není potřeba zřizovat něco, co už existuje.

Vytvořím nebo získám dokument, zašifruji, dám ho k notáři a dál už nemusím šílet s časovými razítky apod. Jen musím platit něco za uložení u notáře (a zájem notáře asi bude, aby to nebylo víc, než kolik se platí např. za uložení závěti v papírové podobě).
Nebo ten dokument dáte službě, která ho bude opatřovat časovými razítky, a budete platit podstatně méně, než notáři. Nebo dokument opatříte archivním časovým razítkem, zaplatíte ještě méně a o přerazítkování se bude starat certifikační autorita. Vy to budete muset řešit teprve v okamžiku, když by se blížilo znedůvěryhodnění hashovacího algoritmu použitého pro hash dokumentu.

To šifrování by se samozřejmě vynechalo, je k ničemu. To, že máte pocit, že jste pochopil, co je Vernamova šifra, neznamená, že musíte šifrování nacpat úplně všude. Zkuste pochopit ještě to, že pro pravost dokumentu je šifrování nerelevantní. Šifrování se používá tehdy, když chcete data utajit. Když máte nějaký úřední dokument, který chcete předkládat u soudu nebo někomu jinému, nechcete, aby byl tajný – právě naopak, chcete, aby ten dokument znal i někdo jiný.

Pacient přijde do "své" ordinace, kde je sestra. Ta kontaktuje doktora a v případě potřeby nakoukne do dokumentace (např. co pacient už bere za léky), nemá-li doktor kartotéku v ntb (nemusí mít). Je-li problém akutní a zvládnutelný praktikem, vypraví se pacient do ordinace, kde je tč. lékař, nebo kde bude třeba po obědě. E-recept si může vyzvednout na občanku, e-neschopenka se dá zvládnout i druhý den, až bude doktor v patřičné ordinaci. Pokud je to na špitál, může doktor využít kartotéku v ntb (má-li ji) a nějaký program pro doktory, je jich víc. V případě, že nemá kartotéku v ntb, nadiktuje mu příslušné údaje sestra po telefonu.

Problém ntb s kartotékou spočívá v tom, že jsou tam citlivé údaje velkého počtu lidí. Často se pracuje jen s údaji na USB flešce, zašifrované. A zašifrovaný ntb = riziko, že ho už doktor nezprovozní.

Výpadek po celou ordinační dobu - klidně i delší. Spousta mašinek na tlak, cukr v krvi apod. je na baterky, jedou tedy i bez proudu v zásuvce. Lékař potřebuje komunikovat s komplementem (laboratoře, rentgenové pracoviště, specialisté), tedy, pokud fungují a je vypadnutí jen komunikace. A, jak jsem tu už kdysi uvedl, některé programy pro lékaře jsou natolik "geniální", že neumožňují do elektronické karty vložit výsledky z dalších pracovišť jinak, než jako dokumenty zaslané po síti (a ta síť i ve velkém městě může nefungovat i několik dnů po sobě).
S papírovou kartotékou se v takovém případě výpadku elektřiny či sítě dají řešit alespoň neodkladné případy.

Pořád je to o Vernamově šifře. Protože její slabou stránkou je předání klíče druhé straně (protože je to obrovský soubor).
To se dá zvládnout právě využitím nějakého stabilního a veřejně dostupného souboru coby klíče k ní. Buď identifikaci toho souboru utajím přede všemi, kromě adresáta, nebo ten soubor nějakým způsobem pozměním, a pak ten pozměněný soubor použiji jako klíč. Protože možných permutací třeba 100 MB souboru je o fantastické množství řádů víc než kolik existuje možných variant hashe, musí to být odolné proti útoku hrubou silou, resp. podstatně, opět o mnoho řádů, odolnější než ten hash. Pokud nebudu Vernamovou šifrou šifrovat samotný dokument, ale dokument již zašifrovaný (byť šifrou slabou), výsledkem bude, že útočník hrubou silou, i v případě, že se trefí, nedostane srozumitelný text, takže se o svém úspěchu ani nedozví. A pokud bude výsledek každého pokusu o dešifrování hrubou silou ještě zkoušet dešifrovat existujícími algoritmy na prolamování slabých šifer, tak mu to o mnoho řádů zdvihne náročnost.
Jistěže zbývá otázka autenticity dokumentu, kterou ale, obávám se, nejsou s to vyřešit digitální podpisy apod. Asi bude třeba zřídit nějaké "digitální notáře", k nimž se uloží kopie dokumentu nebo něco podobného, kteří budou v případě potřeby prokázat, že je to opravdu spis 139/VII z odd. C, i třeba na základě totožnosti jeho zašifrované verze se zašifrovanou předloženou kopií.
Nebo digitální podpis ano, ale výsledek ještě protáhnout Vernamovou šifrou a uložit u toho notáře s tím, že notář eviduje i datum uložení u něj, takže stačí porovnat dobu platnosti podpisu s dobou uložení dokumentu (a ještě by měl případný padělatel práci ztíženou tím, že by musel i tu podepsanou verzi nějak vydolovat z té Vernamovy šifry).
A výhoda je jasná: Vytvořím nebo získám dokument, zašifruji, dám ho k notáři a dál už nemusím šílet s časovými razítky apod. Jen musím platit něco za uložení u notáře (a zájem notáře asi bude, aby to nebylo víc, než kolik se platí např. za uložení závěti v papírové podobě). Pochopitelně, notářů může být víc (v reálu jich je víc) a nemusí to být uloženo jen u jediného.

Ti lékaři, kteří to mají zařízené lépe, mají právě zdravotní dokumentaci v notebooku a ne v papírové kartotéce. Takže pak pacient může za lékařem přijít kamkoli a nemusí čekat na ten správný den, až bude zrovna u něj na vesnici.

Notebooky dnes vydrží docela dlouho, navíc výpadek proudu po celou ordinační dobu není moc pravděpodobný. A pokud by nastal, nebude lékaři fungovat spousta jiných věcí. Pád sítě mezi notebookem lékaře a notebookem sestry není moc pravděpodobný, a žádnou jinou síť ta vaše papírová dokumentace nenahradí. Stejně jako nenahradí mobilní připojení, které rozhodně není potřeba pro to, aby se lékař dostal k datům uloženým na notebooku.

Veřejně dostupných souborů existují mraky.
Pak jste ovšem opustil Vernamovou šifru a místo toho jste jí nahradil problematikou výměny informace o tom, který soubor se má použít.

Patrně není mnoho delších úředních dokumentů, které bych potřeboval šifrovat.
Přesněji řečeno nejsou vůbec žádné. Alespoň z té kategorie, o které se bavíme – tedy dokumenty vůči soukromým osobám nebo firmám.

Nevím, jestli do kategorie úředních dokumentů spadají i nějaké tajné vojenské dokumenty nebo tajné dokumenty tajných služeb. Každopádně o nich se tu nebavíme.

Ten druhý odstavec jste nepochopil
Právě že já jsem to pochopil. Vy to nechápete.

Vaše dětinské pokusy vymýšlet šifry postupy starými stovky let jsou zábavné. Moderní šifry vznikly jako reakce na to, když se zjistilo, že tyhle postupy nejsou pro šifrování dat dostatečné (a to ani ty skutečně dobře navržené, ne ty vaše absurdní pokusy).

Existuje takový postulát, že každý dokáže vymyslet tak složité šifrovací schéma, které sám neodkáže rozbít. Takže vám věřím, že to, co tu vymýšlíte, byste vy rozšifrovat nedokázal. Jenže ve vašem případě je ta laťka proklatě nízko.

Ono by úplně stačilo, kdybyste pochopil, že úřední dokumenty se nešifrují, ale podepisují.

Veřejně dostupných souborů existují mraky. Stejně tak se mohu s někým dohodnout třeba na fotce z mého či jeho mobilu, kterou si můžeme různými cestami nasdílet.
Po převedení fotky z i mého nikoli "superfoto" mobilu do formátu .ppm mi délka vzniklého souboru vystačí i na zašifrování 70 stránkové monografie s četnými celostránkovými fotografiemi a množstvím tabulek, výsledku 3letého výzkumu. Menší výukový text o pouhých 20 stránkách (s obrázky a tabulkami) se do toho souboru vejde mnohonásobně. Patrně není mnoho delších úředních dokumentů, které bych potřeboval šifrovat.
MMCH, použiji-li jeden z ilustračních obrázků z článku o dělání "fotografií" pomocí AI, tak se dá už jako originál (jpg) použít jako klíč k tomu výukovému textu, po převodu na .ppm nabude velikost i na zašifrování té monografie. A domluva s "panem X", že bude použit zrovna ten a ten obrázek, tak a tak upravený, může jít zcela mimo net.

Ten druhý odstavec jste nepochopil: Já mohu použít veřejně dostupný soubor (= o němž je veřejně známo, že ho lze použít jako klíč), provést nějaké jeho transformace a násldně jejich výsledek použít jako klíč pro šifrování. Příjemci musím pouze sdělit, jaký soubor jsem použil, a co jsem s ním prováděl před tím, než jsem podle něho šifroval. To mohu udělat mnoha různými způsoby (a je to také informace podstatně menšího rozsahu než ten klíč).
Mohu použít i smluvenou slovní šifru, která je pro nezasvěceného prakticky nerozluštitelná. (Příklad: po nástupu komunistů v Číně byli vybiti prakticky všichni učitelé bojových umění, příručky čínských škol bojových umění sice existují, ale jejich terminologii nikdo nerozumí, takže nerozumí ani významu textu, byť o to byly činěny velmi vážně míněné pokusy; stejně tak nejsou zcela srozumitelné ani texty některých evropských škol šermu, pokud nemají přímé dědice v současné době s kontinuitou až do doby jejich napsání - informace od vedoucího jedné z českých škol bojových umění, který se zabývá i jejich historií a mívá na toto téma velmi zajímavé přednášky).

1. Kolegové a kolegyně, co mají více obvodů (častější zjev na venkově, kde jeden obvod, přiměřené velikosti kvůli dojížďce pacientů, doktora neuživí), mají i víc kartoték, pro každý obvod zvlášť.
2. Je poněkud nesoulad mezi výdrží ntb. a ordinační dobou lékaře, která je tak čtyřnásobná. A ani ntb nevyřeší pád sítě, případně (na venkově) výpadek mobilního připojení v místě.
3. Děrné štítky, vystříhané ručně (biochemické vlastnosti druhů mikrobů za účelem určení z pacienta izolovaných bakterií), jsem používal na vojně. Pár let po svém návratu z vojny jsem to přebouchal do PMD 85 a obsluhoval BASICem, později jsem to opět přebouchal do PC. Všechny tyhle přesuny, na rozdíl od zavádění digitální verze úředních dokumentů, znamenaly pokrok oproti předchozímu postupu (a ty děrné štítky byly pokrok oproti tehdy používanému "okometrickému" srovnávání výsledků testů s tabulkami vlastností mikrobů).

Jasně, šifrovat budete veřejně dostupným klíčem, aby to mohl rozšifrovat úplně každý. Vy jste hlava. A bankovní trezor pro uložení peněz by mohl vypadat třeba tak, že peníze volně položíte doprostřed náměstí, že?

Druhý odstavec nepopisuje Vernamovu šifru ale váš amatérský (a to je ještě eufemismus) pokus vymyslet šifru.

Klíčem může být nějaký soubor veřejně dostupný, jehož vlastnosti se nemění. Uvažoval bych třeba o instalačce nějakého programu (třeba už staré a nepoužitelné verze). Uvažoval bych i o konkrétní verzi nějakého filmu, které můžeme mít s tím druhým společné. Ale docela dlouhý klíč vznikne i konverzí obrázku v plné velikosti (z digitálního fotoaparátu, např.) na nekomprimovanou bitmapu, třeba .ppm
Na druhou možnost jsem tu upozornil dříve: Soubor (základ klíče) může být veřejně vystaven a někdo bude zodpovídat za jeho neměnnost. Já v takovém případě příjemci potřebuji akorát sdělit, jaké tajtrlíkoviny jsem s ním provedl, než jsem podle něj začal šifrovat (např. určité sekvence bytů pozpátku, v určité části každý n-tý byte invertován a každý m-tý byte čten pozpátku a nemusel jsem začít od prvního byte veřejně dostupného souboru atd.). Tedy informaci o podstatně menší délce, než má ten klíč. A přenositelnou i na papíru. Případně přenositelnou kvantově (metodou, kdy se prozradí, že někdo komunikaci odposlouchává).

10. 5. 2023, 10:15 editováno autorem komentáře

Trezor ale není matematická abstrakce. Vernamova šifra je hezká teorie, ale prakticky jste problém sdílení tajného textu jenom nahradil problémem sdílení tajného klíče.

sorry, ale Vernamova šifra je z principu, matematickým důkazem ověřeno, neprolomitelná. Absolutně. Nestárne. Neexistuje na světě síla, která by spojila náhodnou šifru s textem. Zašifrovaný text je stejně náhodný jako ta šifra. To je to kouzlo. Takže mi z toho stále vyplývá, že je Peterka buď policajt nebo blbec. Takovouhle simplifikaci s morálními důsledky (pro ty, kdo potřebují něco bezpčně utajit) by si neměl dovolit ani učitel na střední škole, natož vysokoškolský pedagog.

10. 5. 2023, 05:41 editováno autorem komentáře

Jenze tito lide to predtim nerusili predevsim proto, ze pozastaveni vs zruseni znamenalo jeden A5 formular vs hora birokracie.

Tech lidi kteri s tim seknou je nenulove mnoztvi, nekde kolem se povaluje treba clanek kolem razantniho ubytku predevsim vesnickych hospod za posledni 4 roky. A takove treba prave zivnostnici provozuji.

Ty duvody nejsou samozrejme jen DS, ale pro spoustu lidi to mohla byt ta posledni kapka. A pro radu dalsich je to jeden z duvodu, pro ktery s tim jeste seknou.

Ostatne urady zacaly obratem zivnostniky buzerovat nesmyslnymi pozadavky napriklad na tema "ohlaste nam zmenu podnikani protoze to chceme". Duvod sice zadny neni, ani zadna zakona povinost, ale je treba vykazat cinnost aby nas nezrusili.

když už bych chtěl k tomu něco namítat, spíše mi vadí připodobnění k trezoru, evokuje to představu, že někde jsou původní data schovaná a stačí se podívat dovnitř, tak to je ale není, ta data jsou změněná a znovu je poskládat vyžaduje klíč (návod), bez něho jsou nejspíš ztracená, v případě vernamovy šifry dokonce nadobro.

V kontextu, ve kterém to p. Peterka píše a vzhledem k publiku na tom výroku nevidím nic špatného, historie nám ukazuje, že ty šifrovací algoritmy nemají nekonečný život a časem je překonáme a proto je potřeba se o to starat.

Znáš lepší připodobnění nebo vysvětlení na jeden odstavec? Já používám příklad se skartovačkou, ale to také není ono.

A nebo může použít notebook. Který má tu výhodu, že pak může ordinovat ve více ordinacích – třeba v několika vesnicích. Prostě zaklapne notebook a přejede do jiné ordinace – nemusí s sebou stěhovat celou papírovou kartotéku a k tomu ještě psací stroj.

Škoda, že nejste o pár let mladší. Když obhajujete jako nejlepší technologii to, co znáte ze svého mládí, že byste místo papíru obhajoval děrné štítky. To by byla větší zábava. Přitom argumenty by byly stejné – děrné štítky může používat, i když nejedou počítače, a v nejhorším ten děrný štítek vyděruje ručně.

Jenže v praxi potřebuje doktor pacientovu kartu, dokud ten nezemře nebo se nepřehlásí k jinému lékaři. Což mohou být i desítky let. A potřebuje ji mít k dispozici i tehdy, když nejedou počítače, aby mohl s pacientem alespoň něco udělat. I kdyby to měl být jen odhad, na základě jeho dosavadní zdravotní historie, do jaké skupiny chorob jeho aktuální potíže zařadit a ke kterému specialistovi ho poslat. Parere v nejhorším nabuší na psacím stroji.

To, aby byla převoditelná do listinné podoby, nijak nesouvisí s dlouhodobou archivací.

Praktičtí lékaři zdravotní dokumentaci do papírové podoby převádějí. Mimo jiné i proto, aby se k ní dostali v případě nějaké havárie elektřiny či počítače. Prostě přijde pacient s akutním problémem, který je nutno řešit, a musí být k dispozici jeho dokumentace, i kdyby ze zásuvek místo elektronů vyletovali netopýři. Jinak je to na lékaři (z hlediska zavinění), pokud pacienta na základě nedostupnosti dokumentace nějak poškodí.

Pane Jirsák, rád bych korigoval vaši větu "A vůbec vám nevadí, že praktičtí lékaři nepoužívají nic, kde by se řešila dlouhodobá archivace". Pokud lékař vede tzv. elektronickou zdravotní dokumentaci, tak na něj dopadá § 55 písm. h) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, který vyžaduje, aby byla zdravotnická dokumentace převoditelná do listinné podoby.

Pěkně o erupci z roku 1889, která částečně zasáhla Kanadu, mluvil prof. Druckmüller na ČT24 v pořadu Hide Park Civilizace. Pro zájemce je to přístupné v čase po 45. minutě na adrese https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/217411058091104/ .

Obávám se, že elektronické bankovnictví je něco trochu (dost) odlišného od uložení nějakého důležitého dokumentu na dobu desítek (i déle než sto) let. Protože s bankou komunikuji jednorázově, potřebuji pouze to, abych měl zaručeno, že komunikuji s ní a ne s nějakou podvodnou webovou stránkou (což do jisté míry zajišťují mobilní aplikace, komunikující jinudy než po internetu) a banka zase musí vědět, že komunikuje se mnou, a ne s podvodníkem. A trvale si záznam o transakci může uložit mnoha různými způsoby, protože nepotřebuje s nikým komunikovat - opět se to míjí se zde řešeným problémem.

To samé se týká komunikace s úřady tehdy, "když o nic nejde". Např. když vznáším dotaz do vsi, kde mám chatu, zda jim dorazila moje platba za popelnici, placená tehdy a tehdy z toho a toho účtu s tím a tím VS. To opravdu nepotřebuji časové razítko a digitální podpis.

U papírového dokumentu pochopitelně pravost zaručena je, musel by ho někdo aktivně zpochybnit. Pak nastupují znalci a, obávám se, že v posouzení vlastností je tento dokument pořád méně vyčerpatelný než hromádka jedniček a nul. Vzpomínám na jednoho z našich předních mykologů, který navrhl, aby se do inkoustů na podpisy důležitých listin (např. státních smluv) přidávaly spory některých hub, což by omezilo možnost jejich falšování.

Už vám tu (nebo v diskusi pod jiným dílem této série) kdosi vysvětlil, že budu-li mít jedinečný klíč k Vernamově šifře, může být brána rozšifrovatelnost dokumentu tímto klíčem jako znak autenticity dokumentu, který jím byl zašifrován.

Obávám se, že absence důkazu platnosti bude stačit, aby byl dokument zpochybněn. A bude stačit k nutnosti pro předkladatele vynaložit peníze a práci na to, aby to zpochybnění bylo odstraněno.

Až bude digitální agenda fungovat, a bez problémů, tak dlouho jako v současné době agenda papírová, tj. stovky let, lidé k ní budou mít větší důvěru. Neodstraníte tím ovšem její hlavní hendikep. a tím je nutnost s digitálním dokumentem neustále manipulovat (pracně a nebo draze), která u papírového není..

A. S. Pergill: To neřešte. Rozdíl mezi „platnost podpisu nelze ověřit“ a „podpis je neplatný“ je pro vás příliš komplikovaný, to nepochopíte.

Navíc by bylo zajímavé zjistit
Ano, pro vás by to bylo zajímavé. Bohužel ale nemáte na to, abyste to pochopil. Lidé, kteří o problematice něco vědí, vědí, jak funguje přidávání časových razítek a že se díky nim dá ověřit, že podpis je pravý.

Zrovna v článku pod kterým diskutujeme je hned v prvním oddíle ("Časová pojistka jako menší zlo, které nás chrání před ještě větším zlem") ukázána reakce na dokument, u něhož prošlo časové razítko, a tou odpovědí je hláška "Platnost podpisu již nelze ověřit". Ovšem, podle vašich fantasií bude ten dokument platný dál, až do skonání světa (a v Tišnově po něm ještě čtyři léta, jak praví nápis na tamní radnici).

Pro soudce je, pochopitelně, objektivní realitou ona chybová hláška, ne vaše fantasie o stálé platnosti dokumentu bez jeho periodického přerazítkovávání (nebo jiných podobných manipulací). Na konci měsíce máme sraz maturantů, schválně se spolužáka soudce (pokud dorazí) na jeho reakci na takovou chybovou hlášku zeptám.

A právě ona nutnost neustále s digitálním dokumentem manipulovat (a s rizikem, že se prošvihne termín, nebo se ta manipulace provede nějak chybně) je s vysokou pravděpodobností právě to, co lidi od této agendy odrazuje.

Navíc by bylo zajímavé zjistit, co se stane s dokumentem (resp. jak bude hodnocen) když k němu sice byla korektně přidávána sto let a něco časová razítka, ale ta nejstarší už nepůjde ověřit, že byla v době svého použití vůbec platná (třeba v důsledku havárie nějaké databáze, zrušení bez náhrady tehdy existujících programů - a kompatibility současných s těmi starými- apod.), případně nebude program s tak starými dokumenty vůbec počítat (viz např. známou událost Y2k). Protože se v případě jeho uznání pochopitelně nabízí získat podobnou cestou platnost pro padělaný dokument. Je vůbec možné ověřit, zda dokument při dávání časového razítka byl platný, nebo zda lze program pro jeho přidávání nějak "oblafnout"?

V době onoho legendárního prodeje Karlštejna ještě digitální podpis nebyl. Nicméně kdyby byl, patrně by ta akce proběhla +- podobně a úspěšně.

A o padělcích či nepadělcích ručních podpisů existuje opravdu velmi bohatá literatura. Něco z toho bude jistě i na internetu.

A. S. Pergill: To je právě ten problém, že nechápete, o čem články jsou, takže si tam domýšlíte svoje nesmysly. Hlavně se prosím vás nedívejte na televizní seriál Letecké katastrofy, kde v každé díle spadne letadlo – nevyhnutelně byste dospěl k závěru, že každý let letadla končí katastrofou.

Soudce rozhoduje podle objektivní reality,
Přesně tak. Takže vaše výmysly, které jsou úplně mimo realitu, ho zajímat nebudou.

Odmítnutí dokumentu počítačovým programem (zcela automatické) je přitom asi něco jiného
Ano, je to něco zcela jiného. U soudu to nebude mít žádnou váhu, protože u soudu se soudí lidé a ne programy.

Navíc program, pokud nevyhodnocuje podpisy chybně, nebude u podpisu, který je podle legislativy platný, tvrdit, že je neplatný.

Falešné podpisy na papíře jistě existují.
A jak je poznáte?

Nicméně v případě řady podvodů (a podobných činů) mohou být digitální podpisy zcela pravé. Třeba když vám dám smlouvu, v níž vám prodávám Karlštejn; tu klidně mohu podepsat za sebe coby nějakou virtuální osobnost, co si zřídila elektronický podpis (nebo použiji v tuzemských luzích a hájích oblíbenou a často využívanou metodu "bílého koně").
Zrovna ten podvod s prodejem Karlštejna se opravdu stal – a byl u toho použit vlastnoruční podpis.

Je mi líto, ale pokud se prakticky v každém díle této série opakuje to, jak různými způsoby zabránit časovému projití digitálních dokumentů, tak asi vy zde čtete něco úplně jiného.

Soudce rozhoduje podle objektivní reality, a pokud na něj program otevírající dokument vyštěkne něco o neplatnosti podpisu, soudce nebude (za normálních okolností) brát ten dokument jako pravý. A buď mě s ním pošle "někam" a odmítne se vůbec se mnou dál bavit, nebo alespoň bude chtít nějaký znalecký posudek, že dokument tedy může být pravý. V této situaci ani není zapotřebí nějaká protistrana, která by ten dokument aktivně zpochybňovala, stačí na to soudcovo PC a programy, co v něm má.

Odmítnutí dokumentu počítačovým programem (zcela automatické) je přitom asi něco jiného, než když někdo aktivně zpochybňuje papírový dokument. A právě v té druhé situaci musí být nějaký odpůrce, který dokument zpochybňuje.

Falešné podpisy na papíře jistě existují.
Nicméně v případě řady podvodů (a podobných činů) mohou být digitální podpisy zcela pravé. Třeba když vám dám smlouvu, v níž vám prodávám Karlštejn; tu klidně mohu podepsat za sebe coby nějakou virtuální osobnost, co si zřídila elektronický podpis (nebo použiji v tuzemských luzích a hájích oblíbenou a často využívanou metodu "bílého koně").

Vernamova šifra fakt asi není na internetové spojení, ale kdyby blbí Američani dešifrovali zprávy tajné pro každého uživatele vlášť jeho šifrou, byl by prakticky každý únik dohledatelný. Ale problém je jinde, že je mi opravdu líto, jak nepoctivě či úplně amatérsky Jiří Peterka, jako akademik, mluví o šifrování. Věta o tom, že každý trezor je prolomitelný, silný výrok, který má vážné morální následky a je mi důvěrně známá z úst toho zlého policajta a znamená, "Když nám to heslo nedáš, my to stejně nahackujeme, ale bude to pro tebe horší". Bonhoeffer, velký protestantský theolog, když byl zavřený v koncentráku od Hitlera, napsal krásnou úvahu o tom, že hloupost je hřích.

Celá tato série článků o digitální kontinuitě je o tom, že současná forma digitálního podpisu (nebo jiného zajištění) digitálního dokumentu nemá trvalou platnost
Ne, není. To jenom vy nechápete, o čem ty články jsou.

Takže je opravdu odlišná situace, když přijdu k soudu s papírovým dokumentem, a když přijdu s dokumentem digitálním dokumentem, soudce ho zkusí otevřít a houkne to na něho něco jako "Identita autora podpisu je neplatná ..."
U soudu rozhoduje soudce, ne nějaký program.

Pokud za tím soudcem přijdu se sto let starým papírem, tak ten bude zpochybněn leda v případě, že někdo proti němu vznese námitky.
To samé platí i pro elektronický dokument.

že bez nějaké silné motivace bude soud papír zpochybňovat.
Jak vy to děláte, že se pletete opravdu ve všem? Platnost podpisu nebude případně zpochybňovat soud, ale protistrana.

Mimochodem, jak jsou ty vaše vlastnoruční podpisy dokonalé a nezpochybnitelné se můžete dočíst třeba ve včerejším článku: Mamut v úpadku: hledají se kamiony plné iPhonů a řeší falešné podpisy na smlouvách. Když jsou vlastnoruční podpisy tak dokonalé, proč se o pravosti teď budou dohadovat soudní znalci? Jak to, že údajný falešný podpis nerozpoznali hned v okamžiku, když ten dokument dostali?

Díky. Bylo mi to divné :-)

Ne, to je taky chosen-prefix: připravíte si prefixy pro lupa.cz a utocnik.cz, doplníte je v nějakém nezajímavém atributu certifikátu kam si můžete dát libovolná data, a necháte si podepsat jeden z nich. Ta složitá část je udělat to, aby byl výsledek validní certifikát (CA vám do něj zapisuje čas, serial number… a to vám kolizi rozbije. Podle čas a SN útočníci uhádli.).

https://trailofbits.files.wordpress.com/2012/06/flame-md5.pdf kolem stránky 26

Já jsem si také myslel, že ani u MD5 neumíme kolize druhého řádu. Ale když jsem si to ověřovala, narazil jsem na to, že na Wikipedii píšou, že se podařilo vytvořit falešné certifikáty: https://en.wikipedia.org/wiki/MD5#Collision_vulnerabilities Chápu to tak, že už se tedy umí pro MD5 vytvořit i kolize druhého řádu.

Celá tato série článků o digitální kontinuitě je o tom, že současná forma digitálního podpisu (nebo jiného zajištění) digitálního dokumentu nemá trvalou platnost, ale je nutné ji permanentně prodlužovat (což znamená vynaložit na to peníze a práci). A že pokud digitální kontinuita projde, už i samotné počítačové programy pro práci s těmito dokumenty určené berou takový dokument jako neplatný.
Takže je opravdu odlišná situace, když přijdu k soudu s papírovým dokumentem, a když přijdu s dokumentem digitálním dokumentem, soudce ho zkusí otevřít a houkne to na něho něco jako "Identita autora podpisu je neplatná ..."
Minimálně soudce v tom druhém případě na moje náklady najme znalce, který bude prověřovat, zda dokument je, či není OK.
Pokud za tím soudcem přijdu se sto let starým papírem, tak ten bude zpochybněn leda v případě, že někdo proti němu vznese námitky.
A vzhledem k tomu, že v tomto státě byli i odsouzeni (minimálně prvoinstančně) lidé, jejichž ukradenou a již prošlou občankou se kdosi kdesi prokázal, lze mít dost velké pochybnosti o tom, že bez nějaké silné motivace bude soud papír zpochybňovat.

Ukázalo se, že na váš úsudek o tom, v čem jste silný v kramflecích, se vůbec nedá spolehnout. Nevím, proč bych si měl myslet, že to tentokrát je jinak.

Lidé tuto techniku odmítají, a to je neoddiskutovatelný (bratia Slováci mají lepší termín: "neodškriepitelný") fakt.
Ne, je to jen váš výmysl, který je v rozporu s realitou. Lidé i firmy běžně komunikují elektronicky mezi sebou, používají elektronické bankovnictví, spousta lidí elektronicky komunikuje s úřady – dobrovolně, i v situacích, kdy mají na výběr.

jako cosi naprosto nežádoucího
Pan Peterka to popisuje z technického hlediska, ne z hlediska všeobecného užití. A popisuje pouze elektronické dokumenty. Vy to srovnáváte s papírovými dokumenty, a pro ně platí, že ten naprosto nežádoucí stav, kdy je obtížné ověřit pravost, začíná hned v okamžiku podpisu. U elektronických dokumentů tedy máte měsíce nebo roky k dobru navíc, kdy je podpis v žádoucím stavu.

Znáte přísloví "pro stromy nevidí les"? To by se na tuhle situaci docela hodilo.
Problém je, že vy vidíte les tam, kde ve skutečnosti rybník.

To, že dokumenty lze šifrovat Vernamovou šifrou jsem si ověřil.
Prima. Bohužel jste si už neověřil, že šifrování je něco jiného, než podepisování. Šifrování Vernamovou šifrou vám je při podepisování dokumentu absolutně k ničemu.

Je mi líto.
Lidé tuto techniku odmítají, a to je neoddiskutovatelný (bratia Slováci mají lepší termín: "neodškriepitelný") fakt.
Kolize digitální agendy s postoji normálních lidí je prostě hromadný jev, na které jsem tu odborník já, a ne vy.
Autor série článků, pod nimiž diskutujeme, opakovaně na různých místech popisuje situaci, kdy dokumentu projde "digitální kontinuita" jako cosi naprosto nežádoucího (a já s ním nejsem ve sporu). Jen vy tvrdíte, že se v takovém případě nic neděje, ale nemáte pro to jediný podklad.
Detaily jsou naprosto mimo realitu. Znáte přísloví "pro stromy nevidí les"? To by se na tuhle situaci docela hodilo.
To, že dokumenty lze šifrovat Vernamovou šifrou (a že dokonce některé programovací jazyky k tomu mají hotové funkce) jsem si ověřil. Jste to, obávám se, vy, kdo do této problematiky vnáší představy, kolidující s realitou.

Je mi líto, takto se prostě populace chová. Je to hromadný jev, a v této kategorii jsem silný v kramflecích já, a ne vy.

A pokud platí, že "starý podpis založený na SHA-1" (atd.), proč tedy musím platit znalce a podstupovat obtíže a rizika soudního procesu (s výsledkem srovnatelným hodem korunou), abych jeho platnost prokázal?
To byste absolvoval jen tehdy, kdyby ten podpis někdo zpochybnil. Což by udělal jenom zoufalec. Vlastnoruční podpis také může někdo zpochybnit, také pak budete muset platit znalce. A na rozdíl od toho SHA-1 hashe, kde je výsledek předem jasný, u toho vlastnoručního podpisu je doopravdy výsledek nejistý.

Proč není automaticky platný sto let a víc
Protože je automaticky platný trvale.

které odhadem dobré 2/3 - 3/4 populace prostě nezvládnou
Že něco nezvládnete vy fakt není měřítkem ničeho.

V podstatě celý seriál se jmenuje "Jak na digitální kontinuitu...", tedy na zajištění, že digitálně vytvořený dokument bude stále mít statut pravého.
Vy sice dokážete vnímat informace jenom na úrovni názvu celého seriálu, detailnější věci jdou mimo vás. Nicméně reálně ten seriál popisuje spoustu různých věcí a nikde neříká, že všechny ty věci jsou podmínkou toho, aby byl dokument považován za pravý.

Mě zajímá problém digitálních technologií a vztahu lidí k nim jako hromadný jev
Ne, vás to nezajímá. Vy jste si na základě několika klíčových slov z článků, jejichž obsah nechápete, vytvořil vlastní představu o digitálních technologiích, přičemž vaše představa nemá žádnou oporu v realitě. Kdyby vás to zajímalo, nepíšete ty vaše bludy, ale pozorně čtete věci, které vám píšou lidé, kteří tomu rozumí asi tak milionkrát víc, než vy.

Všechny vaše dedukce, návrhy a hodnocení jsou tím pádem úplně k ničemu, protože nevycházejí z reálného světa, ale z vašich nesmyslných představ.

> A pokud platí, že "starý podpis založený na SHA-1" (atd.), proč tedy musím platit znalce a podstupovat obtíže a rizika soudního procesu (s výsledkem srovnatelným hodem korunou), abych jeho platnost prokázal?

A vy znáte nějaký případ, kdy se tohle stalo? Máte podrobnosti? Rád bych si přečetl jak taková věc probíhá. (a ideální v porovnání s obdobným případem, kdy je ale dokument papírový)

> Přičemž tento typ útoku je v současné době znám pro MD5, ale ani u SHA1, která už je považována za oslabenou přes deset let, neumíme k existujícímu dokumentu vytvořit kolizní dokument se stejným hashem.

U MD5 umíme? Myslel jsem, že to stále nejde, pokud chcete později přijít s párem kolidujících dokumentů, musíte si to předem připravit. Rozhodně to není že vám dám nějaký obyčejný soubor a vy mi najdete jiný se stejným hashem.

V podstatě celý seriál se jmenuje "Jak na digitální kontinuitu...", tedy na zajištění, že digitálně vytvořený dokument bude stále mít statut pravého. A pan autor, zcela jistě věcně správně, popisuje techniky, jimiž se to tč. dá zajistit. Není jeho vinou, že tyto techniky vzbuzují v normálních lidech odpor.

Když trochu přeskočím:
"To nedokáže posoudit někdo ..."
Je mi velice líto. Onou k posouzení kompetentní osobou není nikdo jiný, než uživatel. To on rozhoduje (v ideálním případě bez jakéhokoli donucování) o tom, zda nová technologie bude nebo nebude přijata. A zcela jistě uživatelé během historie lidstva poslali do kopru mnoho technologií, o nichž jejich tvůrci a příznivci byli nevývratně přesvědčeni, jak jsou skvělé.
Současná situace je taková, že spousta lidí je kvůli vnucování těchto technologií ochotna zrušit firmu nebo změnit zaměstnání, aby se jejich povinnému užívání vyhnula, řada dalších utrácí nemalé peníze na převod digitálních dokumentů na papírové, z těch samých důvodů. Prostě, dokument, který má životnost pět let (nebo dokonce ještě méně) a v jejich průběhu s ním musí být složitě nebo draze manipulováno, aby se udržela jeho kontinuita, lidi neoslovuje, jako je neoslovil např. Božkův kočár, poháněný primitivním parním strojem.
Tahle technologie opravdu nepřekročila stádium kočáru s přibastleným parním strojem, ale v reálu potřebuje nějakého Forda, který z ní udělá lidovou záležitost (abychom zůstali u těch aut jako příkladu). Jak to udělá, je jistě ve hvězdách. Možná podobně něčemu z toho, co jsem tu naznačil, možná úplně jinak.
Jistěže je problém i v tom, že tu nemáme, na rozdíl od doby pana Forda, tržní ekonomiku, ale jakýsi státní socialismus s kapitalistickými prvky, který umožňuje uměle udržovat i naprosto nesmyslnou technologii po dosti dlouhou dobu (a přispět ke svému i jejímu konci stimulací naštvanosti občanstva), o čemž je i ta jinde zmíněná ekologická agenda. A nakonec režim i jím prosazované technologie mohou být smeteny nějakým revolučním výbuchem, který se jich bude týkat jen okrajově.

Aby bylo jasné:
Mě absolutně nezajímá, zda je nula prvočíslo, nebo -1 přirozené číslo (protože to, že nejsou, je jen jakási dohoda matematiků, nikoli přirozená vlastnost čísel). Mě zajímá problém digitálních technologií a vztahu lidí k nim jako hromadný jev (jistě, jsem deformován svou profesí a historií své vědecké kariéry). Proto odmítání těchto technologií běžnými občany vidím jako v principu stejný jev, jakým je třeba vztah kouření k úmrtnosti na nemoci srdce a cév.
A u těchto onemocnění mě nezajímá léčba, protože tu nedělám. Maximálně mě na tomto poli zajímá ohrožení zdraví lékařů, zavádějících pod RTG kontrolou stenty a provádějící při stejné zobrazovací technice i jiné zákroky, a dalšího zdravotnického personálu, co je u těchto zákroků přítomen. Zajímá mě ovšem i to, že zavedení mobilů úmrtnost na tuto skupinu chorob drasticky snížilo, protože snížilo dobu mezi nástupem potíží a uložením pacienta na specializované lůžko.
Tedy u této skupiny chorob vidím něco úplně jiného, než co budete vidět vy s náhlou a na léky roztahující koronární tepny nereagující palčivou a svíravou bolestí v levé polovině hrudníku, vystřelující do levého ramene nebo do brady. Taky vidím na tomto poli něco jiného než lékař, co se bude starat, abyste tuto příhodu přežil. Nicméně to, co v této souvislosti vidím já, je zase docela důležité pro odborníky, pracující na tom, aby takovýchto havarijních situací bylo co nejméně.

5. 5. 2023, 13:09 editováno autorem komentáře

není s to zajistit bezpečnost nezfalšovanosti dokumentů na dobu delší než nějakých pět let (autor o tom psal opakovaně a i vy jste to konstatoval)
Ale kdepak, nic takového jsem nepsal ani já ani pan Peterka. To jenom vy nerozumíte tomu, o čem texty jsou. Stále jste totiž nepochopil to, že v některých případech lze pravost podpisu dokázat triviálně prakticky na lusknutí prstu, v dalších případech je k tomu potřeba znalost kryptografických algoritmů (takže u soudu by se k tomu musel vyjádřit znalec, který by to snadno dokázal), a pak je třetí kategorie, kde už by samotná kryptografie nestačila a bylo by nutné přistoupit ke stejným metodám dokazování, jako u vlastnoručních podpisů. Přičemž tento typ útoku je v současné době znám pro MD5, ale ani u SHA1, která už je považována za oslabenou přes deset let, neumíme k existujícímu dokumentu vytvořit kolizní dokument se stejným hashem.

Tudíž se musí najít něco, co bude na jedné straně s to dokument identifikovat jako pravý po dobu desítek (i přes sto) let
To není potřeba hledat, to už je dávno známé.

na druhé straně to bude podstatně méně namáhavé i drahé, než sepsat papír, orazítkovat ho a podepsat.
To není tak docela pravda. Vlastnoruční podpis i razítko jsou už dávno prolomené technologie, podle mne jsou ještě slabší, než MD5. Takže mi potřebujeme něco bezpečnějšího – což je právě elektronický podpis. No a u elektronického podpisu je výhoda, že náklady jsou závislé na době, po kterou ten dokument potřebujete uchovávat, a uplatňují se až v okamžiku prodloužení té doby. Takže potvrzení o tom, že jste zaplatil za popelnice, by vám stačilo i bez časového razítka. A těch pár dokumentů, u kterých chcete zajistit jednoduché ověření i za desítky let, holt opatříte archivním časovým razítkem. Pořád vás to vyjde řádově levněji, než kdybyste pořizoval notářsky ověřené kopie a platil za uložení těch dokumentů v sejfu. A pokud pro vás ty dokumenty nejsou tak důležité, abyste je uchovával v sejfu v bance, nepotřebujete je ani přerazítkovávat.

Je úplně jedno, jaká technologie to bude, ale ta současná rozhodně ne
To nedokáže posoudit někdo, kdo jako tu jako o řešení blouzní o permutacích nějakých sdílených souborů, o kterých ani netuší, jestli by to mělo nahradit hashování nebo asymetrickou kryptografii.

Protože právě o tom, a jak to (pracně a s velkou mírou nejistoty) obcházet, jsou právě tyhle články.
Ne, nejsou. To jenom vy nechápete obsah těch článků.

Legislativa a soudní praxe jsou dvě rozdílné věci.
A pokud platí, že "starý podpis založený na SHA-1" (atd.), proč tedy musím platit znalce a podstupovat obtíže a rizika soudního procesu (s výsledkem srovnatelným hodem korunou), abych jeho platnost prokázal? Proč není automaticky platný sto let a víc bez časového přerazítkovávání v ročních či pětiletých intervalech a podobných drahých a obtěžujících nesmyslů, které odhadem dobré 2/3 - 3/4 populace prostě nezvládnou?
Prostě buď platí to, co tu opakovaně prohlašujete, a pak je veškerá aktivita na "udržování digitální kontinuity" jen zbytečná a nesmyslná práce a sypání peněz do WC, a nebo zbytečnou a nesmyslnou prací a vyhazováním peněz není, a pak nemůžete mít pravdu zase vy. TERTIAM NON DATUR

Tak nějak nechápete, že současná digitální technologie úřední agendy je natolik nedokonalá, že na jednu stranu není s to zajistit bezpečnost nezfalšovanosti dokumentů na dobu delší než nějakých pět let (autor o tom psal opakovaně a i vy jste to konstatoval) a na druhé straně je i tak oproti papírové příšerně složitá a drahá.

Tudíž se musí najít něco, co bude na jedné straně s to dokument identifikovat jako pravý po dobu desítek (i přes sto) let, a na druhé straně to bude podstatně méně namáhavé i drahé, než sepsat papír, orazítkovat ho a podepsat.

Je úplně jedno, jaká technologie to bude, ale ta současná rozhodně ne, protože ta je, bez ohledu na těch 1E70 a něco možných variant hashe, neschopná toto zajistit. Protože právě o tom, a jak to (pracně a s velkou mírou nejistoty) obcházet, jsou právě tyhle články.

"Na začátku je každá nová věc složitá a otravná pro normální lidi.
To je normální."

Není to úplně pravda. Na většinu nových věcí přecházeli lidé spontánně a rádi. Pokud v některých situacích zůstávali při starém, tak to mělo smysl.
Např. v pozůstatcích padlých v bitvě o most přes řeku Tollense, která se odehrála v době bronzové (byla zhruba současná s Trojskou válkou) se vedle bronzových hrotů šípů nalezla i řada zaseklých pazourkových. IMHO mohlo hrát roli to, že o většinu šípů bojovník v takové bitvě přišel ( a počítal s tím) a pazourek byl levnější a na "jedno použití" vhodnější. Svou roli mohlo hrát i to, že řada bojovníků na bojiště putovala stovky km (byli tam mj. i příbuzní našich předků) a pazourkový hrot vážil méně než bronzový.
Takže lidé přecházeli na nové tam, kde to dávalo smysl a byly z toho výhody, dobrovolně a rádi. Což ovšem není soubor vlastností současné digitální agendy.

> PAPIROVE dokumenty s podpisem - starý 50 let? CHA! pořád platný..

A jak teda ověřím 50 let starý dokument s klikyhákem? Možná se pokusím najít nějaké další dokumenty podepsané snad tou stejnou osobou, a pak na to bude nějaký expert koukat pod mikroskopem (pokud vůbec takové dokumenty najdu), a pak řekne, že možná… asi… nebo taky ne… To vůbec nezní složitě, otravně a na nic.

Nebo tak přijďte vy s nějakými příklady, jaké dokumenty byste mohl potřebovat ověřit (klidně i mladší než 50 let), a jak byste to udělal. Třeba mi jenom něco nedochází.

Že by se dokumenty mohly v DS archivovat donekonečna, což umí kdejaký hloupý freemail, s tím naprosto souhlasím.

> Není divu, že po zavedení povinných datových schránek se spousta lidí rozhodla s živností praštit.

Na druhou stranu by bylo zajímavé zjistit, kolik z těch lidí, co to teď zrušili, opravdu podnikali (to by šlo zjistit třeba jako nenulová částka na daňovém přiznání). Z mého okolí to ukončili lidi, kteří to měli „jen tak pro strýčka příhodu protože proč to rušit“ (jako vedlejší k zaměstnání/důcho­du), případně „pro kartičku do Makra“ :D, ale žádnou zakázku/příjem z toho neměli třeba 10 let.

> Myslite si, ze provoz DS je zabezpecen lepe? A myslite si, ze stat to vubec lepe zvladne? Omyl. Nas rozhodne ne. Komunikovat se statem bez pocitace by melo byt ustavni pravo [...]

Čistě z bezpečnostního pohledu bych se bál, že ta papírová komunikace stejně bude fungovat tak, že úřad to má interně elektronicky a tam kde by posílal DS, tak vytiskne, a naopak při příjmu oskenuje. Takže když někdo vyhackuje ten úřad, tak si tam může pozměnit co je libo stejně. Jo, je to o trochu menší riziko než že někdo vyhackuje úřad _nebo_ DS.

(jo, vím, že dneska naopak některé úřady jsou interně papírové a skenují dokumenty pro odeslání DS)

Mohl byste nám alespoň prozradit, co chcete nahradit tím, o čem tu blouzníte? Hashování, transformace s klíčem v symetrické kryptografii, transformace privátním klíčem v asymetrické kryptografii, nebo transformace veřejným klíčem v asymetrické kryptografii?

A co vás vede k domněnce, že zvládnete navrhnout lepší systém, než ti nejlepší světoví kryptologové, když ani neumíte udělat triviální odhad, jak dlouho by trvalo nalezení kolize hashovací funkce 2. řádu? A to dokonce ani v situaci, kdy jsem vám ten odhad před pár dny popsal?

Je mi líto, ale to, že nějakou lež zopakujete vícekrát, neznamená, že se z toho stane pravda. Legislativa nepřistupuje k vlastnoručním a elektronickým podpisům různě, naopak – v eIDASu je výslovně uvedeno, že se s elektronickým podpisem nesmí zacházet jinak jenom proto, že je elektronický (oddíl 4, článek 25).

Naprosto zásadní rozdíl je v tom, že když zpochybníte platnost vlastnoručního podpisu, budou to posuzovat znalci, kteří určí nějaké rozpětí pravděpodobnosti, s jakou se jedná o podpis dotyčného. Můžete to sledovat třeba na kauze Čapí hnízdo. Přičemž to rozpětí bude dost vzdálené od 100 %. Zatímco když zpochybníte platnost elektronického podpisu, a to i starého podpisu založeného na SHA-1, znalci konstatují, že současné vědě není znám způsob, jak by bylo možné takový podpis zfalšovat. Nebo-li ta pravděpodobnost bude mít hodně devítek.

Je mi líto, bylo to tu uvedeno už vícekrát: V případě ručního podpisu na papíře je tíha důkazu na tom, kdo pravost dopisu napadne, v případě digitálního podpisu na tom, kdo jeho pravost obhajuje. Bez ohledu na nějakou teorii. A to je naprosto zásadní rozdíl.

Omlouvám se, trochu nejasně řečeno. Pokud stát někde vyvěsí nějaké soubory, tak může garantovat to, že budou konstantní a "organizovaným násilím," zasáhnout proti těm, co by v tom chtěli dělat binec.
A pak si může každý ty soubory stáhnout coby autentické a provést na nich nějaké permutace a další změny, které dostane popsané. A stát akorát garantuje to, že to odesílatel i adresát provedou nad identickým souborem.

Můj právní názor vychází ze znalosti legislativy – přičemž příslušná ustanovení už jsem tu mnohokrát citoval. Nevím, z čeho vychází váš právní názor, ale rozsudek soudu na to nemáte. Takže netuším, co jste tím svým komentářem chtěl dokázat.

a jak si uživatel může ověřit, že klíč, který má je přesně ten, který jsi ty zveřejnil? Tj. potřebuješ zase nějakou formu kryptografie, na které to bude stát a bude to nejspíš ten neslabší článek.

Hashe se pouzivaji napriklad k ukladani hesel, hesla jsou typicky kratke stringy. Najit kolizi hesla je resitelna uloha. V tomto pripade je jedno jaky smysl heslo dava nebo nedava.

To ale mluvíme každý o něčem jiném. Já mluvil o rozdílu mezi schopností nalézt nějakou kolizi a schopností nalézt vzor k danému hashi. Vy mluvíte o tom, že je-li prostor možných vzorů dostatečně malý, tak ho lze ubruteforcovat víceméně bez ohledu na kvalitu hashovacího algoritmu a roli hraje spíš jeho výpočetní náročnost. To je samozřejmě pravda, když půjdu do extrému, tak pokud vím, že hádám heslo složené ze šesti malých písmen, tak mi stačí vyzkoušet 26^6 možností a ani teoreticky perfektní hashovací algoritmus s 65536bitovým hashem na tom nic nezmění. Ale stejně tak na tom nic nezmění ani to, jestli jsou k němu známé nějaké kolize nebo ne.

Zajímavý právní názor.
Zkuste ho použít u soudu:
(a) pro papírový dokument; a
(b) pro elektronický dokument s podpisem, který nemá udržovanou digitální kontinuitu;
a dejte vědet jak jste uspěl.

4. 5. 2023, 13:47 editováno autorem komentáře

To by pak byly neplatné všechny dokumenty s vlastnoručním podpisem.

"A ani tam dodnes neumíme tu skutečně zajímavou úlohu"

To bych tak uplne netvrdil. Hashe se pouzivaji napriklad k ukladani hesel, hesla jsou typicky kratke stringy. Najit kolizi hesla je resitelna uloha. V tomto pripade je jedno jaky smysl heslo dava nebo nedava.

A nasla by se ucrcite cela rada dalsich pripadu, kdy se daji ruzne slabiny vyuzit.

Pokud na dokumentu nelze ověřit podpis, je platnost dokumentu k ničemu.

Na mém tvrzení to nic nemění.

Přečtěte si https://www.lupa.cz/clanky/jak-na-digitalni-kontinuitu-2-co-kdyz-platnost-elektronickeho-podpisu-uz-nejde-overit/, část "Co když platnost elektronického podpisu již nejde ověřit?".

4. 5. 2023, 10:38 editováno autorem komentáře

Platnost digitálních dokumentů není nijak omezena.

Proč tedy není stanovena třeba na ten milion let (v praxi by jistě stačila stovka na to, aby se to vyrovnalo papírovému dokumentu)?

Protože se jistíme i proti úplně jiným potenciálním problémům, než je ten, který jste popsal a který je vlastně dost nezajímavý. Názorně to ilustruje příklad MD5: ta je sice z hlediska odolnosti vůči nalezení kolize hrubou silou daleko méně odolná, ale přesto projekt distribuovaného hledání kolizí nestihl uspět dřív, než se podařilo na základě analýzy algoritmu najít způsob, jak kolize generovat v podstatně kratším čase. A ani tam dodnes neumíme tu skutečně zajímavou úlohu: vyrobit soubor k danému hashi (nebo dokonce soubor potřebných vlastností).

Na to tema existuje i cela rada studii ruznych vedatoru, a vsichni se shodnou, ze az to prijde (protoze to neni otazka zda, ale kdy) tak lidstvo v soucasne podobe konci.

Pricemz nejde zdaleka jen o elektroniku. Slunecni erupce dostatecne sily znici veskere elektricke rozvody, vypali transformatory, atd atd. Rozvodne site tomu poslouzi jako anteny. Ostatne se to i (v malem) naprosto pravidelne deje. Nejde o nijak vyjimecnou udalost, Staci trochu zvysena aktivita Slunce, a zatizenejsi rozvodne site se porouci.

Pak je zde nesoulad s vlastnostmi hashe a stanovenou platností digitálních dokumentů. Proč tedy není stanovena třeba na ten milion let (v praxi by jistě stačila stovka na to, aby se to vyrovnalo papírovému dokumentu)?

Elektřina vypnutá Emzáky je značně nepravděpodobná, EMP je pravděpodobný, elektroniku a digitální média devastující sluneční erupce je v dlouhodobějším časovém měřítku prakticky jistá.

4. 5. 2023, 08:22 editováno autorem komentáře

Staci Tma od Neffa ;)
Jestli to sem jednou doleti, vsichni se tu za mesic pomlatime.

Jestli to správně počítám, mělo by to být 1.157921e+77

To opravdu počítáte správně. Problém je spíš v tom, jestli si dokážete představit, jak velké tohle číslo je. Např. pokud vydělím stáří vesmíru (13.8 miliard let) Planckovým časem, dostanu přibližně 8E60. To už je skoro ono, ne? Ne, není, pořád nám chybí ještě přes 16 řádů - tj. milionkrát víc, než je lidí na Zemi.

Tak to zkusíme jinak, zapojíme narozeninový paradox a spokojíme se s nalezením nějaké kolize, jakkoli je to samo o sobě pro potřeby úspěšného útoku k ničemu. Vynásobme počet lidí na planetě tisícem (to by mělo pokrýt růst populace na docela dlouho), řekněme že každý vygeneruje jeden hash za pikosekundu a nechme je generovat. I tímhle tempem pořád bude trvat přes milion let, než bude poloviční pravděpodobnost, že tam někde bude kolize. (Jestli ji vůbec v té hromadě dokážeme najít, je věc druhá - a jestli nám to k něčemu bude, třetí).

tak ano, stejně jako vy nemám žádnou důvěru ve schopnosti tohoto státu a jeho tzv. "digitalizace" - ale POKUD už to má být . tak ať to je tak, jak jsem napsal výše. Nejraději bych viděl možnost opt-in vs. opt-out.. kdo nebude chtít doručovat skrze datovku ale papírově, OK, ale bude si za každý takový dokument platit navíc - obdobně jako za konverzi na poště (ale ta cena nemusí být tak nízká). Zkrátka dát každému možnost výběru.

Při těch vašich pokusech tvářit se, že víte, o čem píšete, vypadáte jako malé děcko, které zavře oči a myslí si, že ho nikdo nevidí.

Možná ještě jednu otázku pro zastánce digitalizace:

Uvědomujete si, že že na Slunci před pár dny došlo k megaerupci, která kdyby zasáhla Zemi (naštěstí letěla skoro opačným směrem), tak by veškerá digitální agenda skončila (snad s výjimkou něčeho hodně hluboko zakopaného, zcela izolovaného od povrchu planety). K poslednímu zásahu Země takové síly došlo někdy v 19. století, kdy nejpokročilejší technologií byl telegraf. Ten byl prakticky zcela na většině plochy planety vyřazen z provozu a jeho prvky, vedení, zesilovače i vysílací/přijímací stanice byly zčásti nebo zcela zničeny.

Doporučuji také vaší pozornosti román "Vteřinu poté" od: William R. Forstchena. Ten je odborník na bezpečnost počítačových sítí a svůj román pojal jako varování před zcela reálně existujícím nebezpečím - zasažením prakticky jedné polokoule Země EMP z jaderného výbuchu vysoko ve vesmíru. Jednání lidí atd. je román, ale EMP a jeho dopad na veškerou elektroniku je prostě fyzika. Asi jako když L.N. Tolstoj sice napsal společenský román, ale to, jak jeho hrdinku nakonec rozšmelcoval vlak už je v podstatě realita.

Jestli to správně počítám, mělo by to být
1.157921e+77
Pokud bude růst digitální agenda dostatečně rychle, tak se kolize hashů dočkáme v docela blízké době. Paradoxně to může přivodit i bezhlavé zavádění digitální agendy všude tam, kde je to technicky možné, byť to nedává smysl.
Navíc ke kolizi hashů může dojít i dříve, proto jsem odkázal na onen statistický program, který uměl v době DOSu podobné věci počítat Za jeho Windows verzi ruku do ohně nedám, ta byla dost zmaštěná.

Pokud klíč zveřejním s tím, že garantuji jeho stálost, může si nějaké permutace, posuny atd. udělat uživatel sám, a protože možností takových změn je strašně moc, je to asi dost bezpečné. A k příjemci musím jen doručit informaci, co jsem s tím souborem udělal.

S tím dalším stoprocentní souhlas.

A, mimochodem, slabinou hashe je skutečnost, že je relativně málo možných kombinací (kolik kombinací dá 256 bitů - viz článek - si snad spočítat umíte).
Já si to spočítat umím. Škoda, že vy ne.

Digitální agenda = digitální verze úřední agendy.

Ověřitelnost elektronického podpisu (respektive celého dokumentu) je to, oč tu běží. Celé tohle povídání je o tom, a to, co popisuje, je zatraceně složité, těžkopádné a někdy i nesmyslné.

Ti lékaři skončili kvůli nutnosti mít a obsluhovat datovou schránku a komunikovat elektronicky s pojišťovnami Každá má navíc úplně jiný systém, takže co se na jedné naučíte, pro ty ostatní neplatí. Minimálně jednou dvakrát do roka některá z pojišťoven změní způsob komunikace s lékaři tak zásadně, že lékaři začínají v podstatě od nuly.
Elektronický recept může přinést usnadnění, ale současně je komplikace (znamenal např. nákup nového SW do ordinace).
Zdravotní karty by měly být použitelné dlouhodobě, ale i další agenda (včetně receptů) se musí nějakou dobu udržovat (léta), protože v tom jsou peníze a chodí kontroly. Čili autentizovatelné to musíte mít řádově léta. Navíc řada venkovských oblastí v době, kdy se to zavádělo, neměla k dispozici internet. Znám jednu doktorku, která každý den po skončení pracovní doby jezdila do střediskové obce, kde bylo jakž takž slušné pokrytí mobilním signálem a vyřizovala tuhle agendu v zaparkovaném autě z ntb přes hotspot v mobilu. Pár let, než tam zavedli internet a zajistili mobilní signál.
Prostě o těch věcech nevíte nic a plácáte nesmysly.

Hashování a šifrování bylo zrovna v tomto článku vysvětleno.
Šifry nepotřebuji vymýšlet, to udělali jiní. A, mimochodem, slabinou hashe je skutečnost, že je relativně málo možných kombinací (kolik kombinací dá 256 bitů - viz článek - si snad spočítat umíte). Pokud zavedete masově digitální agendu, brzy překročí počet dokumentů počet těchto kombinací a začnou se objevovat kolizní dokumenty, a to naprosto zákonitě. Pochopitelně, už dříve bude narůstat pravděpodobnost, že k něčemu takovému dojde. Dalo by se to vydyndat z programu Epi Info, který má na podobné pravděpodobnostní patálie extra mudul (alespoň ho měla verze pro DOS). A je to stejný jev, jako když u normálního muže nutně existují "dvojčata" spermií, protože těch je v ejakulátu víc, než kolik je možných kombinací chromozomů v nich.
I to je jeden z důvodů, proč hashe asi budou mít problém.

K té kryptografii: nakousli to tu jiní, já o tom akorát četl a tyhle věci si prostě pamatuji z této četby.
A vy byste měl pochopit, že pokud spoustě lidí stávající podoba digitalizace nevyhovuje, a to tak silně, že jsou kvůli tomu ochotni ukončit zaměstnání, tak je asi někde problém. U zastánců digitalizace, ne u normálních lidí. Jistěže se na tom u těch zastánců může podílet i Dunningův–Krugerův efekt, ale spíš bych to charakterizoval známým příslovím "sytý hladovému nevěří".

Aby se na základě několika klíčových slov vygeneroval souvislý gramaticky správný text, který nemá jakoukoli souvislost s realitou, protože autor textu o realitě vůbec nic neví – na to už tu máme umělou inteligenci, takové texty už nemusíte psát sám.

Vy jste si vytvořil pojem „digitální agenda“, jehož význam neznáte ani vy sám, a k tomu matláte páté přes deváté. Článek je o kryptografických algoritmech používaných pro elektronický podpis a šifrování a vy neustále řešíte trvalou ideální ověřitelnost elektronického podpisu (a je vám úplně jedno, že vlastnoruční podpis je problém ověřit už vteřinu po podepsání). Vy si vymyslíte, že kvůli vaší digitální agendě skončila spousta praktických lékařů. A vůbec vám nevadí, že praktičtí lékaři nepoužívají nic, kde by se řešila dlouhodobá archivace – jejich software používá kryptografické algoritmy pro komunikaci s pojišťovnami, SÚKLem, jinými zdravotnickými zařízeními – ale tam se to používá pro zajištění přenosu a autentizaci, takže platnost se počítá v minutách, ne v letech. A pak vydávají elektronické recepty, které jsou důležité v řádu hodin a dnů, maximálně týdnů, ale opravdu nikdo si nebude vyzvedávat dnes vydaný recept za deset let.

A takovéhle nesmysly píšete o všem. A to vaše blouznění, kdy nechápete, jak fungují hashovací ani šifrovací algoritmy, dokonce si pletete hashování a šifrování (a patrně budete tvrdit, že to nevadí, že neznáte přesné termíny), ale vymýšlíte vlastní hashe a šifry… Ale jak už víme z dřívějška, jste živoucí Dunningův–Krugerův efekt, takže nejen, že nechápete aparát, pomocí kterého by vám někdo mohl vysvětlit fungování moderní kryptografie. Vy dokonce ani nechápete, proč byste měl alespoň něco vědět o oboru, o kterém se chcete veřejně vyjadřovat.

Šifra možná ne, ale každý trezor se dříve či později otevře. Až se někdy rozpadne na molekuly. To je stejně jisté, jako že každá stavba dříve či později spadne.

šifrování, resp. kryptografický podpis chrání dokument také proti změně a podvržení.

U vernamovy šifry ale nemůžeš jen tak klíč zveřejnit bez další kryptografické ochrany, opět kvůli možnosti ho změnit a tím i změnit původní dokument a příjdeš o možnost ověřit pravost dokumentu.

Ano, dokud budou digitální dokumenty takhle komplikované, bude to pro většinu populace problém. Když si jako jednotlivec budu řešit obnovení sám, stačí chvilku nemít možnost dokumenty obnovit a je problém (smrt a dědické řízení, zabavení počítačů policií - už jednou jsem byl půl roku bez účetnictví atd.), těch situací, kdy to může nastat je strašně moc. Obnovení i za mě by mělo být plně automatické a plně na pozadí s vysokou spolehlivostí.

Autor právě popsal dle mého soudu explicitně největší problém digitální agendy: Na rozdíl od papírové se musejí její dokumenty kontinuálně udržovat, což je pracné a nikdy nelze vyloučit nějakou chybu, která dokument znehodnotí.
Právě z toho důvodu lidé "hlasují nohama":
Odešla do důchodu (nebo třeba do špitálu) spousta praktických lékařů, když byla této kategorii pracujících vnucena digitální agenda (a patrně to má vliv i na malý zájem absolventů všeobecného lékařství o kariéru praktického lékaře) a dodnes jsou některé v té době "opuštěné" obvody neobsazeny.
V současnosti odešla mimo původní profesi řada OSVČ, protože jim byla plošně vnucena digitální agenda, kterou nezvládají (čemuž se nedivím). Někteří odešli na pracák, někteří do důchodu, někteří se možná přesunuli do šedé nebo černé ekonomiky. Faktem je, že na všech těchto eventualitách společnost jako celek tratí. Digitalizace přináší zisk jen úzké skupině "digitalizátorů".
Osoby, kterým byly vnuceny DS, zase převádějí část dokumentů do papírové podoby, na kterou není nutno dávat "časová razítka" a podobné nesmysly.

Aby lidé přecházeli dobrovolně na digitální agendu, musela by být jednodušší, spolehlivější a levnější, a to v žádném z těchto parametrů není. Obávám se, že současné postupy jsou cestou do slepé uličky, a že bude nutno zavést postupy zcela jiné (např. velká množství různě nadefinovaných kontrolních součtů), které autenticitu dokumentu ochrání spolehlivěji. Je také otázka, zda musí být vše šifrováno, když řada úředních dokumentů jsou v podstatě veřejné listiny, do nichž má právo nahlédnout buď každý, nebo nějaká státem pověřená instituce. Tj. zda by nebylo jednodušší oddělit šifrování od autentizování.

Pokud se týká oné Vernamovy šifry: Ta je skutečně neprolomitelná. Dokonce údajně existuje matematický důkaz, že informace z původního dokumentu se v tom zašifrovaném vůbec nevyskytuje. Je ovšem otázka, zda by místo snahy o utajené předání celého klíče (který musí být z podstaty věci velký), nedal ten klíč veřejně vyvěsit (s tím, že by stát garantoval jeho autenticitu "na věčné časy") a uživatelé si podle něj vytvářeli vlastní klíče jeho permutacami a dalšími změnami, jichž může být jistě prakticky nekonečné množství. A pokud by takových klíčů existovalo větší množství a při šifrování se vedle různých permutací ještě přeskakovalo z jednoho na druhý, byla by "zlá strana" v ještě horším postavení.
A ještě si dovolím poznámku, že pokud bude dokument, proháněný touto šifrou, i velmi primitivně zašifrovaný, tak i náhodné uhodnutí toho, jaké kejkle byly s klíčem provedeny, dá jako výsledek nesrozumitelný binární soubor, takže úspěch zůstane zlé straně skryt. Jistěže existují postupy, jak přijít na to, že se jedná pravděpodobně o nějak primitivně zašifrovaný soubor (např. záměnou dvojic, trojic, písmen a znaků), ale byly by patrně spousty "falešných poplachů" a všechny "podezřelé" výsledky by se musely prohánět dalším dešifrováním.

Pro vysvětlení hashe je dobré si představit hash s extrémně krátkou délkou 8 bitů (jen 256 variant) nebo dokonce jen 1 bit (jen 2 varianty). Např. tak, že se spočítá parita vstupní zprávy. Pak zhruba každá druhá zpráva ma hash 0 a druhá polovina zpráv má hash 1. A každá ta polovina tvoří soubor kolizních zpráv - se stejným podpisem.

Ve větě „zlá strana barikády“ již má k dispozici novější, mnohem výkonnější počítače je zatajena podstatná druhá varianta, že už jsou k dispozici lepší dešifrovací algoritmy. Tedy, že se přeci jen podařilo najít nějaku „zkratku“, zmíněnou výše, byť jen částečnou.

Na nějaký ruční výběr zpráv možná. Ale naprostá většina zpráv, ano i těch datových, co přenáší ISDS, má krátkodobou platnost a není potřeba je ukládat trvale.

vernamova šifra je sice teoreticky neprolomitelná, ale prakticky nikoliv. Pořád tady je problém jak generovat ryze náhodný klíč ve velikosti původní zprávy a jak ten klíč bezpečně přenést nebo uchovat (má stejnou velikost jako šifrovaný text), stejný klíč musí mít obě strany, to opět zvyšuje riziko prozrazení.

Dokážeš si (či znáš) implementovat vernamovu šifru v internetovém prostředí? Její hlavní výhoda je přenést data bezpečně mezi zabezpečenými místy, klientská stanice k internetu zrovna nepatří k zabezpečeným místům...

Mate naivni predstavy. Staci pro priklad jedna jedina zkratka ... RSD.

Myslite si, ze provoz DS je zabezpecen lepe? A myslite si, ze stat to vubec lepe zvladne? Omyl. Nas rozhodne ne.

Komunikovat se statem bez pocitace by melo byt ustavni pravo, a nevidim zadny duvod pro nejake extra poplatky, realita je ta, ze to "digitalni" zpracovani je o rad drazsi nez ten papir. Pokud by DS fungovaly tak, jak popisujete, tak o 2-3 rady.

Vernamova sifra je prolomena ve chvili, kdy druhe strane poslete klic.

Na začátku je každá nová věc složitá a otravná pro normální lidi.
To je normální.
Ovšem pokud je daná věc užitečná, nakonec někdo přijde s řešením, které vše nutné zařídí za tak malý poplatek, že se to lidem časově i finančně vyplatí platit.
Ovšem nutit takovou novou věc v tomto stavu _povinně_ _všem_ OSVČ je hnus a hazard s ochotou lidí začít podnikat. OSVČ může být i 90 letá babička, která prodává turistům u cyklostezky limonádu a počítač nikdy neviděla.
Není divu, že po zavedení povinných datových schránek se spousta lidí rozhodla s živností praštit.

3. 5. 2023, 00:41 editováno autorem komentáře

Pane Peterko, jak tady můžete tvrdit takové nehorázné nesmysly, jako že "Každý trezor se časem otevře"? To jste nikdy neslyšel o vernamově šfře, pro kterou existuje matematický důkaz neprolomitelnosti?
Asi rozumíte elektronickému podpisu, ale kryptografii nerozumíte. To, že se oslabují kryptografické algoritmy vůbec neplatí obecně, kvantové počítače oslabují zejména asymetrické klíče, až se vám celý ten koncept asymetrické kryptografie rozpadne. Máte to celý blbě vymyšlený, to je vše.

Tady nikdo nemůže jakkoliv namítat, že by ve vašem podání v daném článku byla nějaká faktická chyba..

- jen to je celé neskutečně "složité, otravné" pro NORMALNI lidi, co si vystačí s tím napsat e-mail a ovládat internetové bankovnictví. PLUS.. kdo jako má jak myslet na obnovení certifikátů a přerazítkování el. dokumentů?? - toto vše naprosto jasně hovoří pro PAPIROVE dokumenty s podpisem - starý 50 let? CHA! pořád platný..

chápete?? DOKUD stát nezařídí:

a) Datové schránky bez datového limitu (něco jako Google mail - ano, dá se diskutovat o kapacitě typu 1 GB na osobu, podle mě naprosto OK)
b) Zprávy se NEBUDOU po 90 dnech mazat, ale budou tam třeba i 30 let.
c) Když už někdo zprávu smaže, tak se umístí do nějakého typu archivu, kde zůstane další 3-4 roky (to navazuje na běžnou promlčecí dobu soudního sporu) - odkud ji bude moci bezplatně či za pár Kč vytáhnout
d) stát zajistí pravidelné přerazítkování všech - jakkoliv starých (tedy i 30 let starých) zpráv na nejnovější verze
e) pokud bude chtít státní organizace či úřad dokument - který už je v DS - tak bude mít povinnost jej přijmout datově do své DS a nesmí vyžadovat jeho písemný tisk (resp náklady na konverzi)
f) - bude zachována možnost pro dobrovolné odmítnutí používání DS - ač to pro daného jedince bude znamenat vyšší náklady. Typu doručení doporučeného dopisu třeba 150 Kč apod. Jeho volba

JOOO.. až TOTO bude implementováno, tak se můžeme bavit o úspěšně implementován digitální řešení, které má smysl a nestojí 20 miliard ročně..