Názory k článku Jak na digitální kontinuitu (3): Elektroničtí notáři, spisové služby, blockchain a vyvratitelné domněnky
-
Rekneme, ze se zacne pouzivat blockchain k ukladani a overovani dokumentu. Za rok se treba jenom v CR ulozi do nej nekolik PB dat. V ramci EU to budou treba stovky PB dat. Jak chcete overovat v tomhle mnozstvi dat cokoliv? Ze budete slepe verit predchozimu zaznamu? Nebo je nejaka efektivni metoda jak overit integritu celeho takoveho blockchainu?
-
Co byste tam dával jiného? Jediná rozumná možnost je dělat to stejně, jako u přerazítkování časovými razítky. Podepisujete hash, dokud je důvěryhodný. Když se začne blížit okamžik, kdy už by hash mohl být nedůvěryhodný, vytvoříte dokument, kde bude starý hash, nový (silnější) hash a časové razítko. Od té doby budete přerazítkovávat nový hash. Takže budete mít věrohodnou řadu až k tomu speciálnímu dokumentu a věrohodný speciální dokument, který říká „ještě v době, kdy stará hashovací funkce nebyla prolomena, bylo prokázáno, že dokument s novým hashem existuje už 15 let“.
V blockchainu to bude podobné, akorát tam místo časových razítek určujete čas přibližně podle toho, kdy byl záznam do blockchainu přidán. (Případně je samozřejmě možné do blockchainu přidat i časová razítka od nějaké důvěryhodné autority.)
-
celý blockchain můžeš napočítat znovu, což zase není tak velký problém ani nad velkým množstvím dat.
Hash algoritmus se dá postupně zesložiťovat a měnit, podobně jak se může měnit u časových razítek a přelepit ten starší méně odolný.
Tolik dat to nebude, pokud spočítám všechny veřejné dostupné dokumenty, jsem asi na 2 TB textových dat, na 100 TB různých binárních (dokumenty, archivy, obrázky) za celých 10 let, co to stahujeme.
Stejně tak třeba datové schránky, velikost uložiště se pořád počítá ve desítkách TB.
Zároveň do blockchainu se obvykle dokumenty samotné neukládají a ani to není logické, žádoucí, vhodné.
ČLÁNKY DO MAILU