Pokud podpis pravý je, tak i zůstane. Problém může být to dokázat (resp. zda to bude protistrana akceptovat). Takový příklad, co mi byl řečen bokem. Prý. Pokud dokument vypálím na CD a za 50 let se (jinak) podaří dokázat (musí posoudit znalec), že to CD je čitelné a je staré +- 50 let a nepozměněné, a budou známy (jinde, archivy, ...) certifikáty z té doby před 50 lety (a budou sedět s tím dokumentem), tak pak je dokument pravý. Pravost dokumentu nezmizela (tím, že zmizela jeho aktuální digitální kontinuita).
ALE. Přesně jak už článek naznačil, pokud není kontinuita, tak protistrana musí akceptovat a pokud ne, tak v krajním případě (pokud jsou tak nastavené interní procesy, ať už firmy či státní správy) je třeba soud který přijme rozhodnutí znalce (pokud přijme) a tím se prohlásí celý dokument za pravý (pak už jej protistrana uznat musí). Jestli jsem to dobře pochopil.
Takže z běžného ukázání papíru (se správným razítkem) na úřadě se může stát, že to bude martýrium na léta. Kdežto v případě normálního papíru a razítka (mi bylo řečeno), že pokud ho chtějí rozporovat, tak je to prý protistrana kdo musí prohlásit/rozporovat, že není platný (prý). Resp. nějaká akce protistrany. Do toho, jen tak, u běžného papíru, nejdou. V případě ztráty digitální kontinuity jsem to ale já, kdo naopak musí dokazovat, pokud protistrana prostě jen řekne "to neberu". Prý. IANAL.