Vlákno názorů k článku Jak na datovku: Vícedenní výpadek může mít i vážné důsledky od Filip Jirsák - S fikcí doručení v době odstávky ISDS je...

S fikcí doručení v době odstávky ISDS je to hrozně jednoduché a řešilo se to tak už při předchozích odstávkách. Platí, že adresát může úřad požádat o zneplatnění nebo posunutí data (fiktivního) doručení, pokud si z vážných důvodů nemohl zásilku vyzvednout – odstávka ISDS nepochybně mezi vážné důvody patří.

Jediný „problém“ je v tom, že se to neděje automaticky, ale adresát musí o to posunutí požádat. Ale vzhledem k tomu, že k takové odstávce došlo za dobu fungování datových schránek dvakrát, nemá podle mne smysl řešit to extra v zákoně. Myslím, že by se stát spíš měl soustředit na to, aby k takovým odstávkám ISDS nemuselo docházet vůbec.

Mimochodem, když to porovnám s dopisem zaslaným pozemní poštou – pokud byl pokus o doručení na nějaké venkovské poště učiněn v pátek 23. prosince, úložní doba 10 dnů skončila včera a dnes je dopis považován za doručený. Přitom ta venkovská pošta má nejspíš běžnou otevírací dobu pár hodin denně a mezi svátky klidně mohla mít otevírací dobu „z personálních důvodů“ ještě víc omezenou, třeba jen v úterý a čtvrtek od 13 do 15. Reálná možnost vyzvednout si ten dopis na poště tedy často byla ještě daleko horší, než vyzvednout si zprávu z DS.

On ten problém s "pozemní poštou" není jen na vesnicích... V Brně nechali zásilku uloženou na pobočce s tím, že "adresát nezastižen" a to i při "opakovaném pokusu o doručení". Nutno podotknout, že adresátem byla instituce s vrátnicí otevřenou od 6 hodin ráno do 19.00 v oba dva dny ;-).

Přemýšlím, že si DS zřídím i jako fyzická osoba, protože fikce elektronického doručení je pro mě rozhodně přijatelnější, než totéž u České pošty. A osobně chápu potřebu státu bránit se proti individuím, která zneužívají systém systematickou snahou znemožnit doručení písemností.

Všimněte si, že jsem nikde nepsal, že je správné používání datové schránek nařizovat. Naopak v jiných komentářích jsem výslovně psal, že si myslím, že je to špatně – a že elektronická komunikace se dá udělat tak, že bude mít pro občany a firmy tolik výhod, že by si je každý, kdo se aspoň trochu kamarádí s počítačem nebo mobilem, zřídil dobrovolně. Podobně jako třeba elektronické bankovnictví – kolik lidí dnes chodí do banky s papírovými příkazy k úhradě? Takže to povinné zřizování schránek je akorát přiznání státu, že to neumí udělat dobře.

A nenapadlo vás, že ten zmatek vzniká spíš kvůli "těm nepoctivým", kteří záměrně uvádí adresy na kterých nejsou záměrně k zastižení?

Pochybuji o tom, že se stalo nějaké významné množství případů, kdy někdo nedostal zásilku kvůli nepřesnému názvu ulice. Ona ta pošťačka není zase tak blbá, aby nedoručila dopis do Nerudovy 15 jen proto, že se teď už týden jmenuje Jana Nerudy 15.

Problém spíš je v tom, že si klidně můžu napsat trvalé bydliště někam do nájmu, odstěhovat se a nechat to tak...

5. 1. 2023, 08:56 editováno autorem komentáře

„Fikce doručení“ znamená, že k tomu doručení ve skutečnosti nemuselo dojít, ale bere se to tak, jako by doručeno bylo. Proto to slovo „fikce“. Fikce doručení tedy znamená, že po 10 dnech, kdy dopis leží na poště, je považován za doručený. Ztráta občanky to ležení na poště nijak neovlivní. Takže jste si to vymyslel sice hezky, ale neodpovídá to realitě.

V praxi je to hlavně tak, že protistrana natahuje pro ní nevýhodné soudní řízení tak, že využívá lhůty na maximum.

V mém případě si spletla fikci doručení (10 dní) s dobou uložení na poště (11 dní) a dala podání k soudu o den později. To se stalo loni v červenci. Požádala o prominutí lhůty, s odůvodněním, že spletla. To nebylo uznáno.

"netvrdí žádný konkrétní důvod, kromě toho, že nesprávně pochopila označení data na obálce...Na straně žalované neexistovaa žádná závažná překážka (např. hospitalizace v nemocnici), která by ji vyloučila z možnosti podat odvolání včas"

Tak se odvolala proti neprominutí lhůty k odvolání a odvolačka uvedla, že neznalost zákona není vážný důvod a potvrdila to. Tak požádala první instanci, že má doplnění odvolání a od té doby spis leží na odvolačce. Máme 10 měsíců od podání žaloby a soudy stále jen řeší, jestli ji stát bude hradit advokáta ex-offo ve sporu, kde bezdůvodně přestala splácet dluh dle smlouvy.

Takže ono je nakonec vlastně úplně jedno, jaká fikce doručení platí či neplatí, když soudy umožňují táhnout řízení donekonečna bez ohledu na lhůty.

Pokud pamatuji, tak v papírových dobách se fikci doručení a přebírání pošty dalo bránit jednoduchým trikem: člověk ztratil občanský průkaz, požádal o nový, a na poštu dorazil s papírovým náhradním dokladem - na ten mu pošta zásilku odmítla vydat, o čemž ochotně vystavila potvrzení. A protože zásilka nebyla vyzvednuta ani přes největší snahu tak učinit...
Tohle v datové podobě možné není.

Smutné je, že ta obrana státu proti těm, kteří systematicky znemožňují doručení, ve skutečnosti postihuje ty poctivé. Ti, kteří systematicky znemožňují doručení, se tomu stejně dokážou vyhnout, třeba si ustanoví fiktivní právní zástupce v zemích, kam se těžko doručuje. Problém je, že to zákony řeší (pro ČR klasicky) formálně. Tj. zákon stanoví stejná formální pravidla pro všechny, místo aby platilo, že stát musí projevit dobrou vůli a pokusit se dokument skutečně doručit (a když je někdo na 14denní dovolené, tak mu doručí až po dovolené), ale zároveň by stát měl možnost, pokud někdo doručování aktivně brání, prostě se na doručování dotyčnému vykašlat, dát mu někde zásilky k dispozici a ať se dotyčný stará sám o to, aby se o nich dozvěděl.

ano, důkazní břemeno je na mě, ale doručení (fikcí nebo i normální) je možné rozporovat a zneplatnit pokud prokáži, že pochybyla třetí strana (pošta neoznámila dopis, předala ho někomu jinému na jiné adrese, ztratila ho a označila za předaný atd.).

Při přestěhování jsem řešil situaci, kdy pošta půl roku každou zásilku označovala jako "adresa neexistuje", pak se mi povedlo i úspěšně rozporovat doručení fikcí.

a jak spolehlivě poznáš, že se doručení aktivně brání?

V jiném příspěvku jsem uvedl svůj problém po přestěhování, "adresa neexistuje". Jak rozlišíš, jestli jsem uvedl záměrně neexistující adresu proti tomu, že pošta to tak svévolně označila?

Fikce doručení 10 dnů platí určitě už od začátku platnosti současného správního řádu, tj. od roku 2005. V předchozím správním řádu byla fikce doručení pouhé 3 dny. Takže to vypadá na nějakou alternativní historii.

Vhození do schránky není podmínkou fikce doručení. Ta nastává automaticky 10 dnů po uložení, pokud si adresát dopis mezi tím nevyzvedl.

Nemáš pravdu, RÚIAN neimplikuje, že adresa neexistuje, data se tam propisují se zpožděním a pošta není povina adresu podle tohoto registru kontrolovat. V RÚIAN není rozlišení na úroveň bytů/schránek, zatímco pošta vrací zásilky s dovětkem "adresa neexistuje" i v případě chybějící schránky.

Pokud nějaký problém trvá měsíce, tak se to děje opakovaně a přeci jen to je legitimní problém.

IMHO nejde ani tak o to, že by stát trestal ty poctivé, jako spíš o to, že si (jako obvykle) usnadňuje práci, protože u pošty se nemůžete spolehnout ani na její nespolehlivost.
Bývaly doby, kdy prostě pošta fungovala. Jenže jak přibývalo zásilek, přibývalo i těch nedoručených, nedoručitelných a nedoručovaných. A pro ouředníky je prostě nejjednodušším řešením stvořit fikci doručení, protože vše ostatní je náročnější a nákladnější.
S těmi adresami je to podobné. Sice tu adresu ověříte, když si přehlašujete bydliště, ale už u "doručovací adresy" ta kontrola být nemusí. A narazíte na běžný problém, zda ta ulice je "Nerudova" či "Jana Nerudy", že kromě :"Masarykovy" ulice (předtím "T. G. Masaryka") je ještě ulice "Jana Masaryka", případně vás přestěhují z ulice "Karla čapka" do ulice "Čapkova" - aby vzápětí někdo zjistil, že hned vedle je ulice "Josefa Čapka", kterou už změnit nelze, takže nastane návrat do ulice "Karla Čapka" (nemluvě o ulici "bratří Čapků").
Je hezké, že stát si zjednodušuje práci vytvořením toho jediného správného registru, ale tak nějak to tím komplikuje každému, kdo na danou adresu něco posílá a nekontroluje si, v jakém tvaru je ta adresa registrovaná.
A když se nedokáže erár přenést přes tenhle poštovní zmatek - stvoří datové schránky! ;oD

Přejmenování ulice Jana Nerudy na Nerudovu jsem zažil (přiznávám, že to bylo před registrem adres), Ulice Josefa a Karla Čapka byl případ při vzniku registru a přišlo se na to při přípravě, ulici Jana Masaryka máme (pro jistotu jako zastávku "Masarykova"), a neplete se to s "T. G. Masaryka" jen proto, že ten tu nemá ulici, ale náměstí.
Jenže mi nešlo v tomto případě o konkrétní (pravdivé/prav­děpodobné/neprav­děpodobné/neprav­divé) případy, jako spíše o ilustraci toho, že registr tak nějak nepočítá s tím, že se těm ulicím běžně říká v různých tvarech.
Máte pravdu, že i u té doručovací adresy to člověk ověřit může, nicméně jen málo kdo to dělá. Mnohem obvyklejší je, že se spolehnete na to, že to člověk diktuje (vyplňuje...) správně. Takže si troufnu předpokládat, že i ty ostatní orgány veřejné moci to mají vždy správně hlavně tam, kde doručují na adresu bydliště (sídla firmy), ale kde je ta adresa jen "doručovací", tam to tak jednoznačné nebude.
A třeba banky to mají často "jak to klient nahlásil", bez ověření.

v ČR opravdu málokdo ví, jak správně vypadá jeho adresa

Většina lidí holt nemá potřebu si to zjišťovat v oficiálním registru a na ostatní zdroje se moc spolehnout nedá. Už za svého dětství jsem měl legraci z toho, že ulička mezi budovami Národního technického muzea má na jedné straně cedulku "Muzejní" a na druhé "Musejní". Později jsem měl kamaráda bydlícího v ulici, která byla někde psaná jako Pavla Švandy, jinde Pavla Švandy ze Semčic a někde prostě jen Švandova. A jeden spolužák na gymnáziu měl dokonce tři funkční doručovací adresy do stejného domu.

Takže to povinné zřizování schránek je akorát přiznání státu, že to neumí udělat dobře.

Místo "neumí" bych spíš řekl "necítí potřebu". Aspoň na mne z toho celého spíš než neschopnost čiší taková ta bohorovnost až arogance: "Máme vás na háku, stejně se budete muset přizpůsobit, tak proč se snažit udělat to praktické."

Mluvi o historii, zrejme nestiha sledovat vsechny zmeny zakonu nebo judikaturu, coz je sice smutne, ale holt to tak ma asi vetsina (vcetne me). Priznam se, ze nevim jiste, co plati v tuto chvili, ale mel jsem dojem, ze nestaci 10 dnu lezet na poste, ale ze je pote treba vhodit do schranky, aby mel dotycny aspon teoretickou sanci se se zasilkou obeznamit.

Pozná se to třeba tak, že se to děje opakovaně u stejné osoby.

V ČR existuje oficiální registr adres, takže to, zda adresa existuje nebo neexistuje, se dá zjistit docela snadno.

Na jednu stranu je to horsi, nez jsem cekal, ale zrovna v tomto pripade, kdy adresat docasne prisel o OP a moznost vyzvednout si zasilku na poste by to mohla byt vyhoda. Pokud se nemylim, tak by melo platit, ze fikce neplati, pokud exsistuji vazne duvody, proc si adresat nemohl zasilku vyzvednout a kdyz nema doklad na zaklade ktereho by mu posta zasilku vydala, tak je to dost padne. Kdyby doslo ke vhozeni, tak do sve schranky muze i bez dokladu, tak tim vymluva na ztraceny OP pada, ale kdyz nevhodi, tak stale trva vazny duvod. Ale to je muj laicky logicky vyklad, v praxi to jiste bude naopak.

Když adresa neexistuje v RÚIAN, nemůže být zadaná jako adresa trvalého pobytu v ROB a neměla by jít zadat ani jako adresa pro doručování.

Když chybí schránka v bytovém domě, měla by to pošta vracet s dovětkem „neoznačená schránka“, případně „adresát neznámý“ nebo „adresát nebydlí“. Dovětek „adresa neexistuje“ se vůbec nepoužívá, je to buď „chybná adresa“ nebo „neúplná adresa“. „Neúplná“ znamená, že třeba není zadané domovní číslo, „chybná“ by mohla být třeba domovní číslo, které v ulici vůbec neexistuje. Pokud adresa existuje, ale není tam kde nechat zásilku, měl by se podle mne použít některý z těch prvních třech dovětků, ne „chybná adresa“.

Každopádně považuju za oprávněný požadavek, aby občan státu sdělil jednu adresu, buď poštovní nebo elektronickou, na které bude přebírat poštu. To, že ta adresa existuje v RÚIANu, se dá ověřit snadno. Pokud by na tu adresu nebylo možné doručovat poštu, i to se dá prokázat docela snadno. Takže odlišit ty, kteří nepřebírají poštu, protože jsou 3 týdny na dovolené, od těch, kteří jako svou adresu uvedou zříceninu, kde není žádná poštovní schránka, není takový problém. A podle mne to není ospravedlnění pro to, aby stát trestal ty poctivé desetidenní fikcí doručení.

Píšete to v podstatě správně. (Já tenkrát neměl OP z důvodu změny trvalého bydliště.)
Důležité tenkrát bylo i to, že odpovědnost za nedoručení na sebe vzala pošta - tím, že mi potvrdili, že zásilku odmítají vydat. Každopádně to na odvolání stačilo.

Na tom, že si kdokoli usnadňuje práci, není nic špatného, právě naopak – pokud to není na úkor kvality.

Sice tu adresu ověříte, když si přehlašujete bydliště, ale už u "doručovací adresy" ta kontrola být nemusí.
Ale klidně tam ta kontrola být může.

A narazíte na běžný problém, zda ta ulice je "Nerudova" či "Jana Nerudy",
Ne, to není problém. Ta ulice má jedno jméno a to je zapsané právě v RÚIANu.

To přejmenovávání Masarykových a Čapkových ulic jste si vymyslel.

Je hezké, že stát si zjednodušuje práci vytvořením toho jediného správného registru, ale tak nějak to tím komplikuje každému, kdo na danou adresu něco posílá a nekontroluje si, v jakém tvaru je ta adresa registrovaná.
Nikomu tím nic nekomplikuje, poštovní doručovatelé si poradí s lecčíms. Navíc fikce doručení se týká doručování zásilek od orgánů veřejné moci, které používají adresy podle RÚIANu (s výjimkou finančních úřadů, které si stále jedou své adresy, které s ničím jiným nesouhlasí).

Nic z toho, co jste popsal, nepředstavuje problém. Registr vznikl právě proto, aby bylo snadno dohledatelné, který název je ten správný. Málokdo v ČR zná správně svou adresu. Právě proto se používá ten registr, protože OVM někdo nadiktuje/napíše adresu a OVM is ji vyhledá v RÚIANu a tím získá její správný tvar. Velké banky dnes poskytují BankID, takže mají klienty ztotožněné s ROBem a odsud zase mají jejich správnou adresu trvalého pobytu. A jak už jsem psal, poštovní doručovatelé si poradí i s nepřesnou adresou.

Nepřesně zapsané adresy nevznikají kvůli nepoctivým, v ČR opravdu málokdo ví, jak správně vypadá jeho adresa. Ona stačí Praha s jejími městskými částmi… Ale opravdu to není vážný problém pro doručování. S doručováním je problém pokud má někdo trvalou adresu někde, kde už dávno nežije, a nebo když ji má záměrně někde, kam se nedá doručit (nějaká ruina, dvůr apod., kde žádná schránka není).

Nicméně by to neměl být v civilizované zemi důvod datvé schránky nařizovat zákonem.