Jak na datovku: Ovládání přes aplikace je výhodnější než webové rozhraní od státu

22. 11. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Ministerstvo vnitra ČR
Zdarma dostupné aplikace zvládnou archivovat datové zprávy a odesílat je tak, aby současně nedošlo k doručení příchozí pošty. Ale hlavně mají uživatelské rozhraní podobné e-mailovým klientům, na které jsou uživatelé zvyklí.

prvním dílu seriálu Jak na datovku jsme se věnovali tomu, kdo může po novém roce očekávat ve schránce obálku se žlutým pruhem obsahující přihlašovací údaje k datové schránce. I dnes jsou ale tyto úvahy stále zatíženy notnou dávkou nejistoty, možná ještě větší než v týdnu minulém. Jak jsem upozorňoval, došlo na zákonodárnou kreativitu, která legislativní proces zkomplikovala, a proto ani dnes nemůžeme s jistotou říct, co bude od 1. ledna 2023 platit.

Jen velmi stručně připomenu aktuální stav. Na jedné straně stojí ve Sbírce zákonů vydaný, tedy platný novelizovaný zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který počítá s tím, že datovku nejpozději na konci prvního čtvrtletí příštího roku budou mít automaticky všechny právnické osoby bez výjimky, každá fyzická osoba podnikající bez výjimky a každá fyzická osoba nepodnikající, která se po 1. lednu přihlásí k některé službě e-govermentu prostředky Národní identifikační autority

A na druhé straně stojí snaha vlády na poslední chvíli s tímto nastavením pravidel zahýbat, zrušit automaticky zřizované schránky pro nepodnikající fyzické osoby. Aby to vláda stihla včas, navrhla projednání novely ve zrychleném režimu, tedy aby jej bylo možné schválit již v prvním čtení. Jenže tuto variantu v minulém týdnu vetovali poslanci hnutí ANO. To také podalo vlastní pozměňovací návrhy, které povinnosti pouze odkládají o rok a půl, zato ale pro všechny typy datovek, na které měly od ledna dopadnout. Projde-li jejich návrh, povinné datovky se zatím vyhnou jak živnostníkům, tak různým spolkům a společenství vlastníků.

Přijde obálka se žlutým pruhem

Pokud by datové schránky nepotkal podobný osud jako elektronickou evidenci tržeb, na což to při současném složení Sněmovny nevypadá, dřív nebo později se vynuceně z tohoto systému stane masový nástroj pro doručování mezi státem a lidem. Proto se v dnešním díle posuňme dál do okamžiku, kdy je schránka již zřízena. 

Poznáte to podle doporučené zásilky určené do vlastních rukou výhradně adresáta, což znamená, že ji opravdu nevyzvedne nikdo jiný než vy. Zásilka má režim obdobný jako jiné písemnosti od úřadů. Platí pro ni desetidenní fikce doručení. 

Jestliže vás pošťačka nezastihne, dopis na poště uloží a vy máte 10 dnů na to si jej vyzvednout. Když to z jakéhokoliv důvodu nestihnete, dopis se vrátí odesílateli a vy se s jeho obsahem neseznámíte. Přesto stát bude vycházet z právní konstrukce, že vám přístupové údaje doručeny byly. A od té chvíle běží 15 dní na první přihlášení. Poté je datová schránka zpřístupněna (aktivována) a může do ní být doručováno.

Nečekaný obrat čelem vzad: stihne se „odschránkování“ na poslední chvíli? Přečtěte si také:

Nečekaný obrat čelem vzad: stihne se „odschránkování“ na poslední chvíli?

Ani tehdy, kdy si obálku se žlutým pruhem nebudete moci převzít, není ještě nic ztraceno. Je možné navštívit Czech POINT a požádat o vydání nových přihlašovacích údajů, anebo je možné se k datovce přihlásit skrze Identitu občana (dříve Národní identifikační autoritu). Pro přihlášení tímto způsobem stačí zvolit některou z možností identifikace, kterou tento prostředek alespoň pro úroveň „značná“ nabízí. Na výběr tak je: mojeID, bankovní identita, mobilní klíč eGovermentu, eObčanka, NIA ID a I.CA identita s kartou Starcos.

Předpokládejme ale, že vše proběhlo, jak mělo, a vy máte v ruce obálku s údaji nutnými pro obsluhování datové schránky. Ze zásilky se mimo jiné dozvíte identifikátor datové schránky, uživatelské jméno a heslo pro prvotní přihlášení. Každá datová schránka může mít více osob oprávněných do ní přistupovat. Tak jako v reálném světě můžete zplnomocnit příbuzného, advokáta nebo kohokoliv, aby vás zastupoval v určité věci, můžete i u datové schránky označit pověřenou osobu. A té stát přidělí samostatný přístup. To současně znamená, že nikomu nepředáváte svoje přihlašovací údaje.

Všechny datové schránky jsou označeny sedmi znaky, kombinací písmen a čísel. Například Ministerstvo vnitra má ID datovky 6bnaawp. Tato kombinace není náhodná a zaručuje, že při špatném přepisu kteréhokoliv jednoho ze sedmi znaků datová zpráva neodejde nesprávnému adresátovi. 

To je zajištěno kontrolním, sedmým znakem na konci řetězce. Ten se totiž vypočítává Luhnovým algoritmem při základu 32, což je současně počet všech možných znaků pro vytvoření řetězce. Pozornějším neunikne, že je to míň, než kolik má abeceda písmen a číslice od nuly do devítky. Je to proto, že některé vzájemně zaměnitelné znaky jsou vynechány. V identifikátorech datových schránek nenajdeme malé písmeno „l“, „o“, nulu ani jedničku.

Přihlašovací údaje, tedy uživatelské jméno a heslo pro první přihlášení zadáte na webu mojedatovaschranka.cz. Následně budete vyzváni, abyste si zvolili nové heslo, které pak budete používat pro příští přihlášení. Toto heslo je nutné každých 90 dnů měnit, ale můžete mu nastavit i neomezenou platnost. Dá se to provést v Nastavení > Možnosti přihlášení > Platnost hesla.

Platnost hesla lze nastavit neomezenou

Autor: Martin Drtina, Internet Info

Zadarmo lze psát jen úřadům

Od prvního přihlášení můžete schránku používat k odesílání a příjmu zpráv. Veškeré zprávy přijímáte zdarma. Veškeré zprávy odeslané do schránky orgánu veřejné moci (úřady, soudy, finanční správa, policie apod.) jsou zdarma. 

Zprávy odesílané do datových schránek adresátů jiného druhu (jiným fyzickým nebo právnickým osobám, advokátům, znalcům apod.) jsou považovány za takzvanou poštovní datovou zprávu a jsou zpoplatněny 5 Kč za každou z nich. Ve webovém rozhraní to poznáte snadno. Při vyhledávání schránky se u datovek jiných než orgánů veřejné moci objeví symbol žlutých dukátků.

Placenou poštovní datovou zprávu lze rozpoznat podle dukátků

Autor: Martin Drtina, Internet Info

Mimochodem i u této funkcionality se pozná, že správcem datovek je Ministerstvo vnitra. Ačkoliv o přihlášeném uživateli systém ví první poslední, považuje každého jeho uživatele za sprostého podezřelého, minimálně pokud jde o neplacení faktur. A tak poštovní datovou zprávu nepošlete, pokud dopředu nesložíte patřičný kredit. Ten lze dobíjet na kreditním portálu v částkách od 30 do 10 000 Kč.

Poštovní datové zprávy pro komunikaci občanů a firem mezi sebou jsou něčím, co zde nebylo od začátku. Jedná se o komerční produkt České pošty coby provozovatele systému, který má za cíl vylepšit hospodaření tohoto ztrátového státního podniku. Je proto dost s podivem, že stát od letoška nařídil, že příjem těchto komerčních zpráv bude všem direktivně povolen. A pouze fyzické osoby nepodnikající mají opt-out, tedy možnost příjem poštovních datových zpráv zase zakázat. Připomíná vám to něco? Ano, stejný postup stát razí i u povinného zřizování schránek.

Datové schránky budou automaticky zřizovány i lidem s pozastavenou živností Přečtěte si také:

Datové schránky budou automaticky zřizovány i lidem s pozastavenou živností

Pravděpodobně šlo o úlitbu státu bankám a dalším velkým korporacím, které – když si to zakotví do obchodních podmínek – mohou důležité dokumenty kritické na čas doručení (návrhy smluv a jejich změny, upomínky a další) doručovat elektronicky, s výhodou fikce doručení, a ještě ušetří za poštovné za doporučený dopis. 

Že naopak to tak jednoduché není a podat tímto způsobem účinně třeba odstoupení od smlouvy nebo reklamaci služby, tedy učinit právní jednání, které obstojí při případném soudním přezkumu, to už přede mnou rozebral kolega Jiří Peterka (jakkoliv zrovna u reklamací uplatněných spotřebitelem bych volil mnohem extenzivnější výklad zákona o ochraně spotřebitele – § 19 odst. 1 zák. č. 634/1992 Sb. Zejména v situacích, kdy například mobilní operátoři nebo i Česká pošta běžně reklamace služeb přes své webové stránky přijímají, nevidím jediný důvod, proč by takovou reklamaci doručenou elektronicky podepsaným e-mailem nebo datovou zprávou z datové schránky měli odmítnout). 

Přesto, upřímně řečeno, nenacházím mnoho důvodů, proč utrácet peníze za kredit a poštovní datové zprávy používat namísto jiných, přinejmenším stejně zaručených a prokazatelných prostředků.

Ovládání přes klienta má řadu výhod

Když už máme datovou schránku zřízenu, zvládli jsme se do ní přihlásit, povězme si něco o způsobech, jakým ji ovládat. K dispozici máme webové rozhraní na mojedatovaschranka.cz. Jakkoliv je to asi nejrychlejší způsob, jak bez instalace dalšího softwaru s datovou schránkou pracovat, rozhodně není jediný a troufám si říct, že ani nejšťastnější. 

Mnohem větší smysl dává použití různých klientů, uživatelských prostředí podobných tomu, jaká používáte pro příjem elektronické pošty. K těm velmi povedeným řadím bezplatný produkt Datovka z dílny správce českých domén CZ.NIC.

Klient Datovka od CZ.NIC

Autor: Martin Drtina, Internet Info

Má řadu funkcí, které státem provozovanému webovému rozhraní neskutečně chybí. Dokáže stáhnout a archivovat zprávy tak, aby byly dostupné i poté, co jsou ze systému datových schránek po 90 dnech od přečtení smazány. Ano, lze tomu zamezit zřízením Datového trezoru, ale je to další komerční služba provozovatele systému, která je zpoplatněna. A Datovka také dokáže odeslat zprávu bez toho, že by současně stáhla seznam došlých zpráv a způsobila tím jejich doručení.

Mezi další známé opensourcové klienty patří Spisovka (ve webovém rozhraní v PHP), DsGUI nebo řádkově orientovaný klient v jazyce C s úsměvným názvem Šigofumi.

V čem je rozhodování příjemce o tom, kdy a co mu bude doručeno, výhoda, o fikci doručení a proč advokáti datovkám říkají Pandořina skříňka, která se od středy dále do konce týdne neotevírá, rozebereme příští úterý v dalším díle seriálu Jak na datovku.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Redaktor serveru Lupa.cz se zaměřením na telekomunikace, média, IT a právo. Dříve šéfredaktor Právního rádce a mluvčí Českého telekomunikačního úřadu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).