Názory k článku Jak na datovku: Obálka se žlutým pruhem a háček u datových schránek SVJ

Jsem tedy naprostý laik, ale co nechápu: proč se do svého bankovnictví přihlásím prostým načtením otisku palce v mobilu a platby také posílám takhle jednoduše - ale v případě datových schránek musím instalovat nějaké certifikáty a ještě hlídat jejich platnost? A jak je možné, že v Gmailu mám emaily asi od roku 2005, tedy nějakých 18 let a nikdo mi ty rmaily po pár měsících proti mé vůli nemaže? Datové schránky jsou tedy nějakou relikvií 90.let nebo snad nějakou parodií? Nerozumím a jen se tomu směju :-)

Protože datové schránky tu nejsou od toho, aby usnadnily život občanům. Ty jsou tu od toho, aby usnadnily život úředníkům, a vytvořily nový kanál pro dotování České pošty.

Taky dobrá situace nastává tam, kde se statutární orgán změnil, ale zatím se změna nepropsala do rejstříku.
Takže obálky se žlutým pruhem přijdou lidem, kteří jednat nesmí, ale skutečně oprávnění nedostanou nic (dokud se změna nepropíše). Reálně tak hrozí, že schránka vznikne automaticky, ale nikdo do ní nemůže...

Poznámka: tohle nastane prakticky vždy, když dojde ke (kompletní) výměně statutárního orgánu - v elektronickém prostoru se bude čekat na pomalejší ouřad.

U nás to dostali všichni členové výboru. Každý má svoje přihlašovací jméno a heslo.

Udivuje mě, že gestor správního řádu (Ministerstvo vnitra) má takové mezery v doručování. Správně to měla dostat jen osoba oprávněná jednat na SVJ (Nadaci) a mělo se to doručovat s možností "Nevracet, vhodit do schránky".
My na úřadě musíme zdůvodňovat, proč jsme na obálce tuto možnost nezaškrtli do protokolu a oni to takhle pošlou tisícovkám lidí bez jakéhokoliv odůvodnění. Možná by nebylo od věci napsat panu ministrovi, proč se na ně nevztahuje správní řád. ;-)

Pěkně popsané, díky. Už jsem na to narazil minulý týden při kontrole, zda našemu SVJ byla vytvořena datová schránka. A zjistil jsem, že ano a že nemusím čekat na dopis z vnitra, ale mohu se do ní přihlásit pomocí elektronické identity. Přičemž stejná přístupová práva jako předseda dostali i místopředsedové. No paráda. Takže bude ještě veselo.

To je totéž, jako když vnitro rozeslalo všem lidem nad 65 let roušky a respirátor. Zákonné zmocnění pro takový export dat z registru obyvatel však poněkud chybělo.

datových schránek musím instalovat nějaké certifikáty a ještě hlídat jejich platnost?
Co je tohle zase za nesmysl? Mám datovou schránku řadu let a nikdy jsem žádný certifikát neinstalovala. Ale že DS vůbec nerozumíte, je na první pohled vidět.

Vy máte na výběr si na tu poštu zajít a doporučenou zásilku do vlastních rukou si v úložní době vyzvednout. A pokud to neuděláte, činíte tak s vědomím, že vám další den bude vhozena do schránky.

Tady ovšem máte několik nevyslovených předpokladů, např.: (1) že opravdu ve schránce skončí lístek s oznámením, (2) že tam tam ten lístek také zůstane, (3) že si ho při vybírání opravdu všimnete a že se neztratí v té hromadě reklamních tiskovin, kterých je ve schránce obvykle mnohem víc než skutečné pošty. Nebo může adresát zrovna být na dvoutýdenní dovolené. Ze zkušenosti můžu říct, že předpoklad, že se o uložené zásilce opravdu dozvím, není zdaleka oprávněný. Těch případů, kdy k tomu může k vypršení lhůty dojít, aniž by ji adresát nechal vypršet vědomě nebo dokonce záměrně, je příliš mnoho na to, aby se to dalo automaticky předpokládat.

Tak dlouhodobě se nám tu v diskusích profilují lidé ze státní správy, kteří si DS nemohou vynachválit, a potom ti druzí. Co k nim přistupují kriticky. A není to tím, že by o nich nic nevěděli... Naopak, vědí o nich často víc než ti ze státní správy. Často jí totiž sami prošli.

Však ony se po 90 dnech ztratí :-), pokud poště nezaplatíte za datový trezor.

A co se týče utajení, co tak typově může přijít do datovky, aby to nutně nesměl vidět nikdo další? Daňový výměr? Výpis z rejstříku trestů? Potvrzení bezdlužnosti? Pokuta za 90ku v Blance? Rozsudek o alimentech?
Přemýšlím, co z toho by byl "řádově větší průšvih", kdyby se k tomu dostal někdo další.

Kontrolovat byste musel nejméně co 3 měsíce (pak odeslaná zpráva zmizí).
Avízo na odchozí zprávu nenastavíte. Jen na příchozí. Takže bez toho, že se do složky odeslané podíváte, to nezjistíte.
A když už z datovky někdo něco pošle, a vy na to přijdete po měsíci, po dvou, může to být docela pozdě.
Že s tím nemáte problém ve vašem výboru je dobře, článek je o tom, že to reálně hrozí.

proč se do svého bankovnictví přihlásím prostým načtením otisku palce v mobilu a platby také posílám takhle jednoduše

To si musíte vyřídit se svou bankou, já bych takhle slabé zabezpečení určitě nechtěl.

máš nepřesné informace.

I do datových schránek se přihlásíš přes otisk, např. přes aplikaci Mobilní klíč Egovernmentu nebo přes Bankovní ID.

U datových schránek nemusíš žádné certifikáty a jejich platnost hlídat, ne přímo. Rozšíření historie u datových schránek se řeší, důvod je cena, kterou si za to říká dodavatel, narozdíl od gmailu nejsou zprávy prostý text, mají časová razítka, kryptografické podpisy, je evidován kdo a kdy zprávu přečetl, kdy byla doručena. Zároveň gmail sice tvoje zprávy ukládá pro tebe zdarma, za odměnu ti v nich ale šmejdí, tebe na základě jejich obsahu segmentuje a tyhle segmenty za prodává reklamním společnostem. Provozovatel datových schránek nic takového ale dělat s daty nemůže.

Já spíš nechápu, proč se nad tím tolik lidí pozastavuje. Bavíme se tu o přístupových údajích, které tomu, komu se dostanou do ruky, umožní (do určité míry) provádět právně závazné úkony jménem dané organizace. Na jednu stranu se článek pozastavuje nad tím, že přístupové údaje dostanou všichni členové orgánů, ale na druhé se diví, že se obálka s přístupovými údaji po vypršení lhůty prostě jen tak nehodí do schránky, jejíž zabezpečení je v drtivé většině případů směšné i pro laika.

U datových schránek nemusíš žádné certifikáty a jejich platnost hlídat, ne přímo.

A k čemu vám bude rozhodnutí, u kterého vyprší platnost časového razítka? Hádejte, kam vás s ním pošle exekutor, až mu ho po deseti letech pošlete s tím, že to má být vykonatelný exekuční titul.

např. to o čem je tenhle článek, přístupové údaje do jiné datovky, kde třeba případně SVJ se ti otevírají dveře.

Pokud pro tebe nějaký údaj nemá hodnotu, neznamená to, že nemá pro někoho jiného a neumí ho zneužít.

Tomasi, proč lžete? Že se nepřečtené zprávy nemažou už vám bylo vysvětleno nejméně tady a tady.

Vysvětlení je v obou odkazech. V datových schránkách se zpráva považuje za přečtenou v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba (nebo proces), která vzhledem ke svým oprávněním má právo zprávu zobrazit/stáh­nout/číst. Pokud má možnost si zprávu zobrazit, ale neudělá to, je to chyba dotyčného. To, že vy přečtením zprávy myslíte něco jiného, než zákon, je váš problém.

Váš přístup by totiž vedl k tomu, že by žádný dokument nikdy přečten nebyl. Kdyby pošťák hodil dopis do schránky, vymlouval byste se, že jste obálku rovnou vyhodil a dopis nečetl. Kdyby vám ho dal do ruky a vy byste podepsal, že jste jej převzal, třeba byste i před pošťákem obálku otevřel, stejně byste tvrdil, že jste pak zahodil dopis. Kdybyste z datových schránek stáhnul dokument, tvrdil byste, že vám ho prohlížeč neuložil. Kdyby ho uložil (což nemá server jak zjistit), tvrdil byste, že jste ho neotevřel. A kdybyste ho otevřel, tvrdil byste, že byl jenom zobrazený na obrazovce ale nepřečetl jste jej.

Proto se za okamžik doručení považuje okamžik, kdy jste dostal obálku do ruky nebo jste přihlášen do datové schránky a je už jen na vás, jestli si ten dokument přečtete nebo nepřečtete.

Co se týče těch třech let – vy jste psal o 90 dnech, ne o třech letech. Pokud někdo za tři roky nezjistí, že má v datové schránce zprávu, je to jeho problém. Když mu ta zpráva nechyběla tři roky, nebude mu chybět ani v následujících letech.

Tomas: Nesmysly plácáte vy. Datová zpráva se smaže 90 dní po přečtení nebo 3 roky nebo déle po dodání, pokud nebyla přečtena. Jak už jsem psal, pokud se někdo 3 roky do schránky nepřihlásí a nemá nastavené žádné notifikace, pak se o zprávě opravdu nedozví. Ale to je jeho problém.

K samotnému mazání zpráv jsem se v mém komentáři nevyjadřoval. Pouze jsem uváděl na pravou míru vaši opakovanou lež, že se po 90 dnech mažou nepřečtené zprávy. Pokud vám vadí mazání přečtených zpráv, kritizujte mazání přečtených zpráv a nevymýšlejte si lži o mazání nepřečtených zpráv. Lží totiž žádné změny určitě nedocílíte, protože si vás každý namaže na chleba poukazem na fakt, že nepřečtené zprávy zůstávají ve schránce minimálně 3 roky a ne těch vašich 90 dnů.

Tak ano, je to asi tak, ovšem není nic složitého čas od času zkontrolovat obsah odesílaných zpráv, zda někdo neposílal něco, co neměl. To je snad elementární zodpovědnost. Dále se dá nastavit avízo, když přijde do datovky zpráva...
Jsem předseda SVD a žádné problémy nemáme.

Na listinném důkazu těžko může být časové razítko (listina je papír). Vypršelé časové razítko nemůže žádná instituce namítat, protože nemá na základě čeho. Státní instituce se musí řídit zákonem, a zákony (resp. eIDAS) říkají, že platnost elektronického podpisu se ověřuje k okamžiku podpisu.

U soudu se to řešilo před eIDASem nebo po něm? Protože podle eIDASu expirovaný certifikát neplatnost neznamená. Požadavky na ověření kvalifikovaného elektronického podpisu stanovuje článek 32 eIDASu, a podle něj se všechny vlastnosti, které se mohou měnit v čase, posuzují k okamžiku podpisu. Takže jediná cesta je zpochybnit okamžik podpisu, což je dost obtížné, když je tam kvalifikované časové razítko s neprolomeným algoritmem.

Před eIDASem opravdu ve vyhlášce bylo, že pokud je ve zprávě časové razítko, posuzuje se platnost certifikátu k údaji na časovém razítku. Tohle ale s eIDASem padlo – zatímco český zákon se docela dost přikláněl k technickému pojetí elektronických podpisů (tj. dá se algoritmicky jen na základě strukturovaných elektronických dat vyhodnotit, zda je podpis platný či neplatný – i když ani to podle českého zákona neplatilo úplně), eIDAS má lidštější/práv­ničtější pojetí, které odpovídá i zacházení s vlastnoručními podpisy – tj. technika dává pouze nějaká vodítka, ale rozhodnutí, zda podpis platí či neplatí nakonec musí udělat člověk.

Je to stejný princip, jako třeba u data doručení u datových schránek (které závisí na významu přenášené zprávy, proto o něm nemůže rozhodnout stroj) nebo způsobu jednání statutárního orgánu (o kterém píšete v článku), které je dané českým textem ve stanovách příslušné instituce, takže to opět nelze algoritmicky vyhodnotit (dokud nebudeme mít umělou inteligenci, která vyhodnotí ty stanovy a případně i konkrétní jednání).

Vážený pane Drtino,
když už píšete o SVJ a jejich údajnými problémy s datovkami, tak se alespoň připravte, než o tom začnete psát.
Váš příměr k poštovní shránce je neúmyslně chybný, nebo je to záměr? Musíte srovnávat s doporučeným dopisem, viz níže.
1. Právní úkon je už od 1. 1. 2014 právním jednáním.
2. Když přijde SVJ doporučený dopis, tak ho taky na poštu chodí vyzvednou jedna osoba, ne předseda a další člen výboru, do teď se nad tím nikdo nepozastavil a jako problém to nikdo neviděl.
3. Přijetí a odeslání datové zprávy není písemné právní jednání, stejně tak přijetí a odeslání doporučeného dopisu, ten koneckonců může podat na poště (odeslat) úplně cizí osoba, která není ani členem výboru, třeba milenka pana předsedy. Písemné právní jednání je obsaženo v příloze datové zprávy, tedy nejčastěji v PDF dokumentu. Ne vždy musí jít o písemné právní jednání, záleží, co je obsahem.
4. A co s. r. o. či akciové společnosti, které mají v rejstříku, že písemné právní jednání musí podepsat 2 členové statutárnímu orgánu? To je podle Vás také problém, ale o něm nepíšete. A tyto korporace mají datové schránky již mnoho let.
5. Tam, kde výbor řádně funguje, nic nehrozí, tam, kde jsou ve výboru neslušní lidé nebo lidé, kteří na to nemají, pak problémy hrozí (a jsou) i bez datové schránky.

Pane Drtino, nedělejte prosím problém tam, kde není. Nestrašte, na to teď máme jiné specialisty.

proč máš potřebu diskutujícího za jeho neznalost hned urážet? Samozřejmě tomu nerozumí, jinak by se neptal.

Mě už prostě štve, jak tu na DS útočí lidé, kteří o nich naprosto nic neví a ještě za to mají palec nahoru od ostatních. Obdivuji tu trpělivost jim stále dokola vysvětlovat, jak to je, navíc když si ty informace - např. Mobilní klíč eGovernmentu - mohou dohledat sami a snadno.
Datové schránky jsou tedy nějakou relikvií 90.let nebo snad nějakou parodií? Nerozumím a jen se tomu směju :-) A díky tomuto závěru mi to celé přišlo spíš jako hejt než dotaz.

17. 1. 2023, 14:38 editováno autorem komentáře

A k čemu vám bude rozhodnutí, u kterého vyprší platnost časového razítka? Hádejte, kam vás s ním pošle exekutor, až mu ho po deseti letech pošlete s tím, že to má být vykonatelný exekuční titul.
Bude k tomu samému, jako rozhodnutí s vlastnoručním podpisem. Prostě bude platné, dokud někdo neprokáže opak. Legislativa nezná žádnou časově omezenou platnost podpisu. Platnost podpisu se ověřuje k okamžiku vzniku podpisu.

Vypršelé časové razítko ovšem neznamená neplatný elektronický podpis. Jinak odmítat samozřejmě může kdo chce co chce, včetně vlastnoručního podpisu – ale pak bude samozřejmě záležet na posouzení soudu. Viděli jsme to např. u soudu s Andrejem Babišem, kde se řešila i neplatnost vlastnoručních podpisů.

Ve schránce dopis neshoří to jen ve sci-fi zpráva po přečtení exploduje… a v reálu Datová Správa :(

Pokud se do té schránky opravdu dostane. Některé zásilky mají tuto možnost vyloučenu a po vypršení lhůty se vracejí adresátovi. No a na to, že dopis vhozený do schránky v ní nevyhnutelně musí vydržet libovolně dlouho (připomínám, že se bavíme o době delší než tři roky), bych také moc nesázel.

U s.r.o. nebo a.s. je teoreticky stejný problém, pokud musí za firmu jednat víc lidí ve shodě. Nicméně praxe u firem je obvykle taková, že za firmu může jednat minimálně jedna osoba samostatně (typicky ředitel). U SVJ, spolků apod. je naopak časté že musí jednat ve shodě víc lidí. Tj. nejde o to, že by ten problém doteď neexistoval, ale spíš teď bude daleko častější. A je důležité a to upozornit, protože do teď se obvykle používala zkratka „co pošlete datovou schránkou, na to se hledí jako na podepsané“ – a teď je více než dříve potřeba upozorňovat na to, že to platí jenom v případě, kdy jménem právnické osoby může jednat jednotlivec.

Druhá věc, která by se měla dodávat, je to, že fikce podpisu platí jen při podání vůči OVM. Pokud si něco budou posílat mezi sebou firmy, firmy a SVJ a podobně, tam se fikce podpisu neuplatňuje.

Na tom příkladu s více osobami je vidět, jaká hloupost je fikce podpisu. Když za SVJ může jednat sám předseda, může datovou zprávu odeslat klidně asistentka, a je to v pořádku. Když ze SVJ může jednat buď sám předseda, nebo oba místopředsedové, může datovou zprávu odeslat předseda, jeden místopředseda nebo asistentka, a je to také v pořádku. Ale když musí za SVJ podepisovat vždy dva lidé, třeba předseda a místopředseda, fikce podpisu se najednou neuplatní a jediný způsob, jak použít datovou schránku, je poslat PDF elektronicky podepsané dvěma lidmi.

Tam, kde výbor řádně funguje, hrozí to, že si neuvědomí omezení fikce podpisu. Něco odešlou v dobré víře datovou schránkou a za několik měsíců nebo let se budou divit, až ten úkon někdo napadne, že podání nebylo řádně podepsáno.

S komentářem ohledně doručování SVJ souhlasím, s dopisem je to ten samý případ a také pro dopisy na poštu nechodí většina rady nebo předseda s místopředsedou.

Správní řád neporušili. On totiž umožňuje v odůvodněných případech dispozici k vhození do schránky po uplynutí úložní doby poště neudělit. A správní orgán (ministerstvo) zjevně naznalo, že doručení údajů k datovce tím odůvodněným případem je. Celé to zapadá do rámce, jak povýšeně a vrchnostensky se (nejen) v případě datovek stát vůči příjemci veřejné služby chová.

Zároveň gmail sice tvoje zprávy ukládá pro tebe zdarma, za odměnu ti v nich ale šmejdí…

...a taky za nic neručí. Když se z ISDS ztratí důležité dokumenty nebo se k nim dostane někdo nepovolaný, je to řádově větší průšvih, než když se to stane na freemailu.

Teď koukám, že trestní řád ještě nebyl aktualizován a zná jen listiny, nezná elektronické dokumenty. Tak v tom případě s trochu výkladu může být listinným důkazem i elektronický dokument.

Není to úplně tak. Vysvětlím to v některém z následujících dílů věnovaných mýtům kolem DS. Neplatné časové razítko (a s tím související neplatný elektronický podpis) je důvodem pro odmítnutí takového dokumentu jako podkladu pro exekuci. Projudikováno i přes vyšší soudy.

tak ono se to snad do budoucna také změní. Před těmi 10+ lety, když se to řešilo a nevědělo se, hlavní motivátor bylo to, že každá uložená zpráva se musí před uplynutím časového razítka přerazítkovávat a a díky tomu jak to je u nás nastavené, platí se za kus každého razítka. Uložené zprávy nekonečně dlouho by generovaly zbytečné náklady.

Měl také pochopení, ty systémy nevzniknou dokonalé rovnou a někdy prostě trvá, než se to ustálí a vymyslí, kritizovat to je snadné.

Jak jsem psal, Portál občana ti dovoluje zprávy ukládat na neomezenou dobu, co ti na tomhle nevyhovuje?

U bytových družstev se použije § 708/1 ZOK, podle kterého musí mít představenstvo minimálně tři členy. Méně početný statutární orgán rejstříkový soud nezapíše.

Já o České poště nemám valného mínění, spíš naopak, ALE: máte-li jejich zákaznickou kartu, o příchozí zásilce se dozvíte nejen z lístečku ve schránce, ale i e-mailem (další kanál, jak zjistit, že pro vás pošta něco má).
Pravděpodobnost, že vám pošta nevhodí první, ale ani opakovanou výzvu 5, resp. 3 dny před koncem úložní doby, není vysoká. Ještě se mi to nestalo, že by mi žádná z těch výzev nebyla doručena, a to mi jednu dobu chodilo opravdu mnoho zapsaných zásilek.
Že mi schránku vybere někdo jiný, se stát může, ale to mohu ovlivnit (koupím si méně dobytnou schránku, kamerový systém apod.). To samé, že svou blbostí výzvu vyhodím s létakem - je můj problém.
Čili pokud si zásilku nevyzvedávám v úložní době, činím tak vědomě s tím, že nemám čas ťapat na poštu a stát tam několik desítek minut frontu, a legitimně očekávám, že 2. nebo třetí den po konci úložní doby mi obálka v té schránce skončí.

Proto jsem dodal, že "ne přímo". V současné době to řeší jen placený Trezor, nebo jiná podobná archivní služba, opět není zdarma. Snad v budoucnu platnost zpráv rozšíří.

Zároveň je tady ještě možnost si stáhnout celou datovou zprávu a nechat jí ověřovat přes systém DS, který potvrdí její platnost.

Osobně by mě velice zajímalo jak v praxi právě bude řešit expirace časového razítka. Z IT světa jsem zvyklý být nekompromisní, cokoliv expirovalo, je automaticky neplatné a nedůvěryhodné. V právním světě se to ale řeší jinak, dokumenty jsou platné dokud někdo neprokáže opak a pokud se podobná věc bude uplatňovat i u DS, může být cesta pro lidi jednodušší. Z několika soudů, kde jsem předkládal důkazy, tak soudce akcepoval dokumenty s prošlým digitálním podpisem bez váhání, ale to může být nedůslednost soudce a ne důkaz.

ale v případě datových schránek musím instalovat nějaké certifikáty a ještě hlídat jejich platnost?
Nemusíte. Jaké certifikáty byste chtěl instalovat a kam?

Expirovaný certifikát, na základě kterého byl podpis vytvořen, ale tu neplatnost už znamená (pokud není prolongovaná tím časovým razítkem). Řešilo se to u soudů, mj. v případě katastru nemovitostí, a soud závěr KÚ, který odmítl zavkladovat listinu s podpisem na základě expirovaného časového razítka, resp. el.certifikátu pro elektronického podpisu, podržel. Víc si nechám na článek :-)

nazývat paskvil celou službu kvůli jedné její vlastnosti?

Portál občana umí zprávy ukládat a archivovat, to ti nestačí proč?

Garanci, že zpráva bude i po 30 letech zprávně platná ti nedá nikdo, to nefunguje ani u listinných dokumentů, proč to chce u těch digitálních?

Opět plácáte nesmysle motáte fikci doručení s tím, že zpráva zmizí, tady se nikdo nevymlouvá, že si něco včas nepřečetl, ale že díky nesmyslnému smazání se NIDKY nedozví, že mu vůbec něco přišlo...
Ve schránce dopis neshoří to jen ve sci-fi zpráva po přečtení exploduje… a v reálu Datová Správa :(

Každej pitomej freemail uchovává zprávy dokud je majitel schránky nesmaže a může jich tam mít bambilión...

Podle článku to vypadá že i u BD (bytových družstvech) to bude stejné.
Jenže u nich to nepůjde změnit z výboru udělat jen jednoho člena.
Nebo se snad mýlím?

To jsou dvě rozdílné věci. Vy máte na výběr si na tu poštu zajít a doporučenou zásilku do vlastních rukou si v úložní době vyzvednout. A pokud to neuděláte, činíte tak s vědomím, že vám další den bude vhozena do schránky. Jako u jakékoliv jiné běžné úřední pošty. Pokud si tedy míníte počkat, až se zásilka ocitne ve schránce, pak to bude zejména v případech, kdy víte, že ji máte očekávat, a že pokud tam další den (nebo dva) nebude, je zle a je potřeba si zažádat o nové údaje a původní tím zneplatnit. Tady řešíme problém na samém začátku, prvotní přihlašovací údaje, které dál už pak nemají význam (po jejich změně).

Kdežto že jménem organizace může jednat každý člen výboru, to je problém trvalý. Jako předseda se můžete každou noc budit hrůzou, co zas dalšího vám jouda z pátého, kterého si shromáždění navolilo do výboru, provede a co za problémy s tím spojené pak budete jako předseda řešit.

Z několika soudů, kde jsem předkládal důkazy, tak soudce akcepoval dokumenty s prošlým digitálním podpisem bez váhání, ale to může být nedůslednost soudce a ne důkaz.

Záleží na procesní aktivitě stran. Jestliže prošlé časové razítko nikdo nenamítne, jsou instituce, kde to projde. Pak máte právo opravných prostředků a zrovna toto je vada způsobilá zeslabit věrohodnost takového listinného důkazu. (Ono to ve výsledku povede zpravidla jen k mírnému zdržení. Tím, že u původce takového rozhodnutí bude originál archivovaný v souladu se spisovým řádem dalece nad rámec jeho použitelnosti - rozuměj prekluzivní lhůty, bude vždy možné od tohoto původce získat ze spisu stejnopis a ten soudu dodat.)

A mne štve, že někdo je schopen obhajovat paskvil kde zprávy sami od sebe časem mizí a to dokonce i takové co jste vůbec neotevřeli a nikdo je neviděl! Kde je tak omezená kapacita, že si ani pár těch nejdůležitějších nemůžete v rámci DS někam ZDARMA uložit s garancí, že i po 30 letech budou právně platné!!!

19. 1. 2023, 13:41 editováno autorem komentáře

A? nikdo na to nesází, ale u DS klidně vydržet může, neměla by být právě lepší než ta poštovní? jen si to někdo chtěl ulehčit či vydělávat na placeném trezoru....

A to vysvětlení je kde??? Takže vysvětlení podle Jirsáka je že řekne je to tak a tak? :D

imho máš to blbě LŽEŠ!
Toto je vysvětlení pro tebe přímo od DS: "zprávy ve Vaší schránce ukládají po omezenou dobu 90 dnů od okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k datové zprávě, nebo po dobu 3 let, pokud by se za tu dobu do datové schránky taková osoba nepřihlásila."

za 1. po třech letech zmizí aniž by majitel o tom věděl, že nejaká zpráva existovala!

za 2. po 90 dnech zmizí ANIŽ BY SI JE MAJITEL PŘEČETL (myslým tím otevřel! Když už dělám OMEZENOU službu aspon to udělám tak že 90ti denní lhůta poběží až po otevření zprávy NE schránky...)! (přesně jak jsem psal!!!)
To že se do DS SVJ omylem přihlásí jinak neaktivní členka výboru Nováková ze 3. patra (např. chtěla do své DS ale přihlásila se do DS SVJ) předseda nezjistí, ale 90ti denní lhúta pro odstranění zprávy kterou ani Nováková NEOTEVŘELA (ani si nevšimla/nikomu neřekla že tam je) BĚŽÍ... KAPIŠTO?

20. 1. 2023, 08:10 editováno autorem komentáře

na článek se těším, tohle téma je pro budoucí nakládání s digitálními dokumenty velice důležité.

Chápu potřebu držet neporušený řětěz časových razítek, tak aby se dalo prokázat, že dokument v téhle podobě existoval v době, kdy hešovací funkce a podpisový algoritmus byl ještě bezpečný.

Problém v praxi je cena, platit jednotky Kč za každé časové razítko je při větším množtví drahé, ještě dražší je systém, který to musí pravidelně přerazítkovávat. Těch systémů pro malé podnikatele a běžné lidi zase tolik k dispozici není. Kde má dnes občan držet své digitální dokumenty?

Vklad do KÚ je ale specifický, zákon vyžaduje určitou kvalitu a náležitosti dokumentů, naproti tomu já jsem mluvil hlavně o využívání starých dokumentů.