Názor k článku Jak na datovku: Mizení zpráv, fikce i časová razítka. Nejčastější mýty o datových schránkách od Martin Drtina - A teď jste to trefil. Zaměstnanec v bance...

A teď jste to trefil. Zaměstnanec v bance si s tím poradí a nedopustí, že založí účet právnické osobě s dispozičním právem někomu, kdo ho nemá. Tak proč bychom to samé měli státu odpouštět?

Stejný problém z druhé strany: u poštovní schránky rozhoduje předseda výboru, komu od ní dá nechat udělat klíče. Tak proč proboha by ten samý předseda neměl rozhodovat o tom, kdo ze statutárů to právo vybírat datovku má a kdo ne?

Stát si touhle hurá akcí s povinnýma datovkama neskutečně usnadnil práci. S úmyslem mít co nejsnáze a nejrychleji doručeno úplně rezignoval na nějaké rozlišování vnitřního uspořádání uvnitř entit, kterým datovku vnucuje. Je mu to jedno. Nastavil pravidla tak, že pro stát je vykázáno doručení, a pokud to způsobil někdo neoprávněně, nechť si to řeší poškozený subjekt uvnitř, případně prostředky soukromého práva. Toto je strašně špatně.