Názory k článku Jak na datovku: Mizení zpráv, fikce i časová razítka. Nejčastější mýty o datových schránkách

30 nebo 90 je podle me fuk, ztracet by se nemela.

No, podle mne ani jeden z "mýtů" nebyl jasně a jednoznačně vyvrácen, snad u každého něco zůstalo. Tak třeba hned první - ztrácí se nepřečtená zpráva po 30 dnech? Odpověď není ne, nýbrž ano, může.
Opravdu siu myslím, že v této podobě neměly datové schránky nikdy vzniknout a že pro většinu ne-IT populace byla klasická papírová korespondence podstatně výhodnější.

A teď jste to trefil. Zaměstnanec v bance si s tím poradí a nedopustí, že založí účet právnické osobě s dispozičním právem někomu, kdo ho nemá. Tak proč bychom to samé měli státu odpouštět?

Stejný problém z druhé strany: u poštovní schránky rozhoduje předseda výboru, komu od ní dá nechat udělat klíče. Tak proč proboha by ten samý předseda neměl rozhodovat o tom, kdo ze statutárů to právo vybírat datovku má a kdo ne?

Stát si touhle hurá akcí s povinnýma datovkama neskutečně usnadnil práci. S úmyslem mít co nejsnáze a nejrychleji doručeno úplně rezignoval na nějaké rozlišování vnitřního uspořádání uvnitř entit, kterým datovku vnucuje. Je mu to jedno. Nastavil pravidla tak, že pro stát je vykázáno doručení, a pokud to způsobil někdo neoprávněně, nechť si to řeší poškozený subjekt uvnitř, případně prostředky soukromého práva. Toto je strašně špatně.

Dovolím si to trochu upřesnit: i v článku se (zcela správně) uvádí, že celý systém je postaven na tom, že spolu komunikují jednotlivé datové schránky. Jinými slovy: ISDS považuje za odesilatele datovou schránku, a stejně tak je příjemcem datová schránka. Takto to uvádí i ve svých doručenkách.
Každou datovou schránku přitom může obsluhovat více osob (včetně aplikací), obecně: uživatelů. Ten uživatel, který "způsobil odeslání", je pro ISDS tzv. odesílající osoba (její konkrétní totožnost si ISDS standardně nechává pro sebe, asi ji nepovažuje za důležitou, a uvádí jen její roli, na úrovni rozlišení oprávněné osoby, pověřené osoby, administrátora a spisové aplikace), zatímco "ten, kdo způsobil doručení" je pro ISDS jen osobou, která se přihlásila (a její konkrétní identitu si ISDS také nechává pro sebe, v doručenkách uvádí opět jen její roli).
Takže se skutečně může stát, že z pohledu jednoho z (více) uživatelů datové schránky z ní datová zpráva zmizí bez jeho přičinění - to když doručení způsobí přihlášení jiného uživatele (jiné "přihlášené osoby"), a uplyne oněch 90 dnů ...

Stále nevím, zda jsem ten bordel pochopil správně:
- došlá zpráva čeká ve schránce až 3 roky
- ale nečeká až ji přečtu, nýbrž čeká jen, až se někdo, kdokoliv, i automat, do schránky přihlásí
- pak nastane "fikce přečtení" a zpráva dál čeká (90 dní?)
- po 90 (ne 30?) dnech od načtení schránky, je zpráva automaticky smazána, bez ohledu na to, zda ji někdo opravdu otevřel
- ničemu z toho nelze zabránit, nic z toho nelze přenastavit

Prosím, chápu to správně?

Docela užitečný článek. Obávám se ale, že informace v něm uvedené se bohužel k těm, kterým je určen, nedostanou. Tak např. ve vedení společenství vlastníků jednotek jsou v drtivé většině starší lidé (jiní nebyli ochotni funkci vzít) a ti určitě články na Lupě nečtou.

To ne! Když někoho ustavíte pověřenou osobou k nějaké (vaší) datové schránce, rozhodně se jí nezřídí nová datová schránka. Vygenerují se pro ni nové přístupové údaje k vaší datové schránce (jiné než ty, které má pro přihlašování ke své vlastní schránce), aby se do vaší schránky mohla přihlašovat (jako pověřená osoba).
Dávat komukoli vaše vlastní přihlašovací údaje rozhodně není dobrý nápad, navíc se to ani nesmí.

Když se na to budeme dívat takhle, pak zprávy z poštovní schránky zmizí pokaždé, když schránku vybere jiný člen domácnosti.

Ohledně "Mýtus sedmý: propadlé časové razítko na došlé zprávě není třeba obnovovat" - krajské soudy v ČR precedenty nevytvářejí. Takže, platí "že neplatnost časového razítka k okamžiku ověření způsobuje neplatnost elektronického podpisu (NSS: 2 As 110/2015–42)", dokud Ústavní soud, Nejvyšší soud nebo Nejvyšší správní soudu nerozhodne jinak.

1) „do vlastních rukou výhradně adresáta“, a ty do schránky nejdou.

To pravda není. Jestli se vhodí zásilka do schránky nebo ne, určuje příznak "NEVRACET, VLOŽIT DO SCHRÁNKY", ne příznak, zda jde o dopis do vlastních rukou, nebo do vlastních rukou výhradně adresáta.

2) Ano, fyzická osoba neoprávněná za subjekt jednat by neměla do datovky lézt, ale stát by ji to neměl usnadňovat. Tedy neměl by ji tuto možnost vůbec nabízet. Tohle je systémový fail jak víno. Správně by měla být datovka zřízena pouze předsedovi výboru SVJ a nechť ten podle stanov pověří další činovníky k tomu, aby do datovky mohli.

O vytváření precedentů Ústavním soudem se píše na https://www.usoud.cz/postaveni-a-pravomoci: "Odůvodnění nálezů obsahují často vyjádření k významným právním otázkám, a protože podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány a osoby, považují se za jeden z pramenů práva a zachází se s nimi jako s precedenty."

O NS a NSS si to najděte sám.

Vy se soudy asi moc zkušeností z praxe nemáte...

V článku, v odstavci o propadlém časovém razítku, je poznámka, že "nyní převládá praxe ověřovat platnost časového razítka k okamžiku podpisu (KS Praha: 44 A 67/2019–21)."

Pokud se ale začtu do odkazovaného rozhodnutí, tak tam vidím (odstavec 26.) že
[quote]"Správní orgán I. stupně sice posléze vyzval zmocněnce žalobce k doplnění podání, nicméně v něm uvedl, že elektronický podpis k podání připojen nebyl vůbec, nikoli že byl vyhodnocen jako neplatný. Nelze tak klást k tíži zmocněnce žalobce, že reagoval dalším podáním, které rovněž zjevně také nějaký elektronický podpis obsahovalo, neboť tento byl opět vyhodnocen jako neplatný. Nelze totiž pro tyto účely bez dalšího předpokládat, že žalobce, resp. jeho zmocněnec věděl, že s jeho elektronickým podpisem je problém. Současně jej správní orgán I. stupně nemohl nutit, aby činil podání v listinné podobě, pokud jej předtím neinformoval o nastalých problémech s elektronickým podpisem. Za takové situace je soud nucen konstatovat, že správní orgán I. stupně nesplnil povinnosti, které jsou mu v souvislosti s přijetím podání opatřeného elektronickým podpisem uloženy, v důsledku čehož odepřel žalobci možnost dozvědět se důvod nepřijetí jeho podání, čímž mu znemožnil v řízení hájit jeho procesní práva. "[/quote]

Z toho mi nevyplývá, že by se řešila platnost časového razítka. Ale důvod je, že poškozená strana nebyla dostatečně -resp. správně- informována o stavu chyb v elektronickém podpisu. Pak je úplně jedno, jaké co má či nemá razítko a zda a kdy bylo obnovované. Nedošlo zde ke zpochybnění obsahu zprávy, byla chybná reakce na ní.

Takže z odkazovaného případu nemohu odvozovat závěr zdejšího článku, že "nyní převládá praxe ověřovat platnost časového razítka k okamžiku podpisu"

Je to v článku vysvětleno. Že nepřečtená zpráva se může z datovky "ztratit", ale ne bez přičinění příjemce. Ten se předtím musí do schránky přihlásit a příchozí zprávu nerozkliknout, anebo se naopak nesmí do schránky přihlásit 3 roky. Nicméně, že se ztratí po 30 dnech, je skutečně mýtus. Ztratí se nejdříve po 90 dnech :-)

ZASE VEDLE jIRSÁKU

Když se na to budeme dívat takhle, pak zprávy z poštovní schránky NEMIZÍ KDYŽ JI JINÝ ČLEN DOMÁCNOSTI OTEVŘE zjistí že žádný dopis není pro něj a zase dvířka schránky zavře!!!

Není to jen o "spících" živnostech.

První případ: Zedník, mladý důchodce (66 let, v důchodu 2 roky), do prosince aktivní OSVČ vedlejší. Komuníkační vybavení: tlačítkový telefon. Živnost zrušil a nadále bude fungovat v rámci "občanské výpomoci" (alias ostatních příjmů), případně pro obec jako "dohodář". Daně sice neplatil, a sociání také ne (příjmy podlimitní) ale cca 2500 Kč zdravotního za rok ano. To teď padá.

Druhý případ: Včelař běžně 100 - 120 včelstev, do prosince registrován jako soukromý zemědělec - OSVČ vedlejší (jinak pracuje v družstvu). Vybavení komunikační technikou obdobné jako u případu výše. Registraci zrušíl, polovinu úlů "daroval" synovi, kterému na ně dohlíží. Oba nyní mají z chovu včel podlimitní "vedlejší příjmy", neb žádný nemá více než 60 včelstev.

Třetí případ: Instalatér, jediný podílník a současně zaměstnanec vlastní s.r.o., plátce DPH, o "papíry" a datovku se stará externí účetní, plus k tomu doposud OSVČ vedlejší, neplátce DPH. Nyní živnost pro fyzickou osobu zrušena, zůstává pouze s.r.o. (Důvod: "Já se těm lehkoživkám na tu jejich další buzeraci můžu vy***t".) Důsledek - občané, neplátci DPH, si zřejmě připlatí (možná zruší plátcovství DPH).

Jak píšou ostatní, po 30 dnech zpráva z datové schránky nemůže zmizet v žádném případě.

Franta-1222: Pokud se do schránky vůbec nepřihlásíte, zpráva se smaže za 3 roky. / Pokud se přihlásíte, uvidíte nepřečtenou zprávu, tak se automaticky smaže po 90 dnech od tohoto přihlášení a to i když s ní nic neuděláte = nepřečtete si jí, neuložíte si ji do PC, nenecháte si jí zkonvertovat, nemáte placený trezor nebo zdarma ukládání zprávy do Portálu občana případně nějakou aplikaci (nějakou spisovou službu nebo Datovku) - tzn. existuje spousta možností, jak nenávratnému smazání nepřečtené zprávy zabránit.

7. 3. 2023, 14:26 editováno autorem komentáře

Kdo předá své přístupové údaje komukoliv jinému, tak je z prominutím ***, protože svou státem ověřenou identitu předal jiné osobě a pak se může dočkat věcí... (a navíc tím přímo porušuje zákon).
Účetní zavést jako pověřenou osobu a nikdy jinak.

Já jsem ale nepsal, že někdo otevře dvířka schránky, zjistí, že žádný dopis není pro něj, a zase je zavře. Já jsem psal „vybere schránku“. Což je to, co lidé normálně dělají.

Jenže u zpráv je spousta modifikací - od toho, že mohou být "pouze do rukou adresáta" (a pak do schránky nejdou), doporučené atd.

Právě u SVJ je to problém, protože zpráva se považuje za doručenou v okamžiku, kdy ji v seznamu doručené pošty vidí kdokoli, byť není oprávněný za SVJ jednat.

Ne, píšete to špatně.

Když dojde zpráva do schránky, čeká, až se přihlásí někdo, kdo má právo zprávu číst. Když se takový uživatel přihlásí, je zpráva považována za doručenou a přečtenou. Od toho okamžiku začne běžet lhůta 90 dnů, po které s ezpráva vymaže (nebo přesune do datového trezoru, když ho máte zaplacený).

Kdyby se nikdo takový nepřihlásil 10 dnů, uplatní se (stejně jako u dopisu) fikce doručení, tj. zpráva je považována odesílatelem za doručenou. Z hlediska mazání se ale nic nemění – stále běží lhůta 3 roků od doručení, po které bude zpráva smazána (nebo přesunuta do trezoru) bez ohledu na přečtení. Když se ale během těch 3 let přihlásí někdo, kdo má právo zprávu číst, začne běžet ta 90denní lhůta od přečtení a po ní se zpráva smaže (nebo přesune do trezoru).

Každopádně když vám do datové schránky přjde datová zpráva, je hloupost nechat ji tam ležet bez přečtení déle než 10 dnů. Protože po té se považuje za doručenou a to, že jste ji ve skutečnosti nečetl, je jenom vaše mínus. Pokud by někdo nechal zprávu nepřečtenou 3 roky, není mu pomoci, to vyřeší jenom přestřihnutí občanky…

Pozor ještě na to, že za přečtení se považuje to, že se přihlásila osoba, která má oprávnění zprávu přečíst. Je na vás, abyste si při přečtení tu zprávu opravdu stáhl. Pokud se bojíte, ž ena to zapomenete, použijt enějakou aplikaci – třeba Datovku.

Kdybyste obhospodařoval datovou schránku orgánu veřejné moci, je to trochu jinak, ale tím vám to nebudu komplikovat.

Ano, o vložení do schránky rozhoduje příznak „nevracet, vložit do schránky“. Ale pokud odesílatel vyžaduje doručení výhradně do rukou adresáta, nebude nastavovat tento příznak, protože pak není zaručeno doručení výhradně do rukou adresáta. Přestože poštovní podmínky tuto kombinaci služeb pravděpodobně nezakazují.

Žádný předseda výboru nemusí existovat. Kdo jedná za SVJ je určené stanovami – může to být předseda společenství vlastníků, může to být předseda výboru, může to být prostá většina členů výboru, mohou to být alespoň dva členové výboru… Může se to dokonce lišit případ od případu – třeba nákup do částky 10 000 může podepsat jeden člověk, ale nákup za větší částku musí podepsat dva. To nejde technicky ošetřit na straně provozovatele datových schránek. Stejně jako provozovatle poštovních služeb nemůže ošetřit, kdo vybírá poštovní schránku SVJ. A stejně jako když si bude SVJ třeba zakládat účet v bance nebo měnit dispoziční práva, musí zaměstnanec banky ty stanovy přečíst a zjistit, zda tu změnu/založení požaduje někdo, kdo je k otmu oprávněn.

Tak např. naše SVJ nedostalo žádnou zprávu od úřadu asi tak 6 let... Teď se sice o DS neustále všude mluví, ale co za 6 let? Kolik babiček ve výboru SVJ si za 6 let vzpomene na nějaou DS do které po celých 6 let nic nepřišlo... jako moc lidí bude bavit všech XX DS kontrolovat a nezapomět na některou z nich (Když jedna fyzická osoba má sice svůj jedinečný přístup k DS, ale musí se do každé přihlačšovat zvlášť to máte osobní DS, datovou schránku pro SVJ, DS pro svou každou firmu i třeba roky nečinnou takže jich jedna osoba klidně může mít 20!!! :D ... No škoda že to nefunguje jak u IB tam se člověk přihlásí jedním loginem a jen si volí zda chce prohlížet/pracovat s účtem soukromým, firemním, spořícím atd... njn státni paskvil kde zprávy mizí i po ne/přečtení jak v mission impossible...

Ani jsem si nevšimla, že se náš právní systém ze dne na den změnil z kontinentálního evropského práva založeného na platné legislativě na anglosaské právo založené na precedentech. Nebo je to jen zbožné přání Bílého Tesáka, aby byla rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího právního soudu nadřazená zákonům?

Firemní DS patří firmě, rozhodně by tam neměl mít nikdy přístup nikdo mimo firmu.

Externí účetní se řeší přes plnou moc, oni pak komunikují přes svoji DS a tebe zastupují, také to tak mám. Na portálu mojedane.cz zase jí jako externí subjekt přidám, FS pak vidí, kdo podání podal a já vidím, že ho podali, zároveň má jen taková práva, jaké jí přidělím v rámci možností portálu mojedane.

Mám-li interní účetní, která musí mít přístup do DS, nejlepší řešení je mít spisovou službu, která bude poslání zajišťovat a poštu třídit. Nemám-li na to peníze či jsem malá firma, mohu dát účetní (jako zaměstnanci) přístup do DS a pravidla práce s DS sepsat do pracovní smlouvy či vnitřních předpisů.

Pokud někdo zvládne zařídit, aby každý rok odevzdal daňové přiznání a výkazy por pojišťovu a ČSSZ, určitě by zvládl zařídit i stažení datové zprávy, pokud by mu náhodou nějaká přišla.

Já si myslím, že datové schránky nemají být povinné. Ale zase rušit „kvůli DS“ je podle mne buď výmluva, nebo je dotyčný špatně informovaný (pravděpodobně svým okolím).

Když si někdo neumí udělat daňové přiznání, někoho si na to najme. Když neumí pracovat s datovou schránkou, někoho si na to najme. Když si neumí opravit auto, někoho si na to najme. Co je na tom nepochopitelného?

Jaká je tedy správná praxe pro udělení přístupu do datové schránky účetní? Spousta lidí prostě předá své přihlašovací údaje účetní a dál se o nic nestará, což asi není správně?
Ale když se pokusím v datové schránce přidat pověřenou osobu - není zde možnost zadat jméno datové schránky účetní, ale musí se vyplnit údaje fyzické osoby - což nevím, zda je z pohledu datové schránky stejná osoba jako podnikatel - účetní? Dokumentaci jsem k tomu nenašel...

Netroufnu si odhadnout, co bude beznejsi, ze vam bude chybet neprectena zprava, kterou nektery z uzivatelu schranky odignoroval, kdyz byl prihlasen a po 90 dnech doslo k jejimu smazani, nebo ze budete mit problemy s tim, ze si nekontrolujete zpravy ani jednou za 90 dnu. U vetsiny urednich ukonu mate moznost odvolani radove kratsi nez 90 dnu.
Ja osobne bych to, ze si schranku nekontrolujete, videl minimalne jako srovnatelny problem jako mizeni zprav.

7. 3. 2023, 15:29 editováno autorem komentáře

Dopisy jsou dvou druhů – „do vlastních rukou“ (a ten se může po 10 dnech vložit do schránky, pokud to odesílatel nevyloučí) a „do vlastních rukou výhradně adresáta“, a ty do schránky nejdou. Přičemž datové schránky umí ekvivalent toho prvního, ale ne toho druhého (s výjimkou zasílání přístupových údajů do schránky FO, ale to není obecně dostupná funkcionalita – a navíc to pohlídají datové schránky, aby to nečetl nikdo jiný).

Když někdo není oprávněn za SVJ jednat, neměl by do datové schránky lézt. Nic jiného se k tomu říct nedá. Stejně jako za SVJ nepodepisuje smlouvy, nedává příkazy k úhradě v bance, tak neleze do datové schránky.

Protože zaměstnanec banky dělá jeden úkon, takže má čas ty stanovy přečíst.

Jak byste si to představoval prakticky? Na poště bude sedět armáda úředníků, a pokaždé, když přijde datová schránka do schránky právnické osoby, přečtou datovou zprávu, přečtou stanovy a zjistí, že se jedná o záležitost přesahující 100 000 Kč, kde podle stanov musí jednat předseda s jedním místopředsedou nebo tři místopředsedocvé společně. Tak napíše skriptík, který tohle vyhodnotí, ten připojí k datové zprávě, a ten skriptím se provede pokaždé, když bude někdo chtít tu zprávu číst. Takhle nějak byste si to představoval? Nebo jak jinak konkrétně byste to dělal, když ta pravidla může mít každá právnická osoba jinak a může je mít jinak pro každý úkon.

Tak proč proboha by ten samý předseda neměl rozhodovat o tom, kdo ze statutárů to právo vybírat datovku má a kdo ne?
Nemůžete to posuzovta jen podle jednoho SVJ, které znáte. Už jsem vám vysvětloval, že to každá právnická osoba může mít jinak. Nemusí mít žádného předsedu, například.

Stejný problém z druhé strany: u poštovní schránky rozhoduje předseda výboru, komu od ní dá nechat udělat klíče.
Co když si někdo vedle umístí druhou schránku s logem SVJ? Ve firmách se běžně pošta přebírá na recepci, aniž by ředitel někomu musel nechat vyrábět nějaké klíče. Viděl jste někdy nějakého pošťáka, že by to zkoumal? Že by zkoumal, jestli podle stanov jedná za SVJ předseda a zda o umístění schránky opravdu rozhodl předseda? Zda slečna, která sedí na recepci, má opravdu pověření ředitele k přebírání pošty?

Ne, nikdo nic takového nedělá, prostě se pošta doručuje na obvyklé místo a očekává se, že si v tom adresát sám udělá pořádek a na recepci posadí lidi, kteří mohou přebírat poštu, a klíče od schránky mají lidé, kteří moho přebírat poštu.

Stát si touhle hurá akcí s povinnýma datovkama neskutečně usnadnil práci. S úmyslem mít co nejsnáze a nejrychleji doručeno úplně rezignoval na nějaké rozlišování vnitřního uspořádání uvnitř entit, kterým datovku vnucuje. Je mu to jedno. Nastavil pravidla tak, že pro stát je vykázáno doručení, a pokud to způsobil někdo neoprávněně, nechť si to řeší poškozený subjekt uvnitř, případně prostředky soukromého práva. Toto je strašně špatně.
Právě jste objevil, jak v ČR fungují právnické osoby. Už třicet let. Gratuluju.

Objednával jste někdy něco na e-shopu? Když vám přišlo potvrzení objednávky s výzvou k platbě, zkoumal jste vnitřní uspořádání e-shopu, abyste se ujistil, že objednávku potvrdil ten, kdo k tomu byl oprávněn, a ne nějaký vrátný? Ne, očekával jste, že své vnitřní uspořádání zná e-shop a má to zařízené tak, aby objednávky nepotvrzoval vrátný, ale ten, kdo je k tomu oprávněn.

Když SVJ objedná o firmy zateplení fasády, stavebník také nezkoumá stanovy aby ověřil, zda objednávku podepsal ten, kdo je oprávněn jí podepsat. Opět očekává, že SVJ samo zná své vnitřní uspořádání a podepisuje za něj ten, kdo má k podepisování právo.

Fungování právnických osob v ČR je zkrátka založené na tom, že se očekává jednání v dobré víře a očekává se, že právnická osoba sama zná své vnitřní uspořádání nejlépe a zařídí se tak, aby jejím jménem jednal ten, kdo má právo v dané věci jednat. U datových schránek se jenom použil ten samý princip, který se už třicet let používá na všechno ostatní.

Vy si to pořád představujete na triviálním příkladu nějakého SVJ, které má předsedu, který může vše, a nikdo jiný nesmí nic. Jenže realita je daleko košatější. Já jsem byl členem jenom několika spolků, ale žádný z nich neměl takhle jednoduché uspořádání, jaké si představujete.

Pokud někdo zvládne zařídit, aby každý rok odevzdal daňové přiznání a výkazy por pojišťovu a ČSSZ, určitě by zvládl zařídit i stažení datové zprávy, pokud by mu náhodou nějaká přišla.

Takže tvrdíte, že kdo umí číst psát a počítat na úrovni páté třídy základní školy, že také určitě vlastní počítač (tablet, chytrý telefon), plus připojení k internetu, a umí s tím bravurně zacházet?

Zřejmě vám uniklo, že formuláře pro daňové přiznání a přehledy pro ZP a ČSSZ jsou běžně k mání též ve verzi pro ruční vyplnění, takže to prostě není o nějakém "zařizování" ale o vypsání a odevzdání.

Já to sice za sebe (bez datovky) už roky řešil elektronicky, ale když mne občas nějaký známý živnostník požádá, abych mu "udělal daně", a má někde přehled příjmů (nebo aspoň účtenky a faktury), tak jsem schopný mu to s propiskou a pytlíkem od mouky na poznámky a mezivýpočty udělat třeba v čekárně na nádraží (když je i kalkulačka, tak to je luxus). Je to jen o "kupeckých počtech" a schopnosti vypsat formuláře, což se "za nás" normálně učilo na základce....

Jinak není od věci vzít v úvahu, že 20 % obyvatel ČR nemá k dispozici potřebnou techniku ani připojení k internetu a v kategorii 65+ (to jsou ti, co je chce Jurečkiho ministerstvo udržet v pracovním procesu) se to týká více než 50 %. Když mezi ně nějaký živnostník (nota bene OSVČ vedlejší, z titulu důchodce) patří, samozřejmě stojí před rozhodnutím, zda vynaložit prostředky na pořízení toho elektronického a jinak pro něj nepotřebného šrotu a učit se s tím zacházet, nebo sehnat někoho spolehlivého, kdo za něj (nejlépe zdarma) tu datovku bude řešit, případně dojde k závěru že živnost nepotřebuje, neb to "bez papírování" pokryje "příležitostnými příjmy" a dohodami.

Takže tvrdíte, že kdo umí číst psát a počítat na úrovni páté třídy základní školy, že také určitě vlastní počítač (tablet, chytrý telefon), plus připojení k internetu, a umí s tím bravurně zacházet?
Ne, netvrdím, Spousta lidí neumí vypracovat a podat daňové přiznání – takže si najdou někoho, kdo to pro ně udělá. To samé se dá udělat i s datovou schránkou.

když mne občas nějaký známý živnostník požádá, abych mu "udělal daně"
Vidíte, takže to znáte. Proč by vás nemohl požáat, abyste mu „vyřídil datovou schránku“?

Jinak není od věci vzít v úvahu, že 20 % obyvatel ČR nemá k dispozici potřebnou techniku ani připojení k internetu
Od věci není ani vzít v úvahu to, že ne všechno musí dělat člověk sám. Když chci auto, nestavím si ho sám, ale koupím ho. Když potřebuju udělat účetnictví a daňové přiznání, najmu na to účetního. Na vyřizováí pošty se obvykle najímají různí asistenti.

Vidíte, takže to znáte. Proč by vás nemohl požáat, abyste mu „vyřídil datovou schránku“?

Protože je mu jakožto "podnikateli" jasné, že jednorázově to pro mne není problém "za pivo" či z čirého kamarádství, případně ze soucitu ;-) . Ale trvale na sebe zadarmo či "za hubičku" tu odpovědnost nepřevezmu.

A pokud už bych to dělal "na kšeft", tak převezmu odpovědnost jen v nějaké relaci k dohodnuté ceně, tak jak to běžně dělají třeba účetní, pro případ, že udělají chybu.

A že stejně nebude mít jistotu předání každé zprávy, případně plné náhrady újmy, pokud se tak nestane. A kdyby tu jistotu měl mít i v případě újmy značné, tak ta cena služby bude úměrná mé práci + ceně pojistného za škodu vzniklou při výkonu té služby. Je to zase jen o penězích a vícenákladech pro (některé) živnostníky, a tedy položka na váhy zda v konkrétní situaci živnost s datovkou, nebo živnost zrušenou.

Stěží pochopitelné je to zrovna u takovéhle prkotiny. U EET se to dá pochopit, to byl velký zásah. Ale poprosit někoho IT gramotného z okolí, aby mi pomohl nastavit na začátku notifikace v datové schránce, a pak aby mi jednou dvakrát za rok pomohl přečíst přijatou zprávu, to zvyšuje náklady tak, že to dotyčný zabalí? To mi nepřipadá reálné. Buď je to výmluva, nebo se dotyčný ani nenamáhal zjistit, co datová schránka vlastně je.

Pro jistotu znovu připomínám, že povinné datovky považuju za chybu. Ale ne proto, že by to byl reálný důvod, proč rušit živnost. Proto, že v takovéto věci má stát principiálně ponechat možnost volby mezi papírovou a elektronickou komunikací. A také proto, že kdyby to stát udělal dobře, dávno to většina lidí používá dobrovolně. Stejně jako většina lidí během pár let přešla na elektronické bankovnictví, protože je to pro ně prostě pohodlnější. Ale pro ostatní mají banky pořád své kamenné pobočky.

Kamarad za pivo nebude delat otroka na schranku. Na to si musite nekoho seriozniho najmout a pokud to ma byt aspon trochu seriozni, tak to nebude uplne levne, zejmena pokud to nedela ve velkem a nema na to automatizovane nastroje.

Vy jste cim dal tim lepsi, OSVC s vedlejsi cinnosti s asistentkou :-D Jste do tohoto tematu ocividne prisel trollit.

Rec byla o lidech vicemene v duchodovem veku, kteri ho dodnes nepotrebovali a ani nemaji.
Nikdo tu nepsal o desitkach dopisu mesicne ani nicem podobnem. Dulezita zprava prijde do DS pravdepodobne jen obcas, mozna temer nikdy, problem je, ze netusite, kdy to bude a je treba DS pravidelne kontrolovat.

Předávat někomu přihlašovací údaje je špatně. Správně je vytvořit další účet v datové schránce (přidat další oprávněnou osobu). Nevyplňujete žádnou datovou schránku účetní, dáte do své schránky přístup dalším lidem (např. té účetní). Ještě můžete určit, jaká má práva – např. může mít právo zprávy číst ale ne odesílat, nebo naopak odesílat ale ne číst.

Žádná další datová schránka nevznikne! Když dáte přístup do své datové schránky další osobě, je to stejné, jako byste dal další osobě přístup do své e-mailové schránky (samostatným loginem, což nebývá běžné), nebo jako kdybyste ndalší osobě dal její vlastní klíček od své poštovní schránky.

Ohledně "Mýtus první: mizení zpráv po 30 dnech" - https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/help/3.3.text.html: "Pokud nepoužíváte službu Datový trezor, je však omezena doba pro uložení doručených datových zprávy na >>90 dnů po doručení přihlášením<< – po této době je každá zpráva ze schránky automaticky vymazána."

V ČR nevytvářejí precedenty ani NS, NSS nebo ÚS. A i kdyby vytvářely, precedent k už neplatné legislativě je vám k ničemu. Soudy musí rozhodovat podle aktuálně platné legislativy – a tou je v oblasti ověřování elektronického podpisu v tuto chvíli eIDAS.

Kdyby to byly precedenty, není potřeba řešit, že se s nimi zachází jako s precedenty.

Samozřejmě, že se rozsudky NS, NSS a ÚS zachází jako s precedenty, protože by k nim spor nakonec doputoval, a dá se předpokládat, že by rozhodly znovu stejně. Jenže to skutečné precendenty nejsou, takž eobčas nějaký soud nižší instance rozhodne jinak.

Podstatnější je ale to, že rozsudek týkající se zaniklé právní úpravy, neříká nic o současné právní úpravě.

Pravidelná kontrola obsau DS )nebo zapnutí notifikací) nutné je. Pravidelná změna hesla se dá rovnou v úvodním wizardu vypnout.

Stejně jako jsou jen právní názory dohady o neplatnosti spodpisu s vypršelým časovým razítkem. Nicméně obvykle lidé nemohou čekat na soudní recedent a řídí se platnou legislativou. A platná legislativa říká, že se platnost podpisu ověřuje k okamžiku podpisu.

Pravidelně měnit heslo nemusí. Takže jde jen o to první přihlášení. Jedna možnost je, že se poprvé přihlásí jen lidé, kteří budou s datovou schránkou pracovat, ostatní prostě rovnou přístupové údaje skartují. Druhá možnost je, že se poprvé přihlásí všichni, nastaví si heslo – a dál budou s datovou schránkou pracovat jenom ti, kdo s ní pracovat mají. To bych volil v případě, kdy jde o menší počet lidí – kdy „správce schránky“ ztratil přístup nebo bude na dovolené, ať se tam dostane někdo jiný. U větších organizací bude ve skutečnosti s datovou schránkou pracovat ještě někdo úplně jiný, než jsou statutáři – asistent, výkonný ředitel apod. A případně ta organizace rovnou bude používat nějaký software na práci s datovou schránkou.

Je to to samé, jako u firem. Že se u SVJ jedná o řádově víc lidí je také jenom jeden váš případ. Je spousta nepodnikatelských právnických osob, které mají jak ostatutára jednoho člověka nebo třeba tříčlenný výbor, spousta firem má víc jednatelů než tři.

Celý problém není vůbec o statutárních orgánech nebo o tom, kdo má mít přístup. Celý problém je jenom v tom, že se s datovou schránkou bude muset naučit pracovat další skupina subjektů – stejně jako se to dříve musely naučit firmy. To je problém povinně vytvořených datových schránek. Mně se to také nelíbí, také si myslím, že datové schránky nemají být povinné. Ale to je něco jiného, než otázka, kdo má mít přístup k datovým schránkám – to prostě není nic nového a uplatňují se tam stejné principy, které tu platí pro právnické osoby třicet let.

ale přece to tak teď není, že by se platnost vždy posuzovala k datu podpisu, však i o tom je článek a diskuze.
Článek je právě o tom, že podle eIDASu se platnost ve výchozím stavu ověřuje k datu podpisu. Někdo může mít výjimečně nějaké požadavky navíc – v článku je zmíněný ČÚZK. Ale moc si nedovedu představit scénář, že budete mít elektronicky podepsaný dokument s časovým razítkem, necháte ho 5 let

Mám tady podepsané dokumenty časovým razítkem z podzimu, kdy platnost razítka končí o skoro dva roky později, tj. nemám už 3 nebo 5 let platnost, ale pouze 2 roky.
Od jaké autority jsou? PostSignum má certifikáty z října 2022 s platností do roku 2028, takže teď máte 5 let. I.CA teď podepisuje časová razítka certifikáty vydanými letos v lednu, které platí do února 2029, takže skoro šest let. I.CA mění certiifkáty časových autorit každý rok, takže by vám jejich certifikát měl vždy vydržet alespoň 5 let.

Nepochopitelného na tom nic není. Na druhé straně, co je nepochopitelného na tom, že když stát direktivně změní podmínky (například) pro SVČ zavedením dalších povinností (EET, datovky, administrativa kolem dohod), jejichž splnění je pro některé OSVČ obtížné, a/nebo jim zvyšují náklady, že to prostě zabalí?

Proboha proc si ma takovy vcelar nebo duchodce najimat nekoho k vyrizovani posty? Vytahnete si hlavu ze zadele a podivejte se nekam mimo EU jak muze fungovat komunikace se statem. Bydlim v US, s IRS si posilam maily, nebo jim volam, nektere veci resim postou (mohu odeslat z pocitace nebo klasicky z posty), nektere veci resim osobne. Stat mi neurcuje nejaky pocitacovy system vymyslen jako tunel do statniho rozpoctu, stat mi nabizi vsechny mozne moznosti jak s nim komunikovat. Nikoho by tady nenapadlo vymyslet nesmysly typu datova schranka a nejake povinnosti ze se musim prihlasit nekam jednou za x dnu nebo pruser. Stejne tak stat nikoho nenuti vlastnit smartphone nebo pocitac, dokonce nikoho nenuti ani platit bezhotovostne. Na rozdil od EU mohu vzit $50k a jit si koupit auto za hotove.

Na to není potřeba žádná specializovaná externí služba. Pokud s úřady běžně nekomunikujete, stačí někdo v okolí, kdo pomůže na začátku s nastavením, za pár dní pomůže se zprávou s ROSu (kterou není potřeba řešit) a pak za několik let pomůže, až něco přijde. A pokud někdo komunikuje s úřady víc a nechce to sám řešit, už dneska na to bude mít nějakou asistentku.

Trollíte tu spíš vy s OSVČ s vedlejší činností, která si s úřady vymění desítky dopisů měsíčně a neumí používat počítač.

Člověk s tlačítkovým telefonem si nastaví SMS notifikace. Máte tam nějaký další neřešitelný problém?

Zpráva do datové schránky bude chodit stejně často, jako dříve chodily dopisy. Takže pokud někdo nedostal dopis od úřadu několik let, může předpokládat, že několik let nedostane ani datovou zprávu. Takže jediná datová zpráva za několik let bude zpráva pár dní po aktivaci datové schránky o tom, že byla datová schránka přidána do ROSu.

No a pravidelně kontrolovat nic nemusíte, stačí si nastavit hned v úvodním průvodci zasílání e-mailových notifikací.

Clovek s tlacitkovym telefonem si nastavi e-mailove notifikace? (teoreticky samozrejme existuji i tlacitkove telefony s e-mailovym klientem, ale predpoklad, ze to pouzivaji starsi lide vyhybajici se IT, je dost divoky) Muze samozrejme pozadat nekoho, kdo mu to bude zrizovat, at mu nabije kredit a zridit si SMS notifikace. E-mail i SMS jsou sluzby, ktere nejsou nikterak garantovane. Je fajn, notifikace mit, mam sanci, ze dozvim treba o pondelni zprave i kdyz pravidelnou kontrolu delam v patek, ale nelze se spolehnout na to, ze notifikace prijde vzdy a mesice nebo roky se do schranky nedivat.

Ja bych se hrozne nerad mylil a jiste vam to vysvetli nekdo povolanejsi, ale neni to proste tak, ze pristup davate konkretni fyzicke osobe a ne jeji datove schrance?
https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/help/8.5.text.html

Když si to přečtete v článku, tam je to napsáno ještě detailněji, aby to pochopil opravdu každý.

A pokud je to narážka na to, že se snad úplně všechny mažou po 90 dnech, tak pes je zakopaný v slově "doručených".
... uložení doručených datových zprávy ...

https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/help/3.0.text.html
Zpráva se považuje za doručenou okamžikem, kdy se uživatel s oprávněním číst zprávu přihlásí k datové schránce.

Tedy je třeba se nejprve přihlásit, aby byla považována za _doručenou_ (doručenou z pohledu DS ... z pohledu fikce doručení je to jinak). Dokud se nepřihlásí, tak 3 roky.

Vzhledem k tomu, že se platnost podpisu posuzuje k datu podpisu, je jedno, že před jednáním u další instance platnost razítka vypršela.

Ta uváděná platnost 3 nebo 5 let je od vydání certifikátu – ten certifikát má platnost třeba 6 let a používá se jen jeden rok.

Jak příklad s recepcí, tak i příklad s eshopem pokulhává, v obou případech má majitel firmy kontrolu nad tím, kdo sedí na recepci, jaké platební údaje se pošlou, v případě SVJ nad tím ale není žádná kontrola a stát to celé ještě komunikuje tak, že se každý člen musí přihlásit, musí pravidelně měnit heslo a už neříká, že tím může dojít k doručení pošty.

V případě SVJ je problém v tom, že nelze nikterak tohle omezit, sledovat a pracovat s tím systémově. Obdobně to je v případě datovek pro sro, kdy každý jednatel má přístup do schránky, tady je ale rozdíl v počtu a důležitosti, v případě SVJ se jedná o řádově více lidí než samotní jednatelé.

Pokud to maji dobre v napovede, tak standardne je prednastavena 90denni exspirace hesla, ale da se vypnout.
https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/help/8.2.text.html

tohle může být v budoucnu zajímavý problém, pokud totiž prvoinstančnímu soudu předložím digitální dokument s platným podpisem a razítkem jako důkaz, proběhne odvolání, případ se vrátí zptáky prvoinstančnímu soudu, již nemusím být schopný předkládat nové důkazy, ale původní dokument již nemusí mít platné razítko. Jak proběhne ověření v tomhle případě? Může to druhá strana napadnout? Stejný problém může nastat třeba v případě, kdy důkazy byly zabaveny policii, ale v době soudního líčení již budou razítka expirovaná. Je tedy dokument automaticky neplatný?

Sice se uvádí (a pravidelně argumentuje), že časová razítka mají platnost 3, 5 let, ale už se nezohledňuje, že málokdy mi podepisuje dokument nově vydané razítko, ale klidně razítko rok, dva před koncem platnosti.

Nařízení eIDAS zavedlo pravidlo, že se to ověřuje zpětně k okamžiku podpisu. Ne k aktuálnímu datu. Takže jednou elektronicky podepsaný dokument i s expirovaným podpisem i s expirovaným časovým razítkem bude (z pohledu eIDAS) vždy platně podepsaným dokumentem.
Druhá věc bude, až třeba katastrální úřad soukromou listinu s takto expirovaným elektronickým zabezpečením odmítne, jestli budete mít provozní odvahu na to čekat na převod bytu nebo pozemku pět nebo šest let, než to prosoudíte.
Vím, že už se o to jednou někdo pokoušel, ale nemůžu ten rozsudek teď za boha najít. Měl jsem si ho zazáložkovat už loni, kdy jsem ho v ASPI objevil...

V tomto případě vidím problém spíš v tom, že existuje tolik spících živností.

ale vždyť v doprovodných materiálech, které příjdou lidem s novou DS se píše o pravidelné změně hesla (90 dní)
Ne, nepíše.

nutnosti pravidelně obsah DS kontrolovat
Přímo ne, ale doporučení nastavit notifikace je tam dvakrát. A pak je ještě ve wizardu při prvním přihlášení k DS, kde si můžete notifikace rovnou zapnout (a vypnout pravidelnou změnu hesla).

Vyloženě špatně je jenom to, že pravidelná změna hesla je default a musí se v úvodním wizardu explicitně překliknout na trvalé heslo.

Prvni problem je, ze tohle neni uplne bezna sluzba, kterou snadno nekde koupite, ucetnich nebo automechaniku je plno, firem na externi spravu DS moc neni (ja jsem dohledal pouze jednu sluzbu, navic uz zrusenou). Stala 350 korun bez DPH mesicne (po sleve za rocni predplatne) + zrizovaci poplatek, postovne, poplatky za tisk, poplatky za konverze. Coz muze byt dost penez, pro nekoho, kdo obcas neco udela na vedlejsi cinnost.

Aleš: Pokud vaší učetní přidáte jako pověřenou osobu, vlastně se jí tím zřídí další DS, která nemá nic společné s její DS fyzické osoby či DS fyzické osoby podnikající, ale může se do ní hlásit přes svou identitu občana jako do jejích vlastních DS. V případě, že někdo dá účetní přihlašovací údaje, vlastně jí dává oprávnění nejen jednat svým jménem, ale cokoliv v datovce měnit včetně mazání a přidávání dalších uživatelů apod.

Ani to by nebylo úplné, protože ty přístupy se dělají podle registru, takže když převolíte výbor, dostáváte se do situace, kdy původní členové do schránky mohou, ale nesmí, zatímco noví čekají, až proběhne zápis do registru - což může s trochou smůly trvat i měsíce.

Máte samozřejmě pravdu. Jsem se do toho nějak zamotala. Každopádně přístupové údaje vygenerované pověřené osobě nemají nic společné s tím, jestli ta osoba má nebo nemá DS fyzické osoby nebo DS fyzické osoby podnikající.

ale vždyť v doprovodných materiálech, které příjdou lidem s novou DS se píše o pravidelné změně hesla (90 dní) a nutnosti pravidelně obsah DS kontrolovat. Tj. celá ta komunikace je velice špatně vyřešená.

ale přece to tak teď není, že by se platnost vždy posuzovala k datu podpisu, však i o tom je článek a diskuze. Měla by se posuzovat k datu platnosti, ale není to tak vždy.

Však píšu, že platnost ceritifkátu je jiná hodnota do jeho vypršení. Mám tady podepsané dokumenty časovým razítkem z podzimu, kdy platnost razítka končí o skoro dva roky později, tj. nemám už 3 nebo 5 let platnost, ale pouze 2 roky.

Dokud není precedent Ústavního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího právního soudu, jsou dohady o platnosti k datu podpisu jen právní názory.

Na druhou stranu si stát přidělal spoustu jiné práce, živnostenské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o zrušení živnosti. (moje přítelkyně už to má úspěšně za sebou; pozastavená živnost je definitivně zrušena a datová schránka zablokována).

Slyšel jsem i mýtus tvrdící, že zaslání zprávy prostřednictvím datové schránky může stát 10 Kč.
Deset korun za e-mail! Evidentní nesmysl.

To není žádný mýtus. Datové zprávy, kde je odesílatelem nebo adresátem schránka orgánu veřejné moci, platí Ministerstvo vnitra. Ale ostatní datové zprávy (třeby když píše firma firmě nebo firma občanovi) jsou takzvané „poštovní datové zprávy“ a ty jsou zpoplatněné částkou 10 Kč s DPH za zprávu. Je to trochu vylepšený a trochu pokažený e-mail – vylepšený tím, že máte potvrzení o tom, že adresát zprávu dostal. Je to takový e-mail s dodejkou.