Tady je principiálně problém, že stát (mylně) předpokládá, že každý člen statutárního orgánu (kolektivního) je oprávněný za právnickou osobu jednat. A nedává těm, kteří podle stanov skutečně za právnickou osobu jednat smí, nástroj pro to, aby okruh lidí oprávněných za PO jednat skrze datovou schránku sami regulovali a omezili.
To je systémová chyba, o které se dlouhodobě ví a stát ji neřeší, protože datové schránky tu nejsou od toho, aby primárně něco usnadňovaly lidem. Ale aby si stát usnadnil a zlevnil doručování, když má Českou poštu v rozkladu.
Pokud je to, co je uvedeno v článku, pravda, pak je to hodně velký průšvih na straně státu. Protože stát tím vlastně říká, že kterýkoli ze členů statutárního orgánu povinně a neodstřižitelně dostane do ruky oprávnění plně jednat za statutárního zástupce. Právnická osoba pak nemá sebemenší možnost to omezit.
Jediným správným řešením, které vidím, je upravit stanovy tak, že vznikne statutární orgán (skládající se pouze z lidí oprávněných jednat navenek) a druhý, jemu formálně podřízený výbor. Že je to idiocie? Je.
A to nemluvím o tom, že stanovy mohou říci, že právo jednat jménem např. spolku má jeho předseda nebo jeho dva místopředsedové společně... Bylo by velmi zajímavé sledovat žalobu nějaké PO proti státu na to, že neoprávněně zřídil přístup do DS člověku neoprávněnému jménem této PO jednat.
Nechápete to správně. Porušení stanov je interní problém SVJ. Pro odesílatele v pozici OVM je jedno, kdo za statutára právnické osoby se přihlásil. Oni mají doručeno. Už v předchozím díle seriálu věnovanému tomuto problému v rámci SVJ jsme uvedli, že porušení stanov zakládá škodní odpovědnost takového statutára, nemá ale účinky navenek.
"Jakmile se do datovky přihlásí kterýkoliv člen statutárního orgánu, byť by mu stanovy i výslovně zakazovaly obsluhu datové schránky, bude se tímto jeho přihlášením nově dodaná datová zpráva považovat za řádně doručenou."
Chápu to správně, že úřadům je to sice jedno, ale pokud se bude člověk soudit, tak je jasné, že záleží na stanovách, takže to shodí a bude to posuzováno fikcí doručení, pokud se přihlásil ten, kdo neměl?
Takže teoreticky naopak se může přihlašovat ten neodpovědný (pravděpodobně netrestné se jen podívat) a tak získávat víc času na reagování?
Jako obvykle. Stálo to spoustu času, peněz a ve finále je to zmetek, který se dá tzv. omočit a na druhou stranu je prakticky nemožné se ho zbavit. Moje přítelkyně před x lety zrušila živnost a naivně se domnívala, že je vše v pořádku. Z blaženého snu ji vytrhla až obálka se žlutým pruhem, po dvou hodinách zoufalého surfování se dozvěděla, že živnost jí nebyla zrušena, ač o to vyplněním příslušného formuláře výslovně požádala, ale pouze pozastavena. Takže. na živnosťáku jí v pátek řekli, ať si vyplní formulář a přijde v pondělí. Teď jsem zvědav, co dalšího si na ni neschopný úřad vymyslí. Jo, to je typické česko! Když udělá chybu neschopný úředník, nic se neděje. Když udělá chybu občan, který ho ze svých daní platí, dostane okamžitě kartáč. Takže nevím, jak kdo, ale já vnímám Czech made digitalizaci jako další zbytečnou fabriku na problémy.
Mám o tom navrhovaném řešení se zmocněním sebe sama své pochybnosti. Jednak to nijak neřeší ten problém s odesíláním z DS (jednáním jedné osoby). Ale hlavně to zmocnění sebe sama je AFAIK obcházení zákona a povinností statutára. Příslušné „zmocnění“ by IMHO soud mohl buď úplně ignorovat, nebo brát jako pověření dle § 21 o.s.ř. a doručovat nadále do DS PO.
Datovou schránku je možné jejím držitelem znepřístupnit, nikoli zrušit. Znepřístupnění datové schránky je možné v případě datových schránek fyzických osob provést na žádost, tzn. např. na kontaktním místě Czech POINT nebo po přihlášení do datové schránky prostřednictvím Identity občana přímo v nastavení schránky. V případě datových schránek zřizovaných ze zákona (podnikající fyzické a právnické osoby) datovou schránku ovšem není možno na žádost znepřístupnit. Znepřístupnění probíhá pouze ze zákonných důvodů, tj. např. z důvodu výmazu subjektu ze zákonem stanovené evidence (ukončení podnikání), úmrtí, omezení na osobní svobodě, apod. K vlastnímu zrušení datové schránky dochází až uplynutím tří let od znepřístupnění datové schránky z důvodu úmrtí či výmazu ze zákonem stanovené evidence.
Vždyť si druhou větou rozporujete tu první. Dotaz je na schránku OSVČ a druhá věta potom říká, že "V případě datových schránek zřizovaných ze zákona (podnikající fyzické osoby... ) datovou schránku ovšem není možno na žádost znepřístupnit.", tj. to nejde. Jedině živnost místo pozastavení úplně zrušit. Na druhou stranu, na pozastavenou živnost úřady nejspíš nebudou nic psát, tj. klidně aktivovat, nastavit notifikace a zapomenout :)
Co se týče zastupování právnické osoby fyzickou osobou z jejího středu, konzultoval jsem to se dvěma advokáty, a průchozí to je. V soudních řízeních se na to vztahuje omezení jako na ostatní obecné zmocněnce (nesmí vystupovat v různých věcech u téhož soudu opětovně).
Z vlastní zkušenosti vím, že když do rubriky podání vypisujete účastníka řízení právnickou osobu a pod to dáte "jednající XY, nar. ...", je to rozdíl proti tomu, když tam dáte "zastoupená XY..."
Ve druhém případě vám napíší, ať doložíte plnou moc udělenou této fyzické osobě, třebaže je to statutár. Takže soud to velmi důsledně rozlišuje, kdy se jedná o pověření, a kdy zastoupení.
Pokud to bude OVM ignorovat, koleduje si o to, že si pak celé řízení zopakuje. :-)
"protože datové schránky tu nejsou od toho, aby primárně něco usnadňovaly lidem"
Tady, pane Drtino, jako bych slyšel jednoho nejmenovaného politika.
Ale vážně - datovky jsou OK pro úřady a právě lidi (fyzické osoby), trochu to hapruje pro PFO (to duplikování profesních schránek a jejich používání) a PO (viz článek). Ale není to nic objevného - pan Peterka o tom píše už 10 let, a všichni dotčení se to naučili používat (na obou stranách).
Aniz bych rozporoval tezi o praci a reseni prusvihu urednictva, tak se dle toho clanku (nebo spise jeho volne dostupne casti) se jedna zejmena o pozastavene zivnosti. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/datove-schranky-digitalizace-pirati-zivnostnici.A230216_183122_domaci_dyn
To znamena, ze jde o lidi, kteri uz zivnost nevykonavaji a nezamestnani nebo melouchari jsou uz dnes (pripadne zamestnani nebo duchodci, ne kazdy kdo konci s zivnosti, musi nutne pracovat nacerno nebo byt na pracaku).
Urcite mohou existovat i lide, kteri zrusi aktivni zivnost, protoze nechteji nebo nezvladnou DS resit, ale o nich bezplatna cast clanku nepojednava.
zkus si jít udělat razítko finančního úřadu nebo okresního soudu, myslím, že tak snadno nepochodíš.
Razítka úřadů a dalších státních orgánů patří mezi státní znaky (viz z. č. 352/2001 Sb.), jejich vytvořením, držením nebo použitím se dopouštíš trestného činu podle § 348 či § 349 Trestního zákoníku. Opravdu si myslíš, že ti ho udělají za rohem do druhého dne? Trestně stíhaní můžeš být ty i zhotovitel, toho k tomu ještě může čekat zákaz činnosti.
on to není přímo OR, ale rejstříku společenství vlastníků jednotek.
Pořád ale platí, že když chci na poště přebírat poštu, tak pošta vyžaduje ověření, že to dělat mohu. Po nás chtěla pověření od zapsaného předsedy.
Tady se to automaticky dalo všem bez ohledu na vnitřní pravidla, což je v rozporu se současnou praxí a ani to nebylo dopředu komunikováno.
vždyť při nahlášení sídla musím doložit spousty dokumentací vč. smluv, razítek od hasičů, hygieny atd. jinak mě nové sídlo nezapíší. Vyjímkou je právě sídlo na trvalé adrese, což je taková divná anomálie, kdy vlastně nemusím splnit vůbec nic.
Nebo mluvíš o situaci, když se někdo přestěhuje a vykašle se udělat změnu v živnostenském rejstříku?
Mají recht. Řemeslník je od toho, aby pracoval a ne aby musel neustále řešit průšvihy arogantního a neschopného úřednictva, které potřebuje hlášení o každém upšouknutí a nejlépe hned trojmo. Takže ti drobní živnosti zruší, čímž se vyhnou úřednické buzeraci, přihlásí se na pracáku jako nezaměstnaní a budou se živit melouchařením. Všichni budou spokojeni, (zákazník nebude muset platit DPH, melouchář udělá, vezme peníze na ruku) a stát, lidově řečeno, utře nudlu.
Jedna prostá plná moc bude sloužit jednomu konkrétnímu řízení, které v ní vymezíte. Pokud by to byla plná moc na dopředu neohraničený okruh řízení, které s vámi úřad bude vést, pak je potřeba plná moc s ověřeným podpisem, doručená každému takovému úřadu.
Ano, jak v článku píšu, jde to dopředu použít jen v případech, kde alespoň tušíte, odkud by vám mělo být odesíláno. Pokud nějaký úřad přitom obeslat s plnou mocí opomenete, tak ten vám bude doručovat do datovky.
Ale ano , budeme. Třeba pokud se podnikatel přestěhuje a nebude mít trvalou shodu sídla s bydlištěm, tak mu budeme posílat výzvu k odstranění nedostatků. A když nebude reagovat, tam zahájíme sankční řízení ve věci zrušení živnostenského oprávnění, protože bude podnikatel porušovat závažným způsobem živnostenský zákon.
Zajímalo by mě, jestli může SVJ nebo jiná organizace zakázat přístup do datové schránky členovy svého výboru na základě stanov. Tento člen totiž má legitimní důvody se do schránky přihlásit. Je za své přístupové údaje zodpovědný, proto je v jeho zájmu například pravidelně měnit heslo, nastavit si dvojfaktorovou autentizaci a podobně. To však není možné bez vyvolání doručení zpráv ve schránce. Je nesmysl, aby tento člen byl za své přístupové údaje zodpovědný, ale nesměl je používat.
To by byl zajímavý článek pro Lupu - jak mají elektronické doručování vyřešené jiné státy. Vím, že na SK mají také datové schránky - https://www.slovensko.sk/sk/faq/faq-eschranka/, ale jinde netuším.
Myslím tu druhou situaci, že si nezvolil trvalou shodu a pak se přestěhuje. Nebo nám doložil souhlas, ale vlastník nemovitosti mu ho zase odebere nebo je souhlas jen na dobu určitou.
Jinak, nám stačí k sídlu jen souhlas vlastníka nebo výpis z katastru pokud je to podnikatele. Smlouva, hasiči, hygiena atd. vyžadujeme až při kontrole, pokud to nejsou bytové prostory.
Tak jistě, u tzv. kulatých razítek je to něco jiného. Já jsem spíš narážel na běžnou praxi České pošty z poměrně nedávné doby, kdy jim postačovalo pro prokázání totožnosti vlastnictví razítka, na kterém byly uvedeny firemní údaje. Takové razítko mi do druhého dne rozhodně udělají a pochopitelně neprokazuje vůbec nic. Předpokládám, že SVJ, na které je článek zaměřen, běžně nevystupuje v roli úřadu či jiného orgánu státní moci.
22. 2. 2023, 12:53 editováno autorem komentáře
ano, pokud mluvíš i firemních razítkách, tak ty málokde nějak více ověřují.
U té pošty to je složitější, pokud již tam nějakou plnou moc nebo kartu mám, tak požadují, aby změnu udělala stejná osoba a porovnájí razítka i podpisy. Aspoň tak to vždy bylo v mém případě. Při nově založené společnosti po mě zase chtějí výpis z OR a občanku, že to jsem já jako jednatel.
Zkusil jsi někdy (nebo jsi o tom slyšel), že by takhle dali přístup k firemní poště třetí osobě jen tím, že tam přišla s nějakým razítkem a vyplnila formulář? Nevím o takovém případu.