V minulém dílu seriálu Jak na datovku jsme si představili způsoby, jak zřízenou datovou schránku ovládat a že ke každé schránce lze delegovat plný nebo částečný přístup takzvaným pověřeným osobám. Zdůrazňoval jsem, že často se vám bude hodit funkcionalita, kterou webový přístup přes portál mojedatovaschranka.cz postrádá, zato ji najdete u šikovnějších klientů pro ovládání datovky, totiž možnost odeslání zprávy bez toho, že se předtím načte seznam zpráv doručených. Dnes si vysvětlíme, proč to může být důležité, podíváme se detailněji na notifikaci, fikce doručení i proč advokáti datovkám říkají „Pandořina skříňka, která se od středy do konce týdne neotevírá“.
Fikce doručení není nic nového. Setkáváme se s ní už ve vládním nařízení z roku 1928 (č. 8/1928 Sb.), tehdy byla patnáctidenní. V roce 1955 byla fikce doručení zkrácena (vládním nařízením č. 20/1955 Sb.) dokonce na tři dny. A v současném správním řádu (zák. č. 500/2004 Sb.) máme od roku 2006 zavedenu fikci desetidenní. Úřady se tímto způsobem snaží zamezit situacím, kdy se lidé budou vyhýbat svým povinnostem nepřebíráním zásilek.
Mechanismus fikce doručení v neelektronickém světě funguje tak, že pošťák přinese psaní s pruhem. Zazvoní, a pokud vás nezastihne doma, zásilku uloží na poště. Následně běží úložní doba 10 dnů, po kterou máte možnost si psaní na poště vyzvednout. Desátým dnem nastává ona fikce doručení, kdy se na zásilku hledí jako na doručenou. A to i když jste se s jejím obsahem neseznámili, ba co víc, kdy mnohdy ani nevíte, že nějaká zásilka je pro vás na poště uložena (to v případě, kdy se pošťák ani neobtěžuje do schránky vhodit výzvu k jejímu vyzvednutí).
Co se s takto fiktivně doručenou zásilkou děje dál? Jestliže odesílatel vyznačil, že se mu po uplynutí úložní doby má vrátit, reálně se k obsahu vůbec nedostanete. V lepším případě, kdy takovou možnost odesílatel nevyloučil, vám ji pošťák vhodí kolikrát i s mnohadenním zpožděním do schránky (v důsledku zavedení „dvourychlostního“ doručování Českou poštou, kdy už se pošta nedoručuje každý pracovní den jako dříve).
Příklad z neelektronického světa je důležitý pro pochopení jedné ze zásadních nevýhod datovek, kterou si vysvětlíme záhy. Napřed si popišme, jaká pravidla platí pro ně.
Pokud doručujete datovkou podání adresátovi v postavení orgánu veřejné moci, platí, že mu je doručeno okamžikem, kdy mu zpráva do datové schránky dorazí. Takže prakticky ihned, maximálně s několikasekundovým zpožděním od odeslání. Je úplně jedno, jestli je to všední den, nebo svátek, pracovní doba, nebo ve dvě ráno, vůči úřadům máte doručeno okamžitě. Jistou výjimku představuje situace, kdy se na úřad obracíte jako na subjekt civilního práva. Máte s obcí třeba uzavřenu smlouvu o nájmu a řešíte záležitost z této smlouvy, potom se okamžik doručení posouvá do doby, než si obec svou datovou schránku skutečně vybere.
Fiktivní doručení startuje čas na reakci
Pokud naopak doručuje správní orgán vám, ještě donedávna se fikce doručení počítala podobně jako u poštovních zásilek. Nastala desátý den ode dne (sic!), kdy zpráva dorazila do schránky. Ačkoliv datová schránka ukazovala datum takového doručení i s časem, fikce nastávala až uplynutím desátého dne (ve 24:00:00 hod.). Do tohoto konceptu letos „vhodili vidle“ soudci Nejvyššího správního soudu. V rozšířeném senátu pod spisovou značkou 4 Afs 264/2018 rozhodli, že se fikce doručení u datových schránek a pozemní poštou bude počítat zásadně jinak. Může za to nedůslednost zákonodárce v používání právních termínů, respektive nerozlišování doby a lhůty.
Takže zatímco u zásilek poslaných poštou fikce doručení nastává na konci úložní doby, desátým dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, mluví o lhůtě. To má za následek, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty na následující pracovní den. Rozdíl může představovat klidně i 5 dnů. Schválně si zkuste spočítat, kdy nastane fikce doručení u písemnosti, se kterou vás pošťák nezastihl 28. března 2023, a u datové zprávy, která vám ve stejný den přijde do datové schránky…
Dobou se rozumí běh času, respektive časový úsek, vymezený začátkem a koncem, omezující trvání práva nebo povinnosti. Jinak řečeno: po vymezený čas, resp. časový úsek, právo nebo povinnosti existují. S koncem vymezeného času právo nebo povinnost bez dalšího zanikají.
Lhůtou se rozumí běh času, respektive časový úsek, vymezený začátkem a koncem, omezující trvání možnosti uplatnit právo u druhé strany, popřípadě u jiné osoby, nebo u orgánu veřejné moci, zejména u soudu. Jinak řečeno, je to časový úsek daný k vykonání práva a jeho uplatněním, popřípadě dovoláním se ho.
Právě popsaná vlastnost datovek je veskrze pozitivní, protože vám čas neubírá, ale naopak v určitých případech přidává. Nicméně je to vyvážené jinou podstatnou nevýhodou oproti stejné situaci v reálném světě.
Představte si, že vám soused nevrátil půjčené peníze, chcete přistavět garáž a nezdá se vám, jak radnice hospodaří, a tak žádáte o podklady podle informačního zákona. Za této konstelace se klidně může stát, že se všechno tak nějak sejde a v úterý vám pošťák doručuje sousedův odpor proti platebnímu rozkazu s výzvou k vyjádření, ve čtvrtek zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu s patnáctidenní lhůtou k podání odvolání a další týden v pondělí rozhodnutí tvrdohlavé radnice, že vám „stošestku“ na „první dobrou“ nedají.
Chodíte přes den do práce, takže vás pošťák nezastihne. Máte možnost kdykoliv během té desetidenní úložní doby vzít výzvu, dojít s ní na poštu a vyzvednout si jednu konkrétní zásilku, tu začít vyřizovat, zatímco ostatní dál na poště poklidně „zrají“, aniž by vám běžel čas na nutnou reakci. Anebo nemáte čas ani dojít na tu poštu a pak počkáte, až po uplynutí úložní doby každé zásilky zvlášť listonoš příslušnou zásilku do schránky vhodí. V obou případech platí, že se s obsahem úřední obálky včas seznámíte a že doručení jedné písemnosti automaticky nezpůsobuje doručení všech ostatních.
Na obojí u datovek zapomeňte. Dokud datovou schránku nevyberete, neexistuje jiná možnost, jak se seznámit s obsahem doručované zprávy. Nepřijde vám po uplynutí desetidenní lhůty e-mailem, ani vám ji nepřinese pošťák. Zůstane v datovce tak dlouho, dokud si ji z ní nevyzvednete. Zároveň ale tím okamžikem budou doručené i všechny ostatní zprávy, u kterých ještě fikce doručení nenastala.
Pandořina skříňka před víkendem zůstává zavřená
A tím se dostáváme k důvodům, proč advokátní kanceláře přistupují k datovce jako k „Pandořině skříňce, která se v pátek a nejlépe od středy dál neotvírá“. Běžně praktikující advokáti dostávají týdně klidně desítky zpráv. Potřebují si svou práci rozvrhnout a předejít tomu, že jim najednou začne ve více věcech běžet lhůta. Ta je třeba v trestní věci jen třídenní. V pátek jim je doručeno usnesení a nejpozději do pondělí mohou proti němu podat stížnost. Běžně to řeší tím, že podávají formální, takzvanou blanketní stížnost nebo odvolání, které pak později doplní o důvody.
Jsou ale typy rozhodnutí, kde takový postup není možný. Příkladem může být směnečný nebo šekový platební rozkaz. Tam lze podat opravný prostředek sice do patnácti dnů, zato ale v námitkách musí být v této lhůtě soudu doručeno vše, co je namítáno. A teď si představte, že by takové rozhodnutí bylo doručeno v pátek, den před Štědrým dnem. Pro poctivého advokáta to znamená zkažené svátky, protože během Vánoc musí být schopen z klienta získat maximum informací, podívat se do spisu a dát dohromady kvalifikované podání, které bude mít takovou váhu, aby případně přesvědčilo soud, že má platební rozkaz zrušit.
Uvedené dva příklady jsou si podobné. Nejde o žádné kverulanty ani sudiče, a přesto jim současné nastavení pravidel může přivodit nemalé problémy. Ale zatímco advokáti nemají na vybranou a datovky se zbavit nemohou (a proto k ní přistupují jako k nutnému zlu a k jejímu vybírání velice obezřetně), nepodnikající fyzická osoba na výběr má. A pokud nechce těmto záležitostem obětovat víkend nebo si brát v týdnu dovolenou, aby stihla sepsat zároveň v krátkém čase vyjádření pro soud, odvolání pro stavební úřad a stížnost či odvolání proti neposkytnutí informace, pak logicky volí variantu, která jí poskytne více času a seznámení se s jedním dokumentem automaticky nezpůsobí doručení všech ostatních.
Nastavte si upozornění
Abyste získali přehled o tom, co na vás v datovce vlastně čeká, je užitečné nastavit si notifikace. To provedete po přihlášení do datové schránky v Nastavení > Notifikace > Notifikace e-mailem. Přijde-li pak do schránky zpráva, obdržíte elektronicky zapečetěné upozornění z adresy notifikace@mojedatovaschranka.cz. V e-mailu bude uvedený odesílatel a také předmět zprávy, jak ho odesílatel vyplnil. Záleží přitom pouze na něm, jak bude konkrétní. Třeba Obchodní rejstřík všechny své zprávy pojmenovává předmětem „Dokumenty z Obchodního rejstříku“ a z toho už nemáte šanci zjistit, čeho konkrétně se daná zpráva týká. Pro úplnost doplním, že si můžete nastavit i upozorňování SMS zprávou. Ta je ale zpoplatněná jako Premium SMS a za každou takto oznámenou datovou zprávu zaplatíte operátorovi 3 Kč.
Před čím je potřeba mít se obzvlášť na pozoru, to je Portál občana a přidání datovky na tento portál s volbou notifikace. Takto sice také získáte upozornění e-mailem, a dokonce i 1 GB úložiště pro ukládání došlých datových zpráv, ale aby státní portál získal ponětí, co vám do datovky přišlo, pravidelně několikrát denně se k ní přihlašuje a způsobuje tím doručení všech došlých zpráv. Tyto notifikace lze zakázat a využívat jen úložiště zdarma.
V příštím díle se podíváme na to, jaké další funkce datovky mají, k čemu všemu je možné je použít a u čeho to není dobrý nápad.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU