Vlákno názorů k článku Jak může Seznam.cz vydělat na konci cookies třetích stran od Jiří - Příjmy z reklam? Nikdy jsem si nic nekoupil...

Příjmy z reklam? Nikdy jsem si nic nekoupil na základě nějaké reklamy, naopak reklamy mě od konkrétní firmy spolehlivě odradí (například příšerné skřehotání v reklamách Alzy).

Tak jednoduché to opravdu není. Zvlášť u mladší generace se vyvinula celkem zvláštní reklamní slepota, kdy mozek reklamy prostě vypíná. Účinnost internetové reklamy za poslední roky dost klesá.

Navíc je fascinující, jak posuzuješ všechny podle sebe a myslíš si, že když ty máš doma krámy, které nepotřebuješ, má to tak každý... Ne, víš, každý fakt není jako ty. I když si to tobě podobní zhusta myslí.

Účinnost reklamy možná klesá ve smyslu, že na ni méně lidí přímo kliká, ale AFAIK neklesá ve smyslu toho podprahového vnímání. Markeťáci tomu říkají budování povědomí. Nemusíte klikat na reklamu T-Mobilu, ale když na webu 100x uvidíte stránku s reklamou, že T-Mobile má nové levnější tarify, vězte, že až budete řešit, jak ušetřit na tarifu, podíváte se, co jsou ty tarify zač. V tomhle reklama funguje pořád parádně.

Pokud to vidíte takhle, pak na vás reklamy pravděpodobně působí perfektně. Protože na vás působí, ale vy máte pocit, že jsou to vaše rozhodnutí.

Reklamy fakt nemají působit tak, že si řeknete „aha, tohle jsem viděl v reklamě, proto si to koupím“. To si neřekne nikdo.

Pokud vás odrazuje mimozemšťan Alzy (mne také), je to jen maličký podíl z celkové reklamy. A ta reklama Alze pravděpodobně funguje, nás dva odradí, ale stovky jiných přiláká.

No tak uřvaná zelená obluda funguje skvěle, zatím úspěšně bojkotuji a nekoupil jsem u nich ani párátko :-) U ostatních reklam to samé, neřídím se tím. Vzpomínám, že jednou jsem výjimečně něco koupil dle reklamy.
Pokud něco potřebuji a chci, vlezu do eshopu a tam si z nabídky a parametrů po vlastním uvážení vyberu co mi vyhovuje, nikoli co kde zahlídnu v reklamě. I z toho důvodu Seznamu platit nebudu protože reklama mne obtěžuje cílená i necílená úplně stejně.

Reklama fakt nemá sloužit k tomu, abyste si řekl „tohle koupím na základě reklamy“. Reklama má sloužit k tomu, abyste si to koupil na základě pocitu, který si pak zpětně racionalizujete a budete mít pocit, jak jste se rozhodl sám a na základě toho analýzy různých možností.

Na tom není nic špatného, takhle funguje to, čemu říkáme racionální uvažování. Špatné je, pokud si někdo myslí, že na něj nepůsobí reklama, protože nenakupuje nic vědomě na základě reklamy. Pokud se někdo mylně domnívá, že na něj reklama nepůsobí, je na nejlepší cestě jí podlehnout.

Jirsák: Kdy už tobě a ostatním dojde, že reklamní blokátory ti žádnou reklamu na displej nepustí, pokud jsou správně nastavené? A když reklamu nevidím, tak ji podlehnout nemůžu, stejně, jako se nemůžu opít, nebo sfetovat, když si nedám cokoli s alkoholem nebo nějaký omamný sajrajt.

Ale on opravdu může ty reklamy míjet, takže naň nepůsobí.
Já neviděl reklamu snad několik let (s výjimkou průzkumu, zaměřeného na reklamu), protože na filmy koukám jen bez reklam, v autobuse obvykle spím, cestou přes město koukám, kam šlapu, a pokud řídím, tak hledám dopravní značky a reklamy vytěsňuji. Reálně ro dopadá tak, že neznám ani značky bank, obchoďáků, v průzkumu jsem se dozvěděl, že i lékárny mají nějaké značky, a nakupuji v pěti e-shopech, kde mám zřízený účet už několik (i více, než 10) let.
Nevýhodou je, že když mi někdo rebranduje nějaký výrobek, nebo když se změní jeho vlastnosti, nejsem ho schopen najít nebo nahradit.
(Aktuálně hledám náhradu za zubní pastu, která začala chutnat po lékořici, kterou nesnáším... A tak jsem stál v obchodě se zubníma pastama a prodavač se ptal na jednotlivé značky, které mi nebyly ani povědomé; ale že by věděl, která je vevnitř bílá a s příchutí máty - ani náhodou.)

Ono se spíš jedná o to, že se člověk naučí nekoukat do míst kde se reklama běžně zobrazuje - pokud na Vás při návštěvě Fejsbuku vyskočí banner, tak u něho automaticky klikáte na X. Nebo když je reklama uprostřed textu, tak bez rozmyšlení scrollujete dál.

Ja uz budu...
Můžeš mi vysvětlit, jak na mne může působit reklama, kterou nevidím, protože mi ji blokátor na displej nepustí?

Reklama je jen pouhá informace, ale ne pobídka ke koupi. A pokud koupil někdo zbytné věci na základě reklamy, tak je to prostě trouba. Nevím, kde berete tu jistotu, že kolega tyto věci právě z tohoto důvodu doma má. Asi podle sebe.

Nikoliv.
Můžete koukat na stránku knihy a nepřečíst jediné písmeno. Můžete koukat na fotografii a nevidět jediný tvar. Je to jen otázka cviku a trochy soustředění.
Naučit se vypnout některé smysly, některé vstupní kanály, je velmi užitečné. Mnozí, kteří se soustředí na práci, tvorbu, úkol, jsou zcela odpojeni od okolního světa.
I to podvědomí pracuje pouze s tím, co mozek zpracuje, uloží. (Nebo si to představte jako obyčejný firewall.)
Na Vaše tohle je reklama, tomu nevěř nedojde prostě proto, že ani netušíte, že to je reklama. Ano, kolem silnice jsou billboardy, ale pokud se soustředíte na dopravní značky, skončí to vyhodnocení u není to dopravní značka - což je pro mozek velmi jednoduché. (Mimochodem: proto jsou zákazové značky kulaté červeno--černo-bílé, informační modro-bílé a příkazové hranaté - mozek má šanci je třídit dřív, než vyhodnotí smysl.)

Neděláte náhodou v marketingu? :-) Jako vážně, koupil jsem spoustu věcí, ale vždy když jsem něco konkrétního potřeboval, co mi kdo poradil, dle hodnocení a po výběru dle parametrů (elektronika, přístroje, komponenty pro PC atd.). Něco jakou použít eshop na něž jsem viděl banner, společnost, značku či konkrétní produkt absolutně ne (s jednou výjimkou jak jsem již napsal). A byt plný krámů vážně nemám, a pokud ano, tak po vlastních rozhodnutích jež nemají spojení s tím co jsem kde zahlédnul, nemluvně o tom, že reklamy blokuji a pokud už je vidím, tak jsem k nim slepý. Ale chápu, že nejsem většinová populace a na tu reklamy asi ze značné části fungují.

Čestně přiznávám, že ten film jsem v životě neviděl a mám tedy mezeru ve vzdělání.

No, mne nejspíš reklama příliš neovlivní především proto, že se rozhoduji spíš zcela iracionálně. ;oD
Ale, po pravdě přiznávám, prostě se držím toho, co znám, s čím mám dobrou zkušenost. Jednoduše kupuji pořád dokola to samé. Když přestali v sámošce prodávat mé oblíbené rohlíky, protože nový dodavatel pečiva trval na exkluzivitě, neměli jsme doma dva měsíce ani jeden rohlík, než jsem našel, kde se dají koupit ty, které mi chutnají. Žádná reklama to nemohla změnit.
Když můj oblíbený šampon změnil složení, nakoupil jsem v drogerii 30 různých šamponů a zkoušel, čím to nahradit. Jeden jsem si vybral - a chodil na doplňovací nákup s obalem, abych poznal ten správný. (Už ho taky nedělají - až spotřebuji zásobu, dojdu koupit zhruba 30 šamponů...) Ani nevím, jaká je to vlastně značka.
Když potřebuji celaskon, jdu do první lékárny, kterou potkám cestou. Pro baterky chodím 20 let do stejného elektra, kde mají mé oblíbené - a netuším, zda patří do nějakého řetězce.
Vím, že existují samoobsluhy Albert, protože tam jsem dvakrát dostal špatné zboží, takže tam nenakupuji; vím, že existují samoobsluhy Tesco, protože tam mají mé oblíbené máslo, pokud ho neseženu v obvyklém obchodě.
Mám 30 let účet ve stejné bance - a nehodlám to měnit, pokud mne něčím nezklamou; neřeším, že na hypotéce je vysoký úrok a na běžném účtu žádný.
Jsem si vědo reklamy, ale u mého způsobu rozhodování opravdu nehrozí, že by jej nějak ovlivnila. S jedinou výjimkou: pokud mi reklama na nějaký výrobek přeruší sledovaný film, napíšu si na papírek, na co to bylo, a daný produkt nekoupím, dokud ten papírek budu mít u sebe (nebo si budu pamatovat, co to bylo, což si nejspíš dlouho pamatovat nebudu).

Eischmann:
U mne to tak prostě nefunguje, Podvědomí dostane signál" REKLAMA okamžitě informaci maže. A stránku s reklamou na cokoli? Stránku sice uvidím, ale tu reklamu blokátor vyřízne a zahodí.

Většina reklamy slouží k tomu, abyste měl pocit, že nějakou věc potřebujete nebo má mít určité vlastnosti, případně že věc dané značky má dané vlastnosti. A pak abyste si to racionálně odůvodnil, že to potřebujete, proč vybíráte podle daného parametru apod.
Tak v tom případě to je ještě jednodušší. :-) Můžou mi 1000x ukázat reklamu na nějaké auto, telefon, prací prášek, ale nic z toho nebude.

"Jen netuším, co na něm je"
Což ale neznamená, že neovlivňuje vaše rozhodování.
Zrovna tenhle billboard ovlivnil mé rozhodnutí udělat úkrok vlevo, abych doň znovu nevrazil.;oD
Ale opravdu nevím, co by na něm mohlo být, jaké má barvy... nikdy jsem přední stranu ani nezahlédl (nemám oči vzadu).

Ale to sdělení nemusí být text, který byste musel vědomě přečíst. To sdělení klidně může být logo v nějakém kontextu – třeba uklidňujícím.
Pokud na to nezaostříte, tak nepomůže ani logo. Troufnu si tvrdit, že možná by mohly zapůsobit firemní barvy, ale to je natolik nejednoznačné, že spíše nikoliv.

Reklama funguje výborně, jsem spokojenej, zejména personifikovaná. Skoro nikdy ale nekoupím přímo to co vidím, nebo to co vidím od zadavatele reklamy. Jak je cílení kvalitní, tak se to velmi často potká, rekord mám asi minutu u hodinek, viděl jsem reklamu, klik, prohlídl, zkopíroval model a do minuty koupil jinde. To stejné fyzicky, stánek HP s el. diářama před 20 lety... naprosté uchvácení a koupě ještě ten den PSIONa.

Realitu reklamu si muze kazdy otestovat sam. Az takhle nekdy pojedete treba nekde kolem praglu ... sledujde bilboardy. Schvalne, z kolika promile vubec za ten prujezd pochopite, co ze si to mate koupit. A to v situaci, kdy se na to budete soustredit (misto na rizeni).

Onehda jsem takovy pokus ucinil sam, a z nekolika stovek kusu jsem pochopil tak mozna 10. Ne ze bych si neco na jejich zaklade koupil. Funguji prave naopak, pokud si nejakym neodpatrebnim nejakou reklamu pamatuji, tak se produktum s ni spojenych zdaleka vyhnu.

Jak přesně si představujete to „nekouká na billboardy“? Máte vůbec představu, kolik reklamy ve veřejném prostoru je? Vy si asi představujete jen obří billboardy u dálnice (které vidíte, když jedete kolem, i když budete tvrdit opak), ale ono je toho řádově víc – směrovky, plakáty formátu A4 nebo A3 na lampách nebo stromech, vitríny, lavičky, polepy, polepy tramvají a autobusů, plakáty v prostředcích MHD, polepy na firemních autech, plachty na nákladních autech, vývěsní štíty, slunečníky na předzahrádkách, tabule či „áčka“ před restauracemi či obchody, „živé sochy“ nebo jiné „lidské poutače“… Pokud si neuvědomujete, že tohle všechno je reklama, má to volné pole působnosti.

Je jeden vtip, který končí (doufám, že tu nedostanu ban): Vaši k___u jsem taky neviděl, ale přesto vím, že existuje.

kdybyste to přestal kupovat, musel byste to nahradit něčím jiným
Nemusel - věřte tomu, že se bez spousty věcí obejdu. (Už jsem takhle vyřadil spoustu dobrot, když změnily složení...) Případně vizte příklad se šampony.
Ale taky je pravda, že to už dlouho nebylo třeba - reklamní blok uprostřed filmu jsem nepotkal nějakých 15 až 20 let. Na DVD/BR ani v kině se nevyskytují...

Dědečku, mohl bys být konkrétnější? nebo snad je to s tebou už tak špatné, že vidíš reklamu i na rozkvetlé koniklecové louce?

Opět Jirsák:
Reklamy na mne působí tak, že, pokud se mi omylem, dřív, než přepnu na jiný kanál, objeví něco v TV, (na počítadle u mne žádné reklamy absolutně nemají šanci), prostě se při nejbližším nákupu, pokud o to stojím, podívám, zda a za kolik je to k mání v Německu, nebo Polsku. Většinou do té doby na to, co jsem viděl, zapomenu a pokud ne, koupím to pouze v případě, že oproti Česku aspoň 40% ušetřím.

billboardy, plakáty, vývěsní štíty – to neodfiltrujete
Jak kdo. Vám se to si nedaří, ale znám spoustu lidí, kteří se dovedou soustředit na cestu natolik, že to prostě nevidí.
I já koukám, kam šlapu, takže z cesty do práce vidím akorát chodník. A ano, vím, že cestou je nejméně jeden billboard blízko chodníku - před měsícem jsem si o něj šeredně rozrazil hlavu. (Jen netuším, co na něm je, trefil jsem ho ze zadní strany

Aby ta reklama mohla, byť v podvědomí, fungovat, musí se do mozku dostat alespoň část toho sdělení. Ne, informace nějaké barevné fleky tam byly opravdu nestačí. Pro přečtení textu potřebujete část mozkové kapacity - a pokud nemáte fotografickou paměť a neuložíte si to celé, zaostřené, není co zpracovávat.

Řekněte mi prosím příklad takové reklamy, kterou člověk nevidí/neslyší a přesto se na jejím základě rozhoduje - respektive nečte noviny, nekouká na billboardy, neodebírá letáky (poštou ani mailem), má zapnutý adblock, nedívá se na TV, neposlouchá rádio, není na sociálních sítích. Dokážu si představit, že jediná možnost jak může být reklamou ovlivněn je, že se rozhoduje na základě referencí někoho jiného, kdo reklamu vnímá. Což ale také znamená, že přímo na něj nepůsobí.

Není to vtip, je to hláška z filmu Dědictví aneb Kｕrvahošigutntag.

Podstatné je, že pokud někdo tvrdí, že na něj reklama nefunguje, protože nekupuje věci na základě toho, že je viděl v reklamě, znamená to, že vůbec nechápe princip reklamy – tudíž je na ovlivnění reklamou velmi náchylný. Nikdo nekupuje věci na základě toho, že je viděl v reklamě. Snad s výjimkou lidí, kteří nakupují podle letáků se slevami, ale i ti budou tvrdit, že to nakupují kvůli tomu, že je to výhodné, ne kvůli tomu, že je to v tom letáku.

Zkrátka veškeré argumenty typu „nejsem si vědom reklamy“ se míjí s podstatou reklamy, protože velká část reklamy je založená na tom, aby ovlivnila vaše chování ještě před tím, než dojde na racionální uvažování. Úkolem racionálního uvažování už je pak jen zdůvodnit si to rozhodnutí, které vzniklo podstatně dříve ve vývojově starších částech mozku (které právě mohou být velice dobře ovlivněny reklamou, aniž by si to dotyčný uvědomoval).

Není to zdaleka jen věc reklamy a pokud si myslí, že se rozhoduje vždy jen racionálně, jenom sám sobě lže.

Pokud máte na mysli podprahovou reklamu, tak mám takový dojem, že pokud není zakázaná nějakým nařízením, tak určitě etickým kodexem - a dost bych se divil, kdyby to někdo používal.
Jinak podvědomí může vnímat pouze to, co se k němu dostane. (I ta podprahová reklama je založena na to, že ji nejste schopen odfiltrovat na vstupu.)

Ne, myslím normální reklamu, kterou ovšem nevnímáte vědomě (protože se soustředíte na něco jiného), ale stále ji vnímáte podvědomě (protože tak prostě mozek funguje). Odfiltrovat na vstupu nedokážete zdaleka vždy. Na webu můžete filtrovat reklamu ad-blockem (pokud vám teda nevadí konzumovat obsah, jehož poskytnutí zjevně mělo být vyváženo zobrazením reklamy). Ale billboardy, plakáty, vývěsní štíty – to neodfiltrujete.

Psal jsem to už v komentáři, na který reagujete, ale zjevně jste to nepochopil. Účelem reklamy není to, abyste si řekl „vidím reklamu, tak si na základě této reklamy koupím přesně to, na co je ta reklama“. Takhle funguje jenom malá část reklamy. Většina reklamy slouží k tomu, abyste měl pocit, že nějakou věc potřebujete nebo má mít určité vlastnosti, případně že věc dané značky má dané vlastnosti. A pak abyste si to racionálně odůvodnil, že to potřebujete, proč vybíráte podle daného parametru apod.

Pokud si myslíte, že reklamu nevidíte, není to pravda. Ani na většinu populace nepůsobí reklamy tak, jak si představujete, že reklamy působí. Z toho, co jste napsal, vůbec neplyne, že by na vás reklamy nepůsobily. Naopak, z toho, co jste popsal, to vypadá, že na vás reklamy působí skvěle – ani si totiž nejste vědom jejich působení a myslíte si, že jsou to všechno vaše rozhodnutí reklamami neovlivněná.

Jak kdo. Vám se to si nedaří, ale znám spoustu lidí, kteří se dovedou soustředit na cestu natolik, že to prostě nevidí.
Ne, to není pravda. Oni to vidí. Nevnímají to vědomě, ale to neznamená, že to nevnímají vůbec. Soustředění neznamená nevnímat vůbec rušivé jevy, znamená to nevěnovat jim vědomou pozornost. Kdyby šlo nevnímat rušivé jevy, není žádný problém se soustředit.

Jen netuším, co na něm je
Což ale neznamená, že neovlivňuje vaše rozhodování.

Aby ta reklama mohla, byť v podvědomí, fungovat, musí se do mozku dostat alespoň část toho sdělení.
Ale to sdělení nemusí být text, který byste musel vědomě přečíst. To sdělení klidně může být logo v nějakém kontextu – třeba uklidňujícím.

nejde to dělat popíráním existence reklam
Mám pocit, že tu nikdo nepopírá existenci reklam, jen že by je vnímali či jimi byli ovlivňováni - tedy přesně ta minimalizace vlivu.

Pak je otázka, proč kupujete ty věci, bez kterých se obejdete.

Budete se divit, ale hodně lidí nakupuje podle reklamy, např. na co kde zahlédnou na Facebooku apod., moje manželka klidně dělá to samé. Někdy jsem žasnul, když chtěla koupit např. bílé šaty, jakým stylem nakupovala - proklik přes to a to, tam a tam, viděla jednu značku, pak druhou, samozřejmě všechno oblečení, bez seřazení podle ceny apod., nikoli jen šaty, z mého pohledu absolutní chaos. Já vlezu někam na eshop, zadám pečlivý filtr abych viděl jen co chci, velikost, barvu, styl, setřídím a pak se v tom prohrabuji, bez ohledu na nějaké reklamy. Existenci či vnímání reklam nepopírám, ale popírám, že bych se jimi řídil při finálním rozhodnutí protože je prostě ignoruji stejně tak jako bojkotuju uřvanou zelenou obludu. U těch jsem nakupoval v dávné době kdy to byl Alzasoft, obchod s PC.

Tiro:
Jsem chudý důchodce, takže nakupovat v Česku předražené šmejdy je luxus, který si prostě nemohu dovolit. Takže jediné, co tu občas kupuji, je nějaké to pečivo, jinak si vše vozím z Německa, nebo Polska a tím pádem mi veškerá reklama může být dokonale ukradená. (V Polsku je benzin stále o 2 Kč/litr levnější, než u nejlevnějších pump u nás. Pikantní je na tom to, že Orlen ho vyrábí v Litvínově a do Polska dováží).

Takže vidíte spoustu reklam, vaše podvědomí je zpracovává, ale nemá k tomu korekci od vědomí „tohle je reklama, tomu nevěř“. Mít přímou cestu do podvědomí, to jen sen všech marketérů.

Jak jsem psal, je rozdíl v tom, co vnímáte vědomě, a co vnímá podvědomí.

Třeba kupujete jiné věci. A jiní lidé auta, telefony a prací prášky kupují. Zrovna u těch aut je to dobře vidět, že většina reklam neukazuje nějaké vlastnosti auta, abyste si podle nich zaklikal filtr v e-shopu, ale jenom se snaží vyvolat nějaké pocity. Třeba pocit, že potřebujete auto a potřebujete nové auto.

Pochopil jsem vše, ale jak vidím, bez reklamy očividně nikdo nekoupí nic a kdo tvrdí, že podle reklam nenakupuje, tak lže protože na něj reklamy působí nejvíc :-)

bez reklamy očividně nikdo nekoupí nic
To nikdo netvrdí.

kdo tvrdí, že podle reklam nenakupuje
Kdo tvrdí, že si není vědom toho, že by nakupoval podle reklam, neříká nic o tom, jestli doopravdy nenakupuje podle reklam. Snažit se minimalizovat vliv reklam samozřejmě je možné, ale nejde to dělat popíráním existence reklam.

16. 4. 2024, 15:34 editováno autorem komentáře

Pokud na to nezaostříte, tak nepomůže ani logo.
Ale pomůže. Na rozpoznání bílého T se dvěma tečkami na fialovém pozadí nepotřebujete nijak moc zaostřovat. Na rozpoznání kyslíkových bublinek na modré také ne. Na rozpoznání „Das Auto“ u fotky auta stačí jen chvilinka pozornosti zatoulané tím směrem.

Na rozpoznání všech uvedených objektů je potřeba mnohem více pozornosti, než kolik se těm billboardům (alespoň v mém případě) dostává.
* I kdybych zaregistroval písmeno T na fialové, nevím, k čemu patří a ani podle toho popisu to neumím přiřadit.
* Bublinky asi budou k Mattoni nebo Magnézia, ale asi bych je na té ploše nenašel, tak přesně a dlouho na to nekoukám.
* Možná bych zaregistroval objekt automobil, ale rozhodně nikoliv text, z použité němčiny si tipnu, že jde o Volskwagen; každopádně mi přijde hloupé, aby bylo u obrázku auta napsáno, že je to auto - to není reklama, ale kartička pro tříleté dítko, aby se naučilo význam slov.
V každém případě bych asi takové reklamy registroval jako víceméně jednobarevnou plochu.

Pokud někdo tvrdí, že reklamy vůbec nevnímá, a zároveň ví o jejich existenci, pak je otázka, jak se o nich vlastně dozvěděl.

To uz neni tak jiste ...

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-chce-mit-penis-i-vaginu-ziskala-verejne-finance-na-unikatni-operaci-40467723?noredirect=1

Protože je mám rád.
Však jsem nikde netvrdil, že kupuji, jen co potřebuji, naopak jsem přiznal, že mé nakupování se řídí poněkud iracionálními pravidly.

Jsem si vědo reklamy, ale u mého způsobu rozhodování opravdu nehrozí, že by jej nějak ovlivnila.
V tom, co jste popsal, je několik případů, kdy vás reklama ovlivnit může.

S jedinou výjimkou: pokud mi reklama na nějaký výrobek přeruší sledovaný film, napíšu si na papírek, na co to bylo, a daný produkt nekoupím, dokud ten papírek budu mít u sebe
To je ale v rozporu s tím, co jste napsal předtím. Protože buď kupujete stále to samé dokola, a pak by ta reklama přerušující film musela být zrovna na to, co stále kupujete. Jenže kdybyste to přestal kupovat, musel byste to nahradit něčím jiným – a při tom by vás zase mohla ovlivnit reklama.

Právě o tom, abyste něco měl rád, se vás snaží přesvědčit spousta reklam.

Mimochodem, ten citát z filmu byl hezký příklad – tvrdíte, že jste ten film nikdy neviděl, přesto z něj znáte citát. Proč by vás podobně nemohla ovlivňovat i reklama?

Z toho, co jste napsal, neplyne, že byste byl vůči reklamě zcela imunní. To neznamená, že vůči ní imunní nejste, ale osobně si myslím, že je lepší být ostražitý, než doufat, že jsem imunní.

Většina řidičů si myslí, že jsou nadprůměrní řidiči. Většina lidí si myslí, že jsou nadprůměrně inteligentní. A tipoval bych, že podobně si většina lidí myslí, že patří k menšině, na kterou reklama nepůsobí.

Právě o tom, abyste něco měl rád, se vás snaží přesvědčit spousta reklam.
Jenže zrovna v mém případě je hodně komplikované, abych měl něco rád. Ve skutečnosti ty věci mnohem rychleji ubývají, než aby přibývaly - za chvíli ze mne bude dědek, co nemá rád nic a nikoho ;o)
Obávám se, že ty reklamy prostě nepůsobí tím správným směrem, aby to fungovalo - a měly-li by být postavené tak, aby účinkovaly na mne, nefungovaly by nejspíš na nikoho jiného. A takovou míru personifikace by nikdo nezaplatil.

tvrdíte, že jste ten film nikdy neviděl, přesto z něj znáte citát
Ten film opravdu neznám, ale ten vtip si pamatuji z pubertálních dob. Troufnu si tvrdit, že je o hodně starší, než ten film. (Dokonce si pamatuji, od koho jsem to poprvé slyšel a při jaké příležitosti.)

Já si dokonce nějaké reklamní slogany pamatuji: Aby vám neštípli posez, I kdybyste měla krávu v kuchyni, nebudete mít tak čerstvé mléko a Napojte nervy Nutraxem! - jsou z detektivky Vražda potřebuje reklamu od Dorothy L. Sayersové.

Ten vtip vyprávěl u "závěrečného táboráku" na školním výletě do Tater můj spolužák - a dostal za to dost ostré pokárání od soudružky učitelky (za sprosté slovo a za to, že je náboženský). Celou cestu domů se pak strachoval, aby z toho nakonec nedostal ještě třídní či ředitelskou důtku. Takže v tomto případě je datování poměrně snadné: květen nebo červen 1984.
Podle ČSFD je film Dědictví z roku 1992.
Ono se vtipy to tak bývá, že kolují dlouho, a populární se stanou až při nějaké příležitosti, kupříkladu začleněním do filmu, nebo třeba zrovna použitím v reklamě.
Datací vzniku vtipu si můžete být skoro jistý, jen pokud jste jej vymyslel sám.

V životě jsem toho skutečně chtěl poměrně málo: šlapací kolo, jako měli spolužáci (to jsem dostal ve 14 letech k Vánocům), počítač (našetřil jsem si na fungl nový PP-06 a dojel si proň do Považskej Bystrice), fotoaparát Zenit (na ten jsem si vydělal námezdným programováním na PP-06)...
A třeba telefon mám Nokii 6025, přestože jsem tuhle značku vyložené odmítal (všechno je tam o krok dál, než u mého předchozího telefonu, ale jiný přístroj této velikosti, tlačítkový, s výdrží minimálně týden, jsem nepotkal.
Takže pokud někde zuří reklamní boj mezi prodejci telefonů, zcela míjí moje potřeby a požadavky. Akorát bych potřeboval najít ten obchod, kde mají náhradní baterku - ta moje už začíná zlobit; ten,kde jsem ji kupoval posledně, kamsi zmizel.

Předpokládám, že ostatní jsou lepší řidiči, než já, a uhnou - a když jsou horší, tak ta nehoda bude na ně.
(vtip, který znám z autoškoly, cca 1992)
Rozhodně nemám tak vysoké ego, abych se považoval ze výtečného řidiče. ;o)
A taky předpokládám, že - až na několik málo výjimek - tuto diskusi navštěvují nadprůměrně inteligentní lidé.

Největší problém spočíval v tom, že ten vtip na onu soudružku učitelku dokonale seděl - věřící spolužáci s ní měli kádrový problém a škraloup v materiálech. Takže fór kde se ptá učitelka Josífka, proč říká, že Вůh existuje, když ho nikdy nikdo neviděl... mohla pochopit velmi osobně, ale argumentovala neschváleným užitím sprostého slova a zmiňováním nematerialistické ideologie v pozitivním kontextu (obrazně řečeno).
Uznávám, že to od něho byla puberťácká drzost. Jenže těch drzostí nám už prošlo víc..

A teď mi někdo vysvětlete, proč tomu antispamovému filtru vadilo zrovna to jméno ve tvaru Рерíčеk - beru zpět, jak to tady upravuji na průchod filtrem, tak mi to došlo. ;oDD
Ten filtr je stejně chytej, jak ta učitelka: vymlouvá se na sprostá slova.

18. 4. 2024, 13:42 editováno autorem komentáře

Teď mne napadlo, zda to "T" nebude T-mobile...

A nebo spolužák vyprávěl jiný vtip. Protože tenhle do toho příběhu moc nesedí, že?

Reklama fakt není jenom od toho, aby mířila na vaše potřeby a požadavky. Právě naopak, reklama se snaží vaše potřeby a požadavky vytvořit či změnit.

Ten spolužák zcela jistě nevyprávěl jiný vtip.
Takhle lidská paměť nefunguje.

Kdyby tohle žák řekl vůči soudružce učitelce, byl by daleko větší problém to, že je drzý, než to sprosté slovo.

Obávám se, že ty reklamy prostě nepůsobí tím správným směrem, aby to fungovalo - a měly-li by být postavené tak, aby účinkovaly na mne, nefungovaly by nejspíš na nikoho jiného. A takovou míru personifikace by nikdo nezaplatil.
Já se obávám, že si tohle myslí většina lidí. Podobně jako si většina řidičů myslí, že jsou nadprůměrně dobří řidiči.

Ten film opravdu neznám, ale ten vtip si pamatuji z pubertálních dob. Troufnu si tvrdit, že je o hodně starší, než ten film. (Dokonce si pamatuji, od koho jsem to poprvé slyšel a při jaké příležitosti.)
A já si troufám tvrdit, že se to poprvé objevilo až v tom filmu. To co popisujete, je přesně to, o co se spousta reklam snaží – abyste získal dojem, že to nemáte z žádné reklamy, ale že jste tu věc vlastně chtěl už dávno před tím, než ji vůbec začali vyrábět.

Ten spolužák zcela jistě nevyprávěl jiný vtip. Jen mne napadá, že možná je to v tom filmu jinak, než ve vtipu, který znám. (Tady byl citovaný začátek, ale prý je to spam...)

Tož zrovna moje potřeby a požadavky definuje mění něco úplně jiného - počínaje mou ženou, která vždy nejlépe ví, co potřebuji. ;oD
Na to, aby mohla reklama něco takového způsobit, musel bych ji

1. potkat (vidět, slyšet),
2. vnímat (ne, rozmazané barvy billboardu tohle bez vztahu k již známému nezmohou),
3. alespoň podvědomě pochopit a zapamatovat si.