Na pulty českých knihkupectví dorazila jedna z internetových legend. Mám tím na mysli právě vyšlou knihu Darwinovy ceny. Podle mého názoru jde o jeden z vůbec nejpozoruhodnějších fenoménů, jimž dal vzniknout Internet. Stránky www.darwinawards.com původně začaly jako jakýsi online underground či recese, aby byly posléze s velkou slávou akceptovány i mainstreamem. Tištěné vydání představuje pak jakousi symbolickou tečku za emancipací celého projektu. To, že je taková na první pohled zcela obskurní kniha vydána i v češtině, pak vzhledem k velikosti českého trhu hovoří samo za sebe.
Celý fenomén, který se vine kolem stránek www.darwinawards.com, mě fascinuje už několik let. Ani ne tak kvůli existujícímu zájmu o evoluční biologii, ono to s ní navzdory názvu zase tolik nesouvisí. Spíše se cítím být na stejné vlně, co se týče zájmu o bizarnosti a kuriozity všeho druhu. Jako bibliofila a milovníka literárních historek mě pak na Darwinových cenách (či obecněji na „urban legends“) láká i kouzlo nejistoty. Skutečně se to stalo? Nebo je to jen geniálně vymyšleno? Jednotlivé příhody Darwinových cen sice bývají charakterizovány z hlediska věrohodnosti („ověřeno“, „ústní sdělení“ apod.), ale ani v tomto případě si nemůžete být jisti, zda na vás ve skutečnosti někdo nešije boudu.
Pro ty, kdo o Darwinových cenách ještě neslyšeli (jsou-li vůbec tací): tato ocenění získávají především lidé, kteří se dokázali sprovodit se světa nějakým zvláště idiotským způsobem. Při tom neplánovaně vylepšili i genofond lidského druhu – tím, že z něj odstranili sami sebe.
Klíčové je, že organizátoři i příznivci Darwinových cen nad těmi všemožnými kuriózními konci nepláčí, ale naopak se jimi velmi dobře baví. (Sláva Darwinových cen má však zřejmě i jiné příčiny než jen škodolibou radost z cizího neštěstí. Tím, že se vysmíváme smrti, si nejspíš ulevujeme i od tušení vlastního neodvratného konce.) Coby misantrop se s takovým přístupem taktéž cítím být silně spřízněn. Černý humor Darwinových cen lehce rezonuje třeba se stylem Monty Pythons. A mimochodem – sympatická bezcitnost a cynismus, které čiší z celého projektu, jsou tím obdivuhodnější, že za celým projektem stojí žena, americká bioložka Wendy Northcuttová.
Seznam smrtí, jimiž se cítíme pobaveni – takový očividně úchylný počin by podle všech předpokladů měl být nucen živořit kdesi v šedé zóně undergroundu. Wendy začala svůj archív sestavovat v roce 1994 a projekt původně sídlil na serveru Stanfordské univerzity, kde dotyčná vystudovala molekulární biologii. Posléze se stal ale navštěvovanějším než zbytek serveru (!) a logicky se osamostatnil, aby jeho popularita neustále rostla. Stránky navštíví měsíčně 400.000 lidí (není jasné, zda se tyto údaje vztahují k současnému stavu, nebo zda popisují situaci ve chvíli vydání anglického originálu knihy, tedy v roce 2000). Každopádně, nebýt Internetu, zájemci se nepotkají a nejspíš se nic z toho neuskuteční.
A zcela na okraj – třebaže nyní kniha o Darwinových cenách vychází i v češtině, příklady z Česka zde scházejí. Napadá mě – známe nějaká úmrtí hodná nominací i z Čech, eventuálně přímo z internetové/počítačové branže? V minulosti jsem slyšel třeba vyprávět o lidech, kteří byli přejeti přistávajícím letadlem či uhořeli při požáru krematoria (řemeslník tam šel cosi opravovat, v budově náhodou současně vypukl požár a…). Pravda ale je, že přes veškerou bizarnost (a nejistou pravdivost, jak jinak) takové případy nejspíš nesplňují jednu z požadovaných podmínek. Držitel Darwinovy ceny totiž nesmí být jen prostě ve špatný čas na špatném místě, musí se o život opravdu připravit vlastní nebetyčnou blbostí…
P.S.: Autor tohoto článku není nijak zainteresován na prodeji českého vydání knihy Darwinovy ceny, zajímá ho spíše projekt jako takový než tištěná publikace. Aby tento článek nepůsobil jako nekritická propagace, dodávám, že výběry kolující Internetem jsou opravdu nejzábavnější a v knize pak najdete i spoustu vaty. A Wendy je někdy přese všechno zbytečně laskavá…
ČLÁNKY DO MAILU