Jak funguje a co nabízí Portál občana?

Jak jste se mohli dočíst ve včerejším rozhovoru zde na Lupě, nedávno spuštěný Portál občana je do určité míry „work in progress“ a jeho fungování se může rychle měnit. To mohu potvrdit: například bezprostředně po svém spuštění (v neděli 8. 7. 2018, ve večerních hodinách) ještě portál ani automaticky nepřesměrovával z http://obcan.portal.gov.cz na https://obcan.portal.gov.cz. Stejně tak třeba obsahoval bezpečnostní chybu, na kterou upozornil tento článek, a která se dnes zdá být již odstraněna.

Měnit by se ale měly i schopnosti a možnosti portálu co do rozsahu poskytovaných služeb i způsobu jejich využití – měly by se postupně zvyšovat, respektive rozšiřovat a zdokonalovat. Takže to, co si budeme popisovat dnes, nemusí již zítra tak úplně platit.

Doufejme, že další služby a další možnosti budou rychle přibývat – protože ve své aktuální podobě toho nový Portál občana zase až tak moc nového nepřináší. Zatím je spíše jen jakousi zastřešující nadstavbou nad tím, co už bylo dostupné dříve. Na druhou stranu, díky novým možnostem elektronické identifikace (hlavně díky novým eOP a novému NIA portálu) se některé z již dříve dostupných služeb staly dostupné širšímu okruhu uživatelů. Ale zase ne zásluhou nového portálu, ale díky novým možnostem přihlašování k eReceptům a ePortálu ČSSZ.

Kvitovat je možné třeba to, že nový portál již má responzivní design (tj. sám se přizpůsobuje šířce okna, ve kterém je zobrazován) a nabízí i určité možnosti přizpůsobení a personalizace (např. „přidávání dlaždic“). To ale dnes již není ničím mimořádným, spíše samozřejmostí.

Časem si nový portál snad pořídí i nějaký „lepší“ certifikát pro vlastní zabezpečení. Místo dosavadního doménového (DV) certifikátu by mu určitě slušel alespoň EV (Extended Validation) certifikát, jaký má například NIA portál – když už ne rovnou kvalifikovaný certifikát pro autentizaci internetových stránek (QWAC) dle nařízení eIDAS.

Co je nového pro ty, kteří mají (svou) datovou schránku?

Popis toho, co je skutečně nové, je vhodné rozdělit podle toho, zda máte (svou) datovou schránku, či nikoli.

Pokud tedy máte zřízenu (a aktivní) svou vlastní datovou schránku (fyzické osoby), pak vám Portál občana nově (a zdarma) poskytuje možnost archivace datových zpráv. Podle včerejšího rozhovoru na neomezenou dobu, v objemu do 500 MB (zřejmě společně s ukládáním dalších dokumentů, viz dále). Jde o obdobu služby Datový trezor, kterou poskytuje Česká pošta (ovšem jako placenou službu). A jak jsem si experimentálně ověřil, měla by tato archivace datových zpráv na Portálu občana fungovat úplně stejně jako Datový trezor, i pokud jde o aspekty udržování digitální kontinuity (podrobněji viz dále).

Dalším přínosem pro držitele je zabudovaný klient pro práci s datovou schránkou (jednou či více schránek, které si musíte tzv. připojit, viz dále). Pak vám portál vytváří prostředí obdobné (jednoduššímu) webmailu – pro čtení a další zpracování došlých datových zpráv (včetně jejich archivace), ale i pro vytváření (a odesílání) nových datových zpráv.

Ještě dalším přínosem může být snazší způsob žádání o různé výpisy z rejstříků veřejné správy, které musíte odesílat z vaší datové schránky: když už jste přihlášeni ke svému účtu na Portálu občana a máte „připojenu“ svou datovou schránku, už se k ní nemusíte přihlašovat znovu, a odeslání je tak „na jedno kliknutí“.

Co je nového pro ty, kteří nemají (svou) datovou schránku?

Ovšem pokud nemáte svou vlastní datovou schránku (fyzické osoby), jsou pro vás ony výpisy z rejstříků veřejné správy i nadále (elektronicky, přes portál) nedostupné. Jako třeba výpis z bodového konta řidičů, výpis z rejstříku trestů a další. A to i když už máte novou eOP (i s aktivovanou funkcí elektronické identifikace), nebo třeba jen aktivovaný účet u NIA portálu – abyste se k novému Portálu občana vůbec mohli přihlásit.

Jak ukazuje následující obrázek (z doby, kdy jsem k Portálu ještě neměl připojenu svou datovou schránku), nemohl jsem žádost o výpis odeslat – právě kvůli absenci (připojené) datové schránky. No a pokud ji nemáte vůbec, tak si ji k Portálu občana samozřejmě ani nepřipojíte.

Pokud máte novou eOP, pak podle novelizovaného §9 odst. 4 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, sice jste osobou, která „je oprávněna obstarat si s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká“. Problém je ale (zřejmě) v tom, že pokud nemáte svou vlastní datovou schránkou, není dnes kam vám požadovaný výpis (v elektronické podobě) doručit.

Jako možné místo pro doručování (místo datové schránky) se nabízí úložiště dokumentů, které máte zřízeno v rámci svého účtu na Portálu občana (aktuálně zřejmě v objemu 500 MB, společně s archivem zpráv, viz včerejší rozhovor). Protože toto úložiště je pro vás dostupné jen tehdy, pokud jste řádně přihlášeni k Portálu, a tedy v zásadě se stejnou spolehlivostí jako při přihlášení do datové schránky (ve skutečnosti naopak vyšší, protože do datových schránek se lze přihlašovat i jen s jedním opakovaně použitelným heslem).

Nicméně ono úložiště dokumentů na Portálu občana dnes takto (jako místo pro doručování) ještě nefunguje. Slouží jen jako vaše vlastní úložiště – můžete si do něj sami nahrát, co potřebujete.

Třeba ale jednoho krásného dne bude i toto úložiště moci fungovat jako dobrovolná alternativa pro datové schránky, pro potřeby doručování. Tedy že vám do něj „přistane“ nějaký elektronický dokument, který jste si sami vyžádali.

Když ne Portál, tak alespoň ePortál

Zajímavé je to u ePortálu ČSSZ: většina jeho služeb má charakter „poskytnutí informace“ a ty vám jsou rovnou zobrazeny (v rámci webových stránek ePortálu). Takže datovou schránku zde nepotřebujete. Příkladem za všechny může být jistě velmi užitečný „Přehled dob důchodového pojištění“, ze kterého se okamžitě dozvíte, jaké doby důchodového pojištění u vás sociálka eviduje.

Ve třech dalších případech se jedná o potvrzení (o vyplacených dávkách nemocenského pojištění, o dočasné pracovní neschopnosti a o bezdlužnosti), a tedy o něco, co si chcete „odnést s sebou“. Zde máte na výběr mezi doručením potvrzení (v elektronické podobě) do datové schránky a jeho zasláním (v listinné podobě) poštou a osobním vyzvednutím.

Jen v jednom případě (u „Informativního osobního listu důchodového pojištění“) je žádost o jeho sestavení vázána na existenci vlastní datové schránky.

Jinými slovy: kromě onoho „informativního osobního listu“ se všechny služby ePortálu ČSSZ staly dostupné všem uživatelům, kteří se k němu dokáží přihlásit. Nově tedy i všem držitelům nových elektronických občanek (a také těm, kteří si na NIA portálu vytvořili vlastní účet a mohou používat „Prostředek Jméno, heslo a SMS“). Obdobně je tomu i pro služby eReceptů. 

Kolik služeb nabízí nový portál?

Když ministerstvo vnitra toto pondělí nový Portál občana představovalo, bylo zmiňováno celkem 37 služeb, které portál nabízí. Jejich výčet můžete vidět na následujícím obrázku. Jde ale spíše o určité maximum dostupné těm, kteří mají jak novou eOP, tak i vlastní datovou schránku.

Navíc se nejedná jen o služby poskytované přímo Portálem občana, ale je to počítáno v součtu i s těmi službami, které nabízí ePortál ČSSZ a služba eRecepty, které fungují a dají se použít i samostatně (tj. nezávisle na Portálu občana). Navíc byly spuštěny dříve než nový Portál občana.

Pro ty uživatele, kteří nemají vlastní datovou schránku, je tak počet reálně využitelných služeb nižší. Mimo jejich dosah zůstávají obecně ty služby, které jim doručují výsledek v podobě dokumentu – a zatím jen do (jejich vlastní) datové schránky. Takže pokud ji nemají, mají smůlu a daná služba pro ně není dostupná.

Navíc nejméně jedna dříve dostupná služba (ještě na Portálu veřejné správy) naopak aktuálně dostupná není. Jde konkrétně o udělení (a odnětí) souhlasu s poskytnutím údajů třetí osobě („Žádost o poskytnutí údajů třetí osobě“, ve výčtu služeb uváděná jako č. 27). Jak plyne z následujícího obrázku, ještě před spuštěním Portálu občana byla tato služba dočasně nedostupná (kvůli GDPR) a aktuálně se mezi službami již spuštěného Portálu občana (ani na Portálu veřejné správy) nenabízí.

Pojďme nyní trochu podrobněji k některým zajímavým aspektům Portálu občana.

Na způsobu přihlášení záleží  

Nový Portál občana nabízí fakticky tři možnost přihlášení uživatele, a to „ve dvou větvích“:

• přes NIA portál: zde připadají v úvahu dvě možnosti: pomocí nové eOP a pomocí „Jména, hesla a SMS“ (ve skutečnosti: pomocí Identifikačního prostředku Jméno, heslo a SMS)
• přes přihlašování do datových schránek

Všechny tři varianty jsme si podrobněji popisovali v předchozích článcích, zejména zde. Proto se zde zastavme u toho, že chování Portálu občana se liší podle toho, jaký způsob přihlášení k němu jste využili.

Rozdíl se týká dvou funkčních služeb, které si můžete již dnes přidat (jako dlaždice): jde právě o ePortál ČSSZ a eRecepty. Jediné, co to přináší (co dlaždice „dělá“), je možnost prokliku na příslušnou službu – a tedy přímo do ePortálu ČSSZ, nebo do eReceptů.

Jenže: pokud jste k samotnému ePortálu přihlášeni přes datové schránky, pak je tento proklik pro vás nedostupný – a jak naznačuje obrázek, jste vyzýváni k tomu, abyste se (k Portálu občana) přihlásili přes NIA portál. To samé pro dlaždici a proklik na eRecepty.

Když jsem byl přihlášen přes NIA portál, proklik byl pro mne skutečně dostupný – a byl to „obyčejný“ proklik. V tom smyslu, že u cílové služby jsem se musel znovu přihlásit. Nedochází zde (nebo alespoň v mém případě nedošlo) k automatickému přihlášení do nové služby. Pak mi ale uniká důvod toho, proč by měl být „obyčejný“ proklik nedostupný v případě přihlášení přes datové schránky.

Ale možná je to tím, že vše je „ve vývoji“, a třeba i zde dojde ke změně.

Připojení datové schránky

Jak jsme si již řekli, nový Portál občana má v sobě zabudovanou klientskou aplikaci pro práci s datovými schránkami a vytváří uživateli prostředí, obdobné jednoduššímu webmailu – s možnostmi úměrnými tomu, co je možné s datovými zprávami dělat (resp. ještě poněkud omezenějšími).

I když v základních registrech je informace o tom, jaké máte (vlastní) datové schránky (fyzické osoby), přesto není žádná z nich k vašemu účtu na Portálu občana defaultně připojena – a musíte si je připojit sami a „ručně“.

Dokonce je vám nabízena i možnost zřízení datové schránky – ale to je jen odkaz na informační stránky popisující, jak si můžete datovou schránku nechat zřídit.

Datovou schránku tedy již musíte mít – a pak si ji musíte tzv. připojit. To uděláte jednorázovým přihlášením k této své schránce, které je fakticky přihlášením (přes datovou schránku) do aplikace jménem HSSU, o které se dozvíte jen to, že je provozovaná Ministerstvem vnitra.

Aplikace HSSU po vás požaduje souhlas s tím, aby pod zadaným účtem přistupovala do vaší datové schránky. Ohledně toho, co zde může dělat, je zmiňována možnost získávat informace a obsah datových zpráv. Už zde ale není zmiňována možnost odesílání zpráv, kterou aplikace nutně musí mít – protože ze svého účtu na Portálu občana můžete datové zprávy také odesílat.

Pokud tedy udělíte oné aplikaci HSSU svůj souhlas, dojde k „připojení“ příslušné datové schránky. U mne se tak stalo až na druhý pokus, při prvním portál zahlásil chybu.

Následně jsou pro vás dostupné datové zprávy, které máte ve své datové schránce. Zřejmě i ve více schránkách, protože portál by měl umožňovat připojit více datových schránek – což jsem ale už nemohl ověřit, protože jsem držitelem jen jedné. Ale teoreticky může být jedna fyzická osoba držitelem až šesti (vlastních) datových schránek fyzické osoby: jedné pro nepodnikající FO, další pro podnikající FO (PFO), pro PFO – advokáta, daňového poradce, insolvenčního správce a statutárního auditora. A možná jdou takto připojit i datové schránky, vůči kterým je držitel účtu na Portálu pouze oprávněnou či pověřenou osobou. Ani toto jsem ale nemohl ověřit. I kvůli tomu, že jak již zaznělo ve včerejším rozhovoru, k novému Portálu není dostupná žádná uživatelská dokumentace a autoři prý sází spíše „na intuitivnost řešení“.

Práce s datovou schránkou

Když už tedy máte nějakou datovou schránku ke svému účtu na portálu připojenu, můžete s ní pracovat. Jak vidíte na následujícím obrázku, k dispozici máte tři složky: doručené zprávy, odeslané zprávy a také archiv zpráv. V každé z nich si můžete nechat zobrazit přehled (výčet) zpráv a jednotlivé zprávy si pak zobrazit detailněji. Jelikož ale datové zprávy v systému datových schránek nemají žádné tělo, vidíte i při detailním náhledu jen hlavičku (metadata) a pak jen přílohy (které si můžete nechat zobrazit samostatně).

Nevidíte ale všechna metadata (některá se zde nezobrazují) a nedostanete se ani k doručence (resp. dodejce, pokud ještě nebylo doručeno). Nějaký čas doručení se sice dozvíte, ale skutečná doručenka obsahuje řadu dalších údajů, ke kterým se zde nedostanete.

Máte možnost si stáhnout (a díky tomu i nechat samostatně zobrazit) jak jednotlivé přílohy, tak i celou datovou zprávu ve formátu ZFO (nikoli ale onu doručenku). Dále máte možnost si uložit konkrétní přílohu do sekce Dokumenty (v rámci svého účtu na Portálu občana) nebo archivovat celou datovou zprávu. Dále máte možnost na doručenou datovou zprávu odpovědět.

Při odpovídání, stejně jako při sestavování zcela nové datové zprávy, narazíte na poměrně zásadní odlišnost oproti konceptu datových zpráv, které nemají tělo: je vám nabídnut formulář s políčkem, které se prezentuje jako tělo zprávy (a je nadepsané „Text vaší zprávy“). Kromě toho samozřejmě máte možnost přidat další přílohy – ale nemáte možnost zadávat další metadata k odesílané zprávě, jako například komu má být zpráva předána (položka „K rukám“), jaké spisové značky se týká, o jaká zákonná ustanovení se opírá atd.

Pokud takovouto zprávu odešlete, je to, co jste zadali v políčku „Text vaší zprávy“, vloženo do čistě textového souboru s názvem priloha.txt a tento soubor je připojen jako příloha odesílané zprávy. Vlastně to ani jinak nejde, když datové zprávy skutečně tělo nemají.

Jak funguje archiv datových zpráv?

Jednou z možností toho, co udělat s doručenou či odeslanou datovou zprávou jako celkem, je archivovat ji. Jak jsme si již uvedli na začátku článku, měla by to být obdoba Datového trezoru, který (jako zpoplatněnou službu) poskytuje přímo v datových schránkách Česká pošta. Jak jsem si sám vyzkoušel, archivace v rámci Portálu občana také funguje stejně jako Datový trezor, protože dělá přesně to samé: aktivně nic. Pouze brání tomu, aby byla datová zpráva po 90 dnech nenávratně smazána.

Možná nejlepší představa je taková, že „Archiv“ je jen další složkou navíc (ke složkám „Doručené“ a „Odeslané“) a liší se pouze v tom, že ve složce Archiv zprávy po 90 dnech nejsou mazány. Jinak je totiž manipulace a datovými zprávami ve všech složkách v zásadě stejná, a to včetně jejich stahování (ve formátu ZFO) – kromě „prvního“ časového razítka (tzv. podacího, přidaného již při přijetí zprávy k přenosu) je stahovaná datová zpráva opatřena elektronickou pečetí (dříve: značkou) a „čerstvým“ časovým razítkem, přidaným právě v okamžiku stahování.

Díky tomu je možné ověřit platnost pečeti na zprávě stažené z archivu i po delší době – a to i přesto, že během uchovávání zprávy přímo v datové schránce (resp. uvnitř systému ISDS) není nijak aktivně udržována digitální kontinuita. Ono to vlastně není zapotřebí, když je pečeť a „její“ časové razítko přidáváno až při stahování – a to jak při stahování ze složky s doručenými zprávami, tak i z archivní složky.

Svým způsobem je to obdoba principu elektronického notáře: systém datových schránek přijme nějakou datovou zprávu nejenom k přepravě, ale v rámci archivace i k dlouhodobější (notářské) úschově. A když si někdy později adresát vzpomene, že datovou zprávu chce, notář (systém datových schránek) mu ji vydá, se svým dobrozdáním, že jde o autentickou datovou zprávu. Ono dobrozdání má zde podobu pečetě a (druhého) časového razítka, přičemž obojí je přidáváno až v okamžiku stahování (odebírání z úschovy).

Příprava na podání

Ještě jedna věc by na novém Portálu občana mohla být docela užitečná: předpřipravená podání vůči orgánům veřejné správy. Tedy něco podobného, co již dnes nabízí třeba soudy, v rámci své webové podatelny: jsou to vlastně formuláře, které podávajícího vedou k zadání všeho, co je pro daný typ podání zapotřebí (a co je nakonec třeba opatřit vlastním uznávaným elektronickým podpisem).

Na novém Portálu občana je na to samostatná dílčí sekce pod „Podání“, jako „Podání vůči státní správě“ (i když fakticky to asi budou podání vůči veřejné správě). Zatím je tam jen jedna možnost, a to žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Některá políčka jsou zde předvyplněna (údaji o držiteli účtu), zbytek – jako třeba samotný text požadavku na informace – je nutné dopsat. Stejně jako zvolit adresáta, resp. příjemce podání s požadavkem na poskytnutí informací.

Ovšem i zde je nutné mít datovou schránku, přes kterou se podání odesílá.