Jak bankovní krize ovlivní svět IT

Například zkrachovalá investiční banka Lehman Brothers poskytovala investice i internetovým start-upům.

Obecně bude nyní obtížnější získávat peníze na nové projekty, nicméně na rozdíl od krachu „nové ekonomiky“ (či o pár let později biotechnologií a oboru „bioIT“) nevycházejí IT firmy z nynější situace z hlediska investorů alespoň nijak pošramoceny na pověsti, nejsou totiž jejím viníkem.

Nutným důsledkem bude změna IT systémů, respektive matematických modelů používaných k řízení a hodnocení rizik ve finančních institucích. Na situaci budou samozřejmě muset zareagovat i společnosti, které příslušný software dodávají a poskytují k němu konzultace a podporu (podrobný komentář o příčinách selhání sofistikovaných matematických modelů přinesl New Scientist).

Obecně by mohla poklesnout důvěra v „exaktní“ přístupy založené na matematických modelech a obchodníci by se mohli vracet ke starším, intuitivnějším metodám, ale k tomu stejně těžko dojde. Možná se na modelovacích systémech bude trochu šetřit, možná do nich bude naopak třeba investovat ještě větší prostředky; třeba i do pořizování zcela nových.

Dostáváme se hlouběji do světa IT. Ačkoliv otázka, zda současná krize byla důsledkem příliš mála či příliš mnoha regulací, záleží na politickém gustu, bezpochyby se jako výsledek regulační pravidla změní. Všemožné normy, kterým se dnes říká nejčastěji „shoda s předpisy“, jsou samozřejmě do značné míry realizovány na úrovni IT. Tyto nástroje se nabízejí mj. jiné v rámci bezpečnostních balíků. Takže ačkoliv hypoteční ani bankovní krize rozhodně nevznikla kvůli nějakému nedostatečně zabezpečenému serveru, mohli by z ní dodavatelé systémů shody, řízení rizik a potažmo i počítačové bezpečnosti nakonec profitovat. Poptávku po IT specialistech nejspíš zvýší také fakt, že různé fúze finančních institucí a jejich přesuny do rukou nových vlastníků povedou k nutnosti konsolidovat IT systémy nově vzniklých subjektů.

Několik článků na téma finanční krize přinesl americký Computerworld. V první řadě upozorňuje na to, že krize může zvýšit zájem mladých Američanů o studium počítačových a vůbec technických oborů. Děti americké elity v posledních desetiletích studovaly především „business“ obory a práva. Zájem o IT ještě opadl po dot-com bublině na přelomu tisíciletí (přičemž i v době dot-com horečky šlo hlavně o obchodní modely a hlavní motivací pro studium IT byla často pouze touha nějak zázračně zbohatnout). To, že si USA udržovaly pozici vědecko-technologické velmoci, bylo do značné míry dáno cizími mozky (zdroj: Science World: USA zůstávají vědeckou a technologickou velmocí, jsou ale závislé na cizích mozcích).

Značnou část doktorátů z přírodovědných i technických oborů zde obdrželi např. studenti původem z Indie a Číny. Téměř polovina amerických vědců a inženýrů s titulem PhD se narodila v zahraničí. To se ale mění, protože i tyto země se snažily lákat mladé vědce zpět (zdroj: Science World).

Poněkud pošramocené výdělky i společenský status „business“ oborů může nyní zvýšit zájem o studium IT mezi mladými Američany. Jisté náznaky zvýšeného zájmu byly na amerických univerzitách prý dokonce již zaznamenány. V minulých letech byl zájem o obor „computer science“ dost mizivý, zvlášť u návazného doktorandského studia; za nepříznivý se pro uplatnění uchazečů na trhu pokládal masivní offshoring (viz také Američanům se nechce studovat IT).

Nicméně Computerworld upozorňuje, že pro čisté „ajťáky“ bude stejně jen málo atraktivních pozic, vyžadovány i zde budou čím dál více business dovednosti, marketing, schopnost obhajovat projekty před managementem apod. Počet míst pro IT specialisty ale v posledních dvou letech ale i tak prudce rostl. Jakési FAQ pro IT pracovníky v době ekonomické recese je možné najít opět na Computerworldu, byť napsáno pro USA. Zdá se, že v ohroženi by mohli být hlavně konzultanti. Specialisté na správu rizik nebo na SAP se o svoji budoucnost naopak rozhodně obávat nemusejí.

Další pohled na věc by mohl být pod zorným úhlem investic do IT. Následkem vývoje burzovních a bankovních trhů by IT sektor neměl padnout do recese, byť některé firmy budou nuceny snížit výdaje – a tedy samozřejmě i výdaje do IT. Gartner i Forrester Research se shodují, že IT sektor zaznamená meziročně i za současné situace nárůst, nicméně zřejmě velmi pozvolný. Podle toho, kdy dojde k zotavení trhů, by IT manažeři měli na příští rok připravit dva rozpočty – jeden pro případ, že by se trhy vzpamatovaly už dříve. Forrester snížil odhad růstu výdajů na IT na příští rok z 10 na 6 %.

IDC je skeptičtější, ale i zde se předpokládá nárůst výdajů na IT celosvětově alespoň o 1 procento (záleží jistě na tom, jak se to počítá, zda se třeba k IT přidávají i telekomunikace apod.). Firmy se budou snažit výdaje na IT odkládat a čekat na ekonomické zotavení, což nemusí potěšit třeba Microsoft s jeho novým Windows Serverem 2008. Za účelem snížení výdajů se bude pokračovat trend konsolidace serverů nebo virtualizace (na druhé straně, tímto způsobem by se firmy snažily snižovat výdaje bez ohledu na bankovní krizi). Z toho je také vidět, jaké dodavatelské firmy i jací specialisté mohou nejspíš do budoucnosti hledět s optimismem.

Výsledkem snahy ušetřit by mohl být zvýšený offshoring, jenže to má v USA zase jiný problém. Budou prezidentské volby a zejména Barack Obama se nechává slyšet, že různé daňové výhody se budou týkat pouze firem, které zachovávají pracovní místa v USA. Z pohledu ČR tohle ale nejspíš nijak zásadní není, protože na nějaké větší projekty bychom sotva mohli spoléhat.