Každý fajn nápad s sebou přináší také určité riziko. V případě přechodu Apple na platformu Intelu tímto rizikem byla skutečnost, že ve světě x86 prostě nelze ochránit data tak, aby nešla okopírovat. Můžete o tom diskutovat, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat.
Přesto si úspěšné překonání hardwarové ochrany v podobě speciálního čipu TPM (Trusted Platform Module) dalo relativně na čas. Ani postup pro zprovoznění Mac OS X na běžném PC přinejmenším zpočátku nebyl pro úplné začátečníky, postupně se však zjednodušoval. To, čeho se společnost Apple chtěla rozhodně vyvarovat, tedy nekontrolovatelného šíření jejich operačního systému a nejcennějšího softwaru, se však stalo realitou.
Následoval velmi rozhořčený e-mail serverům, které si dovolily zveřejnit byť jen hloupé video systému běžícího na PC. Někteří jej stáhli, jiní nikoliv, celkově se počet kopií návodu, kde a jak Mac OS X pro PC sehnat a jak jej uvést do chodu, mým odhadem ztisícinasobil. Jinými slovy, pokud chcete mít ve svém počítači poslední verzi operačního prostředí z kdysi tak exkluzivních Macintoshů, není problém. Postačí vám k tomu počítač, jeden volný pevný disk (ne diskový oddíl) a vyhledávač. Výsledky jsou přitom velmi dobré, a i když systém nefunguje úplně dokonale, většina jeho funkcí pracuje a vypadá přesně tak, jak má. Prostě, je to prima, ať si Apple myslí, co chce.
Proč o tom všem píši. Úspěšný crack onoho operačního systému úspěšně zbořil nemálo mýtů, které se za ty roky okolo něj vytvořily. Jedná se o obejití zabezpečení, hardwarového zajištění nedotknutelnosti systému. Z toho vyplývá, že společnost Apple neumí své produkty zabezpečit tak, aby byly dlouhodobě neprůstřelné. Neumí to proto, že to na dané platformě není fyzicky možné, ale ruku na srdce, uměla to již dříve? Vývoj a implementace použité ochrany musel stát pěknou hromádku peněz. Útěk systému má sice hezký vedlejší marketingový efekt, ale v podstatě je to taky průšvih. Průšvih, který firmu diskredituje. Navíc díky tomu, jak je systém (i s popisem instalace) šířen na Internetu, je de facto vyloučena možnost jeho stažení. Zboží je příliš zajímavé a zdrojů příliš mnoho. Jeden naštvaný e-mail a následující malá aférka spíše ještě popíchne ty, kteří si Mac OS zatím ještě nestáhli, ale přemýšlejí o tom.
V každém případě útěk „Virus Free“ a „zcela bezpečné“ monstrance z dílny Apple Computer ukazuje, jak zranitelná tato svátost ve skutečnosti je a pravděpodobně vždy byla. Dost možná, že budou následovat viry, objevování mnoha bezpečnostních mezer á la Windows, rozšíření spywaru a jablečná verze neustálé a trvanlivě marné snahy Microsoftu o omezení pirátů. Na druhé straně celá událost zafungovala jako spolehlivá demonstrace komunikačních možností Internetu a nemožnosti „vymazat“ z něj něco, co je jednou publikováno a o co je zájem. Tato funkce může být přitom použita k mnoha chvályhodnějším účelům, než je krádež jednoho operačního systému.