Jedna z nejžádanějších profesí? Programátor. Školy jich chrlí tisíce a pořád je to málo

„Sháníme lidi, ale je to čím dál tím těžší,“ slýcháváme v podstatě při každém rozhovoru s tuzemskými podnikateli v IT. A nejde jen o startupy, ale i o zaběhnuté firmy nebo korporace. Dělníků jednadvacátého století, jak programátorům říká šéf Unicornu Vladimír Kovář, je pořád málo. 

Nedostatek IT odborníků je tak aktuálním tématem, které pálí i velké firmy. „Podle studie Cisco Annual Security Report bude v roce 2014 globálně chybět milion bezpečnostních IT specialistů. Z našeho pohledu se jeví jako velký problém i nedostatek odborníků schopných vědeckým způsobem přistupovat k analýze a interpretaci velkých dat,“ tvrdí Michal Pěchouček, šéf pražského výzkumného a vývojového centra amerického Cisca. 

A to nejen proto, že odchází do zahraničí. „Zkušenější vývojáři si mohou dovolit pracovat na sebe a fungovat projektově. Už nechtějí být zaměstnanci a chtějí si řídit čas podle sebe. Za dva měsíce tvrdé práci si ale mohou vydělat na půlroční volno,“ vysvětluje Michal Komár z TomatoLabs.

O vývojáře totiž už totiž nemají zájem jen velké IT firmy. Odcházejí i do menších startupů nebo je nasají třeba velké e-shopy nebo třeba banky, které si vývoj často berou pod sebe. „Právě v IT u nás přibude v průměru každý rok 12 pracovních míst, která vznikají v souvislosti s vlastním vývojem IS, aplikací nových technologií,“ tvrdí Jana Mužná z Alza.cz

„IT dlouhodobě tvoří na našem serveru více než 10 procent nabízených pozic,“ tvrdí analytik LMC Tomáš Dombrovský a dodává, že největší zájem se na stránkách Jobs.cz soustředí do Prahy (více než polovina ze všech nových pozic v IT) a do Jihomoravského kraje (necelá čtvrtina míst). „Shánět zkušené lidi v Brně je zatím o trochu lehčí než v Praze. Je tu přeci jenom silnější základna, ale určitě to nevydrží dlouho,“ tvrdí Karel Tlusťák z brněnského startupu ROI Hunter. 

Brněnské informatické fakulty totiž každoročně vyprodukují skoro dvanáct set vysokoškolsky vzdělaných expertů. Pražské ČVUT se pohybuje kolem tisícovky, ale plno IT startupů pochází z prostředí Vysoké školy ekonomické. Ať už jde třeba o Liftago nebo rozjíždějící se Visidom. 

Nedostatek roztáčí spirálu

S rostoucí poptávkou se zvyšuje samozřejmě i tlak na mzdy. Nástupní výplaty u IT specialistů se tak i v průměrech pohybují vysoko nad republikovým průměrem. A ačkoliv je větší hlad po zkušených vývojářích, firmy sahají i po studentech. „Nebráníme se ani absolventům, které si můžeme sami vychovat. Máme dost projektů, na kterých se mohou postupně učit,“ říká Jakub Plas z pražské pobočky uLikeIT. 

Nejčastěji obsazované pozice v segmentu IS/IT (Jobs.cz, červen 2014).

Mzdy se ale samozřejmě liší podle regionu. Nejvíce se podle statistik personální agentury Grafton vydělává v Praze. V Brně se výdělky na srovnatelných pozicích pohybují přibližně o pětinu níž. „Z ostatních lokalit, ze kterých máme relevantní data, nabízí nadprůměrné mzdy programátorům Zlín, kde například Java vývojáři s pětiletou praxí mohou brát 45–70 tisíc, zatímco v Hradci Králové 35–50 tisíc,“ vysvětluje marketingová ředitelka Graftonu Jitka Součková.

Něco za něco

„Je třeba zdůraznit, že s výší mzdy rostou ze strany firem také požadavky – pokud má uchazeč dostat například v Praze o pětinu vyšší mzdu než zájemce v regionu, je třeba, aby nabídl něco „navíc“ – například zkušenosti, jazykové znalosti, komunikační schopnosti a podobně. Neplatí tedy, že pouze tím, že přejdete například ze Zlína do Prahy, automaticky dostanete o třetinu vyšší mzdu,“ tvrdí Součková s tím, že právě přesahy do jiných oborů jsou velkým plusem u získávání nové práce.

Kromě platů nabízí IT firmy podle personálních agentur nejširší škálu kreativních benefitů. „Populární jsou především ty, které souvisejí s možností flexibilní práce a rozvržení pracovní doby,“ dodává Dombrovský. Například volnou pracovní dobu tak nabízejí u 30 procent pozic (v ostatních oborech jde o 12 procent míst), možnost pracovat na dálku u 18 procent pozic (ostatní obory cca 6 procent). Nezapomíná se ale ani na staré dobré stravenky (48 procent nabídek), vzdělávání nebo dovolené navíc. 

Startupy mají svou personálku

Hledání nových lidí se ale z velkých serverů přesouvá i na sociální sítě, anebo na nové, specializované služby. A už i menší IT firmy často zaměstnávají personalisty. „Vyhledávání nových lidí se u nás věnuje jeden člověk na plný úvazek. Velký důraz pak klademe na úvodní zaškolení nováčků,“ vysvětluje personální strategii vývojářského studia eMan jeho marketingový šéf Tomáš Čermák. 

Svůj pracovní portál má už i rychle rostoucí startupová scéna. „Od některých firem přímo vím, že pro dobré zkušenosti inzerují jen u nás, některé to berou jako alternativu k velkým portálům a zkoušejí nové způsoby, jelikož jim tradiční formy náboru přestávají fungovat. A pak je tu skupina firem úplně na začátku, pro které jsme jediný smysluplný prostor, kde o sobě dát vědět,“ tvrdí zakladatel serveru StartupJobs Filip Mikschik. 

Stránky StartubJobs totiž mohou fungovat i jako katalog startupů. Každý z inzerujících má na webu svou prezentaci. „Víme, že spousta lidí se k nám chodí dívat jen tak, jestli něco zajímavého nenajdou, i když nic aktuálně nehledají,“ vysvětluje Mikschik. 

Říká se, že do startupů se hlásí lidé, kteří chtějí pracovat, a to i na sobě. Mít jen jednu specializaci tak úplně nestačí. „Určitě jsou důležité nějaké hard-skills, tedy rozumět tomu, co ten daný člověk dělá, ale vidím trend, že už to není až tolik o praxi a tom, co má člověk papírově za sebou, ale i o hledání potenciálu a práci s ním. Flexibilita a schopnost přizpůsobit se, je u startupů a v IT hodně důležitá,“ dodává Mikschik. 

To potvrzuje i Michal Šrajer z vývojářského studia Inmite. „Znalost některé z mobilních platforem není úplně podmínkou – věci v mobilním světě se rychle vyvíjejí a mění. Takže důležitější je pro nás schopnost učit se nové věci, a nebát se je použít, přemýšlet, řešit problémy a taky ne jen používat už známé postupy.“

Rychlý růst chce nové lidi. Často specifické

„Momentálně sháníme experta na umělou inteligenci a specialistu na behaviorální psychologii, kteří by nám pomohli vytvořit další vrstvy naší služby,“ tvrdí spoluzakladatel analytické služby Visidom Michael Repetný, který během podnikání dokončuje bakalářské studium. 

Taxikářské Liftago zase shání produktového manažera, člověk na péči o zákazníky, a talentovaného nadšence, který by se staral o rodící se komunitu. 

Růst chtějí i další startupy. Třeba brněnský Videoflot chce letošní rok ukončit s třicetičlenným týmem. To znamená do zimy nabrat patnáct lidí. „Momentálně sháníme zkušeného UX designera a experta na QA,“ prozradil šéf firmy David Spáčil aktuální poptávku nedostatkového zboží s tím, že zároveň by se jim hodil aktivní stážista. 

Nejhledanější profesí ale i přesto stále zůstává programátor. „Programátoři jsou dokonce třetí nejžádanější specializací na Jobs.cz. Více se shání už jen obchodní zástupci nebo administrativní pracovníci,“ tvrdí Dombrovský. „Poptávka je jednoznačně největší po zkušených Java a .NET/C# vývojářích,“ dodává Součková. 

„Pátráme po vášnivých kodérech a rádi bychom získali i člověka, kterého baví návrh řešení a aplikačních rozhraní. Zkušený kodér a Java programátor jsou stále nedostatkové zboží. Zvlášť seniorní java developery hledají všichni, hledáme je i my, a to prakticky konstantně. Zkoušeli jsme a zkoušíme spoustu cest, ale těch dobrých je na trhu zkrátka málo a jsou často přepláceni,“tvrdí Mirka Hrivňáková z Etnetery. 

Programátor je králem i na startupové scéně. „Hledáme nejčastěji PHP a JavaScript programátory a vývojáře mobilních aplikací pro platformy iOS a Android,“ vyjmenovává Mikschik. Steve Ballmer měl prostě pravdu.