Říct o Íránu, že jeho vnitropolitická situace je pro Evropana poněkud nesrozumitelná, je přesné vyjádření. Po nedávných prezidentských volbách platí dvojnásob, protože najednou proti zvolenému prezidentovi, jehož jméno si Evropan zpravidla nepamatuje (napovím, je to Ahmadínežád), vystoupil s obviněním z manipulace jeho volební oponent Musáví. Pro Středoevropana už je méně překvapivé to, že podezření z manipulace vypadá docela realisticky stejně tak jako to, že ani jeden z prezidentských kandidátů není demokrat evropského střihu. Pokud toužíte po přesnější analýze situace, je vhodné projít tento článek na iDNESu a článek na Aktuálně. Zvláštní přílohu k Íránu žádný český web, co jsem dohledal, nenabídl…
Íránská politická situace na server o Internetu pravda nepatří, kdyby se zde Internet nestal prostředníkem politického boje. Místní vláda totiž promptně po volbách a následných pochybnostech o nich odstavila ze hry média domácí, která jí podléhají, a následně zákazem vycházení, vypovídáním ze země i aktivní persekucí média zahraniční. Ta si o skutečné situaci v Íránu nemohla udělat nezávislý obrázek, jenž by nevycházel z pro-vládních tvrzení.
Nakonec zaskočil Internet a občanská žurnalistika v míře málo vídané, s čímž se Íránská vláda pokusila bojovat všemi prostředky. A že jich k ruce neměla málo.
Jak Írán cenzuruje Internet
Írán k eliminaci úniku informací z a do země, která má 23 milionů uživatelů Internetu, zavedl několik opatření.
Především začal filtrovat přístup na zahraniční weby informující nezávisle o situaci v Íránu, a to nejenom podle webových adres, ale také podle obsahu. Pro Írán je zjednodušením fakt, že přístup z Íránského Internetu do celosvětové sítě je veden jen přes jedinou centrální bránu DCI (Data Communications Iran, AS12880), kterou je jednodušší ovládat, než například v případě decentralizovaného řešení, jaké použila Čína. Co je nemilé: řešení pro filtrování provozu na Íránském Internetu dodalo Íránu konsorcium Nokia Siemens Network, uvedl The Wall Street Journal.
Další zdroje:- Iranian Traffic Engineering
- The Proxy Fight for Iranian Democracy
- Strange Changes in Iranian Transit
- Iran's leaders fight Internet; Internet wins (so far)
Podle tiskového mluvčího NSN na tom není nic divného, protože běžnou součástí dodávek rozsáhlých sítí (součástí dodávky byla i mobilní síť) jsou nástroje pro řízení provozu. Technologie byla instalována v druhé polovině roku 2008 a doposud nebyla plně používána, nicméně nyní se ukazuje, že je velmi výkonná a schopná – a to včetně kontroly obsahu každého zasílaného balíku dat na klíčová slova.
Druhým krokem, který na tuto kontrolu navazuje, je vyhledávání a eliminace „závadných“ zdrojů. Než se stala známou informace o povaze a schopnostech filtrování Íránského Internetu, byla řada blogerů a IT expertů zatčena a uvězněna proto, že byli odhaleni přes IP adresy uchované u zpráv, které publikovali. Centralizovaný provoz umožnil řadu takových lidí vystopovat tam, kde byla známa jejich IP adresa. Írán podle všeho vytvořil zvláštní jednotku, která například na Twitteru sleduje, kdo publikuje zprávy z tagem #IranElection – a přes interní síťový nástroj se snaží odhalit původce zprávy. Podle toho to vypadá, že provoz na Íránském Internetu je alespoň z části ukládán a sledován i pro další použití.
Právě problémy s IP adresou vedou lidi v Íránu k většímu používání software Tor, jenž požadavky na webové stránky směřuje přes proxy servery slibující anonymitu. I tomu se ale Íránský monitoring sítě snaží zatnout tipec, když už ne ničím jiným, tak blokováním IP adres anonymních proxy.
Na Internetu vznikla celá řada bezpečnostních postupů pro Íránce, jak se riziku odhalení vyhnout, na některých z nich spolupracovali i významní bezpečností experti. Nu, pro každý pád si ho vytiskněte.
Ačkoliv na jednu stranu někteří analytici namítají, že tento kontrolní režim způsobuje alespoň to, že Írán není od Internetu zcela odříznut, jiní pochybují: Íránská vláda by odpojením občanů od Internetu dala podle nich najevo, že se děje něco zvláštního. Nynější situace, kdy je většina zpráv zachycena a zneškodněna včas, je pro ni výhodnější. Krom toho je Írán (na rozdíl třeba od Barmy, která řešila podobnou situaci) již docela propojen se západním světem a odříznout Internet jen tak nemůže – kvůli ekonomice.
Patrně průvodním jevem filtračních snah je radikální zpomalení Internetu. Podle statistik Arbor Networks poklesl objem přenesených dat mezi Íránem a zbytkem světa o 70 % a nápadně připomíná zpomalení vynucené filtračními technologiemi. Podle některých zpráv je také samotný internet v Íránu výrazně pomalejší.
Provoz z Íránu do světa kolem prezidenstkých voleb. Zdroj: Arbor Networks.
Třetím krokem k eliminaci šíření nevhodných informací bylo zrušení možnosti posílat SMS zprávy v Íránské mobilní síti. K tomuto kroku režim sáhl těsně před volbami, nyní jej pravděpodobně nevyužívá. Podobná omezení potkala i zahraniční webové služby, které jsou z Íránu nedostupné, jako je Facebook.
Čtvrtým krokem je pravidelné vypouštění dezinformací. Nejde jen o oficiální popírání situace, ale také o vyjádření „očitých svědků“, z nichž se vyklubou najatí informátoři. Ti mají prezentovat uklidňující obrázky – nic se neděje, situace je hysterizována provokatéry, říkají tito prostí občané po Internetu, na který mají kupodivu přístup. Objevily se i provokatéři, kteří šířili informace nepravdivé, jež mohl jako nepravdu rozpoznat jen odborník. Na nich se Írán prý pokoušel ukazovat neserióznost západních médií a zdiskreditovat je tak alespoň v očích domácího publika, když už ne před západní veřejností.
Tyhle fotky se neměly dostat z Íránu
Důležitým spojencem protestujících je trojice serverů Facebook, Twitter a Youtube. Právě na Twitteru se proslavily tagy #IranElection a #gr88, které označují zprávy z Íránu a vlnu spamerů, kteří se chtějí přiživit. Twitter pomohl šíření informací z Íránu natolik, že NY Times dokonce vydal článek s názvem Twitter na barikádách: šest lekcí, které jsme se naučili. Skrze Youtube a Facebook se dostávají ven videa a fotky, včetně těch nejbrutálnějších obžalob Íránského režimu. Ten od soboty přistoupil ke střelbě do demonstrantů a samozřejmě nemá zájem na tom, aby světová media publikovala „nevhodné“ fotky. Z těch je ostatně často na zvracení.
Server Twicsy, který je ručený pro sdílení fotografií přes Twitter a navíc umožňuje sledovat popularitu přidaných fotek, vynesla Íránská revoluce na výsluní, protože nové fotografie se přes něj snadno najdou. I ty nejsmutnější. Írán vede žebříček popularity místních fotek… – a jestli chcete, zkuste vyhledávat podle iranelection.
Serveru Twicsy dominují fotografie z Íránu
Smrt Nedy na CNN
Přes víkend dostávala kapky po Twitteru i CNN, která, podobně jako ostatní světová média, zaspala, co se informování o Íránu týká. Tag #CNNFail na Twitteru ji patrně probudil a CNN začala masivně využívat informace přicházející přes Twitter. Spolu s nimi se dostalo ven i video postřelené Íránské dívky Nedy. Ta na dvouminutovém videu umírá. Po odvysílání roztřeseného a nekvalitního klipu na CNN se umírající Neda stává symbolem Íránských protestů. Tentokrát ale Íránské vládě nahrály podmínky Youtube – video je z webu stahováno jako násilí obsahující.
Umírající Neda se stává symbolem revoluce v Íránu. Zdroj: amatérská nahrávka Youtube.
Google ovšem Nedu ponechává v sekci CNN zpráv, která má jiný režim, takže ho nelze špinit za dodržování vlastních podmínek. Naopak se firma rozhodla vyjít vstříc a urychleně nabídla farsi verzi svého online překladače Translator, čímž umožnila alespoň náznakově chápat zprávy přicházející z Íránu ve fársí. Podobně se zachoval Facebook, který urychleně nabídl farsi verzi svého rozhraní, ale jemu to nebylo moc platné, protože už před volbami byl z Íránu zablokován a přístup na něj je jen přes anonymní proxy.
Zda a jak se vyvine politická situace v Íránu, necháme zpravodajským serverům, které to mají v popisu práce. Ty české sice moc nezajímá, ale ty zahraniční už pošťouchnutí probudilo. Z oborového internetového hlediska zviditelňuje dva hlavní trendy: sílící pokusy totalitně orientovaných režimů podřídit si Internet, jakož i rezistenci internetových uživatelů se tomu podřídit. To v první řadě. A v řadě druhé fakt, že občanská žurnalistika není řešení. Může být impulsem pro zpravodajce, ale faktem je, že bez editační práce zpravodajců a headline v CNN by se pro tři čtvrtiny světa v Íránu nic nestalo. A na tom zelená ikonka na Twitteru stále nic nezmění…
Írán
ČLÁNKY DO MAILU