Invex, den první

Zahajovací akcí letošního Invexu bylo již tradičně Fórum elektronických komunikací, dříve pořádané jako Telekomunikační fórum. Jedná se o zhruba dvouhodinovou konferenci, na které se tradičně scházejí zejména kapitáni telekomunikačního průmyslu (nověji: průmyslu elektronických komunikací), aby si od představitelů státu a resortních orgánů vyslechli, co se chystá a připravuje, a případně na to hned na místě zareagovali či nastolili nějaký jiný problém. Ze zásadnějších věcí zde například před dvěma lety zaznělo, že se chystá společná „konvergovaná“ Státní informační a komunikační politika.

V loňském roce zde zase poprvé zazněla zásadnější informace o tom, že novela stávajícího telekomunikačního zákona nebude obsahovat nic jiného nežli tzv. zpřístupnění místní smyčky. To již byl ministrem Vladimír Mlynář a jeho politické rozhodnutí o takovémto zúžení novely se skutečně realizovalo. Dnes již novela platí a místní smyčky jsou zpřístupněné – byť zatím za podmínek, které moc „přístupné“ nejsou.

Letošní Fórum žádnou zásadní novinku nepřineslo. Podle očekávání bylo celé věnováno problematice nového zákona o elektronických komunikacích, což v současné době skutečně je stěžejní záležitostí celého odvětví telekomunikací či, chcete-li, již elektronických komunikací. Ovšem účastníci letošního Fóra se o přípravách nového zákona zase až tak moc nového nedozvěděli. Vladimír Mlynář sice přednesl hlavní koncepční rysy návrhu a náměstek Frankl je pak dále upřesnil, až na drobnosti však šlo o stejné informace, jaké již zazněly počátkem srpna na semináři, který ke stejnému tématu uspořádalo právě ministerstvo informatiky.

Novinkou tak byl snad jen upřesněný harmonogram, podle něhož ministerstvo informatiky v současné době dokončuje vypořádání připomínek od odborných asociací (např. APVTS, ČAKK a dalších) a od ČTÚ, a ke konci října připravuje druhou pracovní verzi návrhu. Ta by měla k 1. listopadu jít do meziresortního připomínkového řízení a také by měla být zveřejněna, aby ji mohla připomínkovat veřejnost. Poté by pracovní verze zákona měla být předložena do vlády, a to již k 1. prosinci (což nedává příliš mnoho času na celé připomínkové řízení a hlavně na vypořádání všech připomínek).

Při prezentaci harmonogramu následovala zmínka o možnosti, že by nový zákon vstoupil v platnost současně s vstupem do EU. Na to se následně v diskusi „otočil“ exministr Karel Březina, který prohlásil takovouto představu o termínu za nereálnou. Vladimír Mlynář na to reagoval upřesněním, že by byl rád, kdyby tomu tak bylo, ale že to sám také nepovažuje za realistické. Poté zopakoval svou, již dříve prezentovanou zásadu, že dává přednost kvalitě před rychlostí a že o eventuelním zpoždění oproti termínu vstupu do EU již diskutoval s evropským komisařem, který prý pro českou situaci vyjádřil pochopení. Od Vladimíra Mlynáře naopak dostal závazek, že Česká republika nebude poslední z dnes ještě kandidátských zemí, která nový evropský regulační rámec převezme (ale asi ne ani první).

Jinak konstruktivní atmosféru letošního Fóra poněkud narušila vystoupení sponzorů. Osobně mi připadla vhodná asi jako reklamní vstupy na nejmenované komerční televizi s tím, že jejich délka málem předčila samotné jednání Fóra. Pravda, bez sponzorů by zřejmě ani takováto akce nemohla proběhnout. Ale v dvouhodinovém programu, kde je sotva čas se dotknout těch nejpodstatnějších věcí, není moc prostoru na hluboké a dlouhé filosofické úvahy (či: „cintání pentlí“, abych to řekl méně diplomaticky).

Slavnostní otevření Invexu

Další akcí prvního dne bylo slavnostní otevření veletrhu. Letos symbolickou pásku přestřihl Vladimír Mlynář spolu se slovenským ministrem dopravy a spojů, který v následném projevu řekl jednu zajímavou věc: také Slovensko počítá se zřízením samostatného resortu informatiky, po vzoru České republiky.

Vladimír Mlynář pak ve své řeči zopakoval, že před rokem zde byl v roli ministra bez resortu a pouze s plány do budoucna, zatímco letos již musí skládat první účty ze své práce. Tím hlavním, čím se zde pochlubil, bylo formální spuštění Portálu veřejné správy.

Možná inspirován Václavem Klausem, který právě na Invexu před několika lety „otevíral“ své vlastní WWW stránky, na adrese www.klaus.cz, tím, že pózoval před fotografy s velkou cedulí s příslušným URL odkazem, nechal si i Vladimír Mlynář vyrobit podobnou ceduli s adresou www.portal.gov.cz a ještě před přestřihnutím pásky pózoval před novináři s touto cedulí.

Samostatná akce věnovaná spuštění portálu je na pořadu až dnes (v úterý, tj. druhý den konání Invexu) a měla by být přístupná veřejnosti (od 11. hodin v rotundě pavilonu A, čímž odpovídám na jeden z dotazů za včerejším článkem).

Ještě včera se ale Portál veřejné správy dočkal významného ocenění. Na slavnostním večeru byl vyhlášen Událostí roku. Doufám jen, že nebude následovat osud Koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání, která byla také takto oceněna, a dnes je její realizace předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení.

Ocenění

Když už jsem u galavečera, ten letos přinesl vyhlášení výsledků soutěže o Křišťálový disk a také vyhlášení osobností roku 2003. V kategorii publicistů se jí stal Petr Koubský, v kategorii manažerů z oblasti telekomunikací Milan Rusnák, šéf GTS Czech, a v mezi manažery v oblasti IT Jiří Devát, šéf české pobočky Microsoftu.

V průběhu slavnostního večera došlo také na udělení v pořadí již druhé Ceny ministra informatiky. Tu uděluje sám Vladimír Mlynář, tj. na základě svého rozhodnutí, prý po poradě se svými spolupracovníky. Historicky první cenu ministra získala v březnu t.r. platforma ZUI a nynější druhou cenu služba Eurotel Data Nonstop. Při předávání ceny Vladimír Mlynář zdůraznil, že její udělení souvisí s jeho bojem za lepší dostupnost Internetu pro nejširší veřejnost a Eurotel ji dostává za Data Nonstop jako za první a dosud bohužel jediný skutečný a všude dostupný paušál za Internet.

Podpora WiFi a prohra v souboji s Microsoftem

První den Invexu měl Vladimír Mlynář poměrně nabitý program. Po slavnostním otevření veletrhu a procházce mezi expozicemi totiž zamířil do pavilonu Z, který se z tradičně důstojného sídla telekomunikací proměnil ve velmi netradiční „pařeniště“ (místo konání mistrovství České republiky v počítačových hrách). Zde pak usedl k počítači k souboji s šéfem českého Microsoftu ve hře Rise of the Nations (vytvořené právě Microsoftem). Přestože si vzal sebou jako odborné poradce oba své syny, během naplánovaného časového limitu (deset minut) prohrál.