Senát minulý týden i přes odpor trhu posvětil rozhodnutí Poslanecké sněmovny a schválil zákon o hazardu, který umožňuje blokovat webové stránky a do budoucna vytváří možný prostor pro cenzuru. Na Twitteru se zdálo, jako by se proti rozhodnutí bouřil celý svět. Šlo ale spíš o bublinu, retwítování a informování informovaných.
Po bitvě je každý generál, ale minulý týden jasně ukázal, že se internetový a technologický svět v Česku musí z porážky poučit. Nový národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza dobře naznačil, že je potřeba vystupovat jednotně a vytvářet na zákonodárce i společnost vyšší tlak.
Lidé kolem iniciativy Přichází cenzor si libovali, že se ministerstvu financí podařilo ICT sektor nebývale sjednotit. Teď ještě, aby to vydrželo i do budoucna. Je totiž jednoduché vysmívat se a rozčilovat se nad neschopností zákonodárců a ministerstev v oblasti internetu, jenže samotný internetový trh politikům situaci často nijak zvlášť neulehčuje.
Ukázalo se to třeba v případě jednání kolem 14 miliard dotací na stavbu vysokorychlostních sítí. Když ministerstvo průmyslu a obchodu po nepochopitelném váhání konečně přizvalo sektor k jednacímu stolu, zástupci trhu se i tam stihli pohádat a musela se udělat pauza. Jedna část providerů dotace nechce, druhá chce, třetí v jiné formě, a tak dále.
Odhodit ega
V některých případech prostě bude nutné odložit ega a případnou vzájemnou rivalitu. Kdo chce ovlivňovat vytváření legislativy a bránit zbytečným regulacím, musí umět hrát podobnou hru, jakou hrají politici. Lobbing je pro mnohé ošklivé slovo, ale český internetový trh se v něm bude muset mnohem více profesionalizovat. Možná by se mohl jít poučit třeba do finančního sektoru.
Trh také nesmí trucovat. Je samozřejmě lehké politikům a úředníkům po mnoha zkušenostech nevěřit, což už zaznívá i směrem k Tomáši Prouzovi, ale v tom případě ani nelze čekat, že pak stát bude chtít najít společnou řeč.
Internet je otevřené a „punkové“ prostředí a mnoho jeho vlivných hráčů si zvyklo na to, že se v něm vše řeší rychle a na základě principů, na kterých tato síť vznikla. Význam internetu v široké společnosti ale zásadně roste a snahy o jeho omezování budou stále častější.
Jakmile do hry vstupuje síla státní regulace, není možné se spoléhat pouze na osvícenost, ale je nutné nasadit i kvalitní lobbing a osvětu. Stačí se ostatně podívat na neustálé navyšování investic Facebooku, Googlu, Applu a dalších firem do těchto aktivit.
Edukace veřejnosti je rovněž důležitá. Na proslovech senátorů v minulém týdnu bylo jasně vidět, že o tom, jak internet funguje, nemají nejmenší tušení. Ani širší veřejnosti nemusí dopady regulací docházet, internet je pro mnoho z nich nějaká věc ve vzduchoprázdnu, která prostě existuje.
Iniciativa Přichází cenzor začala aktuální problém správně vysvětlovat, ale už bylo prostě pozdě. Trh se měl sjednotit už někdy před rokem a osvětová kampaň se měla vést už před hlasováním sněmovny. Vkusná forma aktivismu je na místě, a jakmile se o téma začnou zajímat voliči, začne to být i tématem pro informovanou politiku.