Záludnost internetových vztahů

Podstatu podobného vztahu nejlépe ilustruje názorný příklad. Vezměme si třeba film You`ve Got a Mail (česky Láska přes Internet). Tom Hanks tady hraje velkého prodejce knih, který se svým řetězcem tvrdě konkuruje dětskému knihkupectví Meg Ryanové. Tito dva si již delší dobu vyměňují velmi vřelé e-maily, aniž by se znali. V reálném světě se ale nesnáší kvůli obchodnímu boji. V tomto filmu narazíte na některé velmi charakteristické vlastnosti kyberromancí.

Například Meg Ryanová v jedné chvíli píše, že e-maily popisující emoce a niterné myšlenky jsou vlastně „nic“, ale že to „nic“ je pro ni daleko víc než „něco“ v okolním světě. Náhle se Internet dostává z role odlidšťujícího technologického výplodu a je z něj přístupová cesta k vyjádření vlastních emocí. Jindy člověk vidí, jakým způsobem aktéři opravují své zprávy před odesláním, což je jistě komické, avšak i poučné (uvědomíte si, jak kontrola potlačuje intuitivitu a posléze i pravdivost oproti normálnímu rozhovoru). Ve scéně z kavárny vám náhle dojde rozdíl mezi rolemi osobnosti v normálním světě a kybersvětě. Zájemcům o téma doporučuji. A teď zpět…

Internetová romance se dá definovat jako relativně dlouhodobý vztah dvou lidí komunikujících výhradně prostřednictvím Internetu (ať už e-mailem, messengerem atd.). Takoví lidé se obvykle dají dohromady na nějakém chatu, diskusním serveru nebo využijí nabídky různých specializovaných seznamovacích webů.

Zvláštní kouzlo

Většina lidí „randících“ na Internetu popisuje atmosféru kybersvěta jako plnou „zvláštního kouzla“. Tento jev se dá poměrně dobře vysvětlit bez použití jakýchkoli skleněných koulí či něčeho podobného. V prvé řadě je internetový vztah poměrně velkou novinkou (oproti tisícům let osobního seznamování) a novinky jako takové přitahují pozornost. „Cyberspace“ je pro mnohé slovem magického až náboženského významu (má totiž velmi podobné vlastnosti: nepoznatelnost, nekonečnost) a cokoli s ním spojené je IN. Lidé si často představují, že najednou existují na více místech a oni sami „vidí“ druhého ve svém pokoji, aniž je viděl on.

Nedostatek zrakových podnětů vyvolává větší soustředění na duševní život druhého člověka. Bez fyzické stránky věci nemůže vztah dojít rychle do další fáze, tedy nezbývá než mluvit o zájmech, myšlenkách, emocích; to mnohdy znamená, že si lidé v tomto prostředí porozumí daleko lépe než v realitě („poznají své duše“). Zároveň chybí možnost hodnotit na první pohled podle vzhledu (člověk se pak daleko méně dopouští zavádějícího hodnocení podle prvního dojmu). Toho často využívají nepříliš půvabné ženy, neboť (jak řekl anglický novinář Woodrow Wyatt) Muži se zamilovávají skrze oči, ženy skrz uši.

Pokud mužům seberete možnost dívat se, budou si představovat. Fantazie je snad tou nejdůležitější přísadou v kotlíku internetového elixíru lásky. V hlavě si doplňujete nejen vzezření člověka na druhé straně drátu. Během normálního rozhovoru jsou slova provázena spoustou důležitých drobností poukazujících na celkový smysl (gesta, mimika, intonace, …), to tady nahrazují často pouze emotikony („smajlíci“). Z několika dílků skládačky utvoří mozek celý obrázek prostě tak, že si chybějící kusy doplní podle sebe (ze studia internetové atraktivity můžeme vyvodit, že ho tak obvykle připodobní sám k sobě). Alexander Smith, skotský básník, vystihl, co bude následovat: Láska je objevení sama sebe v ostatních, a potěšení z rozpoznání známého.

Fantazie se projevuje během internetové romance ještě jedním způsobem. Každý z nás má svůj osobní vzor „ideálního já“. Vlastní „já“ může být od toho ideálního různě vzdáleno a člověka láká využít anonymitu a nemožnost škatulkování k překlenutí této propasti. Většinou stačí trochu upravit svůj pohled na svět a v novém životním prostoru se výsledek dostaví daleko rychleji než v reálu, kde jsou lidé „na něco zvyklí“. Člověk pak může svému kyberpartnerovi po pravdě říct dle Elizabeth Browningové: Miluji tě nejen pro to, jaký jsi, ale proto, jaký(á) jsem, když jsem s tebou.

Setkání

Kvalita kybervztahu se pozná podle touhy jeho účastníků po setkání v reálu. Lidé, kteří vědí, že jsou jiní, než ukazují, rozhodně netouží po odhalení. Na druhé straně jsou mezi námi i snílci, kteří se bojí konfrontace s realitou, bojí se roztříštění vlastních iluzí. Podobní jedinci stejně (i když po dlouhé době) bývají odhaleni, tedy pokud se nesetkají navzájem, pak se asi vydrží bavit dlouho. Jakýkoli vztah se nemůže dokonale rozvinout bez kontaktu ve fyzickém světě, to ví snad každý z nás. Cesta kvalitní internetové romance tedy dříve či později nakonec dospěje k setkání, kde se ukáže, zda účastníci budou nadále přáteli, nebo se stanou něčím jiným. Tento způsob seznamování je rozhodně strategičtější než dnes také populární „rande naslepo“.

Nebezpečí?

Kritici často poukazují na izolaci a samotu provázející lidi v internetové romanci. Ovšem je zřejmé, že právě Internet je často cestou z emocionální izolace (viz výše ukázka z filmu You`ve Got a Mail). Další námitky jsou podloženy strašákem internetové závislosti (k tomu viz článek Závislost na Internetu – bluf, či realita?). Celkem odůvodněná mi přijdou varování před nejistotou emoční investice do takového vztahu, do internetové romance by měl člověk vstupovat s fantazií na uzdě. Někdy se také připomíná možnost „podvádění“ vlastních partnerů. A opravdu, je jednoduché takto navázat kontakt bez vědomí druhého, a to láká. Ovšem statistika praví, že stejně většina takových romancí neskončí fyzickým setkáním.

Budoucnost

John Suler nabízí v Psychology of Cyberspace velmi zajímavou vizi kyberromancí v dalším století:

"Myslím si, že Internet má největší vliv na to, jak se lidé budou k sobě navzájem stavět. Jak to vidím, tak se vztahy v kybersvětě vyvinou dvěma odlišnými směry. Zaprvé půjde o velmi důmyslnou imitaci interakcí ‚reálného života‘ využívající video a audio technologie. Prostřednictvím počítače uvidíte a uslyšíte druhého člověka, skoro jako byste byli ve stejné místnosti. V druhém, mnohem více fascinujícím obraze budou lidé navzájem interagovat v propracovaných fantaskních světech oblečeni do fantaskních identit. Pomyslete na holo patra ve Star Treku a pochopíte, kam nás asi toto dovede. Můžeme přemýšlet o těchto alternativních stylech komunikace s ostatními jako o zábavě – ale použití ‚fantaskna‘ k objevení nových dimenzí nás samých a toho, jak se chováme k ostatním, to může být velmi silné. Takže to skončí možná daleko za hrou…

A nezapomeňte:
All you need is love.