Červený peugeot nejdřív objíždí tři strany náměstí, pak zpomaluje a míří k jedné z mála mezer mezi zaparkovanými auty. Řidička zaparkuje, vystoupí a míří přes ulici k nedalekému parkovacímu automatu. Vhodí do něj peníze, čeká na tisk lístku, vrací se s ním zpátky k autu, položí doklad za přední sklo, zamyká a pak teprve odchází do nedalekého obchodu.
Většinu těchto kroků si přitom mohla ušetřit – na Karlově náměstí v centru Kolína je totiž už přes tři čtvrtě roku v provozu bezdrátový systém na kontrolu volných parkovacích míst a parkovné se dá zaplatit přímo přes aplikaci v mobilním telefonu. V té se navíc v reálném čase ukazuje, kolik míst je na náměstí právě volných.
Existenci systému na první pohled prozrazují jen nenápadné šedé „puky“ splývající s dlažebními kostkami. Skrývají parkovací senzory Tinynode švýcarské firmy Paradox Engineering, které umí rozpoznat, zda je prostor nad nimi volný, nebo zaplněný parkujícím autem, a tuto informaci prostřednictvím bezdrátové sítě nahlásit do centrální aplikace. Kolín s chytrým parkováním experimentuje už téměř rok a po pilotním provozu se rozhodl odkoupit hardware do svého vlastnictví.
„Systém postavila kolínská firma SPEL v rámci svého pilotního projektu, takže to pro nás bylo finančně velmi zajímavé. Odkoupili jsme od nich systém na Karlově náměstí a rozšířili jsme jej do další ulice,“ říká místostarosta Michael Kašpar, který má technologie spojené s Internetem věcí a tzv. chytrým městem v Kolíně na starosti. „Plánujeme systém – a teď nechci říkat, jestli to bude tento nebo nějaký jiný, kompatibilní – rozšířit přinejmenším na autobusové nádraží, které teď rekonstruujeme, a také na další plochy, kde se ve městě za parkování platí,“ dodává.
Na Karlově náměstí je senzory osazeno 57 parkovacích míst, o přenos dat se pak starají čtyři repeatery a jedna gateway. Údaje o počtu volných parkovacích míst mohou řidiči vidět na informačních tabulích u některých příjezdových silnic do města. Zobrazují se také na webu nebo v mobilní aplikaci SmartCity Parkování, kterou SPEL provozuje už i pro další města: Benešov, Poděbrady, Nymburk a Vyškov.
Chytré parkování v Kolíně. Senzory, automaty, web i aplikace – podívejte se:
Aplikace lístek nenahradí
Webová stránka a aplikace nabízejí kromě detailního zobrazení, která místa jsou momentálně volná, kdy se smí parkovat zdarma a jaké jsou tarify parkovného, i přímé zaplacení parkovného. Před prvním použitím si řidič musí vytvořit uživatelský účet (a aktivovat jej z mailu doručeného do e-mailové schránky), vyplnit do něj SPZ auta, které chce zaparkovat, a potvrdit platnost své kreditní karty provedením převodu 1 Kč. Pak už může koupit virtuální parkovací lístek.
Aplikace umí navrhovat nejbližší parkoviště podle údajů z GPS (pokud je má uživatel zapnuty), na mail automaticky posílá potvrzení o zaplacení a je možné v ní nastavit i fakturaci parkovného jednou měsíčně. „Funguje to dobře, nemáme žádné negativní ohlasy. Já osobně přes aplikaci také platím a jako jednu z největších výhod vidím to, že vás aplikace upozorní notifikací, že vám končí zaplacený čas a vy si jej můžete na dálku – třeba z vlaku, když má zpoždění – prodloužit,“ říká Kašpar.
Platba parkovného v mobilní aplikaci pro Android
Pro používání na malém mobilním displeji nicméně není aplikace zrovna nejlépe optimalizována – ovládací prvky jsou malé a zoomovat v mobilu mapu náměstí s přehledem volných míst za jízdy se rozhodně doporučit nedá. Zaplatit parkovné, když už auto stojí, ale jde bez potíží.
Klasických parkovacích automatů na náměstí se ale město zatím nezbavilo. „Zvažovali jsme, jestli ponechat i běžné placení hotovostí, a samozřejmě jsme tuto možnost zachovali. Někteří lidé přes aplikaci platit nechtějí, to je jasné. Přidali jsme nicméně platby bezkontaktní kartou,“ doplňuje místostarosta. Město se úplně nezbavilo ani klasických parkovacích lístků. „Řešili jsme, jestli by mohlo stačit jen zadání SPZ, která se zaznamená do systému, ale pak jsme si řekli, že když někdo platí u automatu, je jednodušší, když dostane lístek,“ dodává. Pokud ale zaplatíte přes aplikaci, žádný lístek potřebovat nebudete. „Městská policie má tablety s aplikací, ve které vidí, kde je obsazeno a zaplaceno,“ vysvětluje Kašpar.
Stálo to za to?
Mobilní aplikaci v třicetitisícovém městě reálně využívá několik set lidí, nejnovější statistiky města ukazují asi 400 stažení. Průměrné hodnocení aplikace v Google Play je momentálně 3,5 z 5 (jde ale o průměr z pouhých 13 recenzí), v App Store aplikace zatím žádná hodnocení nemá. A když se na Karlově náměstí snažíme najít aspoň jednoho řidiče, který aplikaci či web používá, ani po více než hodině, kdy kontaktujeme více než dvacítku parkujících řidičů, se nám nedaří najít ani jednoho. Jistě, není to žádný reprezentativní průzkum, ale všichni oslovení preferují fyzickou platbu v automatu, asi třetina o aplikacích a senzorech vůbec neví a jeden vysvětluje, že je přece nesmysl, aby za jízdy při řízení v mobilu hledal, jestli je na náměstí volno. Oceňuje ale zobrazování informací o neobsazených místech na informačních tabulích.
Podrobná mapa parkovacích míst na webu
Dominanci klasických automatů potvrzují i čísla radnice. Za poslední dva měsíce platilo parkovné v hotovosti asi 90 % parkujících, přibližně 6–7 % použilo bezkontaktní kartu a cca 3–4 % zaplatila přes aplikaci.
Kolín přitom po konci pilotního projektu za odkup systému zaplatil několik set tisíc korun. „Odkup zařízení, tedy těch ‚puků‘ se senzory, routerů a repeaterů na náměstí, přišel na asi 600 tisíc. Odkoupili jsme je za 60 % částky, za kterou firma systém běžně nabízí nyní. Teď už platíme jen servisní poplatek, aby systém fungoval a aby tady byl do hodiny zásah a oprava, když se něco pokazí, a abychom ze systému měli statistiky. Poplatek je 12 500 Kč měsíčně,“ uvádí místostarosta.
Má chytré parkování kromě plateb z mobilu nějaké další výhody? Ovlivnil systém například nějakým způsobem to, jak jsou parkovací místa na centrálním náměstí obsazená, nebo snížil množství aut, která na ně vjedou? „To se těžko hodnotí. Vidím systém jako službu, která reálně lidem slouží. Není to jen něco, co je ‚smart‘ samo pro sebe, a přitom to nemá reálný dopad,“ říká Kašpar. „Přidanou hodnotou je, že lidé vidí, kolik je na náměstí volných míst. Stávalo se, že sem lidé přijeli a dlouho kroužili, než nějaké parkovací místo našli. Myslím, že teď, když se mohou podívat, že jsou třeba všechna místa obsazená, tak to aspoň některé – ne všechny, tak naivní nejsem – od cesty na náměstí odradí a odbourá to zbytečné transfery přes náměstí.“
Větší smysl z hlediska dopravy by podle něj systém mohl mít až ve chvíli, kdy by jej město rozšířilo na všechna parkoviště ve městě a řidiči by viděli stav třeba už na příjezdových komunikacích a mířili by rovnou na konkrétní parkoviště.
Parkovací automaty z Kolína nezmizely
Zásadně se podle místostarosty nezvýšily ani příjmy z parkování. Je to logické – centrální náměstí je hodně obsazené pořád. „Strážníci mohou jednodušeji přes aplikaci v tabletu kontrolovat, kdo má zaplaceno. Mám pocit, ale statisticky ho podložený nemám, že se díky tomu, že mohou kontrolovat častěji, zvýšily platby za krátkodobé parkování,“ dodává Kašpar. „Dříve lidé nechávali auto zaparkované, i když jim třeba parkovné vypršelo, prostě to riskli, teď je můžou jednoduše na dálku prodloužit. Sleduju to i u sebe, když dostanu notifikaci, tak tam tu další desetikorunu prostě zaplatím, abych měl jistotu, že nedostanu botičku. A několik lidí mi říkalo, že na ně notifikace působí podobně – raději zaplatí, aby byli v klidu.“
Chytré město
Podobně jako u projektu se senzory odečítajícími zaplněnost kontejnerů na tříděný odpad i u chytrého parkování narážíme na podobný problém: zatím poměrně vysokou cenu senzorů. Jeden ‚puk‘ totiž stojí kolem čtyř tisíc. Město tak do budoucna zvažuje i jiná řešení, jak informace o volných parkovacích místech získávat.
„Některé firmy nabízejí například kamerové rozpoznávání aut. A u autobusového nádraží, kde bude rámcově větší parkoviště, 150 nebo 200 míst, budou stačit buď závory, nebo senzory na bázi mikrovln, které počítají, kolik je na parkovišti vozidel. V situaci, kdy nepotřebujete vědět, které konkrétní místo je obsazené, ale jen to, jestli je třeba z 200 míst momentálně 30 volných, to stačí. Takové řešení je samozřejmě řádově levnější, než kdybyste nakoupili 200 ‚puků‘,“ vysvětluje Kašpar.
Parkováním a odečtem stavu kontejnerů jeho plány na využití technologií ve městě nekončí. „Jednáme teď s jednou velkou firmou o velkém pilotním projektu, který by zajistil řádově lepší pokrytí města rychlými mobilními sítěmi. Zatím nemůžu prozrazovat konkrétní podrobnosti. V rámci tohoto projektu se ale bavíme i o využívání big dat, anonymizovaných údajů o pohybu mobilních telefonů v různých časových intervalech. Tyto údaje by se daly využít v mnoha různých směrech, počínaje například optimalizací autobusové dopravy,“ vysvětluje.
Kolín také od začátku školního roku spustil ve spolupráci s MasterCard projekt Kolínské chytré klíčenky pro žáky základních škol. Malá kartička je vybavená čipem, který bývá v platebních kartách, a děti přes ni mohou objednávat a platit obědy ve školní jídelně, otevřít elektronické zámky ve škole (například v kolárně), používat ji jako průkazku do knihovny, platit jí jízdné v autobusech nebo na ni nahrát časovou jízdenku a tak dále. Dá se použít i jako předplacená karta, na kterou rodiče dětem nahrají kapesné a pak mají kontrolu nad tím, co si koupí.
Pokud se karta mezi obyvateli třicetitisícového Kolína uchytí, mohla by se dočkat dalšího rozšíření. „Mám představu, že by se tato karta mohla v budoucnu rozšířit i mimo školy a mohli by ji používat všichni obyvatelé Kolína,“ uzavírá místostarosta. To už je ale jiný příběh.
ČLÁNKY DO MAILU