Internet umožňuje vydělávat si vším – i spánkem

13. 3. 2008
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

I v českých médiích se nedávno objevila zpráva o dalším z kuriózních internetových projektů. Holandský student Yde Van Deutekom zůstává celé dny v posteli, nechá se přitom snímat online kamerou a na svém webu prodává reklamu. Obchodních modelů, využívajících spojení moderních technologií a spánku, se však nabízí mnohem víc.
Pavel Houser - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Milionářem se Yde Van Deutekom sice zatím nestal, nicméně k nějakým penězům v řádu statisíců korun si již za necelý měsíc této ušlechtilé aktivity přišel. A hodlá ve svém podnikání pokračovat, dokonce prohlašuje, že to, co v životě chce opravdu dělat, je spát. Ne, dosud není na přístrojích, své lůžko občas nerad opouští a třeba se svým bytem vydává na dlouhou a namáhavou cestu až na toaletu.

Pokud není celá zpráva vymyšlená, pak mi nezbývá, než setřít další slzu v oku. Asi to znáte, říkáme si „to by mě přece napadlo taky“. Máme celé seznamy takovýhle geniálních podnikatelských záměrů. Všechno jsme vymysleli, dopustili jsme se ale jediné chyby: své geniální ideje jsme nepřevedli do praxe. Teď už budeme v nejlepším případě druzí a jednou ustaveného lídra trhu samozřejmě těžko porazit, Atlas by mohl vyprávět.

Nicméně „spánkový byznys“ může inspirovat i k celé řadě dalších úvah. Především na takovémhle serveru by se zdaleka nemusela prodávat jen nespecializovaná reklama. Jsou zde jistě výrobci postelí či pyžam (triviální), ovšem i mnohých dalších spacích rekvizit. Zařízení proti hluku, špunty do uší, různé ventilace a klimatizace. Nakonec i celé reality by se mohly prodávat s důrazem na to, jak skvěle se v nich spí, a spáč by pro zkvalitnění své činnosti jistě uvítal i různé výživové doplňky či farmakologické medikamenty.

Ani tím to nemusí končit. Ke svému údivu jsem na webu americké vědecké organizace AAAS nalezl odkazy na specializované časopisy zaměřené právě na spánek, tématu se přitom samozřejmě věnují i časopisy medicínské. Inzerovalo se zde například zařízení, které bude v místnosti v průběhu noci různě měnit teplotu, tlak či množství kyslíku ve vzduchu, aby to dobře ladilo s jednotlivými fázemi spánku. Takováhle zařízení si jistě pro větší účinnost časem bude možné i nasazovat na hlavu coby obdobu plynové masky. Spánek či sny půjde ovlivňovat i celou řadou dalších signálů, které si člověk bude pouštět do mozku, vlastně by to mohlo být zcela samostatné odvětví virtuální či „rozšířené“ reality.

Působí to jako vtip, proč by na tom ale vlastně mělo být něco divného? Vždyť prospíme tak třetinu života, ti šťastnější z nás ještě mnohem více. Srovnejte délku našeho spánku s tím, kolik času člověk věnuje erotickým aktivitám nebo jídlu a jaký v těchto oborech existuje byznys.

Z hlediska inzerenta ovšem zůstává faktem, že když spíte, tak neutrácíte, což reklamní zajímavost cílové skupiny (lze předpokládat, že spánkové weby budou sledovat především opět náruživí spáči) poněkud snižuje. Myslím, že pokud by se nakonec ukázalo, že ekonomicky nejsou spací servery rentabilní, projekty, které se vydají ve šlépějích holandského studenta, by si zasloužily i podporu z veřejných zdrojů. Příslušné prostředky se často vynakládají na různé pochybné aktivity, tzv. veřejně prospěšnou angažovanost. Drtivá většina lidí, ať dělá cokoliv, způsobí ovšem stejně více škody než užitku, a rozumný stát by je tedy měl odměňovat naopak za to, že nedělají nic – alespoň z pohledu ostatních.

A za úvahu stojí ještě jedna věc. Vědcům z univerzity v Berkeley se nedávno podařilo dosáhnout takové přesnosti zobrazovacích metod lidského mozku, že již poměrně spolehlivě čtou informaci ve vizuálním kortextu – tedy zhruba to, co člověk vidí. Samozřejmě se vzápětí objevily úvahy, zda by tímto způsobem nebylo možné rekonstruovat také sny, které mají alespoň zčásti vizuální povahu. Pokud by to šlo, výsledek by s filmovým průmyslem zamával více než BitTorrent; vytvořit videodílo tímto způsobem by vyžadovalo nesrovnatelně nižší náklady.

Dejme tomu, že ne každý sen by byl podobně vydařený, s množstvím času, které by spáč věnoval jejich produkci, by ovšem stoupalo i množství kvalitních děl. Navíc by se člověk snící dvacet hodin denně nejspíš různě zdokonaloval. Vydařené sny by pochopitelně bylo možné prodávat, a pokud by tomu náhodou bylo tak, že by si je uživatelé mezi sebou nelegálně kopírovali, jako další obchodní model by se nabízelo vkládat do nich, tak jako do jiných videí či televize, reklamu. A protože sny by mohly být různě tříděné podle svého tématu, v tomto případě by již mohlo jít o dražší inzerci skutečně šitou na míru určité cílové skupině.

Ať tak či onak, je jistě krásné, že si díky Internetu již dnes lze vydělávat poleháváním na gauči a člověk se nemusí lopotit někde na poli…

Autor článku

Autor je redaktorem Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).