Internet malý, velký, (ne)obyčejný

Otázka po způsobu psaní slova Internet se na první pohled může jevit jako poněkud banální, avšak pro odbornou komunitu a médium, zabývající se primárně jeho popisem, jde o principiální věc. Řečeno jazykem programátora, syntax v tomto případě úzce souvisí se sémantikou, neboť odráží pisatelovo chápání popisovaného objektu (Internetu). V reakcích pod glosou Miloše Čermáka i v e-mailech, zasílaných na adresu redakce, se tento fakt odrážel poměrně často v podobě argumentu pro zachování odlišného psaní písmene „i“ v závislosti na tom, o „kterém internetu“ je řeč.

Tento názor zastává ve svém příspěvku například Štěpán Kasal:

Na otázku, zda píši „internet“ nebo „Internet“, musím odpovědět, že používám obojí, s odlišným významem.

Na prvních přednáškách o TCP/IP (ano, patřím ke generaci, která znala zkratky TCP a UDP dříve než sousloví World-Wide-Web), jsem se dozvěděl, že jakákoli síť postavená na těchto protokolech sluje "internet.

Slovo „Internet“ s velkým „I“ pak označuje tu největší ze všech sítí postavenou na této rodině protokolů. Či spíše soustavu sítí, které jsou navzájem propojeny.

Nedávno jsem hovořil o řešení, kde jistá síť je s vnějškem propojena pouze na aplikační úrovni. Onu oddělenou síť jsem po právu nazýval „internet“; počítač, který zajišťuje prezentování dat z této sítě světu, má tedy dvě síťová rozhraní, jedno do tohoto „internetu“ a jedno do „Internetu“.

Stejný, technicky motivovaný pohled, zastává i Tomáš Kapler:

Podle mne je obojí správně, ale pokaždé s jiným významem. Internet s velkým písmenem vnímám jako terminus technicus, tedy tu technickou část, o kterou se stará ISOC, IAB, IETF, IRTF …, která je jedinečná a není více takových Internetů (dobře, existuje tzv. Internet 2, ale i ten se pak píše s velkým).

Naopak internet s malým písmenem pak vnímám jako to, co vidí pod internetem uživatelé, vesměs tedy web (např. „najdu na internetu …“). Chápu ale, i když to někdo píše (dle mého vnímání) špatně, Internet je Luxem a Xeroxem dneška, takže internetujme, googlujme …

Právě zdomácnění Internetu ve společnosti a tím pádem i v jazyce je naopak pro velkou část diskutujících důvodem pro přechod k malé variantě.

Mluvíme o místě, kde se lidé setkávají, komunikují a baví se… Jestliže chodíme do kina, do baru, do parku či jinam, chodíme na také internet. Za relativně krátkou dobu pronikl do běžného života nás všech. Není nic výlučného ani mimořádného. Termín je již natolik zažitý a obecný, že by se měl psát s malým počátečním písmenem, míní Jakub Hartman.

Podobně se na otázku „velikosti Internetu“ dívá i Dana Brhelová. Jednoznačně bych psala internet s malým i. Domnívám se, že podobně jako u výrazu „karma“ nebo „lux“ či „kovral“, přestože původně šlo o značkové výrobky, i zde u výrazu „internet“ došlo natolik ke zobecnění názvu, že bych se přimlouvala za to psát internet s malým „i“. (…) Možná není daleko od pravdy ani tvrzení, že lidé by s přirozeným citem obecně psali internet s malým „i“ na celém světě, kdyby jim to MS ve svém Wordu tvrdošíjně neopravoval na velké.

Pro jiné zůstává Internet stále unikátním prostorem, což se odráží i v jejich preferencích pro psaní velkého I:

Myslím, že diskuse je zbytečná. Internet je název sítě podobně jako Brněnka. Malé písmeno přísluší pouze u přídavného jména, např. internetová připojení, říká Filip Oščádal; a Viktor Hollmann přidává i jazykovědnou pomůcku: to, jestli se na začátku slova píše velké nebo malé písmeno, podle Pravidel českého pravopisu záleží obecně na tom, jestli se jedná o jedinečný jev, případně jev hodný úcty. Internet za takový jedinečný jev považuji (je to jedinečná komunikační síť) a proto ho píši s velkým I – Internet..

Spor o velké „i“ tak do značné míry symbolizuje vývoj významu Internetu ve společnosti a střídání „technické generace“ generací „uživatelskou“. Samozřejmě také neplatí, že by na problém existovaly pouze dva základní názory, jak ilustruje např. reakce Petra Novotného: Osobně nepokládám za důležité, zda se jedná o Internet, nebo o internet, dokud plní stejnou funkci. Napadá mne analogie dvou osob vadících se o to, zda je lepší Budvar nebo Gambrinus. Dokud se nepůjdou dotyční kvůli svým názorům zabít, nechť se přou. Aspoň se nebudou plést jinde a případný výsledek stejně nic neovlivní.

Na Lupě zatím zůstaneme věrni tradici velkého „I“, neboť je pro nás rozlišení toho kterého internetu důležité syntakticky i významem.

Všem, kdo nám zaslali své názory, tímto děkujeme. Z došlých reakcí jsme vybrali následující výherce knihy Miloše Čermáka Nikomu to neříkejte: Štěpán Kasal, Filip Oščádal, Petr Novotný, Dana Brhelová, Štěpán Hašler, Tomáš Kapler, Viktor Hollmann, Jakub Hartman, paní Dupynová. Kromě nich jsme se rozhodli ocenit i jeden z příspěvků v diskusi pod původní glosou, vyhlašující soutěž. Všem výhercům blahopřejeme.