Včera, pouhých pět dní po desátém výročí příchodu Internetu do Československa, konečně začal vstupovat Internet i do našich základních a středních škol. Tedy, abych byl přesný: Internet už v mnoha základních a středních školách dávno je díky tomu, že vedení těchto škol usoudilo, že Internet potřebují a něco pro to udělalo. To, co začalo včera, je realizační fáze „oficiálního příchodu“ Internetu do škol, naplánovaná shůry a placená ze státní kapsy. Konkrétně jde o jeden ze tří projektů Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) – projekt III s názvem Informační a komunikační infrastruktura.
Určitě je to vhodná příležitost k malé rekapitulaci toho, jak se celý projekt vyvíjel a jak vypadá dnes.
Kolik má být připojeno škol?
Myšlenka připojit k Internetu všechny školy (ale třeba také knihovny i pošty) se objevuje již v dokumentu Státní informační politika, který pochází z května 1999. Tehdy sice nebylo upřesněno, v jakém konkrétním rozsahu mají být školy připojeny k Internetu (jakou přípojkou, kolik mají mít počítačů atd.), ale bylo tam jednoznačně a „natvrdo“ řečeno, dokdy se tak má stát: do konce roku 2001. Nestalo se.
V dubnu 2000 byla vládou schválena podrobnější Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ), která v oblasti připojování škol k Internetu požadovala:
- V roce 2001 by mělo začít připojování škol k Internetu. Zpočátku by se mělo jednat alespoň o minimální připojení (zřejmě připojení jediného počítače), ale časem by se toto připojení mělo zkvalitňovat. Do konce roku 2003 by každá střední škola a každá větší základní škola měla být vybavena alespoň jednou učebnou s min. osmi multimediálními počítači zapojenými do lokální sítě.
- Do konce roku 2003 by připojení každé školy na Internet mělo být realizováno pevnou linkou (nebo jejím bezdrátovým ekvivalentem) s kapacitou alespoň 64 kb/s. Alespoň 30 procent středních škol a nejmené 15 procent základních škol by mělo být připojeno rychlostí 2 Mb/s a vyšší.
- Do konce roku 2003 by také všichni učitelé měli mít volně k dispozici počítač připojený do počítačové sítě Internet, každá škola by měla mít své webové stránky, na jejichž tvorbě se budou spolupodílet studenti. Každý student střední školy by měl mít svou emailovou adresu, zajištěnou školou, na níž studuje.
- Do konce roku 2004 by mělo být dosaženo plné integrace ICT do výukového procesu a každá škola by v té době měla být vybavena multimediální technikou tak, aby ji podstatná část výuky mohla přímo či nepřímo využívat.
Později, v březnu 2001, upřesnil vytčené cíle dokument Plán I. etapy realizace programu SIPVZ, který stanovil, že již v roce 2001 má být „učebnou vybavenou multimediálními počítači připojenou k síti Internet“ vybaveno na 70 procent škol, a do roku 2003 již plných 100 procent škol.
Dnes, kdy projekt Internet do škol reálně startuje, se píše rok 2002. Již je jasné, že kvůli nedostatku peněz muselo dojít k redukci počtu připojovaných škol: v letošním roce jsou finance jen na připojení 3.620 základních a středních škol. Dokument Plán I. etapy realizace (…) uvádí že v České republice je na 6.500 základních a středních škol, takže připojení 3.620 z nich odpovídá cca 55 procentům. Pro připojení byly vybrány dosud nejméně vybavené školy.
Podle své velikosti přitom školy dostanou čtyři, sedm nebo 11 počítačů, lokální síť LAN s určitým počtem portů a připojení. To vše bude placeno z centrálních prostředků – ale cokoli bude chtít škola navíc, například další počítače či rychlejší připojení, si bude muset zaplatit sama, v rámci nadstandardu. Stejně tak bude škola hradit náklady na eventuelní integraci toho vybavení, které již má. Příslušné cenové podmínky ale dosud nejsou známy.
Co je cílem projektu III?
Zajímavým způsobem se měnily i deklarované cíle projektu III. Zpočátku se hovořilo výhradně o připojování škol k Internetu, a v tomto smyslu definuje hlavní cíl projektu III i dokument Plán I. etapy realizace SIPVZ z března 2001:
Cílem projektu III je do pěti let umožnit paralelní přístup k Internetu a vybraným službám informační a komunikační infrastruktury, dostupných na poskytnutých počítačích, všem pedagogům a až osmi procentům žáků.
Naopak nikde se v tomto vládou schváleném dokumentu nehovoří o potřebě budovat vlastní informační a komunikační infrastrukturu v podobě celorepublikové páteřní sítě, sloužící výhradně potřebám základních a středních škol – tedy tzv. školský intranet. Koncept této privátní sítě se objevuje až později (poprvé v zadávací dokumentaci výběrového řízení na generálního dodavatele), a dnes naprosto dominuje. Například na domovské stráncewww.acol.cz se lze dočíst:
Cílem projektu je vybudování páteřní sítě školského intranetu, která povede i do té nejodlehlejší školy. Na intranet budou připojeny LAN škol a díky tomu získají kromě jiných služeb i připojení k Internetu. Postupnou realizací projektu se tak podaří vybudovat funkční informační a komunikační infrastrukturu pro školy v celé České republice.
Včera, na tiskové konferenci k zahájení „hromadné realizace“ tohoto projektu, byl přítomným rozdáván informační materiál, který celý projekt III definuje takto:
Cílem projektu Internet do škol je vybudovat a dlouhodobě zajistit bezpečný provoz informační a komunikační infrastruktury (IKI), která bude dostatečně robustní, bezpečná a rozšiřitelná podle požadavků vývoje informačních technologií.
IKI se stane základním prostředím pro zvyšování informační gramotnosti v České republice. Vybudováním IKI budou zpřístupněny služby moderních informačních a telekomunikačních technologií všem žákům v České republice.
O kousek dál se zase praví, že projekt Internet do škol vychází z následujících principů:
Na IKI budou v cílovém stavu napojeny všechny základní a střední školy (…).
Co dosud není jasné
Ačkoli v poslední době se informovanost o všech třech projektech SIPVZ zlepšuje, hlavně zásluhou generálního dodavatele, dovolím si tvrdit, že stále ještě existuje mnoho nejasných míst.
Například přesnější obrysy budované privátní páteřní sítě, které mají být hlavním cílem celého projektu III, jsou stále zahaleny rouškou tajemství. Z výroků zástupců ministerstva školství vyplývá, že počet škol a jejich vybavení musel být redukován kvůli nedostatku finančních prostředků, ale samotná privátní páteřní síť redukována nebyla. Jelikož chybějí jakékoli údaje o dimenzování této páteřní sítě, lze na její parametry usuzovat jen nepřímo z toho, co se uvádí u popisu samotné informační a komunikační infrastruktury:
Celý systém bude budován tak, aby do něj bylo možné cílově zapojit asi 230.000 pracovních stanic ve více než sedmi tisících školách.
Včera jsem se v odpovědi na svůj dotaz dozvěděl, že školy připojované v tomto roce budou všechny připojeny pevnou linkou o rychlosti 64 kb/s. Když jsem ale nahlédl do informačního materiálu, který byl rozdáván (a jenž zřejmě generální dodavatel bude distribuovat do škol), právě informace ohledně připojování škol mě dosti zarazily. Posuďte sami:
ČESKÝ TELECOM ověřuje stav připravenosti připojení školy ke službám datové sítě. V případě zjištěných závad může být realizace školy pozastavena do doby jejich odstranění (pozastavení může být až na dobu několik měsíců).
Realizace IP konektivity bude rozdělena do dvou fází. První fáze spočívá v přípravě přípojného místa. V druhé fázi bude nainstalován modem a vystaven předávací protokol. (…) Po instalaci modemu bude podepsán pověřenými zástupci školy a ČTc ‚předávací protokol o připojení ke službám datové sítě‘."
A co obsah?
Snad nejdůležitější je ale na celé Státní informační politice ve vzdělávání samotný informační obsah. Co by měli žáci, studenti i jejich učitelé nalézt v privátní páteřní síti, na centrálním internetovém serveru, resp. na portálech, které zde budou provozovány? Jaká bude struktura portálů, jaké služby budou školám poskytovat? Touto problematikou se měl zabývat jiný z projektů SIPVZ, jmenovitě projekt II, a konkrétní představu měla přinést metodika řešení tohoto projektu. Pokud jsem správně informován, vypracována sice byla, ale ministerstvo školství ji samo zamítlo. Takže teď – v době kdy už se začíná realizovat projekt III – není kolem informační obsahu a služeb jasné vůbec nic. Přitom páteřní síť, když už se buduje jako privátní, nutně musí být dimenzována také s ohledem na služby, jenž bude poskytovat.
Co nabízí INDOS.CZ
Včera byl spuštěn také server INDOŠ, prezentovaný jako jeden z portálů kolem projektů SIPVZ. Očekávání možná byla velká, ale jeho stávající obsah je zatím spíše podmnožinou obsahu www.acol.cz, s poněkud jiným grafickým ztvárněním.
ČLÁNKY DO MAILU