Díky nim vznikly protokoly, serverové i klientské aplikace, infrastruktura. Zkrátka všechno to množství prvků, bez nichž by Internet tak, jak jej známe dnes, nemohl existovat.
V posledních letech, v důsledku masového využívání sítě civilním sektorem, ale také v důsledku konvergence mnoha dříve samostatných služeb a aplikací v rámci IP sítě, však dochází k radikální změně. Takové, kterou mnoho z těch „technokratů“, bez kterých by Internet nebyl Internetem, prostě nedokáže spolknout.
Používání původních aplikací vyžadovalo značnou dávku odborných znalostí. Naproti tomu současné aplikace jsou stavěny přímo tak, aby jejich užívání zvládl naprostý laik, respektive uživatel, který je jen minimálně obeznámen s pravidly pro obsluhu osobního počítače nebo jiného koncového zařízení. Síť je díky tomu plná „amatérů“ a ti, nikoliv akademická či odborná veřejnost, se stávají hlavními tahouny jeho služeb.
Uživatel je od techniky oddělen silnou hrází svého rozhraní. Neví, proč přesně síť, se kterou pracuje, funguje a netuší jak. Ve skutečnosti to ani tušit nepotřebuje, proč taky? Jeho zájem je koncentrován na komunikaci se „světem“, což jsou v drtivé většině případů jiní uživatelé ať už přímo (email, chat, instant messaging), nebo zprostředkovaně (WWW zpravodajství). Technika, byť je pro zprostředkování komunikace nezbytná, je pouze podpůrným zázemím.
V tomto okamžiku začíná být naše – původně zcela technická – síť sociálním prostředím. Informace v podobě digitálních paketů jsou nositelem společenských interakcí v prostředí bez prostoru a prakticky ani času. Všechny nové služby již nelze posuzovat pouze z hlediska využitých technologií nebo obchodních modelů. Obojí je totiž v úzkém sepětí s pohledem na Internet jako na sociální prostředí a je tímto úhlem pohledu ovlivňováno. Nové technologie jsou vyvíjeny v první řadě s ohledem na laického uživatele – kdyby tomu tak nebylo, síť by nemohla nikomu vydělávat. Část potíží s e-komercí vychází z ignorace nebo nepochopení faktu, že samotná technologie nebo finance chování uživatelů neovlivní.
Část technologů nebo spíše technokratů, nahlížejících na síť pouze jako na systém propojených a vzájemně komunikujících prvků, víceméně počítačů, považuje jakoukoliv diskusi o „sociologii Internetu“ za – v lepším případě – mrhání časem, v tom horším a typičtějším za znesvěcování sítě, přenášení pavěd venkovního světa do jejího, v principu zcela transparentního prostoru. To je ale dosti značný omyl. Ti, kteří vytvářejí ono sociální prostředí „uvnitř“ internetu, také generují naprostou většinu příjmů z něj. Nebýt technicky negramotných tisíců lidí u terminálů, nebyla by ani současná podoba Internetu a všechny služby, které na něm fungují nebo teprve vznikají by nebyly k ničemu buď proto, že by je neměl kdo využívat, nebo proto, že jsou pouze servisním prostředím.
To pochopitelně neplatí pouze pro ty uživatele, kteří mají Internet coby zdroj své zábavy v obývacím pokoji, ale také pro ty, kteří jej využívají profesionálně. A to ať už doma, nebo pomocí firemních sítí.
Krátce řečeno, když hovoříme o Internetu, nemůžeme si již dnes dovolit zůstat pouze u čistě technických nebo ekonomických otázek. Bez alespoň základní orientace v otázkách fungování uživatelů – fyzických lidí, kteří jej využívají, jejich vzájemných vztahů, interakcí, forem uspokojování potřeb a mnoha dalšího – síť nebude dlouhodobě komerčně fungovat.
ČLÁNKY DO MAILU