Vedle připravovaného rámcového programu pro výzkum a vývoj FP7, jehož základní rysy jsme probírali v článku Evropský výzkum v novém, s důrazem na ICT (rozpočet ve výši 50,5 miliardy eur na léta 2007–2013, z toho devět miliard eur na IST, i finanční modely stále čekají na plné schválení, ale nedávno jej schválil další orgán: Rada Evropy pro konkurenceschopnost) poběží ještě doplňkový rámcový program: pro konkurenceschopnost a inovace (CIP, Comptetiveness and Innovation Programme) s konečným rozpočtem 3,6 miliardy eur (viz český překlad [PDF, 591 kB]).
CIP má za cíl podpořit zatím nedostatečnou synergii mezi stávajícími programy EU a sám bude zahrnovat tři podprogramy: podnikání a inovace, podpora ICT (Information and Communication Technologies) a inteligentní energie. První z nich (s 3/5 podílem na rozpočtu CIP) se má věnovat podnikatelskému duchu (entrepreneurship), SME, průmyslové konkurenceschopnosti a inovacím. Bude zahrnovat řadu existujících aktivit v oblasti inovací, jako jsou IRC (Innovation Relay Centres), Innovation Trade Chart a následníky iniciativ Paxis (Pilot Action of Excellence on Innovative Start-Ups) a Gate2Growth. Jednou z bariér podnikatelských a inovačních aktivit je nedostatek financí, proto má CIP za úkol tento nedostatek zmírnit, a to prostřednictvím EIF (European Investment Fund). Finanční instrumenty budou zahrnovat High Growth and Innovative SME Facility (GIF) a SME Guarantee Facility.
Program na podporu ICT (ICT Policy Support Programme) má za cíl propagovat nasazení ICT v podnicích, správě a veřejném sektoru. Tyto aktivity se dosud financovaly v rámci programů eTEN, eContent a Modinis. Nový program má jen posílit synergie mezi stávajícími programy a má být také prostředkem pro podpůrné aktivity v rámci iniciativy i2010. ICT jsou financovány především ze soukromého sektoru a pak z prostředků jednotlivých členských zemí, ale podpora EU je směřována zejména na koordinaci, společný přístup, sdílení vhodných praktik a zavedení vzájemně spolupracujících řešení v rámci Unie.
Každý ze tří podprogramů CIP bude mít vlastní řídicí výbor a plán práce. Finanční instrumenty budou ale shodné. CIP má za cíl podpořit jak technologické, tak ostatní inovace.
Evropská informační společnost
Cílem pětileté iniciativy, i2010: European Information Society 2010 for growth and jobs, vyhlášené v červnu 2005 na základě strategie konkurenceschopnosti a rozvoje schválené Evropskou radou v Lisabonu v roce 2000 (cílem je v roce 2010 dosáhnout úrovně tří procent HDP prostředků vynakládaných na výzkum a vývoj – vloni EU-25 dosáhla pouze 1,9 procenta, pro srovnání: v Japonsku to bylo 3,15 procenta), je posílení růstu a zaměstnanosti v informační společnosti a v mediálním průmyslu. Jde o strategii modernizace a využití instrumentů EU na podporu rozvoje digitální ekonomiky prostřednictvím regulace, výzkumu a partnerství s průmyslem. Evropská komise chce především propagovat rychlé a bezpečné širokopásmové sítě nabízející různorodý obsah. Komise chce vytvořit otevřený a konkurenceschopný jednotný trh pro informační a sdělovací služby v rámci EU.
První výroční zpráva Evropské komise na téma strategie i2010 volá po větší „politické konvergenci“ v sektoru ICT pro zajištění růstu a nových pracovních míst v Evropě. Sektor ICT (na nějž se zaměřuje též nová ICT Task Force) rostl v loňském roce rychleji než ostatní průmyslová odvětví: o 3,6 procenta. V tomto sektoru se odehrává celá čtvrtina výzkumných aktivit a 5,3 procenta HDP mezi léty 2000 a 2003. Na růstu produktivity se ICT podílely v období 2000–2004 celými 45 procenty.
Na podporu technologické konvergence má sloužit politika managementu spektra v Evropě, modernizace pravidel pro audiovizuální služby, strategie pro bezpečnou informační společnost a přístup k DRM, Digital Rights Management (všechny úkoly mají být dokončeny do příštího roku).
Zmíněná politická konvergence se týká také jednotného regulačního prostředí. Komise se momentálně zabývá revizí celé regulační politiky uplatňované na elektronické komunikace, a to se netýká pouze často zmiňovaných otázek roamingu, ale např. také postavení budovaných optických přístupových sítí telekomunikačních provozovatelů z hlediska požadavku na jejich „otevření“ konkurenci. Výsledky revize a návrhy změn regulace budou známy koncem roku.
Vedle FP7 a CIP je další iniciativou pro zvýšení koordinace mezi výzkumnými programy členských států a Evropskou komisí ustavení devíti evropských technologických platforem (ETP) týkajících se ICT. Mezi nejzajímavější ETP patří NEM (The Networked and Electronic Media), eMobility, NESSI, ISI (Integral Satcom Initiative).
Samozřejmě cíl vydávat více na evropský výzkum by byl samoúčelný bez snah získat co nejvíce z výsledků takto sponzorovaného výzkumu. Jednou z cest budou pan-evropské projekty demonstrující výsledky testů výsledků výzkumu, další důležitou oblastí bude mnohem výraznější zapojení SME do evropských výzkumných programů.
SME se potýkají s mnoha problémy
Právě malé a střední podniky, které jsou často inovativnější než jejich mamutí protějšky, by se rády mnohem více zapojovaly do výzkumu a vývoje, protože na uvedení inovací do praxe většinou nemají dostatek kapacit. Rámcové programy R&D a další programy EU znamenají možnost nejen získat zpět alespoň část prostředků vynaložených na práci (lidské zdroje) i materiální zázemí v rámci daného projektu, ale nabízejí také mnohem vyšší úroveň spolupráce s různými typy partnerů včetně zahraničních. To umožňuje nejen výrazně schůdnější cestu ke kýženým výsledkům, ale především skýtá možnost dalšího uplatnění: cestu od prototypu k průmyslové výrobě, marketing a odbyt.
EU o potřebě podporovat SME hovoří neustále, protože tento sektor představuje největšího „zaměstnavatele“ v Unii vůbec a hlavně představuje značný potenciál nejen inovační, ale právě „prozaměstnanecký“. Nedávno britská Federation of Small Businesses (FSB) potvrdila svým průzkumem, že dvě třetiny komerčních inovací mají svůj původ právě v SME a v rámci EU je polovina nových pracovních míst vytvořena méně než pěti procenty malých high-tech firem. Pro srovnání v USA mají SME mnohem vyšší reálný potenciál: jejich výdaje na R&D jsou až osminásobkem výdajů evropských SME.
Federace a další sdružení malých společností v různých sektorech proto nejen upozorňují na potřebu změnit přístup Evropské komise k SME právě v oblasti inovačních a výzkumných programů (SME v FP6), ale předkládají i konkrétní podněty, jak doslova otevřít dveře pro jejich aktivní podíl na rozvoji Evropy. Především kvůli významu SME a dosavadním administrativním (a finančním) bariérám, kvůli nimž je jejich účast na výzkumu minimální, je potřeba zjednodušit a zprůhlednit procedury podávání návrhů projektů. Na pomoc efektivnějšímu využívání ICT pro zvýšení produktivity v malých podnicích má sloužit síť podporující e-business European eBusiness Support Network for SMEs (eBSN).
Paradoxně ale za neúčast SME zejména v nových členských státech v evropských výzkumných projektech v oblasti IST (Information Society Technologies) nemohou pouze reálné bariéry. Podle studie Study on Influence of CFOs in NMS Countries on Participation Decisions Related to IST in FP6, vypracované v rámci Finance Helpdesk Project pod vedením společnosti EFPConsulting, jsou to totiž účetní a finanční ředitelé, kteří pod tíhou představ ohledně finanční zátěže brání svým podnikům v účasti.
Nedostatek informací, nepřesné porozumění financování (kofinancování) a správě projektů (podávání zpráv) vede k nepochopení výhod (včetně finančních) účasti na těchto projektech.
Úkoly spojené s podporou SME v projektech FP6 plní i některé probíhající financované projekty. Jedním z nich je PATENT (Partnership for Telecommunication New Technologies for SMEs), jehož cílem bylo zapojit SME do velkých integrovaných výzkumných projektů (IP) i dalších oblastí výzkumu v rámci FP6. V průběhu celého FP6 se projektu podařilo zapojit 246 SME do různých typů výzkumných projektů. O IP mezi SME není velký zájem, protože jsou to projekty dlouhodobé a mají příliš široký záběr. Kontakty na SME se osvědčily prostřednictvím průmyslových (SME) sdružení a National Contact Points (NCPs).
Dalším projektem (typu podpůrná aktivita) je IST World, jehož cílem je zbudovat informační portál pro zviditelnění výzkumných možností konkrétních SME (především z nových členských zemí) a vyhledání vhodných partnerů pro společné výzkumné aktivity.
Gazely, vpřed!
Pro ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst jsou tedy nezbytné nové, rychle rostoucí firmy s inovačním potenciálem. Jak ukazují výsledky projektu GEM (Global Entrepreneurship Monitor), konkrétně zpráva High expectation Entrepreneurship, existují značné rozdíly v oblasti očekávání na straně podnikatelů.
Většina pracovních míst v soukromém sektoru se v Evropě dnes nachází právě v malých podnicích, které také vytvářejí prakticky jako jediné nová místa. Odborníci na zaměstnanost v EU proto chtějí podpořit rychle rostoucí nová SME (tzv. gazely) pro rozvoj zaměstnanosti. Protože však není zcela zřejmé, co SME s potenciálem rychlého růstu vlastně odlišuje od ostatních, není také jasné, zda, případně jaké pomoci z veřejné správy by se jim pro jejich přínos mělo dostat.
Projekt GEM provedl průzkum mezi půl milionem dospělých na celém světě. Ukázalo se, že pouze necelé jedno procento populace je zapojeno do vysoce podnikatelských aktivit, založení a běhu podniku, který do pěti let má vygenerovat aspoň 20 nových pracovních příležitostí. Rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou ovšem značné a Evropa vykazuje v tomto ohledu největší zaostalost – nejméně podnikatelského ducha na celém světě: 0,5 procenta dospělé populace se zapojuje do podnikatelských aktivit se značným potenciálem.
Podnikatelské aktivity s růstovým potenciálem v regionech světa (nové a rodící se podniky s potenciálem 20+ pracovních míst do pěti let); zdroj: European Innovation 3/06
ČLÁNKY DO MAILU